Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1130)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 2.12.2011)
Viděno z TV záznamu. Oproti Višňovému sadu, který jsem viděl nedávno ve VČD, je to o poznání emotivnější a expresivnější. Ve výkladu některých postav (zvláště Trofimov, Jepichodov či Piščikov) byl ovšem režisér Petr Novotný podstatně vynalézavější než Morávek. Hereckými výkony nejvíce zaujmou Martin Stropnický a Jiřina Jirásková.
(zadáno: 30.11.2011)
Viděno z TV záznamu.
(zadáno: 25.11.2011)
Opět se mi zdálo, že je dnes Ibsenovo drama aktuálnější, než bylo v době svého vzniku. Úžasný výkon podává v hlavní roli Jana Stryková, díky které je cynická a sebestředná Heda pochopitelnou postavou. Špinarova režie jde po smyslu textu, netlačí na pilu, přesto dokáže být naléhavý.
(zadáno: 25.11.2011)
Zajímavě přečtená klasika, která patetický příběh v první půli inscenace posouvá takřka do roviny teenagerovské komedie. Ve druhé půli je dobře ztvárněn generační střet, který vrcholí neodvratitelnou tragédií (hodně zajímavě pojatá finálová scéna). Z herců mě nejvíce zaujali Pavla Gajdošíková (Julie) a Norbert Lichý (Chůva).
(zadáno: 22.11.2011)
Formálně velice zajímavé dílo. Scéna Marka Cpina je skutečně neotřelá, herecké výkony v groteskním balení jsou povedené. S obsahem už je to trochu horší. Musím říct, že ani jedna z povídek mě tak docela nezasáhla. O úzkosti ze života či osamělosti se tu sice mluví, ale pocitově na mě inscenace tak nepůsobí. Velké množství zatmívaček je retardující, a to přesto, že inscenace trvá jen 80 minut.
(zadáno: 20.11.2011)
Divadelní adaptace z velké části kopíruje svou filmovou předlohu. Z pánské trojice se nejlépe daří M.Zounarovi, který hraje Petrtýla. Filip Tomsa se sice snaží, ale na roli Gustava je prostě příliš mladý, Zbyšek Pantůček je jako Tonda spíše nevýrazný. Z dámské části mě nejvíce zaujala Adéla Gondíková, která má potřebná nadhled. Na agenturní představení se ale jedná o vkusně udělanou záležitost.
(zadáno: 19.11.2011)
Konzervativně udělaný Čechov. Herci jsou ovšem velmi dobří a dokáží v textu najít a vypíchnout aktuální konotace.
(zadáno: 10.11.2011)
Viděno z TV záznamu
(zadáno: 8.11.2011)
Na inscenaci zaujmou především dvě věci - vtipný text Patricka Marbera a hlavně herecké výkony všech zúčastněných (nejzajímavější mně přišli David Novotný a Václav Neužil). V některých chvílích bych se nebál inscenaci trošku zkrátit, protože hlavně v druhé polovině chvílemi upadá tempo. Ale jinak skvělý zážitek.
(zadáno: 28.10.2011)
Patrně nejslabší inscenace na repertoáru KDHK. Na české poměry odvážná inscenace, která ale není příliš vtipná a celkově vyznívá trochu do ztracena. Od Petra Kolečka jsem viděl výrazně povedenější hry.
(zadáno: 23.10.2011)
Tohle je hra, kam se Mikuláškův režijní rukopis báječně hodí. Inscenace je vtipná a tragická zároveň, některé scény jsou opravdu velmi silné (osobně mě asi nejvíc zaujal příběh sochaře Švece). O Szyzygielově předloze se říká, že na Čechy pohlíží nezaujatě, spíše laskavě. Řekl bych, že u Mikuláška se náhled na českou povahu dočkal určitého posunu - je mnohem víc ironický a méně smířlivý ke všem hvězdám popkultury.
(zadáno: 23.10.2011)
Nijak objevná inscenace to není, jednoznačným plusem je ale povedená scéna a výkon Jiřího Štěpničky v roli Shylocka. Dost otravná je celá Bassaniova kumpanie a nejsem si jistý, jestli homosexuální podtóny ve vztahu Antonia a Bassania inscenaci nějak obohatily.
(zadáno: 22.10.2011)
Zábavná podívaná, trochu podobná jinému Novotného počinu Čachtické paní. Pro diváka je zajímavé sledovat děj, povedené jsou i herecké výkony a inscenace obsahuje až překvapivé množství humoru. Naopak zbytečně chudá je scéna.
(zadáno: 14.10.2011)
Místy na mě té exprese bylo trochu moc, ale každopádně je to zajímavá inscenace. Jiří Vyorálek byl v hlavní roli perfektní.
(zadáno: 12.10.2011)
(zadáno: 8.10.2011)
Viděno z TV záznamu
(zadáno: 1.10.2011)
Vím, že vyčítat muzikálové pohádce přílišnou pohádkovost je asi trochu hloupé. Ale podle mě je škoda, že příběh, který je v podstatě založen na nejednoznačnosti lidských charakterů, disponuje v Brně jen černobíle načrtnutými postavami. Jinak samozřejmě zpracování je na tradičně vysoké úrovni, z herců mě nejvíce zaujali Lukáš Janota, Ivana Skálová a Zdeněk Junák.
(zadáno: 30.9.2011)
Ačkoliv vesnický realismus považuji za dost neaktuální, Rychlíkova inscenace je po vizuální a herecké stránce nesmírně působivá.
(zadáno: 23.9.2011)
Taková divadelní jednohubka. Bohužel na skvělý film s Ingrid Bergmanovou jihlavská inscenace nemá.
(zadáno: 20.9.2011)
Zajímavá a povedená interpretace klasické divadelní látky. Pavel Kohout nedovolil Morávkovi rozprášit jeho text do směsice imaginativních, ale často nesrozumitelných obrazů, a tak vznikla inscenace, která disponuje všemi klady Morávkových režií, ale naštěstí ji chybí pro uznávaného režiséra typická nesrozumitelnost. Hudba také není špatná, i když někdy jsou do ni texty napasovány poněkud krkolomně. Problém se slyšitelností herců nebyl při repríze 19.9.2011 žádný. Martin Stropnický je velmi zajímavý Cyrano, příliš mě nezaujal Martin Kraus.
(zadáno: 20.9.2011)
Typický Drábek v tom dobrém i špatném smyslu. Opět je to nesmírně vtipná crazy komedie, ve které jsou cítit i hořké podtóny. Stejně jako v Noci oživlých mrtvol jsou postavy a celý děj hodně bizarní, účel některých nápadů jsem ale příliš nepochopil (herci namaskovaní jako surikaty nebo otec tří sester zobrazovaný jednou jako vlkodlak, podruhé jako satyr atd.). Vynikající je ovšem hudební složka, jejímž autorem je Darek Král.
(zadáno: 16.9.2011)
Viděno z TV záznamu
(zadáno: 28.6.2011)
(zadáno: 6.6.2011)
První věc, která člověka při sledování Oldřicha a Boženy napadne je, proč tuto hru v dnešní době uvádět. Druhou věcí, která se dere na mysl je, proč ji svěřit někomu, kdo má o režii jen asi velmi vzdálené povědomí. Komparzisti na scéně jsou neskutečně otravní, režisérovi evidentně nepřišly nápady, a tak proti statice bojuje tím, že po sobě postavy neskutečným způsobem skáčou. Najde se pár dobrých scén, převážně se jedná o ty, kde Oldřich vyjadřuje svou touhu po svobodě.