Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1127)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.10.2013)
Nová inscenace Švandova divadla má potenciál, který bohužel zůstal nevyužit. Přitom zpočátku to vypadaá opravdu nadějně, režisér Daniel Hrbek je ve vytváření atmosféry poměrně invenční, jenže Krakatitu postupně dochází šťáva. Samotnou kapitolou pak je závěrečná scéna, která je naprosto úmorná. Litoval jsem Stanislava Šárského, který musel jako Prokopův dědeček deklamovat papírem šustící text. Pochvalu si zaslouží Tomáš Pavelka (inženýr Prokop), který za celou dobu nesleze z jeviště, představení pro něj musí být fyzicky i psychicky velmi vyčerpávající.
(zadáno: 12.9.2013)
Dramaturg Jan Vedral v programu k inscenaci píše, že se na Vinohradech snažili najít k Rebece více klíčů, což je chvályhodné, ale konečný výsledek je trochu rozpačitý, protože nakonec není úplně jasné, co chtějí inscenátoři říct. Musím také podotknout, že Dagmar Havlová a Roman Zach tvoří podivně nesourodý pár, jinak velmi dobrou herečku režisér zbytečně shazuje tím, že ji obsazuje do role určené pro o generaci mladší herečku. Ibsenova dramata většinou působí i bez větších úprav aktuálně, tady se toho ale tak úplně dosáhnout nepodařilo. Lehce nadprůměrná podívaná.
(zadáno: 12.9.2013)
Inscenace mi nepřišla tak špatná, zvlášť Petr Halíček se opravdu snažil, ostatní herecké výkony už bohužel tak přesvědčivé nejsou. Zpočátku chybí inscenaci lehkost, ale potěší naživo hraná hudba, kterou se bohužel nepovedlo doplnit stejně kvalitní choreografií.
(zadáno: 3.7.2013)
Trio Slovák - Šotkovský - Štěpán napsalo vcelku zábavnou výpravnou legendu, která se historickými skutečnostmi inspiruje jen velmi volně (což tvůrci ostatně příznávají). Ve hře je velké množství postav, takže herci nemají příliš prostoru na rozehrání nějakých zajímavějších charakterů. Povedlo se hudební aranžmá, postava Pěvce je dobře vymýšlená a celý příběh vhodně uvozuje. Příliš mě nenadchla scénografie, která se skládá z několika slaměných, načerno nabarvených kvádrů.
(zadáno: 29.6.2013)
Zábavná hříčka o třech slavných architektech z období první republiky. Ideální by asi bylo vědět podorobnosti o jejich životě předem.
(zadáno: 25.6.2013)
Ústecká inscenace mě příliš neoslovila. Tvůrci zvolili pro divadelní adaptaci textu Vladimíra Párala zajímavou formu. Na scéně jsou neustále přítomni všichni interpreti, inscenaci pak tvoří útržky dialogů i niterných promluv jednotlivých postav. Zacyklenost životních osudů, nemožnost přestoupit vlastní stín - to jsou hlavní témata inscenace. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že by hře prospělo, kdyby se pokusila o poněkud komplexnější pohled, ne jen ten čistě freudovský.
(zadáno: 25.6.2013)
Celkem zajímavý a odvážný počin, který je ale na druhou stranu také plný inscenačních nonsensů. Zhola zbytečné je třeba použití mikroportů, s dýmem by se také dalo šetřit a příliš uvěřitelný není ani Pavel Doucek v roli rytíře Blocka. Je to trochu škoda, Bergmanův text má perspektivu proměnit se v hodně zajímavý jevištní tvar.
(zadáno: 12.6.2013)
Inscenaci zpočátku chybí tempo, ale postupně se docela rozjede. Líbilo se mi výtvarné řešení scény, z herců svým spontánním výkonem nejvíce zaujme Svatava Milková. Scény, ve kterých se vyskytuje, jsou o třídu zábavnější než ty ostatní.
