Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1132)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  26 27 28 29 30 31 32 33 34  >  >>
(zadáno: 3.12.2022)
Dvě čárky - jednou, z.s.  60 %
65%. Z hlediska tématu asi nejsem cílovým divákem, přesto mě tahle hodinka docela bavila. K.Hýsková a A.Bangoura vytvořily svižnou inscenaci, v níž se pracuje s velkým množstvím témat, jako jsou třeba detabuizace menstruace nebo otázka rodičovství. Nejde se ve zvolených tématech příliš do hloubky, ale to asi ani nebylo cílem autorky T.Agelové, která inscenaci i režírovala.
(zadáno: 3.12.2022)
Višňový sad - Národní divadlo moravskoslezské  60 %
Klasická až pietní interpretace Čechovovy hry. Problémem je neujasněný dramaturgicko-režijní koncept, není tak zcela jasné, o čem chtějí tvůrci vlastně hrát. Zajímavě vyložené jsou ovšem některé vztahy a postavy. Zejména Lopachin (M.Dědoch) je tu neobvykle zobrazen jako člověk zmítaný mezi náklonností k rodině statkářky Raněvské a touhou pomstít staré křivdy. Jeho vztah s Varjou (A.Klimešová) je hnán do extrému, komunikace mezi nimi je narušená natolik, že jsou často schopni jen citoslovcí. Raněvská (R.Klemensová) je naopak pasivní postavou, kterou ovládá rezignace a nostalgie, což mi k postavě úplně nesedělo.
(zadáno: 20.11.2022)
Okno mé lásky - Divadlo Broadway  60 %
Celkem slušný muzikál, který fanoušky Olympicu nejspíš potěší. Jejich písně jsou tady totiž interpretovány ve velmi slušné kvalitě (Janda dopadl o poznání lépe než Vondráčková či Matuška ve stejném divadle), nejvíce zaujmou B.Josef a Sharlota. Příběh o hledání sebe sama a svého místa ve světě není marný, libreto by si zasloužilo krácení, ale nijak neuráží a oslích můstků k jednotlivým písním je naštěstí docela málo. P.Ryšavý je dostatečně charismatický a hlavní roli utáhne. Z menších rolí potěší V.Žilková, v největší komediální roli bohužel M.Schreiner dost přehrává. (více v článku na blogu)
(zadáno: 17.11.2022)
Fabian - Horácké divadlo Jihlava  60 %
65%. Dramatizace románu z doby, kdy v Německu plíživě nastupoval nacismus, dokáže najít paralely se současností - především hospodářskou krizi přecházející v krizi morální a pesimistické názory na budoucnost rezonující ve značné části populace. Inscenace režiséra Martina Tichého je mozaikou příhod a setkání, jejichž svorníkem je titulní postava v podání V. Hofmanna. Daří se budovat dekadentní atmosféru meziválečného Berlína, ale vyznění jednotlivých scén není vyloženě mrazivé, snad proto, že jsou většinou podány s groteskní nadsázkou.
(zadáno: 12.10.2022)
Očarování - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
Zvláštní inscenace, u které stále přemýšlím, co si o ní mám vlastně myslet. Téma manipulace davu výřečným jedincem, který přináší snadná a zdánlivě bezbolestná řešení, je zajímavé a aktuální. Inscenace režiséra O.Štefaňáka je však značně eklektická, co se zvolených prostředků týče. Civilně znějící dialogy se střídají s lyrickou deklamací i vyhrocenou expresí. Některé scény jsou pojaty v lehké nadsázce, jiné jsou vyloženě groteskní, další zase zcela vážné. Člověk se nenudí, je na co koukat a některé scény jsou zábavné (třeba manipulování publikem), ale celkový tvar moc nedrží pohromadě. Což je docela škoda, potenciál to má.
(zadáno: 26.9.2022)
Mary Page Marlowová - Městské divadlo Brno  60 %
Hra se chlubí neobvyklou strukturou - příběh života jedné ženy není vyprávěn chronologicky, nýbrž na přeskáčku, navíc titulní postavu ztvárňuje hned šestice hereček různého věku. To celkem funguje, ale narozdíl od jiných Lettsových her jsou tentokrát hodně povrchně charakterizovány vedlejší postavy. Začátek inscenace je slibný, Letts i zde prokazuje, že umí napsat přirozeně znějící dialogy, dějově jde ale o jeden z jeho slabších kusů, závěr vyznívá do ztracena. Zaujme scéna M.Cpina, která evokuje skladiště připomínek jednoho lidského života. (více v článku na blogu)
(zadáno: 19.9.2022)
Zápas o generála - Komorní scéna Aréna  60 %
Další netradiční námět od dramaturga T.Vůjtka, který se tentokrát nepodařilo ideálně jevištně rozžít, inscenace je trochu statická. Groteskní příběh oportunistického generála Šejny dokáže dobře předat s ironií a nadhledem M.Cisovský, rozdělení hlavní role mezi dva herce ale nepovažuji za úplně šťastný nápad, V.Burda hraje Šejnovo alter ego zbytečně na sílu. Z trojice hereček vyniká hlavně Z.Truplová.
