Redakce

Kateřina Jírová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (336)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 2.7.2012)
Veselá groteska o neveselých věcech.
(zadáno: 7.11.2013)
Příjemně plytké, banální, a přesto dost možná s podtextem. Batulková opět se svým Tomášem drží šarži. Pavelka v roli autority i puberťáka, který vše řeší alkoholem. Pidrmanová jako nesnesitelná puberťačka se spratkovskými sklony. Dobře jí tak. Ale opravdu by ve skutečnosti učitele odsoudili? Jděte na to, je tam prima jemná hudba.
(zadáno: 14.9.2012)
Velmi zdařilá černá groteska o životě, o době a o bohu. Podle stejné předlohy jako Trainspotting. Expozice je velmi autentická, zvláště znáte-li polovinu účinkujících ze studentských večírků.
(zadáno: 2.4.2017)
Zajímavý nápad zasadit děj pohádky do uhlířské šatny. Ale to je asi tak všechno. Herci se pohybují alternativně po jevišti, na sobě kostým loutky, ale hlava loutky je předmět (havířská svítilna), a tak vlastně vzniká tvor o čtyřech končetinách a dvou hlavách. V silnějších chvílích inscenace se v dole setmí, jsou vidět jen svíticí hlavy loutek, a konečně nejsou vidět jejich vodiči. Radůzin text celkem pěkný, občas i vtipný, ale neúnosně dlouhý. Možná se text měl využít jako rozhlasová hra. Shlédnuto na festivalu Dítě v Dlouhé. Viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 7.12.2019)
Výborně sepsaná hra a standardně dokonalé provedení. Jen ty loutky by mohly být dřevěnější. Ovšem transformace trouby na raketu, která zachrání děj jako deus ex machina, je geniální! 75%
(zadáno: 22.5.2022)
V odcizeném prostoru strohých zdí někdejších kancelářských open space. Uprostřed stojí obrovský rodinný stůl, u kterého si chce Vassa, matka rodu, hrát na rodinnou idylku. Všechny postavy jsou nešťastné a pohybují se poněkud mechanicky, jako by sledovaly neviditelné čáry na podlaze. Ač hra ruského dramatika, na city duše krajiny širé se tady vůbec nehraje, vše je strohé a chladné. Pokud chce někdo nějaké city, buď umře, nebo je poslán z domu. A Vassa nakonec v dopsaném závěru doplatí na svůj životní postoj a (ne)výchovu svých dětí.
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 22.6.2013)
Šťastný nápad sehrát tři pohádky propojené příběhem dvou námořníků. Hezky odehrané, příjemná hudba.
(zadáno: 21.8.2013)
(zadáno: 14.3.2015)
Příjemně plynoucí kabaret, který navic trvá přijemných 75 minut. Připomenutí Havla z dob jeho mládí, kdy ještě nebyl celebritou. I na J. Kašpara se dostalo. Molitanové poleno coby Univerzál bylo velmi vtipné.
(zadáno: 21.9.2021)
Velmi dobře vypravené "divadlo na divadle". Na jevišti to úžasně jiskří, vše je velmi veselé a zábavné, až se v tom jedna sebevražda úplně ztratí. A nakonec se ukáže, že to byl jen sen. Stejně jako třeba rozhovor Romea a Julie, kdy Julie promlouvá z balkonu. Tomáš Jeřábek se úspěšně popasoval s pro něj netypickou rolí, a i Lenka Krobotová konečně něco hrála. Šimčík sice není Myšička, ale snažil se.
(zadáno: 29.5.2014)
Oh, Mannitou. Howgh!
(zadáno: 1.5.2012)
(zadáno: 22.2.2015)
Divadlo jedné herečky Aničky Duchaňové, nyní již praxí poučené, jak hrát v každém prostoru pro rozjívené děti. Práce s loutkou dobrá, písničky lepší. Zhlédnuto na festivalu Malá inventura.
(zadáno: 1.6.2013)
Inscenace D. Gombára nemá s vítězným textem Dramatické soutěže Cen Alfréda Radoka za rok 2011 mnoho společného. Obehraná historka o zneužívané hendikepované dívce (nyní mě napadá jen Vlasta Javořická), která otěhotní, a obec se jí zřekne, je zasazená do časové smyčky `a la Havelkova Černá díra. K tomu únavná režie postrádající temporytmus. Zajímavé byly stylizované kostýmy pozoruhodných groteskních postav (každé druhé vesnice či jiné uzavřené komunity.) Dopředu odhadnutelný děj ve mně vzrůstající napětí nevyvolal. Celkem zajímavý byl jen "první milovník" Michal Dlouhý, j.h.
(zadáno: 15.9.2016)
Výpravné zpracování Vojcka ve velkém a vysokém šedivém betonovém bunkru. Často se odehrává několik dějů na jednou, divák neví co sledovat dříve. Výtvarně je to krásné, ale přeci jen trochu nudné.
(zadáno: 13.9.2014)
Krásné pohybové divadlo, mladí nadšení herci dosud nepoznamenaní realitou, a silné texty lidových písní, ke kterým není co dodat. Shlédnuto na Mezinárodním festivalu DIVADLO.
(zadáno: 2.4.2017)
Veselá taškařice s vděčnými profesionálně propracovanými klaunskými výstupy. Ne že by to bylo úplně hodnotné divadlo pro děti, které nás obohatí a posune skrze katarzi dál, ale děti se výborně bavily a udržely pozornost od začástku do konce, a dospělí se také často přidali ke hře. Shlédnuto na Přehlidce divadla pro děti ASSITEJ.
(zadáno: 17.3.2013)
75% V divadle Kámen poprvé režíroval inscenaci jiný režisér, než principál Macháček. Výsledek je uspokojivý. Tentokrát není inscenace založena na zvuku a slově, minimalismu se dociluje jinými postupy, především pomalým temporytmem a až chvílemi do trapnosti protahovaným tichem a nečinností na jevišti. Zajímavě hraje i do inscenace neplánované těhotenství jedné z hereček. Barevná symbolika "Kamenných" inscenací zůstává zachována pouze v závodnických boxech. Není úplně jasné, jak inscenace vlastně končí, ale vzhledem k jasné symbolice provazu se smyčkou asi špatně. Matice se asi nepřevlékla.
(zadáno: 5.7.2014)
75% Na přehlídce inscenací Studia Damúza v rámci festivalu Loutkářská Chrudim vynikající představení.
(zadáno: 13.9.2019)
Bravurně napsaná černá komedie Tracyho Lettse Zabiják Joe s detektivní zápletkou. Samé krásné role. Michal Čapka coby nezaměstnaný Ostravak klátící se sem a tam, westernové rameno spravedlnosti Josefa Kaluži a proradná děvka Terezy Cisovské, která v pudu sebezáchovy profesionálně olizuje i kostičku z kuřátka z KFC. A na závěr happyend nasvícený jako romantický západ Slunce na Divokém západě.