Redakce

Lukáš Holubec

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (735)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 11.2.2021)
--- Přelet nad nezadržitelným mládím --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 27.6.2019)
--- Osm lidí a desítky novinářů --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 27.12.2019)
--- Vyhrnout rukáv a strčit ruku do hajzlu --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.3.2017)
Vojtěch Bárta velmi křehce převzal krizové stavy a myšlenky, které Max Blecher zobrazuje ve své literatuře, a vytvořil krátkou koláž, kde dominují dva motivy. Motiv těžce uchopitelné puberty dospívajícího chlapce a motiv pobytu a styku s nemocničním prostředím. Tato zdánlivě neslučitelná témata se podařila propojit jen částečně, ale to možná ani nebyl záměr. Střet zdravých s nemocnými, surrealistické vidění světa a citlivé pojetí Vojtěcha Bárty, dělají z inscenace zajímavé představení, které vás skutečně vtáhne do pocitů bezprostředního neskutečna. Otázkou je, zda nešlo sdělit ještě více...
(zadáno: 27.7.2022)
--- Příliš drahý Putin --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 5.1.2016)
Klasická inscenace pro A studio Rubín. Tedy plná méně tradičního humoru, který ovšem stojí za to, a herectví na 100 %. Navíc i v ději samotném najdeme pasáže, které stojí za zamyšlení. Například kam až jsou lidé schopni dojít, když jim jde o jejich vlastní jedinečnost. Z herců nejvíc vyniká Hanka Vágnerová, jejíž energie je cítit po celém Rubínu, a také pro mě trochu překvapivě Jan Meduna, který si svůj part skutečně vychutnává. Přecházím některé výhrady, i řekl bych příliš afektované herectví Petra Vančury, a doplňuji, že hra má navíc vynikající závěr.
(zadáno: 26.7.2019)
--- Přízrak tradičního divadla --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 1.1.2017)
Klasická precizní Fričova režie se tentokráte zaměřila na problémy, pokrytectví a sobectví společnosti. Žel se mi zdá, že text je až příliš spojen s dobou svého vzniku a přenos do současnosti ne zcela zafungoval. Nicméně už zmíněná režie, dále pak výprava a celková atmosféra, dávají inscenaci jedinečný ráz. Výkony Anežky Hessové a Hynka Chmelaře jsou standardně dobré, Miloslav König a Alena Štréblová hrají pak opravdu skvěle, ale nad všemi se mi zdá vyniká Tomáš Petřík. Jeho pastor Manders je ďábelský jak svým zevnějškem (a to nejen kontaktními čočkami), tak i celkovým pojetím. Působivé.
(zadáno: 12.9.2017)
Jistě není náhodou, že po tomto textu sáhli de facto ve stejné době na DAMU, v Pidivadle i v OLDstars. Jedná se totiž o téma, které by adepti herectví již mohli mít buď odžité nebo minimálně mohli mít dostatečně blízko k pochopení postav. Myslím, že v OLDstars si s Probuzením jara poradili poměrně se ctí. Přestože venkovní scéna, kde jsem inscenaci viděl, možná ubírala na herecké souhře, a také příslušnému napětí, byla sonda do stále ještě dětských duší příjemně přesvědčivá. A ač mě samotného nijak zvlášť Wedekindův text nezaujal, mladá OLDstarovská partička pod vedením Jana Horáka nezklamala.
(zadáno: 23.5.2017)
Když se sejde skupina různorodých alternativních umělců a chtějí se vybraným projektem bavit, pak to dopadá přesně takhle. Pokud najedete na stejnou vlnu jako zhruba dvě desítky účinkujících, tak prožijete večer v extázi a s písní Láska je tu s námi na rtech budete jistě usínat. Mně se to podařilo, takže jsem byl jednoznačně spokojen. Kdo by však chtěl prožít příběh pana R. (skvělý Němec) mohla by ho občas zbrzdit určitá neuhlazenost, kostrbatost, kdy jsou jednotlivé scény dost nevyvážené. Nicméně herce, používající svá vlastní jména, to evidentně bavilo, mě také, takže mohu jedině doporučit.
(zadáno: 20.12.2023)
--- Černobílý proces v bezbarvém světě --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.3.2020)
--- Velmi nadějný proces zrání --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 3.6.2016)
Pan Miroslav Bambušek, tak jak již několikrát v minulosti, využil specifický prostor pro své mimořádné vidění světa. Jakýkoliv komentář je zbytečný. Zda je inscenace o hledání vlastní minulosti, zločinů minulosti, o současné krizi mužství, o ohni, který musíme nutně znovu nalézt... Rozhodně je to však opět mimořádný počin, jenž je nutno nikoliv jen vidět, ale zažít. Pan Bambušek se ještě více rozmáchl, k čemuž využil tovární halu, kovářství, odkazující k mytologii, vizuální projekce, atmosféru navazující hudbu a v neposlední řadě jedinečné herecké osobnosti. Pánové, tleskám, smekám, klaním se.
(zadáno: 10.4.2023)
--- Lidská duše jako Alka velká --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 7.12.2018)
--- Magický ostrov Gavdos --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.4.2017)
Ptáci jsou jen záminka. Vy budete sledovat lidské bytosti na pokraji samotné existence nebo už dost možná za ní. Jak žít když už nikdy svět nebude takový, jaký ho znáte? Co si ponechat z lidství? A co obětovat? Pro postavy je riskantní opustit svůj úkryt, ale vy prožijete napětí, které provází každého jedince, jenž je uvězněn s podobně zoufalými lidmi s neexistující budoucností. Úzkost a bezvýchodnou situaci zvládl celý inscenační tým naprosto věrohodně. V pevné režii M. Vokouna zaujme především ústřední dvojice v podání D. Šoltýsové a D. Bambase. Ani jsem nedýchal. A to ani o přestávce...
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 23.5.2018)
Pro ty, kdo nezažil dobu pokojů vylepených plakáty do posledních volných míst na zdi a nedělních podvečerů u TV s Beverly Hills 90210, může být inscenace stejně exotický výlet jako pro trojici postav ze zmíněného seriálu do nekompromisně šusťákových devadesátých let naší vlasti, ve které se dařilo Ivanu Jonákovi s účesem Ruuda Gullita se svým proslulým podnikem Discoland Sylvie. Pro nás ostatní, kteří šli s Terezou Pergnerovou poctivě od Esa k Leu, je Dianiškův smrtící koktejl nostalgickou jízdou po časech, kdy se dalo ještě v klidu skákat z Nuselského mostu. Hutnost vtipů a odkazů maximální!
(zadáno: 10.12.2021)
--- Vyber si krycí jméno --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 20.8.2019)
--- Rozlétaný Racek po Žižkově --- (více v článku na blogu)