(zadáno: 13.9.2022)
Poklekni před duší - Horácké divadlo Jihlava  60 %
Františákova poetická hra zachycuje život nakladatele Josefa Floriána v koláži obrazů, které poněkud trpí nevýrazným dějovým obloukem a zahlcením informacemi a útržky z děl, jež Florián vydával. Divák, který tuto osobnost počátku 20. století nezná, je nutně poněkud zmaten. Režisérovi se ale daří zachytit prchavou atmosféru domu, v němž se i přes bídu a občasné rozpory dařilo objevovat vysoké umění. J.Škrdla pak hlavní postavu interpretuje jako osobitého myslitele, aniž by ji nějak glorifikoval, ukazuje šíři Floriánova intelektuálního záběru i nezkrotnou povahu, která musela přinést jeho blízkým mnoho utrpení.
(zadáno: 7.9.2022)
Mnoho povyku pro nic - Národní divadlo  60 %
55%. Mnoho povyku pro nic je pojato s výraznou nadsázkou, herci vykreslují charaktery postav ve zřejmé hyperbole. Špinar srší nápady a dokazuje, že umí vystavět působivé mizanscény. O to víc zamrzí, že celek působí rozpačitým dojmem. Povedla se hudební stránka, kterou svým zpěvem tvoří L.Brychtová. Režisérka také dokázala zábavně pojmout některé scény (Benedikovo "tajné" odposlechnutí rozhovoru), jiné ale takový šmrnc postrádají. Dost otravné je pojetí strážníků jako zlatých amorků, inscenace má navíc dost hluchých míst. Herci se zvolenou stylizací souzní, nejlepší mi přišli L.Polišenská a D.Matásek. (více v článku na blogu)
(zadáno: 25.8.2022)
Macbeth - Letní shakespearovské slavnosti  60 %
65%. Režisér J. Krofta vytvořil slušně atmosférickou inscenaci, která se obejde bez vnějškových aktualizací, ale i výraznější psychologické drobnokresby. Zajímají ho podmínky, za nichž se rodí zlo a ctižádost přerůstá v tyranii. M. Němec hraje Macbetha jako sebevědomého muže, člověka, který dokáže svým charismatem okouzlit okolí. Lady Macbeth je v podání L. Krobotové prototypem ženy s ostrými lokty, připomíná výkonnou manažerku v nějakém korporátu. Vyloženě kladných postav se tu divák nedočká, zajímavou studii předvádí F. Kaňkovský v roli Malcolma. Povedená je hudební složka, s čímž souvisí i pojetí čarodějnic a zhudebnění jejich replik. (více v článku na blogu)
(zadáno: 28.6.2022)
Zkrocení zlé ženy - Divadlo pod Palmovkou  60 %
Inscenace je to svižná, jen se v ní dost tlačí na pilu. Ne vždy se režisérovi daří odhadnout hranici, kdy je nějaká scéna ještě vtipná a kdy už jen laciná. Na druhou stranu to vyrovnají některé vysloveně povedené nápady, jako je například parodie na Mercuryho videoklip k písni I Want to Break Free. Dlouhou dobu to vypadá, že čistě mužské obsazení má za cíl jen docílit komického účinku v některých scénách, ale nakonec se režiséru M.Langovi povedla opravdu vtipná pointa.
(zadáno: 27.6.2022)
Proces - Divadlo Polárka  60 %
Jako seznámení s povinnou literaturou asi ideální inscenace, i když dramatizace V.Fanty děj Kafkovu románu hodně zhušťuje. Atmosféra je tu spíše snová než tíživá, je to taková temná groteska o rebelii proti systému. Závěrečná bezvýchodnost je otupena zacyklením děje do nekonečné noční můry, do níž se Josef K. znovu probouzí.
(zadáno: 27.6.2022)
Na koho to slovo padne - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
Hra je zvláštním mixem absurdního dramatu a třeskuté komedie, přičemž režisér M.Vajdička akcentuje hlavně komediální stránku. Herecky je to téměř bezchybné, hra samotná je ovšem dost modelová a na jeviště přivádí spíše stereotypy o jednotlivých sociálních třídách než živoucí postavy. Základní myšlenka, že utlačovaný se po převzetí moci (zde revolveru) stává utlačovatelem je sice nosná, ale připadá mi, že v dvouhodinové inscenaci je po čase uplatňována už trochu mechanicky.
