Redakce

Kateřina Jírová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (344)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 14.9.2017)
Krásné, čisté, typicky dobové ztvárnění současného českého venkova a velkoměstských krokodýlů. Tvůrčí tým upravil text tak, že vše podstatné zůstalo či bylo vyjádřeno opakováním několika slov, nebo za pomoci dobových šlágrů. (Zvláště pak "Vody, co ma držá na vodou", během které Samko dospěje.) Opět výtečná držitelka Thálie Blanka Luňáková, která je v roli Mešjanovky na zabití. I nová posila týmu Tomáš Jereš se na jevišti nikterak neztrácí. Při přenesení děje do současnosti se Eva zabije, protože dluhy, vzniklé z podnikání s Mánkem, ji stáhly pod vodu. Zhlédnuto na festivalu DIVADLO.
(zadáno: 17.5.2017)
Krásné pohybové představení, a dokonce dojde i na loutky. Dětské publikum reagovalo hned na první pohyb na jevišti a velmi si představení užívalo.
(zadáno: 24.4.2017)
Na představení pro školy v dubnu 2017 usazené představení, které děti bavi. Dobrá práce se zvukem, výborná práce se světly.
(zadáno: 6.4.2017)
Nenáročná srozumitelná pohádka, která zaujme děti i dospělé. Vtipné, s dobrými gagy. Nejlepší loutkové divadlo, které jsem v poslední době viděla. Shlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 3.4.2017)
Výborné pohybové divadlo, srozumitelné i pro děti. Dva činoherci, (A. Bubníková a P. Smolárik), vlastně poněkud překáží pohybové složce inscenace. Ale jsou velmi dobří. Zdlouhavé jsou scény s květinářkou a koupěchtivou paní růží, a scény s pitomými květinami. (Vedle Narcise a Tulipána je nejzajímavější ten Modrej /Modřenec?/). Opět, po přestávce, dostává inscenace úplně jiný, a pro diváky uchopitelnější, temporytmus. Káj a Gerda, jak je znám z dětství. Ovšem nejlepší je Sob! (Ostatně, scénu se Sobem si pamatuju i ze Sněhové královny z Volkráče, tam taky patřila k nejsilnějším.)
(zadáno: 11.9.2016)
Klasika v provedení souboru, který si většinou s texty dělá co chce (a nebo si napíše vlastní). Vidět herce Dejvického divadla svázané blankversem, a přesto vymýšlet nejrůznější situační vtípky, je opravdu pohádka. (Na to jděte, paní, to si popláčete!)
(zadáno: 9.9.2016)
Děj je zasazen do chaty v zahrádkářské kolonii, kde si lze povečerech opékat buřty. V chatce mají nejen lednici a varnou konvici, ale i mohutný koženkový gauč, patrně pozůstatek lepších časů. Postavy mají velmi domácké kostýmy, pouze Jelena na sebe ještě dbá a občas se oblékne jak na manažerskou schůzku. Přestože se postavy ruského historického dramatu pohybují v takovýchto rekvizitách, je celé jejich jednání snadno uvěřitelné a plnokrevné.
(zadáno: 10.6.2016)
Mirka Bělohlávková vytvořila svoji další inscenaci pod hlavičkou Studia Damúza. Tentokrát se na inscenaci podíleli celkem 4 členové klanu Bělohlávkových. Pouze jeden člen tvůrčího týmu, bez kterého by inscenace nevznikla, je uveden v programu jako: hlídání dětí během zkoušek: Babi Hradecká. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 14.3.2016)
Neznám historická fakta natolik, abych vedla polemiku. Skvělé, úžasné, skvostné.
(zadáno: 2.2.2016)
Vše už bylo napsáno, zhodnoceno, oceněno. Výborné herecké výkony I. Trojana, D. Novotného, K. Melíškové, E. Bouškové. Komedie, ze které mrazí.
(zadáno: 18.10.2015)
Vančura by zíral. Lehká inscenace, která zdánlivě nerespektuje mnohdy až příliš těžkou, slovy zahlcenou předlohu (při vší úctě). Podle mého názoru byl duch litery zachován, a úžasně převeden do nové jevištní formy cirkusového pohybového divadla. Na jevišti se vyskytují pouze tři performeři, divka ztělesňuje Annu, a dva mladíci představují vypečený Vančurův trojlístek. Kromě dokonalého řemesla, kterou muži předvádějí především v žonglování, a Kristýna Vlčková v dechberoucím provazochodectví, se daří krásně divadelně rozehrávat drobné etudy na téma muž a žena, a dva rivalové.
