Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (970)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Tarantova režie sází na hororovou atmosférou a skvělou výpravu. Zpočátku to funguje, ale ke konci už ani silné režijní uchopení nedokáže zakrýt problematičnost textu.
Není to žádná sranda k popukání, spíš se jedná o zajímavě rozehranou moralitku, jejíž největší předností je komediální potenciál Bedřicha Výtiska v hlavní roli.
Celkem příjemná divadelní jednohubka, která trochu pobaví a trochu přinutí k zamyšlení. Celkem zajímavé jsou některé herecké výkony (M.Sláma, K.Apolenářová)
Pardubickému Chicagu nelze skoro nic vytknout, ale osobně mám trochu problém s kabaretní formou, která mi poněkud vadila už u stejnojmenného filmu. Po hudební stránce ale rozhodně jeden z nejlepších muzikálů - prostě ALL THAT JAZZ!
Kytice je stále dobrá, jen Jiří Suchý už k sobě nenašel ty správné herce, a tak nade všemi svým výkonem vysoce ční.
Slušná komedie, jejíž největší devízou je nápad nechat ji kompletně celou odehrát ve tmě. Jinak byste si na ni totiž už za týden nevzpomněli, protože se velmi podobá tuctu dalších komedií.
Dost složité na zhodnocení - vlastně tomu nelze příliš vytknout, ale na druhou stranu Perikles není hra, která by měla šanci na diváka nějak hlouběji zapůsobit.
Sázka na jistotu. Brouk v hlavě je typická komedie plná záměn a zvratů, která ale v režii Lídy Engelové ani neurazí ani nenadchne.
Jedno z mála představení Divadla Radka Brzobohatého, které nelze považovat za komedii. Není to špatné, ale je přece jen vidět, že herci jsou zvyklý na jiný druh inscenací.
Hmm, Čistírna není zrovna nejlépe napsanou hrou. Do lehkého nadprůměru ji vytahují jen dobré herecké výkony, které jsou ovšem groteskně stylizované, což nemusí sednout každému.
(zadáno: 10.9.2022)
55%. Hodně zajímavý pokus, ve kterém se činoherní divadlo rozhodlo pro syntézu mnoha přístupů k jevištní práci - důležitý je hlavně tanec a novocirkusové prvky. Inscenace je o odvěké lidské touze po úspěchu. Hlavně v první polovině představení jsou ovšem jednotlivé klaunské scénky neúměrně natahované a ke zlomu dochází až po jediné čistě činoherní scéně, kdy se konečně do inscenace dostává napětí a jasné směřování. Plus za odvahu tuhle cestu podniknout a hlavně J.Škrdla ukazuje, že má talent i na fyzicky náročné akrobatické kousky.
(zadáno: 29.7.2022)
Zvláštně nekonzistentní inscenace. Jako kdyby se David Drábek pokusil do téhle jednohubky nacpat tolik témat, že by je neuneslo ani velké divadelní plátno. Nejprve to vypadá, že jádrem příběhu bude vztah k autistické sestře, aby pak byly nakousnuty další závažné motivy jako sexuální zneužívání, drogová minulost či životní nenaplněnost. Místy je melancholická atmosféra prosvětlena humorem, ne ovšem v takové míře, jako je u Drábka zvykem. Dějový oblouk působí nuceně a výraznější pointa nepřichází. V malé roli Svědka Jehovova mě zaujal M.Zeman.
(zadáno: 28.6.2022)
55%. Text K.Brunner má své kvality, dramatička dokáže vytvářet zajímavé asociace a hra je jazykově bohatá. Vše ale zastiňuje agitační tón a plakátovost mnoha scén. Nejsilnější je inscenace tam, kde se nesnaží urputně a naneštěstí poněkud směšně provokovat. Trojice hereček prokazuje cit pro nadsázku, asi nejpovedenější scéna přichází v závěru, kdy po svatebním ceremoniálu plném ironického děkování následuje tanec nevěsty a ženicha, u něhož jim vilně se vlnící smrtka v podání M.Kuntové zpívá romantický song Bryana Adamse (Everything I Do) I Do It For You.
(zadáno: 19.5.2022)
Nepříliš zajímavé zpracování Molièrovy poslední hry. Najde se tu pár dobrých režijních nápadů, ale i přes pouhou stominutovou délku je inscenace unylá. Společenskokritický podtón hry je potlačen ve prospěch komediálních situací. Asi nejlépe vychází postava služky Toinetty Evě Reiterové, jejíž společné scény s Petrem Bucháčkem v roli Argana většinou vyznívají celkem vtipně.