Redakce

Kateřina Jírová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (320)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 10.11.2017)
Tajný deník Adriana Moleho byl pro mnohé z nás v osmdesátých letech klíčovou literaturou (hned vedle Austenové a Brontëových). Z hlediska znalosti prvotního dokladu a drakácké inscenace s Vyšohlídem však interpretace Divadla v Dlouhé dost pokulhává. Ano, zpěvy jsou krásné, originální texty písní vystihující ducha doby omamné, ale tak nějak, původní text je o něčem jiném.
(zadáno: 17.9.2017)
Tradiční Adámkův inscenační postup, tentokrát doplněný o komorní orchestr, a dokonce s harfou! Herci jsou oblečeni jakoby antický chór, ale v malém prostoru nepotřebují ozvučující masku, tak mají jen nabělené tváře. Opět se setkáváme s herci Boca Loca Lab, ke kterým v této inscenaci přistupuje kontratenor Jan Mikušek. Recituje se, hraje se světly a hudbou, zkrátka, jak jsme zvyklí. Jen tak dál!
(zadáno: 16.9.2017)
Muzikálový kabaret vesele vyprávějící o neveselých věcech.
(zadáno: 2.4.2017)
Veselá taškařice s vděčnými profesionálně propracovanými klaunskými výstupy. Ne že by to bylo úplně hodnotné divadlo pro děti, které nás obohatí a posune skrze katarzi dál, ale děti se výborně bavily a udržely pozornost od začástku do konce, a dospělí se také často přidali ke hře. Shlédnuto na Přehlidce divadla pro děti ASSITEJ.
(zadáno: 18.3.2017)
Muzikál by se měl v Kongresovém centru zakázat. Tak příšerné zvukové podmínky jsou muzikálu nedůstojné. Ze čtvrtého balkonu je na jevišti vidět hemžení lidiček, takové plané naše pinožení. Zvuk je na balkoně o něco lepší, než v jiných částech hlediště. Občas je však obtížné přiřadit hlas k mluvící osobě. První půlka tvoří zdlouhavé entreé k závěrečnému fascinujícímu finále. L. R. Simon je jak zjevení z jiného světa, tedy, působí jak z jiné operety. Herecky i pěvecky ostatní o hlavu převyšuje. Rocky J. Kříže má velmi příjemný hlas, a H. Holišová se při zpěvu škrtí dle role nenápadné naivky.
(zadáno: 15.9.2016)
75% Příjemná relaxační podívaná pro děti jakéhokoliv věku. Stáváme se součástí moře, kolem plují medúzy, moře šumí, a ještě k tomu jsou pěkné verše.
(zadáno: 15.9.2016)
Příjemná podívaná, většinou se jedná o pantomimu. Střídání scének připomíná trojrozměrný veselý komiks. Některé scény jsou drastické (stařenka žádá o zavěšení telefonu, ale pečovatel to poplete a pověsí na zeď stařenku).
(zadáno: 15.9.2016)
Výpravné zpracování Vojcka ve velkém a vysokém šedivém betonovém bunkru. Často se odehrává několik dějů na jednou, divák neví co sledovat dříve. Výtvarně je to krásné, ale přeci jen trochu nudné.
(zadáno: 9.9.2016)
Zdařilý pokus o přepis kultovního románu, avšak jistě se dalo z předlohy vytěžit více. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO. (více v článku na blogu)
(zadáno: 9.9.2016)
Opět přesná hra s loutkami a manekýny. Zdařilé převedení francouzské klasiky pro dnešní publikum, a to hlavně pro publikum kolem 12 let, které už umí leccos ocenit. Výborná hudba. Opět skvělá Blanka Joseph-Luňáková v roli utahané matky tří dětí a jejich nezbedného otce. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 11.6.2016)
Tradičně kvalitní inscenace divadla DRAK, se zpěvy, tanci a stínohrou.
(zadáno: 11.6.2016)
Oblíbená legenda severních bratrů Slovanů v rukou Jakuba Maksymova. tentokrát však meotar nevadí, neboť inscenaci neválcuje, ale slouží jí. Všichni tři herci se drží své pololoutkové a výtvarné stylizace. Krásné lužickosrbské zpěvy, stínové divadlo, poetika, romantika, i trocha děsu. zkrátka Krabat, jak má být. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 11.6.2016)
Příběh plzeňských patriotů. Hrají vězni z věznice na Borech, a nehraje se o nic menšího, než o recept na vaření Pilsner Urquell. Vše nakonec dobře dopadne, mimojiné zásluhou záhadné sekretářky Marie.
