Redakce

Lukáš Holubec

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (735)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 4.1.2018)
Pocitová inscenace. Můžete se samozřejmě na představení připravit seznámením se s díly, které Jan Kačena (a kolektiv) využil k ztvárnění života vlků či vlkodlaků, nebo se můžete od všeho pokud možno oprostit a vnímat především atmosféru, scénu se všemi možnými detaily, režisérské vychytávky a v neposlední řadě i soustředěné herecké výkony všech tří představitelů vlčí smečky. A pokud budete alespoň částečně spokojeni či přímo okouzleni, a přesto budete tápat v naprostém pochopení, doporučuji se obrátit přímo na režiséra a možná vás po skončení představení provede i Ladovým obrázkem. Dobré, že?
(zadáno: 15.8.2019)
--- Osekané touhy --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 25.12.2019)
--- Ani nejrychlejší neuteče předsudkům --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 6.9.2017)
Road movie dvou outsiderů, teenagerů je nejen tím pravým tématem pro mladé adepty herectví, ale perfektně provedenou inscenací, na kterou je radost se dívat. Jako by člověk s nimi seděl v tom starém autě a jel s těmi kluky vstříc neprobádanému světu. Kanwar Šulc snad ani nehraje, on je prostě Tschick! Výtečný výkon. Stejně tak se v mnou viděné repríze dařilo Vojtěchu Duškovi, takže ústřední pár fungoval sehraně. V menších rolích pak ještě zaujali především Ondřej Kulhavý a Natálie Nováková, ale inscenaci oceňuji především jako celek, za což se patří poděkovat Daniele von Vorst. Skvělá práce!
(zadáno: 5.1.2016)
V MeetFactory opět vzali zajímavý literární text a jeho motiv se snažili dostat na pódium. V případě Tsunami blues se to podařilo takřka bez chyby. Příběh, který ukazuje beznaděj napříč světem, drží skvěle pohromadě, čemuž kromě režie a živé hudby, přispívá i fantasticky přesná Eva Salzmannová. A také pro mě velké překvapení v podobě Terezy Dočkalové. Jako vždy je přesvědčivý Richard Němec a postupem času se ukáže i velmi důležitá role v podání Tomáše Dianišky. Jako bychom přímo seděli na horké půdě pro mnohé krásné Kuby, kde však je cítit především nesvoboda, bída, smutek... smrt.
(zadáno: 6.4.2017)
Čtyřicet let starý text uvedli ve Strašnicích s překvapivě uvěřitelnou aktuálností. Vyvrženec společnosti v suverénním podání Michala Balcara nenechává ve svém monologu diváky na pochybách, že ač vlastně přesně neví kudy kam, má jisté přesvědčení, které bude prosazovat, ať už je společnost naladěna jakkoliv. Zoufalá snaha postavy navodit smysluplný dialog pak nezadržitelně směřuje ke konci, který jednoduše nemůže být happy endem. Ve Strašnicích vznikla další hra, jež klade neodbytné otázky, které si divák musí zodpovědět sám, což potvrzuje, že dramaturgie tohoto divadla jde správným směrem.
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 3.4.2017)
Komedie, ve které nefungovalo to hlavní, humor. K celkovému lepšímu vyznění, než že se potkala nuda s trapností, nepomohly ani násilně vložené vulgarismy, které naopak zdůraznily, že na vtip se bude tlačit za každou cenu. A tlačilo si silně, leč marně. Zoufalému výsledku navíc uškodil i zřejmě režijní záměr pojmout inscenaci jako vážné poselství v realistickém provedení. I to se minulo účinkem. Obávám se, že hra se vydala přesně cestou, která nezaujme ani pravidelného návštěvníka Fidlovačky, ani diváka, jenž chtěl dát Fidlovačce šanci.
(zadáno: 29.3.2019)
--- Sebedestrukce na dosah --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.5.2017)
Bohužel příběhu nepomohlo ani přeskakování jednotlivých scén, ani zajímavá výprava, u které oceňuji celkové zasazení děje do sauny. Jan Battěk ztvárnil Arthura Rimbauda přesvědčivě a svoji sebejistotu ve vlastní genialitu skvěle smíchal s nadhledem, kterým využívá určitou vztahovou naivitu či zmatenost Paula Verlaina v civilním pojetí Martina Satoranského. Svoji roli obstojně zvládla i Štěpánka Romová, ale ani slušné herecké výkony nepomohly zakrýt, že celá inscenace působila značně nedodělaně. Hravost typická pro OLDstars tak tentokrát zůstala někde v šatně před saunou. Velká škoda.
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 14.9.2017)
Podstatným krokem k úspěchu inscenace zdá se mi povedená dramatizace. Z mnohovrstevnatého románu vybrala Barbora Hančilová s Janem Holcem především linku, kde je jedinec konfrontován s mocí. To se dá znázornit mnoha způsoby a ve Spektáklu si pro to vybrali především chladně jednajícího knížete, čímž vytvořili kontrast s mladým nezávislým umělcem opravdu znatelný. Samozřejmě jsou touto dramatizací potlačeny některé další postavy a jejich charaktery pak možná jen načrtnuty, ale zato působí inscenace kompaktně a závěr vyznívá silně. Chvíli možná hráno dost na efekt, ale jinak povedené představení