(zadáno: 17.6.2022)
Divotvorný hrnec - Jihočeské divadlo Č. Budějovice  60 %
Celkem příjemná letní záležitost, byť samozřejmě u muzikálu plenérový prostor trochu limituje nazvučení. Divotvorný hrnec je muzikál, který (hlavně co se týče libreta) už poněkud zastaral, smysl ho má uvádět spíše kvůli známým a povedeným melodiím. V Českém Krumlově vtipně vycházely také scény Čochtana (M.Hruška) s Maršálkem (M.Veselý). Využití prostoru tu ovšem není tak důmyslné jako u novějších premiér jako Pes baskervillský nebo Da Vinci.
(zadáno: 10.6.2022)
Fun Home - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
65%. Inscenace, která potvrzuje snahu plzeňského muzikálu o hledání nevšedních témat a přístupů k tomuto žánru. Fun Home je svou komiksovou strukturou celkem neobvyklý muzikál, který řeší poměrně závažná témata. Plzeňské nastudování má v režii Lumíra Olšovského slušné tempo, ovšem od některých scén bych očekával větší emocionální zásah. Hudební stránka mě nijak výrazněji nezaujala, až na jedno nebo dvě hudební čísla mi muzika J. Tesori trochu splývala. Z herců je velkým objevem Ema Karpeles jako prostřední Alison. (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.5.2022)
Sláva a pád krále Otakara - Městská divadla pražská  60 %
65%. Grillparzerova hra se dá dnes asi hrát navážno už jen na srazu rakouských nacionalistů. Režisér M. Hába ji čte reverzně, postavy panovníků vidí jako směšné (ale nebezpečné) figurky v boji o moc. Je to souboj dvou panovníků zosobňujících opačné póly pojetí politiky - Přemysl Otakar (M.Pechlát) zastrašuje a chřestí železem, Rudolf Habsburský (I.Lupták) je podlézavý politik dnešního střihu. Lehká dekonstrukce textu inscenaci sluší, ale přišlo mi, že s ironizováním jedné myšlenky se po celou dobu představení vystačí jen těžko. Bavil mě závěr, kdy byla grotesknost zobrazena ve výrazné hyperbole.
(zadáno: 7.5.2022)
Tři kamarádi - Klicperovo divadlo Hradec Králové  60 %
Režisér Petr Štindl propojil román Tři kamarádi s životem E.M.Remarqua, přičemž právě spisovatelovy osudy a názory hrají v inscenaci prim. Někdy se obě dějové linky prolínají, jindy stojí samostatně. K nejzajímavějším částem představení patří rozhovory Remarqua (tradičně soustředěný výkon podává J.Zapletal) s postavou jeho románu Na západní frontě klid Kammerichem (F.Richtermoc), v níž je absorbováno nacionalistické vidění světa se všemi obskurnostmi a nebezpečími. Celkově ovšem inscenace působí nevyrovnaně a stylově nejednotně, což se nejvýrazněji projevuje při podivných sborových choreografiích.
(zadáno: 22.4.2022)
Kráska a zvíře - Národní divadlo  60 %
Kráska a zvíře je velice efektní podívanou - výtvarně zdařilá inscenace docela hezky odsýpá, je tu dostatek "atrakcí", aby se divák nenudil. Jenže ta efektnost zakrývá to, že se v záplavě izolovaných nápadů tak trochu poztrácel obsah. Romantická linka Kráska - Zvíře moc nefunguje, nedával bych to ale za vinu protagonistům. Maska zvířete je slušně děsivá, problémy se srozumitelností se už podařilo vyřešit, Prachařovy repliky jsem dokázal zachytit. Syrová atmosféra se sice trochu tluče s poetickou Hrubínovou předlohou, ale mně nevadila. Za zmínku stojí i komická dvojice Krásčiných sester v podání L.Polišenské a P.Štorkové. (více v článku na blogu)
(zadáno: 9.4.2022)
Racek - Národní divadlo Brno  60 %
65%. Trochu nedotažená inscenace, ve které je sice docela dost povedených momentů, ale ty hořkosměšné čechovovské charaktery jsou tu jen lehce naznačeny. Režisér Š. Pácl dokázal hlavně v první polovině dobře akcentovat komickou stránku hry, takže inscenace nenudí. Některé dějové linie (tragický osud Sorina, vztah Niny a Konstantina) ale nemají potřebnou sílu. Z herců mě nejvíce oslovili T. Richtrová, P. Kubes a E. Zbranková.
