Redakce

Lukáš Holubec

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (735)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 7.5.2019)
--- Šup a jsme v pekle --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 29.3.2019)
--- Sebedestrukce na dosah --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 22.3.2019)
--- Nebude-li sranda, nebude Ibsen --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 8.3.2019)
--- Jedinečnost scény DD - "25" --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.2.2019)
--- Slyšte! Vnímejte! Fantazie! --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 30.1.2019)
--- Dcery, mámy, babičky, vnučky... ženy! --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 13.12.2018)
--- Surikaty mezi námi --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 30.11.2018)
--- Pomsta za zvuků Schubertových smyčců --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 15.11.2018)
--- Jak se diriguje bloudění lidstva --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 1.10.2018)
--- Točna se mi zakousla do krčku --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.5.2018)
--- Divadelní chemie --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 6.4.2018)
Text Irské kletby je jako vkusně sešitý kabát z nepřeberného množství vtipů, narážek a humorných historek. Divákovi tak úsměv na tváři permanentně zůstává. Jen však do chvil, kdy se onen kabát obrátí naruby a je naplno vidět osamělost, nulové sebevědomí, beznaděj... to vše ovlivněné jedním neviditelným problémem. Základem úspěchu jsou také zcela rozdílné charaktery postav a především jejich skvělé ztvárnění kompletní hereckou pětkou. To vše pochopitelně v pevné a precizní režii Jiřího Bábka. V Komorní činohře servírují hořkosladký nápoj, jenž strašně dobře chutná a ihned chcete objednat další.
(zadáno: 6.4.2018)
Mám rád Lucii Ferenzovou. Mám rád Markétu Dvořákovou. Mám rád Balkán. Trochu jsem očekával, že by mohl být onen večer ve Venuši ve Švehlovce příjemným zážitkem. Hodně práce na vyznění one woman show měla však také Andrijana Trpković, která je podepsána pod scénou, kostýmy a hlavně textem, jenž vychází samozřejmě z autentických pramenů. Obdivuji, jak Markéta Dvořáková zapojila veškerý svůj talent. Ať už se jednalo o hudební část představení nebo o střídání komických i vážných poloh. Suverénní výkon... krásný jak balkánská příroda. Inscenace s nádechem punku věrně zobrazující lidskou mentalitu.
(zadáno: 4.4.2018)
--- Generační výpověď s kapsami --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 22.3.2018)
Dojemné, křehké, intimní, niterní... Nevím, jaké pocity bude mít každý konkrétní divák, ale rozhodně jsem přesvědčen, že nikdo nezůstane stranou. A to nejen velmi citlivým a překvapivě přirozeným zapojením do hry, ale především díky síle společného příběhu, v němž se celý sál ocitne od první chvíle. Těžko hodnotit text, jelikož i vzhledem k benevolenci úpravě samotnými diváky evidentně nebude vždy totožný, ale směr a výpověď jistě ano. Další bezchybné režijní vedení Tomáše Staňka v rámci Oldstars monodramat a to nejdůležitější závěrem... Daniel Krejčík!!! Ten kdo vám svým výkonem pohladí duši.
(zadáno: 14.3.2018)
Působivá inscenace, u které je však potřeba naladit se na stejné kosmické rytmy jako účinkující. Jiří Ondra předvedl křehkou sondu do tajemného světa Štefana Vizira, jehož krásně hravým výkonem ztvárnil Petr Pochop. Magická atmosféra příběhu o ztracení, hledání, spasení a lásce je největší devízou představení. Onu poetickou náladu navíc zdůraznila živá hudba a povedená scéna. Přičteme-li podmanivou a elegantní Anitu Krausovou, všestranného Filipa Šebšajeviče a věrohodnou Stelu Chmelovou, jedná se sice o těžce uchopitelnou, ale o to více okouzlující inscenaci. Přijďte do tajného pokoje Sambôôô.
