Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (907)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 29.10.2019)
Tohle nastudování Revizora zdá se mi poněkud nedotažené. Režiséru Páclovi se příliš nedaří komediální linka. Byť je celá inscenace pojata ve velké nadsázce a groteskním duchu, smích se z hlediště neozývá zas tak často, skutečně dobře vystavěných je jen několik scén, zrychlení tempa by při této stylizaci neškodilo. Výraznější aktualizaci se v Boleslavi vyhnuli, ta ale ani není příliš potřeba. Postavy jsou v Páclově verzi pojaty spíše jako buranské a hloupé, než ziskuchtivé a nebezpečné. Nejvíce vyniknou M.Ligač jako Chlestakov a I.Nováčková jako Hejtmanka.
(zadáno: 15.5.2019)
Dost nekonzistentní inscenace. Chvíli to vypadá jako nevázaná zábava plná fyzických gagů, poté postava Moderátora nadhodí téma současného ředění reality skrze moderní technologie a sociální sítě, aby se nakonec ukázalo, že platí "za vším hledej ženu" a konec představení se nesl v duchu parodie na mafiánskou krimi. Dohromady to celé moc nepasuje, takže se člověk spíš baví jednotlivými výstupy, z nichž některé jsou skutečně zábavné (árie bodyguardů), zatímco jiné nudí. Povedená je pohybová a hudební složka.
(zadáno: 12.4.2019)
Nepříliš povedený muzikál s problematickým libretem založeným na prvoplánovém humoru (neříkám ale, že se některé scénky nepovedly, to bych byl moc velký škarohlíd). Škoda, že většina písní zazní jen ve fragmentech. Herecky vynikají v menších rolích I.Jirešová a J.Boušková, z ústřední trojice mě nejvíc bavil R.Genzer. Pěvecky průměrné, hodně mě zaujala E.Trtíková, jejíž interpretace jsou snad lepší než originál. Povedená je také scéna Z.Flemminga, naopak dost otřesné je nazvučení. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 5.4.2019)
Hra D.Košťáka není špatná, nebezpečí, že to bude jen obyčejná ekologická agitka se celkem vyhýbá zahalením do mysteriózního hávu. Situace města, které se kvůli těžbě v uhelných dolech postupně hroutí samo do sebe, disponuje atmosféričnosti, jakousi předzvěstí apokalypsy. Co se Košťákovi podařilo už výrazně méně, je charakterizace postav a vztahů mezi nimi. Symboly a metafory autora se příliš nesetkávají s režijním uchopením látky. Expresivně pojaté situace v tom odlidštěném světě působí spíše nepatřičně, než že by dokázaly k divákovi dostat větší množství emocí. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 15.3.2019)
Inscenace se zabývá problémem domácího násilí a nerovnoprávného postavení mužů a žen. Dělá to bohužel dost schématicky a divadelně nevstřícně. Pomalé tempo připomene Jařabova Macbetha, také tady zvolil režisér zvláštní způsob řeči - ženy tu o sobě mluví ve třetí osobě. Teoreticky je záměr jasný, prakticky to působí dost nešikovně a místy nechtěně směšně. Je jasné, že Jařab nechce o tématu vyprávět skrze emoce, volí spíše chladný nadhled, jeho inscenace nemá být realistickou studií konkrétních případů domácího násilí, je to spíše zdivadelněná teze. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 11.3.2019)
Viděno ze záznamu.
(zadáno: 27.2.2019)
55%. Stingova hudba je melodická, dobře nese příběh i emoce, trochu jí chybí výraznější hlavní motiv. Problém mám ovšem s nepříliš přesvědčivým libretem - když odhlédnu od jisté ideologičnosti, tak mi vadila řada nelogičností, také propojení romantické a sociálně-politické dějové linie je poněkud kostrbaté. Velmi povedená je scéna Ch.Weyerse, která hezky dotváří atmosféru oprýskaného přístavního města. Herecky i pěvecky září V.Matušovová, jako pár dobře fungují i R.Coufalová a D.Vitázek, ačkoliv při mé repríze se jejich projev neobešel bez chyb.
(zadáno: 25.1.2019)
Herci se opravdu snaží a právě jejich výkony, originální pohybová složka a drobné přidané gagy jsou hlavním zdrojem humoru. Samotný text hry působí hodně zastaralým dojmem, je až neskutečně upovídaný. Režisér Lipus hru stylizoval do podoby prvorepublikové grotesky, což herci zvládají s elegancí a po celou dobu drží vtipně stylizovanou dikci. Repliky chrlí do hlediště rychlostí kulometu, což naštěstí vede k tomu, že inscenace nemá moc hluchých míst. V klasickém hávu konverzační komedie bych tuhle hru tedy vidět nechtěl...