(zadáno: 2.4.2022)
Anšlus - Činoherní studio Ústí nad Labem  60 %
Rudiš se v Anšlusu nesnaží vyprávět nějaký souvislý příběh, spíše akcentuje atmosféru místa, které pomalu podléhá zkáze, čas je tu relativní a minulost je takřka hmatatelná. Režisér J. Doležal pojal inscenaci až překvapivě civilně, což zdůraznilo jistou problematičnost textu v pointování situací a absenci souvislého děje. Hercům se celkem daří vytvořit charaktery životních ztroskotanců, kteří nám ale jsou svým způsobem sympatičtí. Asi nejzajímavější je L.Černoch jako Ferenz.
(zadáno: 21.3.2022)
Voda (a krev) nad vodou - Divadlo Kalich  60 %
65%. Muzikál nabízí řadu osvědčených hitů, slušných pěveckých výkonů a povedené choreografie, trochu ovšem trpí zdlouhavostí a některými neobratnostmi libreta. Některé písně (Sestrička z Kramárov, Zanedbaný sex) jsou na hlavní dějovou linku našroubovány dost neobratně. Samotný příběh je ale celkem zajímavý, jen škoda, že je to celé roztaženo na více než tříhodinovou délku. Z herců zaujala celá ústřední trojice Tomeš, Löbl, Tomešová, přičemž hlavně Tomáš Löbl byl hlasově opravdu excelentní. V komické rovině pobaví hlavně dvojice J. Tenkrát - M. Procházková. (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.3.2022)
Chazarský slovník - Divadlo Husa na provázku  60 %
65%. Inscenace je především sledem jednotlivých scén, které rozvíjí na zadním plánu promítaná hesla. K dávné říši Chazarů se často vztahují jen velmi volně, zvlášť v první polovině představení je velice obtížné vysledovat nějakou dějovou linku. Ve druhé části se konečně začnou některé ze scének propojovat dohromady a celé jevištní dění začíná dávat smysl. Kombinovány jsou (pseudo)vědecké proslovy se záměrně komediálně pokleslými výstupy, do čehož se ale prolamují vážnější podtóny řešící neuralgické body lidské civilizace. Vymyšlené je to dobře, ovšem inscenace působí dost akademicky, člověka se emocionálně příliš nedotýká. (více v článku na blogu)
(zadáno: 1.3.2022)
Vánoce na poušti - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  60 %
65%. Celkem zábavná mystifikace, u které mi příliš neseděla ta špionážní linka. Režisérka N. Deáková akcentuje hlavně komediální stránku textu. Pomáhá ji v tom i pojetí hlavní postavy M. Stránským, jehož Olin je ukázkovým životním outsiderem. Z menších rolí vynikne hlavně M. Švábová jako Olinova dominantní matka. Nezvykle velkorysá je scéna L. Kuchinky.
(zadáno: 17.2.2022)
Sněhurka a já - Městské divadlo Brno  60 %
Hudebně celkem zajímavé dílo, většina písní je interpretačně dost složitých, což vede k nezvykle velkému množství drobných chyb. Libretu schází tah na branku, hlavně v první půli se děj příliš neposouvá. Velice dobrá herecky i pěvecky je B. Goldmannová jako Královna, chemii mezi pohádkovým a reálným světem zajišťují E. Bergerová a B. Slaninová, kterým se povedlo vytvořit výrazné a značné odlišné typy současných dívek. Komická dvojice tvořená A. Slaninou a A. Novotným je většinou vtipná, i když občas už ten humor tlačí dost silou. Hezká je výprava, scéna s dominantním motivem otevřené knihy je povedený nápad.
(zadáno: 10.1.2022)
Venkov - Východočeské divadlo Pardubice  60 %
Crimpova hra se skládá ze série dialogů, které mají neobvyklou strukturu. Není totiž ani tak důležité, co se říká, ale co lze nalézt mezi řádky. V každé další scéně se objeví nějaké nová informace, která posouvá vnímání předchozího dění. Ze začátku tak inscenace udržuje diváka v napjatém očekávání, které ale postupně ochabuje. Trochu mě zklamalo, že zajímavý text nemá stejně zajímavé vypointování a závěr vyzní malinko do ztracena. Herecky je to ovšem ztvárněno velice dobře, hlavně Petra Janečková dokáže komorního prostoru Malé scény využít pro přesnou studii ženy, která zjišťuje, že žila v sebeklamu.
<<  <  26 27 28 29 30 31 32 33 34  >  >>