(zadáno: 2.1.2018)
--- Nemám kamarády, ani volný víkend --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 28.12.2017)
Mayenburg a ti kteří jeho text upravili, mají jedno společné. Došla jim trpělivost s populistickými, machistickými lídry. Vzhledem k tomu, že už okupují značnou část světa, bylo třeba se ohradit. (Předvolebních) Témat má hra nepřeberné množství a podána jsou na pevném podnosu absurdní komedie s precizní režisérskou prací. Herecky přirozeně dominuje slizce běsnící Tomáš Kobr, ale rád bych připomněl i uvěřitelně naivní rodičovský pár v podání Beáty Kaňokové a Jiřího Böhma, a především pak Richarda Fialu, jenž pojal všechny své postavy s neutuchající energií a chutí. Letí drží laťku stále vysoko!
(zadáno: 28.12.2017)
--- Kolik váží vlastní pohodlí? --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 8.12.2017)
Opusťte náš hlučný svět a buďte součástí planety, která zvuky vnímá zcela jinak. Zažijte interaktivní výlet, v němž záleží na zachycení rytmu, a na kterém uvidíte hru se světly a hlasy. Režisér Jiří Adámek stvořil v úchvatné spolupráci s hudebníkem Markem Doubravou ani ne tak inscenaci jako spíš vlastní vesmír, v němž se rozvíjejí abstraktní představy především dětí. Jsem neskonale rád, že jsem sám ještě dítě a mohl tak být plnohodnotnou součástí představení, které se dá jedním slovem nazvat kouzelným. Netřeba dalších slov, ta nejsou podstatná, důležité jsou pouze libozvuky, jež vás obklopí...
(zadáno: 24.11.2017)
--- Díky, veliteli, lidstvo vám to nikdy nezapomene --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 16.11.2017)
--- Jenom já a pes --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.10.2017)
Nádherná inscenace! Záležet si dali skutečně všichni. Od nápadité výpravy Jany Hauskrechtové, přes živý hudební podkres, detailně hravou režii Jiřího Ondry, až po velmi solidní herecké výkony. Trojice hereček si rozebrala tři životní etapy hrdinné panny, přičemž Stela Chmelová jako mladistvá Johanka, Kristýna Podzimková jako odhodlaná bojovnice a konečně Hana Mathauserová jako Jana pevně hájící své postoje před nemilosrdným soudem, ve vás jistě probudí zájem jak o prezentované historické období, tak o lidský příběh, jenž může inspirovat. Pro dospívající i dospělé naprosto ideální představení.
(zadáno: 6.6.2017)
Bouře nihilismu, nekompromisního odsouzení společnosti, ryzí krutosti, vzbouření pro establishmentu. Z dnes již kultovního románu Chucka Palahniuka, podpořeného povedeným filmem, se na jeviště ve světové divadelní premiéře skvěle podařilo přenést stěžejní myšlenky. Navíc celý příběh mladíka trpícího nespavostí, jenž započne boj proti konzumní společnosti a vytvoří tak společenstvo zajisté nijak lepší, drží pohromadě. Filip Nuckolls stvořil něco silně úderného a přes všechny postupné alternace a změny v obsazení i po devíti letech inscenace funguje. A výkon pana Němce je z říše nezaměnitelných.
(zadáno: 11.5.2017)
Pět let starý text Mariuse von Mayenburga v OLDstars uchopili s příjemným pochopením, a nenásilně tak divákům předvedli, jakým způsobem a kam až může dojít dogmatické vykládání božího písma, čímž se pochopitelně nabízejí aktuální problémy náboženského fanatismu. Sdělení hry ale nemoralizuje, to má na starosti hlavní hrdina v obdivuhodném výkonu Ondřeje Poláka, jenž si s těžkým textem i postavou poradil velmi zdařile. Ostatní mu ne vždy zdárně sekundovali, ale minimálně Bára Waschingerová, Josef Havelka a v působivém finále především Klára Fittnerová předvedli, že v OLDstars talenti stále jsou.