Redakce

Lukáš Holubec

redakční zkratka: luk

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (653)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 21 22 23 24 25 26 27 > >>

(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 13.9.2016)
Přesně takhle si představuji pořádný site specific projekt! Hraje se na zastávce, dětském hřišti, nádraží, ve vlaku. Vrátíte se o osmdesát let zpět a v prostředí berlínské olympiády budete prožívat antisemitskou atmosféru v netečnosti sportovců. I přes nepřeberné množství nekorektního humoru, hudební kulisy a časté improvizace pocítíte, že všechna témata směřují k dnešku a poukazují na mnoho současných potíží a neduhů společnosti. Pan Hába se při příležitosti sportovního svátku vyjádřil se vší intenzitou a rozhodně si toto pouliční divadlo nenechte ujít. Přál bych si, aby oslovil i nové diváky
(zadáno: 26.3.2020)
--- Divadlo je vaše, ale --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 16.4.2016)
Zvrhlé panoptikům chorých myslí. Projekt mocných. Zoufalé postavení jedince. Lidskost ve své původní zvrácenosti. Takový je Vojcek. A výstižně chaoticky jej uvedlo Divadlo D21 v režii Jiřího Ondry. Nezastírám, že jsem vše pochopil. Možná bych i tvrdil, že řada rekvizit a kulis nemá nějaké přímé vysvětlení, ale i o tom Vojcek je. O nepochopitelnosti. Nepochopitelnosti jednání veškerých lidí. Inscenace je přesvědčivá a jako celek funguje skvěle. Osobně mě mile překvapil Hasan Zahirovič. Naopak titulní postavu bych rád viděl více výraznější. A svoji pěknou roli zde hraje také tiskárna.
(zadáno: 8.3.2019)
--- Jedinečnost scény DD - "25" --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 6.11.2016)
Martin Satoranský tentokráte v OLDstars sáhl po čistokrevné frašce, kde nemusíte hluboce přemýšlet, ale o to více se budete kochat nad situační komedií. A dobře udělanou, neb s úpravou, dramaturgií a režií si Martin Satoranský pohrál s precizností sobě vlastní. V provedení, které jsem viděl, pak ještě zaskočil na jevišti. Doplnil tak perfektního Václava Matějovského v ústřední roli, jehož výkon inscenaci zcela dominuje. Pokud holdujete tomuto žánru nebo se jednoduše chcete necelou hodinku dobře bavit, pak račte do OLDstars, kde vám nabízejí roztomilý humor. Bezpochyby nebudete litovat.
(zadáno: 22.11.2019)
--- Havel narazil do Skaly --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 22.3.2018)
Dojemné, křehké, intimní, niterní... Nevím, jaké pocity bude mít každý konkrétní divák, ale rozhodně jsem přesvědčen, že nikdo nezůstane stranou. A to nejen velmi citlivým a překvapivě přirozeným zapojením do hry, ale především díky síle společného příběhu, v němž se celý sál ocitne od první chvíle. Těžko hodnotit text, jelikož i vzhledem k benevolenci úpravě samotnými diváky evidentně nebude vždy totožný, ale směr a výpověď jistě ano. Další bezchybné režijní vedení Tomáše Staňka v rámci Oldstars monodramat a to nejdůležitější závěrem... Daniel Krejčík!!! Ten kdo vám svým výkonem pohladí duši.
(zadáno: 2.8.2016)
Pod režijním vedením M. Vajdičky vytvořili herečky a herci DD originální inscenaci prapodivností lásek v nejrozmanitějších podobách. Každá postava má v sobě určitou vášeň a posedlost, a jelikož jsou divákům podávány s vytříbeným humorem, je pravděpodobné, že se s nimi více či méně, ale určitě nějak ztotožníte. Ovšem humor zde není podáván sám o sobě, ale je pečlivě zabalen chvílemi až do filosofického hávu. Rozhodně vznikla hra, která se může stát vlajkovou lodí výjimečného divadla. Jen nechápu obsazení V. Polívky. Možná by mě alternace v podání M. Hádka nadchla více, nicméně i přesto bravo.
(zadáno: 24.5.2017)
Rozhodně příjemná procházka Strašnicemi, při které je potřeba dávat si pozor na veřejnou dopravu, zakončená pobrukováním si společně s Bio Mashou a Janou Kozubkovou. A to je asi tak vše. Valerián Karoušek sice vytvořil plastiku na Strašnickém divadle, ale jinak je jeho život divákovi nabídnut nijak zvlášť zajímavou formou a spíš než site-specific projekt jde o nudou nasáklou naučnou pouť. Řada scén, která se měla vztahovat k síle kamene, mohla být buď více srozumitelná nebo komunikovat s divákem, což se přímo nabízelo. Takhle bylo nejzajímavější sledovat reakce náhodných kolemjdoucích.
(zadáno: 7.11.2018)
--- Ostrůvek výkřiků a nadřazenosti --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 25.12.2019)
--- Všude Špinar jako Hilar --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 8.5.2016)
Mladý básník P. Hlavsa se nechal inspirovat texty Melvilla, Vila-Matase a především Pessoa. Přimíchal k tomu něco ze svých básní, a vzniklo z toho zajímavé představení pod taktovkou L. Ferenzové. Každý si ze hry jistě odnese něco jiného, ale mě nejvíce zaujaly myšlenky, které má každý tvůrce ve své hlavě v nekončící noci ve svém osamění. Zajímavě do děje vstupuje J. Kozubková jako autorův výtvor (zvláště oceňuji příjemný zpěv). Výkon J. Šmída mi chvílemi přišel trochu nevyrovnaný, ale možná to je tím, že měl vedle sebe jako vždy skvělou Anitu Krausovou, jejíž postava dávala celé hře smysl.
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 2.1.2020)
--- Už nezadržitelný Arturo z Knödeltrustu --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)

Další stránky hodnocení: << < 21 22 23 24 25 26 27 > >>