Redakce

Kateřina Jírová

redakční zkratka: kac

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (304)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 16.5.2012)
Viděla jsem Nahniličko (poněkud dojatý) v Divadle na zábradlí, ještě s Josefem Žluťákem Hrubým a Renatou Becerrovou. Do ladění DNZ tato inscenace nezapadala ani náhodou, a bylo jasné, že je to bulvár, ale bylo to vtipné, svěží, profesionální, a plné energie.
(zadáno: 7.5.2012)
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 22.4.2012)
Pohádko mládí... Kde jsou ty časy, kdy jsme se sestřenkou ve Věšínově ulici skákaly gumu a přehrávaly slavné scény z mušketýrů. Ve dvou to byla docela hoňka. Hana Burešová si své představy mohla zhmotnit na divadle, a zhmotnily se naprosto přesně.
(zadáno: 7.12.2019)
Výborně sepsaná hra a standardně dokonalé provedení. Jen ty loutky by mohly být dřevěnější. Ovšem transformace trouby na raketu, která zachrání děj jako deus ex machina, je geniální! 75%
(zadáno: 3.11.2019)
Krásné dřevěné loutkové divadlo. Natálie Vaňová a Filip Bednár hrají s různými typy loutek, hlavní postavy Maminky a Zuny jsou řezbované marionety na drátě, avšak bez vodicích nití, zlí týpci jsou jávajky, a rozkošné duo růžovoučkých dešťoviček je vlasně také jávajka. Příběh vypráví o touze po dítěti, a to jak u Maminky, tak u Čarodějnice, která chce mít ze Zuny svou nástupkyni. Děti se nejvíce baví dešťovkami a jejich dilaogy se Zunou.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>