Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1133)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 18.12.2013)
Viděno v TV záznamu.
(zadáno: 5.12.2013)
Zajímavý příběh a skvělá hudba. Je zde hned několik songů, které mohou aspirovat na opravdové hity (především Rod vládců a To jsem já). Svetlana Janotová byla křehkou, ale i rozhodnou Janou, své hlasové možnosti na roli Gerolda prokázal Robert Jícha, herecky i pěvecky bezchybní byli také Aleš Slanina či Milan Němec. Překvapivě se zpěv příliš nedařil Igoru Ondříčkovi (na mnou viděné repríze). I přes tříhodinovou délku má Papežka slušné tempo, hodně akcentuje ženskou otázku. Výtku bych měl snad jen k příliš zploštělému charakteru Janina otce, který je plakátovým hrubiánem.
(zadáno: 9.11.2013)
Inscenace Divadla Na Fidlovačce v hledišti rezonovala, byla srozumitelná a cílila na divákovy city, aniž by přitom obcházela rozum. Deákova režie je spíše nenápadná – nechává prostor hercům a jde po smyslu Sidonova textu. Převážná část příběhu se retrospektivně odehrává v roce 1883, nad vším se však přesto neustále vznáší vidina holocaustu. Otevřeně se pak promítá do scény, ve které je dosloven osud Shapirovy starší dcery Hany. Tato scéna je velkou hereckou příležitostí pro Barboru Mošnovou a pro svou tragičnost má i značnou působivost, vypadá však, jako kdyby vypadla z docela jiné inscenace.
(zadáno: 22.10.2013)
Duo Kolečko - Špinar opět nezaváhalo. Inscenace má jen asi 70 minut, přesto obsahuje tři nečekané a vtipně využité dějové zvraty. Tentokrát se hraje přímo na divadelním baru, což dodává tu správnou atmosféru a diváky to přibližuje herečkám, které tentokrát nechává režisér Špinar vyniknout a sám se drží spíše v pozadí. Tradičně mi nejlepší připadala Jana Stryková, která má výjimečný, i když specifický, komediální talent.
(zadáno: 6.10.2013)
U této inscenace je vidět, že režisér Ladislav Smoček má skutečně velkou důvěru k textu hry. Prakticky v ní neškrtá, jen se snaží co nejpoctivěji a nejpřesněji vyložit charaktery postav. K silnému zážitku tak nepotřebuje aktualizace ani žádné vnějškové efekty. Stačí, že má partu výborně hrajících herců, z nichž nejvíce vyniká Lucie Žáčková v roli Blanche. KLasické, poctivé herecké divadlo, které opravdu udrží divákovu pozornost po celé tři a půl hodiny.
(zadáno: 25.9.2013)
Ostře groteskní stylizace Pitínského inscenaci sluší. Režisér dokázal dobře vyhmátnout stále aktuální problematiku partnerských vztahů a manipulace, která je v těchto vztazích často přítomná. Herecký soubor odvádí precizní výkon - nejlepší mi přišla Jitka Josková, jejíž Karla je zajímavě nedořečenou postavou. Je to jen oběť manipulací své matky a Smrže, nebo zdědila i povahové rysy staré Boučkové? V některých momentech by si možná text zasloužil drobné krácení, čímž by se jen podpořilo tempo inscenace. Je vidět, že i na oblasti se dá dělat moderní divadlo!
(zadáno: 25.6.2013)
Inscenace Anny Petrželkové vyniká skvělou, intimní atmosférou a především neskutečnou Ivanou Hložkovou v titulní roli. Všechny ty ceny, které získala, jsou naprosto zasloužené. Velmi zajímaví jsou ale i ostatní herci a celkově se povedlo vytvořit svérázný obraz života jednoho podivínského fotografa, který zároveň vypovídá o době, ve které se příběh odehrává. 85%
(zadáno: 11.5.2013)
Další povedená drábkovina, která obsahuje spoustu nezbytných režisérových propriet, ale i překvapivě velké množství původního Shakespearova textu. Pavlína Štorková v hlavní roli je vynikající, parádní je rovněž práce s hudbou (ať už tou původní nebo citlivým výběrem ostatních skladeb). Zajímavým nápadem je také využití fotbalové terminologie (Buckingham překřtěný na Beckhama a často užívající frázi "tak určitě" či znělka Ligy mistrů zpívaná při scénách poprav). Některé prvky jsou ovšem opět tak trochu navíc - hlavně závěrečný patetický monolog Jana Sklenáře.
