Redakce

Lukáš Holubec

redakční zkratka: luk

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 28.3.2018)
Konečně možnost podívat se velmi zblízka na ženskou duši, jež jest vystavena permanentnímu tlaku doby, a pochopit že každý člověk prochází životem stejně těžce jako bitevním polem. V promyšleně sestaveném textu, kterému nechybí široký záběr i gradace, si věřím každá žena nad třicet let najde své podobenství. Intenzivnímu zážitku samozřejmě nejvíce pomáhá krásná herecká souhra a naprostá suverenita všech tří účinkujících. A rozhodně bych nerad opomenul režisérskou práci Jiřího Bábka, jehož si představuji jako krotitele nespoutané ženské energie, kterou je divák pohlcen. To pohlcení stálo za to!
(zadáno: 5.10.2016)
Nastudovat grotesky, které mají jasný cíl, tedy pobavit diváka, vyžaduje sestavit tým, který bude sehraný, a dá do toho neuvěřitelnou energii. A ani to nezaručuje, že se výsledek povede. Musíte mít vše promyšlené do nejmenších detailů, aby gag byl skutečně gag. Tohle vše se Janu Holcovi povedlo. Navíc se k tomu vhodně přidala živá hudba a pocit, že jste uprostřed zlatého věku grotesky, se dostavil. Všem mladým aktérům tleskám a děkuji, protože je radost sledovat, když má mládí takové nadšení ruku v ruce s talentem. Necelou hodinu mi z tváře úsměv nezmizel, a to se mi nestává často. Příjemné!
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 12.12.2017)
Jakub Krofta se po pěti letech vrátil režírovat do ČR a hned v rámci krásného projektu, v němž byla hra Cizí jazyk postupně nastudována v celé Visegrádské čtyřce. Autorka na základě postavení kultury a umělce stvořila dílo, které rozvíjí řadu zajímavých témat. Ať už se jedná o atmosféru na filmových workshopech, smlouvání při vzniku literárního díla, a také ožijí i samotné fiktivní postavy, jež posouvají hru zase dál. Plynně a nenásilně pak přechází v témata politická a zobrazuje aktuální neutěšenou situaci v celé V4. Divadlo X10 opět nabízí pravou, poctivou alternu. Po sehrání to bude skvost.
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 11.6.2019)
--- Nechci být host --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 31.5.2018)
Čerstvý vítr dua Jarkovský x Vašíček přivál do D21 divácky otevřenou a vstřícnou inscenaci, v níž se hromadná virtuální komunikace zábavnou formou přenáší a zobrazuje na jevišti připomínající relaxační wellness. Je pravda, že Cloud nejde nijak do hloubky, což na zdejší scéně není zcela zvykem, přesto však drží pohromadě, má svižné tempo, vtip, a především nápadité uchopení celého fenoménu, z čehož vychází jediné: herecky precizně zahraná inscenace nenudí a baví! Navíc si divák může odnést "návod", jak hodnotit na i-divadle. Anebo radši ne, jen uložte svá pozadí na sedačky a vítejte v Cloudu.
(zadáno: 9.2.2018)
Viděno v rámci ...příští vlna/next wave. Viz blog.
„Je mi k smrti smutno!"
Ale jsem rád, že se nejednalo o jednorázový projekt!
(zadáno: 20.3.2017)
Režisér Radim Špaček z textu vybral kombinaci tápání mladé generace v hledání sebe sama a komplikaci vztahů mezi lidmi. Že to je na pozadí bisexuality, mi nepřijde podstatné. Jde o určité citové ukotvení, jež se nedaří. Výtečný výběr herců a práce s nimi, pak ve spojitosti s jednoduchou scénou, funguje a emoční hru tak může hrát divák spolu s účinkujícími. A protože se jedná dle mě o postavy v mnoha odstínech nesympatické, měl jsem téměř nutkání k nim sám promluvit. I to je dost možná známka kvality představení. Nenechá vás jen přihlížet, ale především přemýšlet a pokusit se projevit empatii.
