Redakce

Kateřina Jírová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (344)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 3.5.2022)
Přiznám se, na Laternu Magiku mi to přišlo trochu málo. Režisérka se pokusila o totální divadlo, barvy, hudba, činohra, tanec, mnoho rekvizit, zajícova smrt. Magické bylo připomenutí tzv. Pepper’s Ghost Effect, hojně využívaný v 19. století: když je postava herce nasvícena jen pod jistým úhlem, na scéně vzniká iluze jeho „ducha“. Občas scénou proletí kyvadlo, které už nikoho neděsí. Zaujme nápaditá módní přehlídka a některé etudy Vladimíra Javorského. Za celé představení padne jeden vtip, kterému se zasměje celé hlediště, asi zkouška, zda v hledišti někdo je a nespí.
(zadáno: 17.5.2019)
Pořád se něco děje, má to tah na branku. Chlapci, tedy muži, si jezdí s autíčky, povídají si s velbloudem, a objeví se i krásná Šahrazád (Šeřežezáda). Jediná žena (půvabná Diana Čičmanová vždy a všude) je sekretářka soudruha ředitele. Na závěr ke slovu dostane i Liazka, která celou poušť projela na vlastní kola. Hlavní klad inscenace je připomenutí historie. V Liberci se zbláznil soudruh ředitel, a zařídil, aby Liazka se třemi socialistickými řidiči jela do té západní imperialistické ciziny. A že se Liazka ve světě neztratila, je z historie zřejmé, ač ségra Tatra byla úspěšnější.
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 11.4.2015)
75% Velmi povedený přepis známých večerníčkových příběhů. Akorát ovčí babička mohla být trochu hezčí, vzhledem k tomu, jak půvabně vypadali Beránek a Ovečka ve svých postýlkách. Ale co to bylo s tím drbáním zad? Můj téměř čtyřletý syn udržel pozornost celou hodinu. Zhlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé.
(zadáno: 23.10.2019)
Velmi sugestivní obrazové divadlo, kdy sdělení je zprostředkováno pohybovou formou s minimem slov. Tvůrcům se podařilo navodit atmosféru strachu a manipulace, takže i když jde o stylizované pohybové divadlo, navozuje značně děsivé pocity. Některé obrazy se cyklicky opakují a představení negraduje, vlastně jediným posunem je, že nejdříve účastníky demonstrace mlátí při výslechu, a pak v blázinci. Nejvíce vyniká italská herečka Sara Bocchini, která ztvárňuje Natálii Gorbaněvskou, účastnici demonstrací v letech 1968 a 2013 a autorku předlohy.
(zadáno: 22.7.2012)
(zadáno: 15.9.2016)
Příjemná podívaná, většinou se jedná o pantomimu. Střídání scének připomíná trojrozměrný veselý komiks. Některé scény jsou drastické (stařenka žádá o zavěšení telefonu, ale pečovatel to poplete a pověsí na zeď stařenku).
(zadáno: 20.3.2014)
Úžasná filmová groteska plná různých triků. Opět se nejedná o klasické loutkové divadlo, ale loutkovost je zřejmá. Postava Georgea Méliése se všemi ostatními postavami zachází jako s loutkami. Nedílnou součástí inscenace je scéna a kostýmy Marka Zákosteleckého a výtečná hudba kapely DVA.
(zadáno: 11.9.2020)
Opět velmi zdařilá inscenace osvědčeného týmu Dvořák-Nesveda-(Peřina). Krásné marionety, loutkářské vtípky, prima jemná hudba, Mexiko a mexický temperament nenechá nikoho chladného. Pozor, Azorro způsobuje, že diváci ještě asi hodinu mluví "španelsky".
(zadáno: 19.3.2023)
První spolupráce režiséra se stmeleným souborem Divadla v Dlouhé dopadla dobře. Inscenace však působí poněkud nesourodě, poetické scény jsou střídány černým humorem z různých komunistických lágrů, ať už českých, nebo sovětských. Nejvíce se mi líbil Pravomilův útěk z vězení, a Jarka Baterka. Zvířátka mi nevadila, ale pokud měly mít i nějaký jiný význam, než pobavit, tak jsem to nepochopila. Příjemná byla živá hudba pod vedením M. Potočka.
(zadáno: 11.9.2020)
Se slavným debutem Wernera Schwaba se dámský tandem Ha-divadla popasoval velmi dobře. Inscenace neztrácí tempo a herečky dovedně gradují sled scének až do vítězné prohry. Jedině Marjánka (jedinečná Kamila Valůšková) snad odjede do svého nebe. Avšak souhra Moniky Maláčové a Marie Ludvíkové za Marjánkou nezůstává nikterak pozadu. Inscenace je posazena do roku 2009, kdy Brno navštívil papež. V kontrastu s touto expozicí nemusí režisérka ve vulgaritách tolik tlačit na pilu jako jiní režiséři, kteří Prezidentky inscenovali.
(zadáno: 16.9.2013)
Přes veškerou empatii a sympatii nemohu dát více než 60%. viz blog Shlédnuto na MF DIVADLO Plzeň.
(zadáno: 17.9.2017)
Pokud by se jednalo a zábavný půlhodinový skeč na vernisáž či narozeninový večírek, tak dobrý. Je opravdu nezbytné kvůli starým dopisům tolik plýtvat energií? Některé scénky jsou vtipné, nejlepší je stará paní brebentící přes telefon s kamarádkou nebo možná příbuznou, tu o práškách, tu o cibulích sazečkách. Uprostřed telefonátu ji klepne pepina a činovník přestřihne drát. Plnoštíhlá středoškolačka, která si myslí, že je o n i zájem, a věčně zakopává, také budí veselí, ale není to trochu málo?
(zadáno: 20.6.2013)
Loutkové, pohybové, zpěvné, didaktické, ba dokonce roztomilé.
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 9.6.2022)
Velmi působivé ztvárnění jednoho osudu. Za pomoci jednoduchých totemových loutek a několika kufrů nám tvůrčí tým předloží inscenaci plnou emocí a neokázalého hrdinství nejen titulní postavy, ale i vedlejších účastníků jeho životního příběhu.