Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1132)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 4.10.2023)
Druhý díl trilogie Čekárna mě zaujal víc než úvodní Úspěch, má větší tah na branku a místy je opravdu mrazivě aktuální. Inscenace režisérky Terezy Říhové výmluvně ukazuje, jak různorodě se lidé mohou stavět k režimu "utahujícímu šrouby" a přecházejícímu k diktatuře. Sugestivně je zde znázorněno, jak primitivismus nahlodává duši národa a jak jednoduše se může Zlo dostat ke kormidlu, když se nenajde dost lidí ochotných bránit demokracii. První část má větší sílu než druhá půlka, ta ale zase disponuje zajímavým zcizujícím výstupem J.Bárty. (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2023)
Tohle musí skoro zaručeně pobavit každého, kdo je pravidelným cestujícím na jakékoliv železniční trati. Režisér D.Šiktanc má přesně odpozorované dílčí situace, jimiž může být člověk ve vlaku svědkem. Inscenace má za cíl především pobavit, zvládá ale přepínat mezi různými žánry a náladami. Koncept krátkých hereckých etud na dané téma sice může po čase působit mechanicky, ale vzhledem k délce inscenace se nestihne vyčerpat. Výborně funguje i herecká souhra, zmínil bych hlavně J.Plouhara, vzpomínky jeho Vrchního jsou středobodem veškerého dění.
(zadáno: 15.9.2023)
Inscenace má moderní vizuál, zároveň ale dokáže uspokojit i fanoušky klasiky. Největším zásahem je zdvojení titulní postavy. Celkově tento stěžejní prvek působí dobrým dojmem, E.Jechová i M.Sikorová vytvářejí titulní postavu rozdílně a v souladu s koncepcí. Hlavním tématem je domácí násilí a nezájem, s nímž na Maryšinu situaci reaguje okolí. Velice povedená je symbolická scéna J.Tereby.
(zadáno: 16.8.2023)
Emocionálně silná inscenace, která na osudech herečky Hedy Lamarr ukazuje obecný příběh o tom, jak jsou touha po slávě a uznání konfrontovány s nemilosrdnou realitou. Postava Hedy je rozdělena mezi tři herečky, jejichž monology jsou kostrou představení. D.Marková a A.Fišerová představují Hedy sebevědomou a plnou elánu, využívající své krásy, ale zároveň prahnoucí po hlubším uznání svého talentu. R.Fidlerová pak hraje Lamarr na konci života, kdy je zlomená a žije už jen v oparu minulosti. Hrací prostor výborně komunikuje s tématem hry a dobrým nápadem bylo i využití sluchátek a mikroportů.
(zadáno: 22.6.2023)
85%. Vizuálně podmanivá inscenace, v níž se režijní rukopis SKUTRů skvěle propojil s atmosférou Erbenových balad. Snoubí se tu poetická a hororová nálada, potěší katarzní závěr. Mimořádně povedené je zpracování Vodníka (velkou zásluhu na tom má živočišný C.Kassai), syrovost s jemným humorem kombinuje Zlatý kolovrat, zaujme i naléhavost Dceřiny kletby a scénická opulentnost Holoubka. Snad jen u Polednice chyběl nosný nápad, jak ji zpracovat, působí tak dojmem, že je do celku zařazena čistě z povinnosti. Herecky povedená inscenace, nejvíce mě zaujali J.Preissová, R.Mácha či A.Fialová.
(zadáno: 8.5.2023)
75%. Svižná muzikálová parodie s velmi specifickým černým humorem, který režisér D.Ondříček prokázal třeba už ve filmu Jedna ruka netleská a který asi nemusí úplně každému sednout. Já jsem se ovšem bavil velmi dobře, zajímavě zaranžovaná jsou i hudební čísla (pěvecky vyniká především A.Fialová). Místo pro Dejvice typického až filmového herectví, se tentokrát divák dočká výrazné nadsázky, kterou ovšem ansámbl bez problémů zvládá - vedle J.Plesla v hlavní roli zaujme hlavně znamenitá S.Babčáková a neokoukaná A.Formanová. Výrazně akcentována je komediální linka, vážnější motivy jsou v inscenaci přítomny spíše v krátkých záblescích.