(zadáno: 8.5.2013)
Lehce absurdní komedie, která ale perfektně vystihuje lidskou touhu po moci a ovládání druhých. Inscenace je svěží a má skvělý rytmus, ve kterém se komické pasáže střídají s těmi filozofujícími. Herecky se daří celé ústřední trojici (Martin Finger, Lucie Žáčková a Jaromír Dulava), menší postavy jsou vystavěna až na pomezí karikatury - v případě Pavla Kikinčuka a Mariky Procházkové se to ještě podařilo vybalancovat, postava Jany Břežkové už je ale hodně za hranou snesitelnosti.
(zadáno: 18.4.2013)
Silné téma, které bylo režisérem Martinem Františákem zručně uchopeno. Zajímavější mi přišla první polovina, ve které je postupně budováno napětí a najde se tu místo i pro trochu netradiční humor. Vynikající jsou herecké výkony - Dušan Urban velmi dobře ztvárňuje proměnu Jakova Boka od člověka bez soucitu k poníženému, ale duchem nezlomenému vězni. Tomáš Dastlík ve své tradiční záporné roli hraje opět skvěle, ale tentokrát trochu jinak než obvykle. V menších rolích mě zaujali i Ondřej Brett a Sylvie Krupanská. Hodně povedená je i hudební složka.
(zadáno: 20.3.2013)
Inscenace hýří nápady, nechybí spousta emocí a také skvělých hereckých výkonů. Život Alana Turinga se povedlo zachytit v jeho nejednoznačnosti v barvitých obrazech. Inscenace narušuje zaběhané konvence a oceňuji i její častou nekorektnost (velmi otevřená sexualita, vtipy o židech atd.). Jedinou výtku bych tak směřoval k přemíře využívaných pomůcek - někdy slouží příběhu, jindy jsou ale na scéně jen pro efekt.
(zadáno: 7.3.2013)
Velmi citlivě udělaná inscenace. Autorka dramatizace Dora Viceníková si zaslouží velkou pochvalu za povedený výběr z rozsáhlé korespondence známých komiků. Jan Mikulášek nechal hodně prostoru hercům a dokázal vymyslet jednoduchý, ale o to silnější závěr.
(zadáno: 18.1.2013)
Michalu Dočekalovi se podařilo Racka přečíst moderně a zábavně. Vše je postavené na přesném výkladu postav a výborných hereckých výkonech. Z ženské části souboru mě nejvíce zaujaly T. Medvecká a hlavně P. Špalková, která z postavy Máši udělala patrně nejzajímavější ženskou postavu celé inscenace. Výborné zahrané jsou i všechny mužské role, potěší hlavně zkušení bardi F. Němec a L. Mrkvička. Je vidět, že hry Antona Pavloviče Čechova mohou být velmi aktuální, pokud se k nim nalezne ten správný inscenační klíč. 85%
(zadáno: 5.1.2013)
Povedená inscenace, které kralují herecké výkony obou hlavních představitelek - Kamily Sedlárové a Pavlíny Štorkové.
(zadáno: 9.10.2012)
Velmi povedená inscenace, které nechybí humor, ale zároveň nese závažné téma. Nesouhlasím s tím, že by Nosorožec už dnes nebyl aktuální. Jistě na konci 50. let, kdy hra vznikla, byla nepochybně adresnější. Všichni věděli, kdo jsou to "nosorožci", o kom se hraje a proti čemu hra brojí. Ovšem princip stádnosti a neschopnost vlastního názoru je lidem vlastní dodnes. Jako varování tak text slouží stále. Líbila se mi i výprava a v rozumné míře využívaná hudba. Nezklamal ani představitel titulní role David Prachař.
