Redakce

Lukáš Dubský

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1132)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  2 3 4 5 6 7 8 9 10  >  >>
(zadáno: 1.11.2023)
Cherry Man - Národní divadlo  50 %
Cherry Man určitě má něco do sebe, forma, kterou dramatik I.Vyrypajev zvolil pro komunikaci zásadních témat, je ale nešťastná. Po slušném prvním dějství se začíná do inscenace vkrádat letargie, vršení dalších a dalších absurdit přestává fungovat. Někdy je alespoň zábavné, jindy je to ale jen utrpení (intermezzo s hasiči). Pokud mohu soudit z toho mála, co jsem pochopil, šlo tvůrcům o zobrazení světa jako místa, kde už není možná normální komunikace. Rozklad hodnot pokročil tak daleko, že je možné všechno, všichni mluví o sobě, ale neposlouchají nikoho jiného, odlišit pravdu od lži nelze. (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.3.2024)
Chicago - Národní divadlo moravskoslezské  70 %
65%. Známý jazzový muzikál v Ostravě vyniká skvělou choreografií hudebních čísel. Soubor má dostatek charismatických osobností na obsazení hlavních rolí, V.Prášil Gidová, M.Schimmerová Procházková i T.Novotný dobře zpívají a herecky dokáží postavy pěkně charakterizovat. Nejvíce mě ale zaujal R.Harok jako Amos a jeho číslo Mistr Celofán. Problémem inscenace je její přepálená délka (3:10, což je o 40 minut víc než legendární inscenace na Broadwayi!). To má za následek, že celku poněkud chybí energie a rozpadá se na jednotlivá hudební čísla. Ale populární melodie v dobře znějícím hudebním aranžmá jsou dostatečným důvodem pro návštěvu inscenace.
Chicago - Východočeské divadlo Pardubice  60 %
Pardubickému Chicagu nelze skoro nic vytknout, ale osobně mám trochu problém s kabaretní formou, která mi poněkud vadila už u stejnojmenného filmu. Po hudební stránce ale rozhodně jeden z nejlepších muzikálů - prostě ALL THAT JAZZ!
(zadáno: 29.2.2024)
Chlast - Švandovo divadlo  60 %
Smíchovská inscenace určitě zaujme hereckými výkony, především P.Stach výborně vystavěl postavu učitele dějepisu, jenž si během představení prochází uvěřitelným vnitřním vývojem. Povedená je inscenace i po hudební stránce, jakkoliv v tomto případě odkazuje na Vinterbergův film. Režisér T.Zielinski se hodně soustředí na přesné rozehrání komických scén silné opilosti, což se setkává s velkým diváckým ohlasem. Dramatizace se narozdíl od filmu soustředí pouze na ústřední čtveřici, což mi přijde trochu nešťastné, protože mizí sociální prvek, divák nemá šanci zjistit, jak postavy skutečně fungují ve společnosti, je odkázán jen na jejich popis.
(zadáno: 30.4.2014)
Chvála bláznovství aneb Elling a Kjell - Karlovarské městské divadlo  60 %
Příjemná inscenace o snaze žít navzdory nepříznivým okolnostem. Nejedná se o žádnou klinickou studii autismu, jde spíš o samotný lidský zápas o právo na "normální" život. To vše samozřejmě okořeněno mnoha vtipnými scénkami. Kdysi jsem v Pardubicích ovšem viděl lepší verzi této hry, taktéž v režii Jiřího Seydlera.
(zadáno: 24.1.2018)
Chyť mě, jestli na to máš - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  70 %
Komediální muzikál nabízí příjemně plynoucí příběh i jazzové melodie mající potenciál stát se hity. Pro dobrý temporytmus inscenace pracuje režijní vedení L.Olšovského i scénické řešení D.Bensona – abstraktní pojetí umožňuje rychlé změny prostředí, to vše je podepřeno zdařilými projekcemi. M.Harich se do hlavní role typově hodí, plusem je jeho bezprostřednost, jeho výkon však dost sráží špatná jevištní mluva (je vidět, že slovenský zpěvák s češtinou hodně zápasí). M.Stránský dodává agentovi FBI potřebné charisma, zaujme i Ch.Pščolková v roli Frankovy snoubenky.