(zadáno: 28.3.2023)
Režisér M.Vajdička a dramaturgové dokázali tuhle více než sto let starou hru vyložit velmi aktuálně. Pravda je relativní a mnozí lidé si přirozeně libují v hledání konspiračních teorií, zatímco jejich okolí se plíživě zmocňuje totalitní myšlení (zde italský fašismus). Tohle vše ale nechávají tvůrci jen bublat pod povrchem a na tomto základě staví herecky výborně zvládnutou grotesku. Silný herecký soubor opět vyniká přesnou souhrou, za všechny bych vyzdvihl J.Plesla, K.Melíškovou, H.Čermáka a V.Khek Kubařovou. Opakování jednotlivých motivů způsobuje na některých místech drobné zadrhávání tempa, ale na kvalitě inscenace to nic nemění.
(zadáno: 22.3.2023)
75%. Zručně napsaná hra plná vtipných dialogů, ale i vážnějších momentů, které jí dodávají jistý přesah, byť primárním cílem zůstává diváka pobavit. Jedná se o typ textu, pro který má režisér O.Sokol cit. Inscenace je svižná bez hluchých míst. Na vynalézavě řešené scéně A.Pitry se schází sedm postav, které představují typizované představitele různých vrstev společnosti. Nejvíce mě bavily rozmluvy J.Burýška s V.Zavadilem, protože jejich postavy představují opačné protipóly lidské povahy. Zajímavá je i L.Žáčková v roli afektované celebrity.
(zadáno: 22.2.2023)
75%. Příjemná divadelní jednohubka, která disponuje skvělou hudbou A.L.Webbera, v níž člověk místy může zaslechnout místa podobající se melodiím ze skladatelových budoucích slavných děl (Kočky, Fantom opery). Výborný výkon podává H.Fialová, která si skvěle poradila s komorním prostorem a dokáže přesně zachytit měnící se emoce své postavy. Překlad P.Vrby a M.Prostějovského zní přirozeně a je třeba pochválit i sound design, protože je rozumět každému slovu (pravda, bylo to pro P.Šimíčka asi o něco snazší, když nemusel zvučit company, ale stejně...). V NDM žánr komorního muzikálu zvládají velice dobře, myslím, že v tom u nás nemají konkurenci.
(zadáno: 2.2.2023)
85%. Populární rodinný muzikál se v Brně povedl a je srovnatelný i s londýnským originálem. Děj sice není kdovíjak akční, ale myslím, že dokáže zaujmout i dospělého diváka. Hudba T.Minchina se hezky poslouchá a obsahuje dost zapamatovatelných hudebních motivů, oblíbil jsem si především stěžejní song Revolting Children. A.Bergerová je v hlavní roli výborná, z ostatních asi nejvíce zaujmou L.Janota a S.Janotová, kteří v úlohách Matildiných rodičů vytvořili skvělé komické duo. Za zmínku stojí i pečlivá práce choreografky C.R.Jefferson s dětskou company. (více v článku na blogu)
(zadáno: 31.1.2023)
75%. Spojení McDonagh - Sokol v Činoheráku zkrátka funguje. Temná, vtipná a herecky velmi nápaditá inscenace. Herci své bizarní postavy propracovávají do nejmenších detailů, osobně mě nejvíce zaujali M.Finger, O.Malý, D.Černá a Š.Fingerhutová. Hyperrealistická scéna není moc šikovně postavená, podařený je naopak výběr doprovodné hudby evokující 60. léta.