(zadáno: 8.7.2012)
Viděno v TV záznamu. První polovina je velmi vtipná, ve druhé celá inscenace zvážní a místy se nevyhne zbytnělému sentimentu. Přesto velmi povedené, herecky naprosto vynikající.
(zadáno: 25.6.2012)
Zajímavé a vtipné představení, které přesně padne do komorního prostoru, ve kterém mají herci blízký kontakt s diváky. Výborný je Tomáš Jirman v hlavní roli alkoholika Venečky.
(zadáno: 22.6.2012)
Hra se rozhodně nijak nevysmívá koulařce Fibingerové. Naopak hlavní postava Milena je relativně sympatická postava. Jinak se divák může těšit na tradiční drábkovský koktejl bujaré fantazie, satirických šlehů a skvělých hlášek. A opět jsou pod vší tou zábavou skryty i smutnější tóny (zvláště v dějové linii s atletkou Radmilou). Drábek rozehrává hodně vedlejších motivů, a tak celý kabaret bují až na zhruba 2 hodiny 45 minut. Diváci ale přemrštěnou stopáž rádi odpustí, zvlášť když jim nakonec zazpívá sám Petr Kotvald.
(zadáno: 29.5.2012)
To zas byla jízda! Místy dost šílené, herecky opět bravurní (Jiří Zapletal je vynikající komik, skvělé jsou i Pavla Tomicová a Pavlína Štorková). Chvílemi hra zvážní (statistiky rozvodovosti, Figarův monolog o prohnilosti současných mocných atd.) a právě tady mi připadá apelativnost až trochu přehnaná. Ale budiž, je to Drábkův styl...
(zadáno: 4.5.2012)
Jako celek to působí tematicky sevřeně, herecky tradičně excelentní (obzvláště se mi líbili I.Uhlířová v I. části, M.Pechlát ve II. části). Každá část má výrazně jiný režijní rukopis a využívá jiné divadelní prostředky. 1. část - asi nejpovedenější, s ironií ukazuje mediální manipulaci a funkci propagandy na počátku válečného konfliktu - 90%.
2. část je udělaná jako kabaret, směřování je trochu nejasné, ale povedený je výstup M.Pechláta - 60%
3. část - trochu surrealistická hra s diváky, věnuje se otázce, co po skončení války - 80%
(zadáno: 22.4.2012)
Velmi podařená inscenace, která i přes svoji délku rozhodně nenudí. Skvělé výkony podávají oba titulní představitelé Petr Gazdík a Petr Štěpán. 85%
(zadáno: 12.4.2012)
Další zajímavý kousek na repertoáru Divadla Komedie. Zaujme hlavně Martin Finger v hlavní roli, ale i dobře zvolená hudba v čele se songem Stand by me.
(zadáno: 23.3.2012)
Hodně povedené. Petr Štěpán je v roli McMurphyho skvělý a Zuzana Slavíková ztvárňuje v roli sestry Ratchedové takřka principiální zlo. Režie se hlavně v druhé části hodně soustředí na téma svobody člověka a revolty proti nesmyslné totalitě.
(zadáno: 1.3.2012)
Dlouhá dokázala, že i Furianti se dají hrát moderně bez větších zásahů do textu. Postavy jsou zkarikovány do přesně odpozorovaných typů, ze kterých jen čiší malost a čecháčkovství. Skvělá kolektivní souhra, jmenovitě vynikají hlavně Miroslav Hanuš (jako PRVNÍ RADNÍ) a Klára Sedláčková-Oltová jako naprosto okouzlujícím způsobem naivní Kristýnka Fialová.
(zadáno: 23.2.2012)
Velmi povedené, herecky i režijně.