Redakce

Kateřina Jírová

redakční zkratka: kac

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (304)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 15.9.2018)
Plnokrevný melodram jedné herečky. Bez ztráty pozornosti bydlíme v prázdném domě, staráme se o Jednookého, a nakonec se vydáme na cestu. Na cestu do hlubin jedné osamělé duše. Jeden stůl, jedna lampa, jeden viksvajlant, jedna kobercovka.
(zadáno: 7.4.2014)
65% Výtvarně působivé, ale některé scény nečitelné, ba i nudné.
(zadáno: 5.7.2014)
Na přehlídce inscenací Studia Damúza v rámci festivalu Loutkářská Chrudim vynikající představení. Tři dámy, Vaňousová, Čičmanová, Vítková, předvedly krsánou živelnou komedii o Jonášovi, velrybě a námořnících.
(zadáno: 8.12.2012)
Tentokrát propejení hraných scének s hudebními čísly příliš nevyšlo. Ukázky ze hry Ubu se vrací byly opravdu divácky nepřitažlivé, což zde uvádím jako pochvalu, neboť Ubu už je takový. Přestože výkony herců v krátkých výstupech byly přesvědčivé, obsah sdělovaného byl natolik mrazivý, že herci málokdy sklidili potlesk. Hudební čísla dnes již kultovních písní s kultovními texty jsou jistým zásahem srdcí diváků.
(zadáno: 8.12.2012)
(zadáno: 18.10.2015)
Text hry je velmi neobratný, a do muzikálu to má také daleko. Motiv dělání si legrace z produkčního, bez kterého by na žádnou šňůru nejeli, takže by ani nepotřebovali spravovat auto, je velmi problematický. Přechody z písní k loutkářským výstupům jsou často dost násilné, o (ne)zdařilosti provedení nemluvě. Z podobných slovních hříček tvoří své inscenace např. Jiří Jelínek, jehož Dášeňka rozštěkala i ryze dospělácké publikum MF DIVADLO. Na festivalové publikum se tedy NDL vymlouvat nemůže. Liberecká kapela vzbuzuje v řadě posledních inscenací NDL jen další rozpaky. (Zhlédnuto na MFD).
(zadáno: 20.3.2018)
Šťastný přepis Vita Caroli do loutkového divadla pro děti. Vše podstatné je řečeno, a přitom děti vnímají to, že i Otec vlasti byl normální člověk, který ve hře Člověče nezlob se! získal přízeň papeže, českou korunu a nakonec i korunu císařskou. S pomocí jedné vysoké židle, která je úkrytem malého Karle, trůnem i koněm, promítacího platna a totemových loutek se daří vyjádřit vše podstatné. Karlovu cestu ke slávě a moci, i cestu k městské výstavbě popelky Prahy. Za zmínku ale stojí i rytířská smrt Jana Lucemburského, zde vyložená tak, že Kadlík chtěl trůn, a co by pro něj tatínek neudělal.
(zadáno: 3.1.2014)
Zapadá do předvánoční atmosféry.
(zadáno: 30.8.2013)
(zadáno: 17.5.2017)
Krásné pohybové představení, a dokonce dojde i na loutky. Dětské publikum reagovalo hned na první pohyb na jevišti a velmi si představení užívalo.
(zadáno: 20.3.2018)
Výborný text, ale herecké výkony poněkud neobvyklé. (Ale oni ti Pražáci jsou děsně zpovykaní.)
(zadáno: 26.6.2018)
Tentokrát se souboru příliš nedařilo, a dost možná se na výkonu herců i publika podepsala příšerná ranní hodina: začínat na několikadenním festivalu v devět ráno, to se opravdu nedělá. Jedná se o poslední Moliérovu hru, jejímž tématem je báje o Amorovi a Psýché. Zpívá se v ní i tančí. Tentokrát však byli čtyři protagonisté nesehraní, a dění na jevišti nedávalo moc význam, ale nešly z něho ani pocity či okouzlení barokem. Až na konci se taťka Jupiter trochu blýskl vtipem, když zachraňoval Venuši s Amorkem.
(zadáno: 17.3.2019)
(75% za znovuoživení jednoho ze základních výtvarných a literárních děl české kultury) Nemůžu říci, že se to HuTeVaru povedlo. Dozajista lze uvést, že Krvavý román je velmi vrstevnaté dílo, kam se hrabe Pratchett a Pulp Fiction, a nalézt přijatelnou divadelní formu rozhodně není jednoduché. Loutkoherecká práce byla přesná, navíc na chvíli vrátila na loutkové jeviště Pavla Tesaře, ze kterého čiší, že loutky miluje a umí to s nimi. Několik velmi vydařených vtípků, Barbora Hubená točí flašinetem jak divá, ale Krvavý román to není.
(zadáno: 5.4.2014)
Viz blog a hodnocení J. Pařízka (více v článku na blogu)
Poslední hra Ivy Peřinové jistě stojí za zhlédnutí, ale jistě by režie mohla vytěžit z dané látky více vděčných scén.
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 16.9.2012)
Představení jako by se odehrávalo za igelitovou clonou. "Šokující" minipříběhy na téma láska a peníze, kde vítězí peníze, nebyly přiliš přesvědčivé. Zpřeházený scénosled mě také neuvedl v úžas.
(zadáno: 9.9.2016)
Opět přesná hra s loutkami a manekýny. Zdařilé převedení francouzské klasiky pro dnešní publikum, a to hlavně pro publikum kolem 12 let, které už umí leccos ocenit. Výborná hudba. Opět skvělá Blanka Joseph-Luňáková v roli utahané matky tří dětí a jejich nezbedného otce. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>