(zadáno: 3.12.2018)
55%. Nová dramatizace V.Štěpánka se zbavuje folklornosti a přibližuje děj románu naší současnosti. Snahou je ukázat rozpad mezilidských vztahů, všeobjímající pokrytectví, z něhož pramení křivdy, osudy utápěné v alkoholu. Úmysly dobré, jevištní ztvárnění mě ovšem až tolik neoslovilo. Vadila mi především stylová nejednotnost – některé scény jsou podány v příjemné nadsázce, na jiných místech je ovšem trpký osud aktérů exaltovaně vykřičen přímo do hlediště. Herci nemají na vyjádření charakteru příliš prostoru, nejlépe se to daří P.Panzenbergerovi, L.Bělaškové či T.Jirmanovi.
(zadáno: 14.11.2018)
Nadějný začátek, kde konferenciér ve spontánním podání P.Vančury vychvaluje bohatý program oslav stého výročí vzniku republiky. Bohužel následuje sáhodlouhý monolog plný planého filozofování, na nějž se mi přes veškerou snahu nedařilo napojit. S.Majer se snaží, ani režisérka K.Polívková nešetří zajímavými nápady, problém je v Zábranského textu, který je opravdu dost odtažitý. Zachraňuje to zábavné, ironické intermezzo plné klišé o československém soužití, se kterým Majerovi pomůže slovenský herec M.Noga. Závěrečný obraz je sice esteticky zajímavý, jeho napojení na celek je však problematické.
(zadáno: 18.9.2018)
Hodně povedená jsou hudební čísla, která jsou takovým průřezem operetním repertoárem a jimž dal nové aranžmá D.Král. Jinak jde o patrně nejslabší Drábkovu režii v Klicperáku. První půlka má slušné tempo a pár povedených gagů, herci se navíc opravdu snaží a prokazují výrazný komický talent (hlavně J.Sklenář a N.Holíková). Druhá půlka je civilnější a o dost nudnější, poselství inscenace vyznívá poněkud jalově. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 30.5.2018)
Režisér se snažil Schillerovo drama částečně odlehčit a posunout do groteskní polohy. Nápadů, jak to udělat, je skutečně hodně. A to je právě největší problém inscenace. Všemožné efekty (loutkové divadlo, projekce, maska Mickey Mouse, živý klavírní doprovod atd.) se neskládají do smysluplného celku, některé fungují jako jednotlivosti, jiné vůbec. Občas se podaří vytvořit silný jevištní obraz, ale je hned zase přebit něčím jiným. Patos mileneckých dialogů je expresivní deklamací ještě posilován, což začne být ve druhé půlce již dost otravné. Přesto T.Červinek a D.Barešová nezapřou talent.
(zadáno: 24.5.2018)
Inscenace má neobvyklou strukturu, kdy se na jevišti prolínají tři časové roviny. Zvyšuje to dynamiku, výraznější pointy se ale tímto formátem vytěžit nepodařilo. Hře by pomohlo zkrácení a odstranění přestávky nesmyslně umístěné doprostřed dialogu. Je zajímavé sledovat, jak si tři herci mezi sebou rozdělí jednu postavu. Divadlo láká na hostujícího L.Freje, kterému se daří ztvárnit ironického glosátora unaveného životem, nicméně na premiéře měl zřetelné potíže s textem. Na atraktivitě hře nepřidává ani akcentování britských reálií. Snadno zapomenutelný kousek.
(zadáno: 17.2.2018)
Divadelní esej na téma revoluce. Složitý filozofický text má co říci i dnešnímu divákovi, režisér Pokorný hru pojal jako dekadentní, horečnatý sen. Bohužel to poněkud přepískl s mírou exprese. Naléhavost by vzhledem k tématu byla na místě, ale tady je sdělení vším tím křikem a zmítáním spíše zamlženo, rychle to začíná být únavné. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 10.2.2018)
(zadáno: 21.12.2017)
Inscenační úprava je poněkud problematická - v podstatě třeba skoro vypouští důležitou postavu manipulátora Smrže. Paradoxně se tak podařilo z inscenace odstranit to, co je v Raisově románu dnes nejvíce aktuální. Dynamika partnerských vztahů se za ty roky možná změnila, ale zištná manipulace nebo soudy o majetek v rámci vlastní rodiny jsou věci, které budou divákům blízké i dnes. Zvláštní je vedení herců, kdy někteří hrají civilně, jiní s výraznou nadsázkou, systém jsem v tom nenašel. Povedený je výkon M.Němce v hlavní roli, jehož Kaliba je člověk až chorobně plachý.
(zadáno: 1.12.2017)
Zpočátku to vypadá, že tématem inscenace bude střet císařovny s pokryteckým habsburským dvorem. Tahle tematická linka se však záhy vytrácí, ale nic nového ji nenahrazuje. Jedná se tak jen o fádní odvyprávění životního příběhu Alžběty Rakouské. Nadbytečné jsou zhudebněné sborové recitace, groteskně pojatá scéna vúuky jízdy na koni působí jako z jiné inscenace. Nejlepší je tak výkon P.Kafkové, která v titulní roli dokázala ztvárnit 40 let života císařovny.
