Redakce

Lukáš Holubec

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (735)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 3.1.2017)
Myslím, že si režisérka nepříliš zdařile poradila s tím, jak by měla inscenace vyznít. Například choreografie je nadstandardní, krásná. Pohybová stránka je vlastně to nejlepší na celém představení. Jenomže to je pouze podívaná, samotný příběh je podán dost nevyrovnaně. Pokud se jedná o mileneckou linku, tak ta je ještě, především díky dámám v souboru, zahrána uvěřitelně. S pány, vyjma pana Racka, je to o dost horší. Ovšem komediální část inscenace je z většiny laciná, řekl bych až k zastydění. Vzhledem k tomu, že Sen noci svatojánské komedií přeci jen je, vychází mi výsledek jako průměr.
(zadáno: 20.11.2017)
Vůbec si nejsem jistý, zda se jedná o dramatický text. Nicméně rozumím, že byl uveden ve Studiu Hrdinů, které se na reflexe doby zdůrazňující společenskou vyprázdněnost poslední dobou zaměřuje. Inscenace je však spíše experiment, a to v mnoha ohledech. Od struktury textu, přes světelné efekty až po specifické posloupnosti scén. Je jistě správné, že divák musí být celou (mimochodem dost dlouhou) dobu představení ve střehu, ale po nějaké době mi vlastně nepřišel text nijak zvlášť zajímavý, a přestože herecky byla inscenace zvládnuta precizně, šlo pro mne skutečně o sérii bezdůvodně hraných aktů.
(zadáno: 19.11.2021)
--- Umírání smutkem --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 19.12.2017)
--- Švejkuan --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.7.2019)
--- Tři veteráni v době míru --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 3.1.2023)
--- Paměti energické paní --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 7.2.2018)
Výtečný text a osobnost Milana Kňažka. To jsou dvě hlavní devízy inscenace, která se dost možná překvapivě ocitla na scéně Divadla Na Jezerce. Režisér zvolil formu, jež z představení dělá opravdu jen jakousi přednášku, ale díky výše zmíněnému se jedná o promluvu s velkým dopadem. Prvotní téma antisemitismu je následně rozvíjeno především o úvahy politické korektnosti a volně přechází až na tenký led autocenzury, ve finále pak k důležitosti tvůrčí svobody. Suverénním hereckým výkonem Milan Kňažko formuluje autorovy myšlenky jasně, srozumitelně a s potřebným akcentem. A divák by se měl zamyslet.
(zadáno: 28.6.2017)
--- Paralyzující sonda do života Urků --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 19.11.2020)
--- Čekání na spasitele --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 11.2.2021)
--- Les různých věcí --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 26.2.2020)
--- Tam venku je i tady --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 7.6.2017)
"Experimentální poezie není pouhou zábavou, má možnost fascinace a fascinace je formou soustředění. A sice soustředění, které se vztahuje na vnímání smyslu i na vnímání materiálu." Tohle je potřeba si uvědomit, a pak už se můžete ponořit do rozkladu vesmíru na atomy, nechat se vtáhnout do hodinové hry, kde vše a zároveň nic dává a zároveň nedává smysl. Katedra alternativního divadla pod vedením Jiřího Adámka předvedla precizní inscenaci, kterou bylo radost sledovat. A teď už jen za zvuku slov "ve fiole formule" a "je třeba tiše chodit komnatami" přeji absolventům hodně štěstí... a experimentů.
(zadáno: 31.3.2016)
Naprosto chápu nadšení Terezy Hofové do předlohy této hry, také je to na jejím výkonu znát. Velmi znát. I samotná atmosféra se podařila do Studia Hrdinů přenést. Mimo jiné i kvůli vizuálním nápadům a efektům. Na příběh samotný se lze dívat z různých úhlů pohledu. Jako na lov? Na souboj? Na pocity odloučení? Přesto se nemohu zbavit dojmu, že silné motivy jsou buď příliš skryty nebo jednoduše nebyly na jeviště přeneseny. Nejvíce pak paradoxně příběh brzdí určité filozofické úvahy... Například Černá zrcadla mi přišla daleko více zdařilejší. Skugga Baldur kulhá, byť Tereza Hofová běží co může...
(zadáno: 6.11.2019)
--- Byl jednou jeden král --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 8.4.2023)
--- Vlak do stanice Alma --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 22.2.2016)
Velké téma: pocit osamělosti a hledání v dnešní době. Nehraje se o nic míň, než je pochopení a láska. Téměř na vše je pohlíženo skrze homosexualitu, která byla vždy v menšině, a proto pocit odcizení či zmatení o to více vyniká. Ale vyniká a zasáhne vás především proto, že Divadlo Letí tuhle hru uvedlo naprosto skvěle. Bezchybný výběr herců a herečky, naprosto trefné hudební aranžmá a perfektní režie, to vše tak otevřené dělá z této inscenace inscenaci výjimečně citlivou a silnou. Původně jsem nechtěl nikoho vyzdvihnout, protože podstatný je ten pevný celek, ale Jiří Böhm si to zaslouží.
(zadáno: 30.11.2018)
--- Pomsta za zvuků Schubertových smyčců --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 23.12.2021)
--- Smrt neutopíš --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.9.2015)