Redakce

Michal Novák

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1156)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>
(zadáno: 7.3.2011)
Balada pro banditu - Divadlo Husa na provázku  70 %
Zcela jiná, než jsme čekali. Zajímavá koncpece konfrontující mužský a ženský element.
Balada pro banditu - Divadlo Na Fidlovačce  70 %
(zadáno: 26.9.2022)
Baletky - Spitfire Company  60 %
Performativní stránka mě na rozdíl od dřívějších projektů Miřenky Čechové až tolik nezaujala, větší váhu má autentické „neherecké“ vyprávění (a že je to silný kalibr). Můžeme v něm spatřovat univerzální postoj k rozporu mezi iniciační nezměrnou vůlí přiblížit se k výšinám a úmorným drilem, který talent posune do skutečné špičky. Nechybí pořádný rýpanec do (vzdělávacího/tréninkového) systému a jeho metod, zpětné zrcátko ukáže i fatální chyby a balanc na kraji propasti. Performerka dovede diváky ke spatření skutečné nahoty mladého křehkého člověka, kterému o něco jde.
Baron Prášil aneb Ten, který nikdy nezalhal - Městská divadla pražská  50 %
slovní komentář v článku na blogu
Baryk - Dog on the Road - Buchty a loutky  50 %
slovní komentář v článku na blogu
Bash - Divadlo Komedie  60 %
(zadáno: 24.4.2024)
Bastard - Městské divadlo Brno  70 %
Eklektické hudební čarování Zdenka Merty jen tak nevyrvete z hlavy a k tomu samému se můžete dobrat i u libreta, jež skladebně propojuje základní metafyzické kategorie, různé archetypy, vč. středověké moralitky o Everymanovi. Oratorium si skoro žádá meditativní přijímání všech těch útržků, jiné vodítko vám tvůrci nového nastudování nedají. Hraje se primárně na vizuálno a lehké zdivadelňování, funkční je nápad se zmnožením Satana o další stíny. Klíčová je interpretace: famózní Esther Mertová (Markétka), Viktória Matušovová (Satan). Dušan Vitázek (Bastard) šel do konfrontace s všemi naposlouchaným Janem Apolenářem (nyní v roli Ducha svatého).
(zadáno: 24.4.2023)
Bavič - Divadlo Bez zábradlí  40 %
45 % Přiblížit se k náboji této hry znamená najít typově vhodné obsazení pro životem potlučené hvězdy showbyznysu i dvou představitelů dotěrů, kteří zamíchají kartami víc, než by kdo předpokládal. Na rozdíl od jiných, Karla Zimu pro roli Barryho pokládám za trefu. Zamyšlení nad agresivitou bulváru a symbiotických vztahů umělce s ním, nebo nad hyperkorektní dobou hra ale moc nenabízí. Zuby nezatne ani v tragikomickém ani v sarkastickém módu, lavíruje někde na povrchu (postavy bulvárních novinářů nejsou napsané dobře) a působí svými zvraty, vrstvením okolností a kladením překážek příliš vykalkulovaně. DBz vsadilo na text, který rychle zastaral.
Bazén (bez vody) - Divadlo Letí  60 %
slovní komentář v článku na blogu
(zadáno: 28.3.2012)
Bedřich Smetana: The Greatest Hits - Městská divadla pražská  70 %
Nevzpomínám si, kdy jsem viděl lepší travestii. Neznevažující, satirickou a v tak vzácné souhře zahranou. Parodické narážky vyžadují trochu znalost všelijakých konotací, rozpoznáte-li, budete se bavit ještě víc. Také „novodobé aranže“ Smetanovy hudby nepostrádají vtip :)
(zadáno: 19.3.2011)
Benny Rock´n´Roll Star - Východočeské divadlo Pardubice  50 %
Škoda nejasné formy (čím představení chce být?) a slabšího scénáře. Hudebně však skvělé. Jiří Šlupka Svěrák famózní. (více v článku na blogu)
Běsi - Divadlo v Dlouhé  90 %
Běsi - Stavrogin je ďábel - Divadlo Husa na provázku  70 %
(zadáno: 7.3.2011)
Bez kyslíku - Divadelní spolek Kašpar  50 %
(zadáno: 2.11.2011)
Bez země - Décalages  50 %
(zadáno: 12.9.2023)
Bílá nemoc - Městská divadla pražská  70 %
Dramaturgie MDP sáhla po Čapkovi, události si o to řekly samy, a inscenuje ho v hutném digestu replik hry, s obroušeným tezovitým vyzněním, lehkým vizuálním či situačním rámováním a dobovými citacemi na adresu Čapka, z nichž čiší stejná maloduchost jako z dnešních výkřiků extrémistické scény. Silně zastoupeno je i téma manipulace. Nápad na obsazení postav Galéna a Maršála stejným představitelem má logiku v zaťatosti obou figur. Miroslav Donutil „dvě strany téže mince“ odlišuje kadencí slov a je bezpochyby diváckým lákadlem, ale přesvědčivost zůstala ne vždy uhlídána. V té vychází poutavěji Sigelius (M. Kačmarčík) nebo Krüg (E. Salzmannová).