(zadáno: 15.9.2015)
75% Komorní rytmika z tvůrčí dílny Jiřího Adámka. Pro "velký" sál Malé scény Nového divadla v Plzni byl však výzkum zvukomalby příliš titěrný. Opět jsem se kochali zněním různých slov, opět bylo vše promyšlené a procítěné. Avšak oproti prvním inscenacím (laboratořím) už nic nového, pokud tedy nepočítám velkou jemnost, která se v daném prostředí ztrácela a k jejímuž zachycení bylo třeba velkého soustředění. Dodatek: tato dílna je provozována jednou, max. dvakrát za rok, a proto byly vstupenky na MFD podpultové zboží, a režiséra neustále pronásledovaly vstupu chtivé zástupy.
(zadáno: 11.4.2015)
75% Velmi povedený přepis známých večerníčkových příběhů. Akorát ovčí babička mohla být trochu hezčí, vzhledem k tomu, jak půvabně vypadali Beránek a Ovečka ve svých postýlkách. Ale co to bylo s tím drbáním zad? Můj téměř čtyřletý syn udržel pozornost celou hodinu. Zhlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 13.9.2014)
Zdařilý přepis, výtečně výkony P. Děrgela a Z. Onufrákové, a dokonce i K. Halbich dokázal proměnit své krátké výstupy. Shlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 11.9.2014)
Na téměř prázdné scéně se odehrává loutkové divadlo v režii Georgese Duroye. Vypravěč a paparazzi Guy vše odvypráví, a herci na scéně šablonovitě předvedou. Ovšem "odilustrují" řečené s takovým nasazením, že se jedná o výlučnou inscenaci. Shlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 5.7.2014)
Na přehlídce inscenací Studia Damúza v rámci festivalu Loutkářská Chrudim vynikající představení. Tři dámy, Vaňousová, Čičmanová, Vítková, předvedly krsánou živelnou komedii o Jonášovi, velrybě a námořnících.
(zadáno: 29.5.2014)
Oh, Mannitou. Howgh!
(zadáno: 5.4.2014)
Viz blog a hodnocení J. Pařízka (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.3.2014)
Cina, Strenáčik, Zonyga, Vlas, Pavlovčinová, ad. Džungle má talent. Dále viz blog. (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.3.2014)
Úžasná filmová groteska plná různých triků. Opět se nejedná o klasické loutkové divadlo, ale loutkovost je zřejmá. Postava Georgea Méliése se všemi ostatními postavami zachází jako s loutkami. Nedílnou součástí inscenace je scéna a kostýmy Marka Zákosteleckého a výtečná hudba kapely DVA.
(zadáno: 21.2.2014)
Viděla jsem s Veronikou Kotlíkovou, a také vydařené.
(zadáno: 29.11.2013)
80% za emoční zásah. Problémy dospívajích i jejich rodičů na černobílém plátně. Barevně je vypodobněno pouze Azurové pobřeží. Dobře odhadnuté možnosti herců divadla Alfa. Jděte na to, to si popláčete. Teenageři v hledišti se nehihňali, ani se nedojímali, nýbrž soustředěně hleděli s otevřenými ústy. Pirát sedmi moří zkřížený s agentem 007 je nedostižný. Hnidy: mladým mnoho odkazů nic neříkalo. Na druhou stranu, nám asi mnoho neříkaly odkazy na virtuální realitu. P.S. V inscenaci se používá čeština, precizní czenglich, francouzština a dojemná italština. Shlédnuto na Festivalu 13+.
(zadáno: 31.10.2013)
Inscenace vykazuje kvalitativní znaky starého dobrého Zábradlí před paranoiou. Derniéra byla krásné, čisté divadlo, postavené na přesném textu a s pěknou výpravou. Převažovalo černobílé ladění scény, avšak další barvy tam přeci jen byly: smetanová a pastelově modrá. Hlavním hybatelem děje byly ženy, před přestávkou dlouhovlasé a v bílém. Zvláště laškovný rozparek na sukni až skoro nahoru M. Sidonové v roli Šárky byl podnětný. Po přestávce nasadily ženy černé šaty a krátkovlasé paruky, ale přesto zůstaly ženami. Vynikající V. Helšus v roli Otce byl možná výraznější než J. Ornest.
(zadáno: 10.10.2013)
Dokonalé profesionální mísení protikladů, ženského s mužským, něžného s hrubým, slova s němým pohybem, dokonalé. (více v článku na blogu)