(zadáno: 31.5.2013)
Sympatická inscenace, která se snaží o na divadelních prknech neobvyklý žánr parodie. Škoda celkové nevyváženosti - některé scénky se opravdu povedly (třeba přestřelka v maškarním), jiné jsou hodně za hranou trapnosti (gangster běhající po jevišti v tangách). Děj je složitě strukturovaný, ale po celou dobu představení jsem se orientoval v postavách i příběhu. Přesto by úbytek některých vedlejších motivů neškodil. Herecky se mi líbili především Jan Mazák, Michal Isteník a Zdeněk Bureš.
(zadáno: 27.5.2013)
Celkem příjemná, i když ničím nepřekvapující, konverzační komedie. Oba představitelé podávají solidní herecké výkony.
(zadáno: 22.5.2013)
Netradiční inscenace se zvláštní dusivě nehybnou atmosférou, která využívá minimalistické prostředky. Povedená je strohá scéna i působivé nasvícení. Režisér Jiří Havelka používá metodu filmového střihu, které dělají z inscenace sled krátkých pointovaných scén. Přijde mi ale, že Wanted Welzl je snad až příliš formalistní kus, režisér se evidentně snaží především o dokonalé naplnění zvolené formy. Je to zajímavý pokus, ale přesto jsem se nemohl po celou dobu představení zbavit dojmu, že se tentokrát kulisáci zapotí mnohem víc než herci.
(zadáno: 30.4.2013)
V době svého vzniku měla Nora výhodu v silné a šokující pointě. V dnešní době, kdy je rozvodů víc než sňatků už rozpad jednoho manželství nikoho nepohorší, přesto jsou v Ibsenově textu zřetelné nadčasové myšlenky. Líbilo se mi využití hudby i drobných rekvizit, jako jsou vánoční dárky. Co se týče hereckých výkonů, tak mohu jen podepsat to, co už zde napsal kolega Jiří Landa.
(zadáno: 7.4.2013)
Hlavní přidanou hodnotou pardubické inscenace je fakt, že se uvádí v komorním prostoru Malé scény ve dvoře. Diváci tak sedí přímo v hotelovém pokoji a mohou herce sledovat z bezprostřední blízkosti. Jinak je to klasický Simon - dobře napsaná konverzačka, která v podstatě ničím nepřekvapí. Oproti běžné inscenační tradici hrají v Pardubicích všechny tři manželské páry Jiří Kalužný a Petra Janečková.
(zadáno: 3.4.2013)
Inscenace má dost pomalý rozjezd, téma je přece jen pro většinu diváků hodně odtažité. Osou hry jsou dialogy výkonného ředitele Enronu Skillinga s jeho nadřízenými/podřízenými/blízkými, to vše doplněné mnoha výrazně stylizovanými scénami, ve kterých vystupují třeba realitní makléři či právníci. Je to trochu mišmaš, ale nakonec to vcelku drží pohromadě. Najde se tu pár hodně dobrých nápadů (správní rada jako slepé myši nebo finanční analytici věštící z křišťálové koule), ale celkový pohled nijak extra objevný není. Zároveň ale nesouhlasím s hodnocením, že se jedná o levicovou agitku. 65%
(zadáno: 31.3.2013)
Viděno v TV záznamu. Hudebně to není špatné, ale vážně by mě zajímalo, koho napadlo obsadit Pavla Zedníčka do muzikálové role :)
(zadáno: 17.3.2013)
Příjemná inscenace, ve které se Janu Vondráčkovi podařilo velmi pěkně zrežírovat hudební čísla. Činoherní scény mezi tím už tak zdařilé nejsou a přiznám se, že mě úplně neoslovily ani herecké výkony. Výjimkou byl v tomto směru Radek Zima, který má umí i velmi dobře zpívat. Souhlasím se zbytkem redakce, že stopáž je přetažená, určitě se dalo škrtat a dostat tak inscenaci na přijatelnější délku.