(zadáno: 31.5.2017)
Inscenace mi příliš nesedla - velká porce exprese a agresivity mi přišla spíš ubíjející než šokující. Přiznávám, že od příchodu postavy Jacka jsem se v inscenaci už příliš neorientoval. Naštěstí, když už člověka nebavil text, mohl sledovat aspoň herce, kteří jsou ve svých náročných rolích zajímaví (nejvíce asi P. Neškudla a M. Dvořáková). Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.5.2017)
Dost nejasný výklad patří k největším problémům Khekovy inscenace. V programu přitom člověk najde dost přesnou formulaci "o čem hrát", do inscenace se ale tyto myšlenky dostávají ztěžka. Problém má inscenace také s tempem, zvlášť první půle je rozvleklá. M.Kačmarčík je Macbethem, kterého pohání spíš strach než touha po moci. Závěrečné vnějškové připodobnění Macbetha k Hitlerovi je spíše směšné než mrazivé. Vedlejší postavy se vlivem kostýmů a nevýrazné herecké charakterizace slévají v uniformní dav. Povedla se scéna, hlavně nápad s židlemi symbolizujícími mrtvoly na Macbethově cestě k moci.
(zadáno: 6.3.2017)
Zajímavá forma, která ale bohužel moc nefunguje. Hra nemá tak zábavné dialogy jako autorčin Bůh masakru, dramatická linka zase nemá sílu a působivost třeba Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové? Jednotlivým verzím jedné návštěvy chybí nějaká výraznější pointa. Člověk se sice občas zasměje, ale celé je to takové unylé. Nelze se zbavit dojmu, že by se tahle hra mnohem víc hodila na Malou scénu ve dvoře. Z herců se asi nejvíc daří J.Janouškové, která ztvárnila Ines jako lehce afektovanou a manželem nedoceněnou ženu. J.Kalužný není do role slavného astrofyzika typově příliš vhodně obsazen.
(zadáno: 25.1.2017)
Zápletka je celkem originální a disponuje překvapivými zvraty. S dialogy už je to poněkud horší, komedie působí již trochu zastarale (což je docela paradox, když ji Boleslav uvádí v české premiéře). Režie Z. Bartoše pak hře příliš nepomohla, hlavně v první části totiž inscenaci zoufale schází tempo.
(zadáno: 15.12.2016)
Nezáživná inscenace. Problém je už v samotném textu, který není příliš zdařilý, vykreslit složitou osobnost Boženy Němcové se moc nedaří. Vyskytují se tam sice náznaky jemného, inteligentního humoru, není jich ale bohužel příliš mnoho. Režisér Pácl pak inscenaci příliš nepomohl, když obtížný text ještě zatížil ornamenty, jako jsou visící židle. Na inscenaci má smysl zajít kvůli hereckým výkonům - daří se hlavně M. Borové a L. Žáčkové, na malé ploše zaujmou také J. Boušková či G. Mikulková
(zadáno: 10.12.2016)
Dramatizace se bohužel nedokázala dostatečně poprat s literárností předlohy, a tak je především první polovina inscenace dost nudná. Baví I.Dejmal, který s přehledem zvládá velké množství menších rolí. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 17.3.2016)
Multižánrové hudební dílo, které nabízí několik zajímavých melodií, je řemeslně velmi dobře nastudované. Pěveckou hvězdou večera je R.Coufalová v roli Marie, zdatně ji ale sekundují i zbylí účinkující. Bohužel celý muzikál je víceméně jen sledem výjevů z Bible. Středem zájmu tvůrců je Marie a její obětavá láska k synovi, naneštěstí je tato postava definována opravdu pouze skrze mateřskou lásku k Ježíšovi (třeba Josef je tudíž zcela okrajová postava). Velký problém mají autoři s charakteristikou postav - po scéně se tak nepohybují živí lidé ale spíše archetypy křesťanské symboliky.
(zadáno: 20.12.2015)
55%. Z celkem slušně napsané hry se podařilo ve VČD vytěžit jen průměrnou a snadno zapomenutelnou inscenaci. Text je aktuální, hledá morální hranice člověka a ukazuje, jak se lze od krádeže šamponu za dvě libry snadno dostat až k mnohamilionovým finančním machinacím a spolupráci s italskou mafií. Stačí jen dělat "nezbytné" kompromisy. Bohužel inscenace je poněkud těžkopádná a příliš nevychází hlavně komediální stránka. Povedená je naopak hyperrealistická scéna Nikoly Tempíra, z herců nejvíce zaujmou V.Macková, P.Borovec a J.Pejchal.