(zadáno: 22.12.2022)
Klasická inscenace, která sází na nosný text, propracované herecké výkony a silné a aktuální téma. Hra vypráví o střetu geniálního ducha s lidskou průměrností, která se snaží zadusit cokoliv ji převyšuje. Dnes hodně aktuální je i téma rozdělené společnosti, kde se od sebe názorové proudy neustále vzdalují a tím se radikalizují. Podařená scéna E.Konečného a hlavně psychologicky propracované postavy, M.Němec a J.Mazák dokázali vytvořit uvěřitelné figury, jejich vzájemné střety jiskří napětím. Nic tu ale není černobílé a inscenace disponuje i slušně katarzním závěrem. (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.9.2022)
75 %. Tohle je přesně ten typ komedie s přesahem, který v Činoheráku dlouhodobě umí na vysoké úrovni. K.Š.E.F.T. si pohrává se dvěma stále ještě tabuizovanými tématy - prostitucí a sexuálními potřebami hendikepovaných. Obě témata jsou spojována s řadou předsudků, které Page s lehkostí a humorem shazuje ze stolu, aniž by zbytečně moralizovala. Režisér O.Sokol vede herce k uvěřitelným výkonům, skvělá je hlavně S.Černodrinská a její citlivé podání prostitutky Julie. V komické poloze se velmi daří i M.Fingerovi. (více v článku na blogu)
(zadáno: 17.9.2022)
Další povedený "střet" Slováckého divadla s klasickou látkou. Režisér Zetel a dramaturgyně M.Špetíková oprostili drama od folklorních motivů a soustředí se na všeobecně platné lidské vlastnosti - snahu rozhodovat za druhé a sobeckost v mezilidských vztazích. Zaujme scéna E.Jiřikovské, která děj umístila do umělohmotného skleníku. Soustředěným hereckým výkonům dominuje J.Hlaváčová v roli Kostelničky, která si své reputace cení víc než lidského života.
(zadáno: 16.9.2022)
Přízraky nesou typické znaky režijního rukopisu Jana Nebeského. Opera to sice není, ale hudba hraje důležitou úlohu, stejně jako opulentní kostýmy P.Vlachynské. Libreto L.Trmíkové osekává Ibsenovu předlohu na dřeň, to důležité ale zůstává, a tak od první minuty na jevišti bují pokrytectví, pochybná morálka a z toho plynoucí neblahé důsledky na život jednotlivých aktérů. Silným hereckým výkonům, v nichž se mísí velká exprese se ztišenými momenty, vévodí M.König jako floutek Osvald, ale i ostatní protagonisté evidentně přijali režisérovu vizi za svou a koncepci přesně naplňují. Jeden z nejpovedenějších kousků Jedlu.
(zadáno: 13.8.2022)
Hedwig vnáší do pražských muzikálových vod svěží vítr. Je to zábavná a příjemně nekorektní podívaná, která kombinuje muzikálové prvky s žánrem stand-up comedy a rockovým koncertem. Skvělou Traskovu hudbu zručně interpretuje čtyřčlenná kapela, v titulní roli vyniká herecky i pěvecky Roman Tomeš, jemuž zdatně sekunduje Elis Ochmanová. Neobvyklá a zajímavě převyprávěná životní cesta člověka stojícího mimo kategorie má správně katarzní vyvrcholení v závěrečném songu Vinyla. (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.7.2022)
Děsivě aktuální inscenace, která nabízí vhled do ruského myšlení, v němž je zakořeněný strach ze svobody a nutnosti dělat vlastní rozhodnutí. D.Majling dokázal vytvořit čechovovsky laděnou tragikomedii plnou černého humoru, bizarních situací i mrazivých point. Tempo je místy možná až moc rozvláčné, zvlášť svatební scéna mi přišla zbytečně natahovaná. Potěší skvělá herecká souhra, za všechny bych jmenoval J.Vondráčka, J.Tesařovou či P.Neškudlu. Atmosféru skvěle doplňuje hudba, jejímž autorem je M.Novinski.
(zadáno: 27.6.2022)
Inscenace s moderním vizuálem, v níž ovšem režisér M.Hába nezachází v dekonstrukci původního textu tak daleko, aby pozbyl smyslu. Objevuje se tady navíc několik opravdu povedených režijních nápadů (kávovar jako svatební dar, árie z Prodané nevěsty a další). Anna Peřinová hraje Maryšu zaťatou a ironickou, poznamenanou patologickými mezilidskými vztahy. Zvlášť v první půlce inscenace je vystavena brutálnímu nátlaku a manipulaci, které nemá šanci ustát. Podpory se tu totiž nedočká z žádné strany, všichni si s ní jen pohrávají a slouží jim jako prostředek k dosažení vlastních cílů.