(zadáno: 27.4.2017)
Přestože je každá ženská postava svým způsobem extrémní případ ve svém oboru trápení a problémů, mohou alespoň všechny dámy ukázat, v jak nelehké životní situaci se ocitají. Myslím, že je na inscenaci zřetelně poznat kolektivní dílo, které se navíc trefně věnuje současné prázdnotě lidských životů, jež člověku brání chovat se přirozeně a přiznat si jediné východisko, kterým je vzít své bytí jen a jen do svých rukou. Všechny herečky zvládají své party skvěle a Jaroslav Šmíd je jednoduše přesný a přesvědčivý. Na tuhle terapii by měl zajít každý, ať už coaching potřebuje či nikoliv.
(zadáno: 21.9.2015)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 2.5.2016)
Autor s jasnou vizí, přemýšlivý režisér, "Damácké maso" v ústředním páru, ale hlavně Tomáš Kobr, který tuhle inscenaci táhne. Jako je správný barman duší podniku, je výkon Tomáše Kobra tím, co budete hltat necelou hodinku a půl v Rubínu. Nicméně i samotný text je napsaný zajímavě, zvlášť pokud máte ve své minulosti určité škraloupy, což máme snad všichni. Režisér si se scénou pohrál také nápaditě. Trochu mě mrzí, že Bořek Joura a Johana Matoušková ještě mají určité nedostatky, možná chybí zkušenosti, ale i přesto drží inscenace celkem pohromadě a po konci nezbývá, než si připálit Camelku...
(zadáno: 5.1.2018)
--- Něco si přej, padá bomba --- (více v článku na blogu)
(zadáno: 18.9.2015)
(zadáno: 13.9.2016)
Tereza Březinová napsala duchaplný text, ve kterém nechybí humor skrze něž se dopracovává k aktuálním tématům jako je schopnost komunikace, těžkost vztahů a přizpůsobování. Nechybí tedy ani vážná linka a překvapivý zvrat. Text pak s velmi nápaditou režií uchopil Josef Kačmarčík a výborně vybral do páru Hanu Mikulkovou a Jakuba Kropáčka. Těch režijních a scénografických nápadů je opravdu mnoho a dodávají inscenaci svěžest. Jakub Kropáček svoji postavu hraje s charismatem sobě vlastním a velmi překvapí energická Hana Mikulková. Moc příjemný letní projekt, který by zasloužil déletrvající život.
(zadáno: 8.3.2018)
Nevím, zda byl záměr pokusit se stvořit pro Činoherní studio hru, jež by mohla mít potenciál být hitem, ale "Děkujeme, že zde kouříte" pro to má všechny předpoklady. Od aktuálního tématu, kterým je v souvislosti s kuřáckým zákonem také náhled na hranice osobní svobody a důvody určitého zaprodání se, přes přesvědčivé herecké výkony po nápaditou a hravou režii. Ač mi částečně vadili příliš jednostranné charaktery, a samozřejmě došlo i na demagogickou agitku, jedná se jednoduše o dobře udělanou inscenaci v čele s charismatickým Janem Plouharem, která bezpochyby bude bavit. Jako zábava bez výhrad.
(zadáno: 11.4.2017)
Ztřeštěné, výstřední, zuřivé, náruživé. Polská "generace nic", pro níž je svoboda pouze prostředek ke konzumnímu stylu života, ale zároveň si s tím vlastně nevědí rady, zobrazil strašnický tým věrohodně. Postavu Jakuba Gottwalda obklopovala pětice natolik nesympatických žen, že mi ho bylo celou dobu líto, i přes to, že sám zobrazoval typického představitele tápající generace. Zdařilo se navíc zakomponovat i promlouvání samotné autorky, čímž vznikla trefná a autentická výpověď. Škoda, že se nepodařil lépe vystavět příběh, což ovšem mohl být záměr, neb jaký mají vlastně oni lidé životní příběh?

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>