(zadáno: 6.6.2022)
Chytání Vídně - Národní divadlo Brno  70 %
65%. Inscenace Radovana Lipuse umně pracuje s tajemstvím, strukturou připomíná Chytání Vídně detektivní příběh, kdy je v retrospektivách odhalována minulost hlavní hrdinky. Lagronová tematizuje období 50. let minulého století a komunistické pracovní lágry, trochu neústrojně je tu zakomponována ještě otázka klimatických změn a tání ledovců na Antarktidě. Škoda poněkud nestálého tempa, jež upadá v didakticky pojatých částech. (více v článku na blogu)
Cikáni jdou do nebe - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Cimrman v říši hudby - Divadlo Járy Cimrmana  70 %
Čistírna - Východočeské divadlo Pardubice  60 %
Hmm, Čistírna není zrovna nejlépe napsanou hrou. Do lehkého nadprůměru ji vytahují jen dobré herecké výkony, které jsou ovšem groteskně stylizované, což nemusí sednout každému.
(zadáno: 13.1.2019)
Cizinec aneb Člověk je tak jako tak vždycky trochu vinen - Divadlo Na zábradlí  60 %
65%. Forma dramatizace mi úplně nesedla, rozdělení Mersaultova vyprávění mezi pětici herců znesnadňuje vnímání textu. Ovšem herci samotní jsou výborní (především J.Hájek) a pocit odcizenosti, odtrženosti od světa, který nelze pochopit, se Mikuláškově inscenaci podařilo navodit docela dobře. Emocionálně mě to ovšem tentokrát trochu minulo.
(zadáno: 15.10.2023)
Climax - Pomezí  80 %  Tip Lukáš Dubský
85%. Hlavní rámec děje tvoří setkání na párty v ravovém klubu, vztahy mezi šesticí postav jsou provázané, akcentováno je dospívání i téma závislostí. Tato hlavní dějová linka je několikrát přerušena flashbacky, díky kterým se divák může dozvědět něco o minulosti postav. Principy sledování a divácká volnost jsou podobné jako v předchozích projektech Pomezí, nikdy neuvidíte všechno, ale pochopit základy příběhů tentokrát není tak obtížné jako v Musí se žít. Scénograficky je prostor opět zpracován úchvatně, má to atmosféru a herci se v žánru imerzivního divadla pohybují zcela přirozeně. Osobně mě tentokrát nejvíce zaujali M.Machová a J.Jelínek. (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.12.2017)
Cock - Divadlo v Řeznické  70 %
Režisér Špaček dokázal ve hře najít témata jako manipulace v partnerských vztazích i moderní problém spočívající v nepřeberném množství rozličných možností, z nichž si člověk není schopen vybrat. Bartlettův text je vystavěn zajímavě, i když na některých místech působí množství vulgarismů trochu samoúčelně. Vydařené jsou všechny čtyři herecké výkony v čele s D. Krejčíkem, který postupně začíná být nerozhodný skutečně iritujícím způsobem. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.10.2017)
Commedia finita - Východočeské divadlo Pardubice  70 %
Skrze drobné životní příhody si divák skládá mozaiku života slavné pěvkyně. Jak se ale postupem času stále zřetelněji vyjevuje, vzpomínky na Destinnovou jsou výpovědí především o vzpomínajících ženách. Jejich názory vycházejí z osobnostních charakteristik, v kritice a pohrdání Emou se skrývají vlastní prohry a omezené rozhledy. Citlivé režijní vedení P.Novotného vyústilo ve vyrovnané výkony všech čtyř hereček. V druhém plánu se daří otevřít téma problematického vztahu českého národa k osobnostem, které vybočují z průměru a nelze je zaškatulkovat.
(zadáno: 17.4.2024)
Company (Přátelé) - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  80 %  Tip Lukáš Dubský
První české uvedení muzikálu Company se povedlo, v Plzni dokazují, že je tenhle kus stále vtipný a aktuální. Inscenace V.Dubničky je herecky velice dobře propracovaná, hercům se povedlo vtipně charakterizovat strasti partnerských vztahů. Náročnou partituru zvládli bez větších problémů, dobře zní také orchestr. Pocitově se ani nezdá, že by představení trvalo tři hodiny, drobné ztráty tempa trápí jen některé delší dialogické pasáže. L.Ondruš hraje Bobbyho jako sympaťáka a bohéma, uvěřitelný je ale i ve vážnější poloze.
(zadáno: 17.5.2015)
Cry Baby Cry - Švandovo divadlo  80 %
Inscenace Švandova divadla zaujme nejen mnoha vtipnými replikami, ale i lehce absurdním pohledem na problémy dnešních (nejen) žen. Komediální scény mají švih, navíc jsou zdařile prolínány těmi vážnějšími, které inscenaci vždy na chvíli ztiší a dají nahlédnout do nitra postav. Na herečkách je vidět, že neinterpretují cizí text, ale hrají o tom, co jim samotným připadá podstatné. Tradičně vyniká M.Dlouhý, dobré jsou i všechny herečky, nejvíce mě tentokrát zaujaly B.Pavlíková a nenápadná R.Dérzsi.
