Redakce

Lukáš Holubec

redakční zkratka: luk

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 21 22 23 24 25

(zadáno: 26.4.2017)
Bilancování na pokraji smrti je vděčné téma, protože časem dostihne každého diváka, ale o to je těžší vybrat a zpracovat vhodný text, jenž se touto životní situací zaobírá. Jsem přesvědčen, že v Komorní činohře sáhli po té správné předloze, a hlavně ji dokázali přenést na jeviště nesentimentálně, a přesto s naléhavostí zaručující, že s vámi po celou hodinu budou cloumat silné emoce. Nezbývá, než se nechat okouzlit krásnou inscenací s intenzivními výkony především D. Šoltýsové a M. Málkové, a poté se zamyslet nad svým vlastním bytím. Mám nesmírnou radost, že jsem mohl nahlédnout do ženské duše.
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 22.2.2016)
Co se mi jeví na této inscenaci povedené je dozajista scéna, celková atmosféra, vhodné vytažení důležitých témat, která do tohoto kusu Shakespeare vtěsnal a samozřejmě perfektní herecké výkony. U mě na prvním místě Davida Novotného, ale také Jaroslava Plesla, Miroslava Krobota, Martina Myšičky, Lenky Krobotové. Přesto mi celá hra přijde natolik archaická, že mi schází to hlavní, a to je vtažení do děje. Příjemná inscenace, která by třeba v jiném divadle neuspěla. Nicméně já jsem zvyklý z DD odcházet více zamyšlen nebo ovlivněn. Inu, pohádka.
(zadáno: 21.6.2017)
--- Pestrobarevné pivo ve Švehlovce --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 29.5.2017)
Inscenace se povedla rozhodně po vizuální stránce a v momentech, kdy se jednalo o pohybové vyjádření děje a myšlenek. Bohužel herecké výkony byly dosti nevyrovnané, a tím i celkové poselství Dykovy tragédie vyznělo nedostatečně. Jedná se však o plnohodnotnou prvotinu Divadla Spektákl a následující inscenace ukázaly, že Zmoudření dona Quijota byl příslib pro specifickou tvorbu generačního divadla, jež se soustředí především na zkrácené dramatizace. Mimochodem Jáchym Kučera jako Sancho Panza svůj part zvládl skvěle a lehce zastínil zbytek účinkujících.
(zadáno: 7.8.2019)
(zadáno: 10.4.2019)
--- Neználci --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 1.3.2018)
Pokud by se tvůrčí tým držel pouze Kafkovy povídky, trvalo by představení odhadem třetinu výsledného času. Ve Studiu Hrdinů si však s inscenací pohráli, a tak vznikla vizuálně nabitá, ale přespříliš natahovaná hra, jež díky svému pojetí samotný text odsouvá na druhou kolej. A protože nápaditá scéna, kouř či projekce nestačí na kvalitní a zaznamenáníhodnou inscenaci, zůstává jediný důvod pro návštěvu Zprávy pro Akademii. Tím důvodem je Zuzana Stivínová. Její precizní a detailní hra s hlasem, pohyby a celkový fyzický fond jest energií, kterou české divadlo potřebuje. Dobrá "Zpráva pro Diváky".
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 4.1.2018)
Pokud divák přistoupí na hravou formu, kterou Kamila Krbcová a Adam Skala zvolili, myslím, že by měl být spokojen. Závažné dystopické téma je zpracováno s neobvyklou nadsázkou přecházející až do absurdna. Zvednutý prst varující před odpornou vizí světa pomalu klesá, čím více si tvůrci hrají, ale to je naprosto v pořádku. Propracovaný humor totiž navíc působivě podtrhuje nápaditá scéna, světla, zvuk a v neposlední řadě se jedná o herecky vyrovnanou inscenaci, kde vyzdvihnu jedno jméno. Jindřiška Dudziaková. Její výkon byl naprosto suverénní a její postavě dodal potřebnou váhu. Tleskám ale všem.
(zadáno: 3.5.2018)
Je to sice krátké, ale výstižné a vtipné. Nataša Mikulová předvádí perfektní výkon a definitivně mne tak utvrdila, že je v ní jedinečný komediální talent, jenž se každou další inscenací projevuje více a více. Jelikož je středobodem této one-woman show nebrat se vážně, byl splněn první předpoklad pro úspěšné uchopení fenoménu korpulentnosti. A přestože jsem přesvědčen, že divák se bude bavit celých čtyřicet minut, alespoň na mne chvílemi dolehla jistá hořkost z té nesmrtelné lidské hlouposti posuzovat obsah podle obalu. Ovšem hořkosladké stand-upy mám nejraději a tenhle patří k těm povedeným.
(zadáno: 14.12.2017)
--- Dotěrný bulvár, odtažitá inscenace --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 31.1.2016)
Do poetiky A studia Rubín hra perfektně zapadá. Navíc se v ní dá najít daleko více než pouhý humor spojený s projektem naučit delfína mluvit. Ale to ať si každý divák najde sám. Bohužel si myslím, že režie nedokázala odstranit některá hlušší místa. Možná někde ubrat, někde přidat, například by dle mě snesla více paraelních scén, kdy nejprve mluví člověk, a poté delfín. Ovšem co z této inscenace dělá nadprůměrnou jsou herecké výkony. V Rubínu se musí hrát nadoraz, a to tady bylo. A ač byli pánové skvělí, tak absolutorium si u mě vysloužila Lenka Krobotová. Už jen kvůli ní si hru nenechte ujít!
(zadáno: 18.9.2015)

Další stránky hodnocení: << < 21 22 23 24 25