Redakce

Kateřina Jírová

redakční zkratka: kac

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (304)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 16.9.2019)
Temná rocková opera, z které sálá zima a chlad. Místy až moc hlučný horor. Scéna sestává ze dvou strážných věží, jinak je jeviště prázdné. Kostýmy jsou výrazně stylizované. Hlavní hrdinka Purmelende má bílé vlasy a černý plášť, vůbec nebudí dojem šlechtičny na vdávání. Její rodina s ní zachází velmi chladně. Přesto Purmelende dokáže Modrovouse přemoci a vrátí se na rodný hrad. Purmelende si uvědomí, že do takového rodinného prostředí se nechce vrátit, a, možná vysílením, zemře.
Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 14.9.2019)
Haf, haf! Ňuf, ňuf! Písk, písk! Ššššš, huúúu. Milostný román s happyendem o cestě jednoho pejska za svou unesenou nevěstou. Herecky vyniká zvláště rodinka jezevčíků se třemi štěňaty.
Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 13.9.2019)
Bravurně napsaná černá komedie Tracyho Lettse Zabiják Joe s detektivní zápletkou. Samé krásné role. Michal Čapka coby nezaměstnaný Ostravak klátící se sem a tam, westernové rameno spravedlnosti Josefa Kaluži a proradná děvka Terezy Cisovské, která v pudu sebezáchovy profesionálně olizuje i kostičku z kuřátka z KFC. A na závěr happyend nasvícený jako romantický západ Slunce na Divokém západě.
(zadáno: 26.8.2019)
Činoherní režisér vytvořil s artisty a mimem novocirkusové představení. Přes zdánlivou nesourodost se jedná o kompaktní představení, kde se střídá humor s napětím, pantomima s artistickými výkony, a vážné téma odlehčuje inteligentní humor.
(zadáno: 17.5.2019)
Pořád se něco děje, má to tah na branku. Chlapci, tedy muži, si jezdí s autíčky, povídají si s velbloudem, a objeví se i krásná Šahrazád (Šeřežezáda). Jediná žena (půvabná Diana Čičmanová vždy a všude) je sekretářka soudruha ředitele. Na závěr ke slovu dostane i Liazka, která celou poušť projela na vlastní kola. Hlavní klad inscenace je připomenutí historie. V Liberci se zbláznil soudruh ředitel, a zařídil, aby Liazka se třemi socialistickými řidiči jela do té západní imperialistické ciziny. A že se Liazka ve světě neztratila, je z historie zřejmé, ač ségra Tatra byla úspěšnější.
(zadáno: 17.3.2019)
(75% za znovuoživení jednoho ze základních výtvarných a literárních děl české kultury) Nemůžu říci, že se to HuTeVaru povedlo. Dozajista lze uvést, že Krvavý román je velmi vrstevnaté dílo, kam se hrabe Pratchett a Pulp Fiction, a nalézt přijatelnou divadelní formu rozhodně není jednoduché. Loutkoherecká práce byla přesná, navíc na chvíli vrátila na loutkové jeviště Pavla Tesaře, ze kterého čiší, že loutky miluje a umí to s nimi. Několik velmi vydařených vtípků, Barbora Hubená točí flašinetem jak divá, ale Krvavý román to není.
(zadáno: 17.3.2019)
(zadáno: 8.2.2019)
Divadlo v Dlouhé vytvořilo novou dramatizaci školou povinného tématu. Ústřední dvojice Ester-Pavel (Marie Poulová-Pavel Neškudla) je něžně dojemně autentická, postupné sbližování dvou mladých lidí je úžasné. Také se na jeviště podařilo přenést Esteřin neklid, a vzrůstající neurózu z uzavřeného prostoru, kde tráví celé dny. Krásná je i neokázala statečnost Pavlova tatínka a jeho spolupracovníka Čepka. Avšak když jde do tuhého, najednou se emoce vytrácejí. Ester už to nemůže vydržet, a vydá se zabít do ulic. A najednou, jako kdyby se Divadlo v Dlouhé bálo velkých emoci.
(zadáno: 16.6.2018)
V "největší společné sauně v Evropě" jsem shlédla na Skupově Plzni nový projekt bratrů Formanů. Nejdříve je to varieté dobře navozující atmosféru Divokého západu, tak, jak si ho v Evropě představujeme. Následuje filmový němý western, přes který "prší", a zúročí se některé motivy z první části. Příběh je snový a nedává moc smysl, ale obrazy jsou krásné. Tentokrát se na představení podíleli i diváci, kteří zuřivým máváním vějíři a vším možným (já jsme vířila Skupovým zpravodajem), vytvářeli pocit chladného proudícího vzduchu.
(zadáno: 20.3.2018)