(zadáno: 9.3.2013)
Řemeslně dobře udělaná inscenace, která si určitě najde své spokojené diváky. Skutečně zajímavý je však asi jen Petr Borovec v roli Babbse, vše ostatní spadá do kategorie "stokrát viděného"...
(zadáno: 3.3.2013)
Neoslovilo mě to tolik, jak jsem očekával. Kellyho text je hodně literární a je hodně obtížné ho na jevišti "rozpohybovat". Jinak má inscenace všechny typické znaky Mikuláškových režií - povedený výběr hudby, využívání mikrofonu (tentokrát až zbytečně časté), silná expresivita hereckých výkonů atd. Nevím, čím to je, ale spojení Dlouhá + Mikulášek nefunguje tak dobře jako spjení tohoto režiséra s jinými (zvláště ostravskými) divadly.
(zadáno: 28.2.2013)
Povedená inscenace, ve které mi trochu nesedělo typové obsazení herců. Egressyho hra má zajímavý námět, dobře načrtnuté sudy tří mužů s píšťalkou, jen z mám pocit, že je vše řečeno již krátce po začátku a poté už se situace jen opakují a zacyklují. 65%
(zadáno: 26.2.2013)
Není to špatná hra, ale domnívám se, že režie nedokázala zcela využít její potenciál. Hrát Řemeslníky jako řachandu je jistě divácky vděčné, ale zbytečně to upozaďuje některé černohumorné prvky. Za základ úspěchu považuji vynikajícího Kamila Halbicha, jehož výkon je o třídu výš než ostatní. Naopak příliš nepotěšil výrazně přehrávající Filip Čapka.
(zadáno: 25.2.2013)
(zadáno: 21.2.2013)
Mametova hra ukazuje neradostné mezilidské vztahy ve společnosti orientované čistě na výkon a výsledky. Přiznám se, že mi úplně neseděla výstavba textu, řekl bych, že se z tohoto tématu dalo vytěžit o něco víc. Ondřej Sokol si v překladu velmi vyhrál s různými vulgarismy, zvlášť ve druhé části už jich je ale v inscenaci tolik, že nepůsobí naturalisticky, ale spíše strojeně. Oceňuji některé režijní nápady (umístění vyšetřovacích scén do průhledné kancelářské kukaně) a také herecké výkony (příjemně překvapil především Michal Suchánek, tradičně znamenitý je Jaromír Dulava). 65%
(zadáno: 24.1.2013)
Nenudil jsem se, ale Františákovu pojetí přece jen něco chybí. Postavy jsou načrtnuté jen v hrubých rysech, herci tak mají dost nesnadnou úlohu. Režisér se více než na jednotlivé postavy dramatu zaměřuje na celkové vyznění, na všudypřítomnou atmosféru zmaru a nemožnosti něco změnit. Bohužel má inscenace také docela dost hluchých míst. Co se mi ovšem líbilo, byl výběr hudby.
(zadáno: 2.12.2012)
V první půli je inscenace poněkud těžkopádná, dost pomalu se rozjíždí. To je zakódováno už v samotném textu hry, režie proti tomu moc nebojuje (jako to zkoušel Khek v kladenské verzi Dona Juana). Ladislav Špiner předvádí v hlavní roli svůj vysoký herecký standard. Velmi chytrým tahem bylo pozvat ke spolupráci Darka Krále - jeho hudba je tradičně výborná. Líbilo se mi i výtvarné řešení některých scén.
(zadáno: 8.11.2012)
Úplně mi není jasný režijní záměr - inscenace zůstává někde na půli cesty mezi psychologickým dramatem a mysteriózním hororem. Za nepříliš povedený považuji nápad nechat hrát Hydea několika různými herci, zvlášť když nakonec ty důležité scény stejně odehraje Martin Hrubý. Tradičně povedený výkon Petra Mikesky, zaujme i strohá scéna.