(zadáno: 9.4.2022)
75%. Bohužel je tahle inscenace v dnešní době zase prudce aktuální. Režisér Š. Pácl jen lehce modernizoval, zajímavá je scéna A. Šilara, která připomíná válečné muzeum a odkazuje k lidské fascinaci násilím. Dialogy u Čapka znějí často dost knižně a tezovitě, ale herci se s tím dokázali vypořádat. T.Groszmannová zvládá v titulní roli rozjitřené emoce i ztišené momenty zoufalství. Výborně si s rolí Otce poradil T. Šulaj, který svým nadhledem ještě zdůrazňuje absurditu války. (psáno z veřejné generálky)
(zadáno: 24.3.2022)
75%. Obscura diváka ničím nepřekvapí, je to stejný typ představení, na jaké jsme od autorské trojice Mikulášek - Viceníková - Cpin zvyklí. Je to sice pořád to samé - groteskní až absurdní scénky na vybrané téma - ale pořád je to hodně zábavné. Zajímavé je i téma lidské psychiky a chování s důrazem na různé experimenty, které se touto problematikou zabývaly. Hercům se daří jednotlivé výstupy trefně pointovat, a tak vznikla svižná inscenace, která pobaví, ale do níž se místy prolamuje i existenciální tíseň. (více v článku na blogu)
(zadáno: 14.3.2022)
75%. Slovácké divadlo nabízí svébytnou variantu známého muzikálového hitu. V rámci možností činoherní scény se této obtížné látky zhostilo úspěšně, jejich výklad se nebojí lehkých kontroverzí a reflektuje vývoj společnosti od doby vzniku muzikálu. Více v recenzi
(zadáno: 16.11.2021)
Silná předloha K. Tučkové v zajímavé voicebandové interpretaci D. Šoltýsové. Pro diváka neznalého předlohy budou možná některé dějové peripetie nejasné, inscenace ovšem sází hlavně na atmosféru, která dostatečně sugestivním způsobem vykresluje lidskou zlobu a zášť, která často provází boj za "vyšší dobro". Silný kolektivní výkon, kde každá z představitelek přispívá svým dílem do podařené skládačky. Vyzdvihl bych hlavně ohromné fyzické i psychické nasazení, které roli Gerty dává J. Košková, civilnějším pojetím pak ukazuje kontrastující přístup mladé generace M. Jirounková v roli Barbory. Zajímavé zapojení folklorních prvků.
(zadáno: 4.10.2021)
Povedený muzikál, pokud člověk akceptuje, že jde na romantickou komedii, která pohádkový motiv Popelky přenáší do současnosti. B.Adams a J.Vallance napsali příjemné, vesměs popové melodie, vrcholem je duet Ty a já okořeněný úryvky z La Traviaty. Vynikající je H.Holišová v roli Vivian, skvěle zpívá a v činoherních scénách je odzbrojujícím způsobem bezprostřední. P.Gazdík nehraje Edwarda jako tvrdého byznysmena, ale spíš váhajícího muže, kterého pomůže "nastartovat" setkání s Vivian. V menších rolích zaujmou hlavně D.Křížová (Kit) a I.Ondříček, který je jakýmsi průvodcem dějem (tomu vychází líp činoherní scény než pěvecké). (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.9.2021)
Dianiškovi se podařilo velmi dobře skloubit vážné téma s velmi černým humorem. Skutečné události kolem operace Anthropoid pro něj byly jen odrazovým můstkem k zábavné i mrazivé výpovědi, ve které si vypomáhá i řadou popkulturních odkazů. Herecky přesvědčivé, nejzajímavější pro mě byli J.Albrecht, D.Ratajský a takřka klaunská dvojice J.Panzner - J.Tvrdík. Humor obrušuje hrany patosu, ale zároveň se autor svým postavám nevysmívá a dokáže je zobrazit i ve vážné poloze a se zřetelnou poctou všem obětem heydrichiády na závěr.
(zadáno: 13.8.2021)
Příběh sází na napětí a postupné odhalování tajemství, v druhém plánu si ovšem člověk uvědomí, že poskytuje i zamyšlení nad tím, jak obtížné je poznat pravdu. Jak je u imerzivní inscenace zvykem, člověk nemůže být všude, takže si celkový obraz musí sám poskládat ze střípků, na které během večera narazí. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé situace v drobných obměnách během představení třikrát zopakují, má divák záchytné body, takže nebude v příběhu tápat, ale zároveň mu mnoho zůstane skryto. Organizačně vše funguje bez zádrhelů a herci jsou ve svých rolích velmi přesvědčiví, osobně mě nejvíce zaujala J.Dudziaková. (více v článku na blogu)