Šťastný přepis Vita Caroli do loutkového divadla pro děti. Vše podstatné je řečeno, a přitom děti vnímají to, že i Otec vlasti byl normální člověk, který ve hře Člověče nezlob se! získal přízeň papeže, českou korunu a nakonec i korunu císařskou. S pomocí jedné vysoké židle, která je úkrytem malého Karle, trůnem i koněm, promítacího platna a totemových loutek se daří vyjádřit vše podstatné. Karlovu cestu ke slávě a moci, i cestu k městské výstavbě popelky Prahy. Za zmínku ale stojí i rytířská smrt Jana Lucemburského, zde vyložená tak, že Kadlík chtěl trůn, a co by pro něj tatínek neudělal.
(zadáno: 10.11.2017)
Tajný deník Adriana Moleho byl pro mnohé z nás v osmdesátých letech klíčovou literaturou (hned vedle Austenové a Brontëových). Z hlediska znalosti prvotního dokladu a drakácké inscenace s Vyšohlídem však interpretace Divadla v Dlouhé dost pokulhává. Ano, zpěvy jsou krásné, originální texty písní vystihující ducha doby omamné, ale tak nějak, původní text je o něčem jiném.
(zadáno: 17.9.2017)
Tradiční Adámkův inscenační postup, tentokrát doplněný o komorní orchestr, a dokonce s harfou! Herci jsou oblečeni jakoby antický chór, ale v malém prostoru nepotřebují ozvučující masku, tak mají jen nabělené tváře. Opět se setkáváme s herci Boca Loca Lab, ke kterým v této inscenaci přistupuje kontratenor Jan Mikušek. Recituje se, hraje se světly a hudbou, zkrátka, jak jsme zvyklí. Jen tak dál!
(zadáno: 16.9.2017)
Muzikálový kabaret vesele vyprávějící o neveselých věcech.
(zadáno: 2.4.2017)
Veselá taškařice s vděčnými profesionálně propracovanými klaunskými výstupy. Ne že by to bylo úplně hodnotné divadlo pro děti, které nás obohatí a posune skrze katarzi dál, ale děti se výborně bavily a udržely pozornost od začástku do konce, a dospělí se také často přidali ke hře. Shlédnuto na Přehlidce divadla pro děti ASSITEJ.
(zadáno: 18.3.2017)
Muzikál by se měl v Kongresovém centru zakázat. Tak příšerné zvukové podmínky jsou muzikálu nedůstojné. Ze čtvrtého balkonu je na jevišti vidět hemžení lidiček, takové plané naše pinožení. Zvuk je na balkoně o něco lepší, než v jiných částech hlediště. Občas je však obtížné přiřadit hlas k mluvící osobě. První půlka tvoří zdlouhavé entreé k závěrečnému fascinujícímu finále. L. R. Simon je jak zjevení z jiného světa, tedy, působí jak z jiné operety. Herecky i pěvecky ostatní o hlavu převyšuje. Rocky J. Kříže má velmi příjemný hlas, a H. Holišová se při zpěvu škrtí dle role nenápadné naivky.
(zadáno: 15.9.2016)
75% Příjemná relaxační podívaná pro děti jakéhokoliv věku. Stáváme se součástí moře, kolem plují medúzy, moře šumí, a ještě k tomu jsou pěkné verše.
(zadáno: 15.9.2016)
Výpravné zpracování Vojcka ve velkém a vysokém šedivém betonovém bunkru. Často se odehrává několik dějů na jednou, divák neví co sledovat dříve. Výtvarně je to krásné, ale přeci jen trochu nudné.
(zadáno: 15.9.2016)
Příjemná podívaná, většinou se jedná o pantomimu. Střídání scének připomíná trojrozměrný veselý komiks. Některé scény jsou drastické (stařenka žádá o zavěšení telefonu, ale pečovatel to poplete a pověsí na zeď stařenku).
(zadáno: 9.9.2016)
Zdařilý pokus o přepis kultovního románu, avšak jistě se dalo z předlohy vytěžit více. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO. (více v článku na blogu)
(zadáno: 9.9.2016)
Opět přesná hra s loutkami a manekýny. Zdařilé převedení francouzské klasiky pro dnešní publikum, a to hlavně pro publikum kolem 12 let, které už umí leccos ocenit. Výborná hudba. Opět skvělá Blanka Joseph-Luňáková v roli utahané matky tří dětí a jejich nezbedného otce. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 11.6.2016)
Oblíbená legenda severních bratrů Slovanů v rukou Jakuba Maksymova. tentokrát však meotar nevadí, neboť inscenaci neválcuje, ale slouží jí. Všichni tři herci se drží své pololoutkové a výtvarné stylizace. Krásné lužickosrbské zpěvy, stínové divadlo, poetika, romantika, i trocha děsu. zkrátka Krabat, jak má být. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 11.6.2016)
Tradičně kvalitní inscenace divadla DRAK, se zpěvy, tanci a stínohrou.
(zadáno: 11.6.2016)
Příběh plzeňských patriotů. Hrají vězni z věznice na Borech, a nehraje se o nic menšího, než o recept na vaření Pilsner Urquell. Vše nakonec dobře dopadne, mimojiné zásluhou záhadné sekretářky Marie.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>