Redakce

Lukáš Holubec

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (684)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 28.2.2020)
--- Domeček plný buzniček --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.11.2017)
Zdramatizovat Frischův text má bohužel řadu úskalí. Jednak nemohli herci vyjma Martina Fingera dostat více prostoru, což vzhledem k jejich kvalitám zamrzí, pak také vzhledem k technicistnímu stylu života hlavní postavy nebylo snadné dostat do inscenace emoce. Někomu třeba mohlo vadit časové prolínání scén, přesto však tvůrci stvořili kvalitní kus, a především vsadili na vynikajícího Martina Fingera, jenž cynismus a  odtažitost umí svým skromným, ale dostatečně silným hereckým projevem ztvárnit naprosto věrohodně. Možná je i škoda, že hra nevznikla jako monodrama, rozhodně ale stojí za vidění.
(zadáno: 29.7.2016)
Nepopírám, že téma zločinů komunismu je pro mě zásadní téma. A protože se v Divadle Minor rozhodli zpracovat toto téma pro dětského diváka, moje zvědavost byla vskutku enormní. Myslím, že byl zvolen správně nejen příběh, především proto, že se jednalo o skutečnou událost, což je vhodně připomenuto v závěru inscenace, ale také celé zpracování. Jedná se o mimořádně povedený koktejl vizuálního divadla, živé hudby, loutek, masek, zpěvu, scénografie... a přitom myslím, že je dětský divák stále vtažen ve hře. Tleskám a doporučuji nejen pro děti jako výchovné představení, ale i pro všechny ostatní.
(zadáno: 27.12.2021)
--- Hrdě i v pekle --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 30.7.2016)
V MeetFactory vsadili opět na současný a velmi zajímavý text. Pokud si dáte menší práci, pak objevíte, ač sama autorka říká "Píšu o běžných věcech, které se dějí v Německu." mnoho aktuálních témat. Obyčejný požár v domě nás vpustí do hlavy hlavní postavy, kterou pozoruhodně a podmanivě ztvárnila Anita Krausová, ze které nespustíte oči. A buďte si jisti, že v hlavě člověka s depresivními či úzkostnými stavy, který se dále ponořuje do své samoty, jež jej limituje v okolním světě, můžeme nalézt leccos. Jednoduchá scéna, bravurní výkon Anity Krausové a text, který jdu okamžitě shánět, to je Hoří.
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 21.1.2021)
--- Kuře hrabající skoro zadarmo --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.8.2016)
Příjemné, vtipné, svěží, pro trampy jistě nostalgické putování ve výborné režii Jana Friče. Trochu mne mrzí, že neměl více prostoru Jiří Štrébl, který by mě snad ve vteřině donutil si zabalit USku a vyjet si někam do Prokopáku. V ústřední dvojici hraje Lukáš Příkazký skvěle lehce ušlápnutého a nadšeného trampa. A musím zmínit i Davida Oupora, který zajišťuje živou hudbu, díky které se cítíte skutečně jako v lese, což umocňuje i nápaditá výprava a vhodné pomůcky. Pokud se chcete něco přes hodinku pobavit u chlapského přátelství, ve kterém je láska, zrada i vystřízlivění, vplujte do Rubínu.
(zadáno: 6.10.2016)
--- Přehlídka zklamaných lidí --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 2.3.2017)
--- Hledání sebe sama v obýváku --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 6.4.2018)
Text Irské kletby je jako vkusně sešitý kabát z nepřeberného množství vtipů, narážek a humorných historek. Divákovi tak úsměv na tváři permanentně zůstává. Jen však do chvil, kdy se onen kabát obrátí naruby a je naplno vidět osamělost, nulové sebevědomí, beznaděj... to vše ovlivněné jedním neviditelným problémem. Základem úspěchu jsou také zcela rozdílné charaktery postav a především jejich skvělé ztvárnění kompletní hereckou pětkou. To vše pochopitelně v pevné a precizní režii Jiřího Bábka. V Komorní činohře servírují hořkosladký nápoj, jenž strašně dobře chutná a ihned chcete objednat další.
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 22.9.2016)
Jak píše kolega J. Koula, nejedná se o inscenované čtení, ale o divadelní formu, kde je čtení vlastního blogu upřímnou zpovědí třicátníka dnešní "fejsbukové" doby, který hlavní postava obratně nazývá Život 2.0. Pokud si vzpomenete na přelom století a film Samotáři, můžete porovnat, kam se dnešní generace třicátníků posunula. Autentický a okouzlující M. König (N. Mikulová jej vhodně doplňuje) vás provede svoji citově a vztahově zmatenou etapou života, která frčí rychlým spádem příznačným pro dnešní dobu. Jedinečný zážitek aneb "Je těžké se rozejít s holkou, s kterou nechodíte... ale dá se to."
(zadáno: 26.12.2019)
--- Komik a jeho svět --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 6.11.2016)
Vždycky, když se někdo ohání tím, že jsou dnešní děti vystavovány příliš velké dávce násilí, což může negativně ovlivnit jejich vývoj, vzpomenu si na pohádky bratří Grimmů. Mimo jiné i na Jalovce. Krutější pohádku najít by zabralo asi hodně času, ale doporučuji ten čas raději strávit v OLDstars, kde nastudovali tento příběh hravě a zdařile. Už scéna samotná je řešena nápaditě a nejen scéna. Na výsledném díle se podílel kolektiv a uznale oceňuji, že všechny nápady se podařilo poskládat srozumitelně a příběh běží krásně plynule. A to tak že zbyde i na menší odbočku do jiné pohádky. Povedené!
(zadáno: 29.9.2015)
Zajímavě vymyšlená hra. Sledujeme, jak pevné přesvědčení a nezlomné názory dovádí dvě mimořádné osobnosti k jejich tělesnému konci, aby jejich myšlenky nás všechny ovlivňovaly dalších stovky let. Bohužel je inscenace režisérsky ne zcela dotažená a největší škodou je, že setkání Jana a Jany se dočkáme až na samém konci. Z toho se mohlo vytěžit ještě více. Ovšem dětský soubor, který už pomalu opouští pubertu, hraje přesvědčivě. A výkon Julie Ondračkové je nikoliv o parník, ale o celou flotilu před všemi ostatními, ke kterým však mám také velký respekt.