Redakce

Lukáš Holubec

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (735)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 27.4.2017)
Jakožto velký propagátor škodlivosti pohádek se šťastným koncem, velice oceňuji, že mladí tvůrci skrze náramně povedenou inscenaci prozradili, do jakých smutných životních situací se všem dobře známé postavy dostaly. A ač se jedná o jeden velký mejdan, u kterého se samozřejmě bude divák dozajista bavit, já to nemyslím nijak ironicky, že tímto způsobem ukázat pocity nenaplněnosti jednotlivých pohádkových bytostí bylo nejen výborným nápadem, ale přesně nastaveným zrcadlem nám smrtelníkům. Více mne sice přesvědčily ženské postavy, ale to možná bude tím, že já měl ty zoufalkyně vždycky radši.
(zadáno: 1.1.2020)
--- Právo na sex. Právo na lásku. --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 21.4.2017)
Celou inscenaci provází hraní si s jazykem a slovní hříčky, na kterých si dal Milan Šotek skutečně záležet. Bohužel je to to jediné, co hra nabízí divákovi. Možná bych ještě zmínil loutkářské umění s bramborami v podání Anity Krausové a Jiřího Suchého, ale to je asi tak vše, co stojí za zmínku. V případě, že by se jednalo o představení pro děti, či dospělé, kteří se do dětství již vrací, mohlo by své opodstatnění mít. Takhle zůstal jen "tak trochu zvláštní kabaret". Pokud však byl záměr odreagovat se od běžného divadla, můžete si tu bramboračku klidně objednat. Ovšem schází více soli a pepře.
(zadáno: 19.2.2020)
--- Nasrat a rozmazat --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 22.2.2016)
Jsem rád, že se v DD nedívají na autismus s přehnanou citlivostí, ani nevyužívají například nějakou detektivní zápletku, ale v klipovitém podání zobrazují "obyčejný život". Může ale být život obyčejný, když jste mnohdy už předem někam řazen (nebo dokonce vyřazen)? Bez hereckého mistrovství paní Babčákové by samozřejmě inscenace nedosahovala takových kvalit, ale ještě bych určitě zmínil režii Jiřího Havelky a osobně je mi trochu líto, že neměla větší prostor autistická postava Davida Novotného, který ji ztvárnil také skvěle a dojemně roztomile. DD doplnilo repertoár o další nezaměnitelný kus
(zadáno: 28.4.2017)
Poměrně zdařile napsaná výpověď generace narozené kolem roku 2000 v talentované režii Adama Svozila má pochopitelně nesporný klad v účinkujících, kteří nejen že tématu rozumí, vždyť se jich také bytostně týká, ale umí ho podat nenuceně a věrně. Přesto chvílemi inscenace vázla po technické stránce a i situace, které měly ambice vážného sdělení, nevyzněly nijak přesvědčivě. Ovšem sledováno s nadhledem je nutno ocenit práci všech zainteresovaných a divákům, kteří rádi sledují ruku v ruce kráčející talentované tvůrce s poctivě odvedenou prací, rozhodně návštěvu Kamarádů v Disku doporučuji.
(zadáno: 26.4.2017)
Možná kdyby se inscenační tým zaměřil pouze na zajímavý život Michelangela, nebo naopak na tehdejší politické bojůvky, mohla vzniknout hra s výpovědí. Takhle sledujeme usilovně pobíhajícího Jana Grundamana, který ač se snaží sebevíc, nemůže s textem, kde víceméně jen opakuje, že v kameni je síla, nic moc dělat. Nevyrovnané herecké výkony ovšem převyšuje nepochopitelná režie, a to jak v detailech (například efekt s lanem přes hlediště), tak v celkovém pojetí, kde silné momenty textu zůstávají zcela nevyužité nebo jsou sděleny nepřesvědčivě. V Redutě servírují hezky zabalenou knihu. Žel nic víc.
(zadáno: 4.1.2018)
Zajímavý námět vycházející ze skutečných událostí a Martin McDonagh. Z tohoto spojení, navíc ve zpracování "McDonaghova dvorního režiséra" Ondřeje Sokola, jsem si sliboval hodně. O to větší zklamání se dostavilo z poznání, že se ve značné míře vytratil McDonaghův humor i promyšlená zápletka. Přesto v Činoherním klubu dělali co mohli, aby vznikla alespoň povedená inscenace. Pominu-li scénu, která je řešená hodně nešťastně, tvůrcům se solidní komedie podařila. Herecky pak dominuje Dana Černá a Ondřej Malý. Potěšila také účast Aloise Švehlíka, byť jeho postava podobně jako i jiné je trochu navíc.
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 31.12.2016)
Antická tragédie posloužila jako prostředek k ztvárnění manželské krize v současné době. Ženu, jež odlákala muže od jeho manželky, Zuzana Stavná vtipně pojala jako uvěřitelný obraz části současné zmatené generace. Dojde tak například na zaujetí mnoha zálib či anorexii. V kontrastu této povrchní bytosti pak o to více vynikne Jana Stryková jako unavená, ale stále odhodlaná Médeia, která se s nastalou situací nemíní smířit. Neřekl bych, že by vzniklo nějak zásadní představení, ale nastudováno je precizně a souboj mezi oběma ženami je hrán s potřebným zaujetím. Povedená "rubínovská" inscenace.
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 1.12.2015)
Mimořádná inscenace, která dokazuje kam se Dušan D. Pařízek posunul. Jak moc je i nadále pro něj důležitá středoevropská kultura a společnost. Ve hře samotné, která se odehrává před vojenským soudem, kdy Švejk je obžalovaným z dezerce (sám Švejk ve hře nevystupuje), jde o témata, která tento slavný román zmiňuje jen tak náznakem, a jež v průběhu dvacátého století a bohužel i v současnosti jsou stále aktuální. Xenofobie, antisemitismus, totalitarismus, národnostní nenávist. Herecky inscenaci táhnou Martin Baum a Peter Fasching, kteří dávají hře vážnost a situace, kdy může člověka mrazit...
(zadáno: 13.12.2017)
Dlouholetá vlajková loď repertoáru Švandova divadla, jež připlula od dánských břehů, aby stejně jako ve své domovině s humorem bez kudrlinek připomněla, že jak Dánové, tak Češi se rádi strefují do sebe samých a zobrazují tak vlastní naivitu, hloupost i vychytralost, je dost možná i nejvýraznější režií Daniela Hrbka. Námět velmi rychle rozehrává řadu komediálních situací, čímž je divák celou dobu na mohutné vlně, která baví. Michal Dlouhý tu jako herec ve hře bohatě uplatňuje svůj energický projev ve vzácné souhře s úsporným, ale precizním herectvím Kamila Halbicha. Přeji další a další reprízy.
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 28.12.2019)
--- Klaun za padesát --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)