Čtyři vraždy stačí, drahoušku - Městské divadlo Kladno  60 %
(zadáno: 2.5.2017)
Čtyřlístek! - Klicperovo divadlo Hradec Králové  80 %
Čtyřlístek je inscenace, po které člověk odchází z divadla s úsměvem na tváři. Drábek vymyslel jednoduchý příběh, který prošpikoval proprietami z původního komiksu a okořenil to popkulturními odkazy. Když k tomu přidáte skvělé herce (asi nejzábavnější je P.Neškudla jako Pinďa) a zajímavě řešenou scénu, máte rodinné představení, které pobaví děti i dospělé. Více viz blog (více v článku na blogu)
(zadáno: 28.2.2023)
Čurda, hrdina jedné prohry - Městská divadla pražská  50 %
Typicky pomalý Jařabův temporytmus je tentokrát spíš kontraproduktivní, inscenace místy nudí. O Karlu Čurdovi (M.Donutil) jako člověku se toho divák příliš nedozví, jeho motivace jsou nejasné, jakoby se tvůrci báli zaujmout k této kontroverzní postavě nějaký postoj. Zajímavým nápadem je rámování skrze švejkovskou postavu čističe bot Jiráčka (R.Mikluš), který je zdrojem sarkastického náhledu na českou povahu. Druhou část představení tvoří audiowalk, který sám o sobě moc zajímavý není, ale prohlídka Petschkova paláce stojí za to a poměrně silná je závěrečná scéna, v níž Čurda podepisuje svůj životní ortel na schodech budovy gestapa.
(zadáno: 4.3.2012)
Cvidoule di Campo - Cabaret Calembour  60 %
(zadáno: 15.4.2023)
Cyrano z Bergeracu - Slovácké divadlo Uherské Hradiště  70 %
Crimpova adaptace je povedeným jazykovým převodem původního Rostandova textu. Režiséru D.Gombárovi se podařilo dobře zdůraznit ambivalentnost postav, každý má své temné stránky. Cyrano je v podání J.Hejcmana na první pohled drsňák, ale ve vztahu k Roxaně se chová takřka autisticky. K.Michejdová je chladnou intelektuálkou, která si je dobře vědomá své krásy. Škoda trochu vlažnějšího tempa, představení se nevyhnou hluchá místa.
(zadáno: 24.11.2021)
Cyrano z Bergeracu - Švandovo divadlo  70 %
Crimp zachovává děj, ale zbavuje Rostandovu předlohu romantických kudrlinek. Je to celkem povedená současná poezie ve zdařilém překladu E. Žantovské. Proti typu obsazený L. Veselý je v roli Cyrana spíše filozofem než rváčem. N. Řehořová nehraje Roxanu jako noblesní dámu, ale živelnou a trochu namyšlenou moderní ženu, ve vypjatých okamžicích ale trochu zbytečně "tlačí na pilu". Líbily se mi atmosférotvorné šansony v podání B. Pavlíkové. (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.5.2015)
Cyrano z Bergeracu - Městské divadlo Mladá Boleslav  70 %
Po poněkud rozpačitém začátku, kdy to chvílemi vypadalo, že se herci snaží verše odříkat v co nejkratším čase, dochází ke zklidnění a režisérovi se daří vykreslit charaktery jednotlivých postav. Hlavně v první půli vyznívají některé scény až groteskně, k vynikajícímu oživení díky tomu došlo ve slavné balkonové scéně. Druhá půle je v souladu s předlohou melancholičtější, ale nikoliv patetická. Herecky dobře zvládnuté - P.Halíček je jako Cyrano přesný, S.Milková skutečně v mnoha scénách působí odzbrojujícím dojmem. Z menších rolí zaujme hlavně P.Mikeska jako hrabě de Guiche.
(zadáno: 20.3.2011)
Cyrano z Bergeracu - Národní divadlo  70 %
(zadáno: 20.9.2011)
Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!! Postmuzikál - Divadlo na Vinohradech  80 %
Zajímavá a povedená interpretace klasické divadelní látky. Pavel Kohout nedovolil Morávkovi rozprášit jeho text do směsice imaginativních, ale často nesrozumitelných obrazů, a tak vznikla inscenace, která disponuje všemi klady Morávkových režií, ale naštěstí ji chybí pro uznávaného režiséra typická nesrozumitelnost. Hudba také není špatná, i když někdy jsou do ni texty napasovány poněkud krkolomně. Problém se slyšitelností herců nebyl při repríze 19.9.2011 žádný. Martin Stropnický je velmi zajímavý Cyrano, příliš mě nezaujal Martin Kraus.
<<  <  2 3 4 5 6 7 8 9 10  >  >>