(zadáno: 10.6.2016)
Veselá taškařice, promyšlených vtípků a poučených animací a stínového divadla. Inscenace si neklade vyšší cíl, než pobavit, a tento záměr naplňuje excelentně. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 9.6.2016)
Klasický příběh o prostopášníkovi a svůdci Doni Anny v novém provedení. Buchty a loutky, v této inscenaci pouze jako "pánská jízda", předvádí svoji verzi slavného příběhu. Vidíme marionety, i "živáky" s obrovskými maskami na hlavě. V pekle nakonec skončí nejen vysoce postavený Don Šajn, ale i lidový Kašpárek. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 9.6.2016)
75% Jiří Jelínek opět vybudoval brilantní inscenaci založenou na slovních hříčkách. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 9.6.2016)
75% Inscenace na motivy Hemingwayovy proslulé novely. Pohled na dané téma ryze dívčí a křehký. Inscenace nabízí mnoho dechberoucích obrazů, jako je vznášející se papírová loďka na rozbouřeném moři, nebo souboj rybáře a samice mečouního merlina, která prohraje svůj boj o život. Inscenace je založena na fyzickém divadle, mluvené slovo se také používá, ale slova nemají příliš velkou váhu. Škoda, že visutá hrazda není nijak využita. Zhlédnuto na festivalu 32. Skupova Plzeň.
(zadáno: 23.5.2016)
75%. Pozoruhodné zaměnění ženských a mužských rolí, což, pokud jde o profesi, je v dnešní době jedno. Jan Vondráček měl pozoruhodné oční stíny. S podpatkama na mě nikdo neměl. Titulní hrdinka, po historických zkušenostech, raději držena za sklem, jako ve vězení. Její soustavné blití rozhodně soucit nevyvolá. Ani grcka, vržená proti sklu, nevyvolá otázky "Tobě je špatně?", natož "Ty jsi bledá a každou chvíli se ti udělá špatně, nejsi ty těhotná?" M. Hanuš se pro červený saténový župan se zlatými výšivkami narodil. Dr. Brack je na jeviši jediný živý.
(zadáno: 12.3.2016)
V roce 2016 lze už jen říci, že se jedná o standartní inscenaci pro děti do tří let. Cílová skupina reagovala naprosto přesně, starší diváci tápali.
(zadáno: 20.11.2015)
Tentokrát se nejedná o divadlo, ani "tradiční" Kabaret v Kroužkově kavárně. Vlastně je to koncert s písněmi Skoumala a Vodňanského. Koncert se odehrává na velkém jevišti, a orchestr budí dojem, že chce vyvolat dojem velkých jazzových orchestrů, jaký teď už provozuje jen Ondřej Havelka. Koncert doplňují kresby J. Milfajta, které se projikují na zadním prospektu. Jednalo se o velmi příjemný večer, a při premiérové děkovačce vystoupil i J. Vodňanský s písní Pověz, miláčku. Pamětníci a nostalgici plakali.
(zadáno: 7.11.2015)
Inscenaci se na premiéře příliš nedařilo. Procenta dávám spíše za téma a kostýmní ztvárnění.
(zadáno: 18.10.2015)
Pěkná pohádka z dalekých krajin. Tvůci hodně pracují s obrazy a imaginací. Trochu vadí klopotné vypravěčství Aničky Duchaňové, která si zachovává svůj svéraz vždy a všude. Zhlédnuto na Skupově Plzni International.
(zadáno: 3.10.2015)
Trochu nesourodá inscenace vzdávající hold němé grotesce a jejím protagonistům. Jedná se o maňáskové divadlo, s kterým divadlo Alfa od premiéry Tří mušketýrů slaví největší úspěchy. Je vidět, že precizní práce s maňásky je souboru vlastní. Nejlépe se to projeví např. když dva maňásci zkoušejí ve filmových ateliérech milostnou scénu. Také režisér Tomáš Dvořák opět vymyslel spoustu loutkových vtípků. Přesto mix loutková honička Chaplina, Friga, Laurela a Hardyho s policisty, konflikt se „starým“ cirkusem a opravdická filmová groteska moc nefunguje.
(zadáno: 3.10.2015)
Milá inscenace o neveselých věcech. V růžových kulisách se pohybuje hlavní hrdinka a další dvě ženské postavy v roztomiloučkých biedermeierovských šatičkách a lokýnkách. Pánské kostýmy jsou zase celkem zdařile stylizovány trochu jako fešné vojenské uniformy. Není však úplně jasné, zda kladenští pojímají inscenaci jako parodii, nebo její sdělení myslí vážně. Hlavní hrdinka je pořád sympatická, i když začne být jasné, kde se bere tolik mrtvol. Pokud dojde v textu na vážnější místa, inscenátoři vše začnou zlehčovat, znevažovat a couvat od tématu hry. Zhlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO. (více v článku na blogu)
(zadáno: 26.7.2015)
Dva roky od premiéry se mi dílko jevilo jako svěží, jako dělané na letní večer. Hru už autor napsal velmi rozverně, ale tenkrát možná stačilo jen vtáhnout do hry osla jako symbol bujarosti, aby si Titanice užila, neboť, jak známo, osel má nářadí až na zem. Stále opakované kopulační pohyby mladých už pak vadily i mně. Výstup řemeslníků byl celkem povedený. Zásadní otázka, proč Titanie nemá svou kabelku, zavěšenou proklatě nízko v rozkroku, v barvě přelivu, zůstává stále nezodpovězena. Z. Stavná krásně zpívá a N. Šneiderová je nejpružnější elfka.