(zadáno: 28.1.2011)
Bílá nemoc - Divadlo Různých Jmen  40 %
I velké, geniálně nadčasové dílo je nutné dramaturgicky upravit, snad by se tím zabránilo i eskapádě bizarních přeřeknutí a šumlování. Škoda podivného závěru. (více v článku na blogu)
(zadáno: 4.4.2024)
Bílá Voda - Městské divadlo Brno  70 %
Inscenace plní účel sdělit divákovi něco podstatného o jedné z nejhrůznějších dob naší historie, aby se nezavíraly oči a rozpoznávaly paralely. Ženský úděl je skrze román, potažmo tuto dramatizaci veden do síly velkého rozměru. Metaforické čtení témat je zapojeno méně než u Žítkovských bohyní podobné stavby. Dramatizace rozsáhlého a mnohovrstevnatého románu Bílá Voda se od literární povahy zas tak neoprostila a pátrání životem padlé Leny, včetně elementu Bestie, působí místy přitaženě. Inscenace má největší oporu ve výkonech M. Sedláčkové (Evarista), R. Coufalové (Tobie), D. Hofmanové (Benigna), M. Krajčové (Agnieszka) či J. Mazáka (Stauber).
(zadáno: 28.7.2019)
Billy Elliot - Divadlo J. K. Tyla Plzeň  80 %
Inscenovat tento muzikálový hit znamená najít představitele Billyho a Michaela. Lumír Olšovský ty kluky prostě našel (a k nim kupu dalších dětských herců – klíčový význam muzikálového studia DJKT!). Libreto se jednostranně nepotácí v sociálním tématu, naopak s uhrančivou silou, jíž determinují momenty odzbrojujícího smíchu, střídaného dojetím, rozehraje příběh o životní šanci talentovaného kluka. Řada scén je vystavěna s velkou přesvědčivostí. Fikar, Dezort, Chýlková, Davídek, Ondruš…pětice excelentních výkonů. Technickou dokonalost úplně ve všem snad nikdo nečekal, vše potřebuje ještě usadit, pak přijde i další progres.
(zadáno: 14.9.2018)
Bílý tesák - Divadlo Drak  60 %
Inscenace postavená na originálním nápadu, příběh sledujeme očima zvířete, jež se stalo v literárním světě legendou. Obdivuhodná práce s videokamerou dá zapomenout na nadužívání těchto technologií v současném divadle, jen nápad se hodně rychle vyčerpá (nejpůsobivější je v samém začátku, včetně zvuků a použití autentických materiálů). Dramaturgie akcentuje téma agresivity v džungli zvířecí i lidské, aby nakonec spočinula v idealistických obrázcích.
(zadáno: 3.10.2022)
Biograf láska - Divadlo Kalich  70 %  Tip Michal Novák
75 % Bohatová, Křížová, Tomešová, Pálek, Tomeš, Fric, Prokešová… Když písně ještě vyprávěly příběhy! Vytýkejte tomu přílišnou sladkobolnost, ale zdivadelněný otisk písní Hany Zagorové ani nemůže být o mnoho jiný, a popisované vztahové situace nemusí být divákům až tak neznámé. Integrita písní s příběhem je oproti jiným, i proslulejším hit-muzikálům z podobného zápletkového přediva, až překvapivá. Postavy jsou vedeny po melancholických, výbušných i groteskních liniích a interpretace písní? Samá srdcová esa (písně pochopené srdcem). Inscenaci naopak nesvědčí přepísknutá offstage (z nahrávky), nadbytečně působily i některé choreografie.
(zadáno: 10.4.2017)
Bítls - Městské divadlo Brno  80 %
85 % Zedníček, Slanina, Štěpán, Isteník, Skálová, Vitázek, Milfajtová... Tenhle rauš a Jakuba Zedníčka v stylizaci Ringo Starra nutno vidět! S podivem zírám, jak také může vypadat jukebox muzikál. Jako nonsensová rozpustilá féerie, která neváhá se uchýlit k blbinám, jaké svět neviděl. Jenže ono to báječně funguje a retropohled na hořkosměšnou dobu soudruhování i na tu naši „malou povahu“ je přesný a baví se královsky obě zúčastněné strany. Zbývá dodat tušené: pocta legendě to je rovněž. Hodně povedené aranže a interpretace písní často lepší originálu! Mladí herci předvedli dospělé výkony.
Blacktown (Tichý hlas) - Studio DVA divadlo  40 %
slovní komentář v článku na blogu
Blaník - Divadlo Járy Cimrmana  80 %
(zadáno: 14.6.2015)
Bledý oheň - Divadlo D21  50 %
Divadelníci z D21 se nevyhýbají komplikovaným předlohám. Tato ctnost se jim občas stane pastí. Román Pale Fire u nás prakticky nikdo nezná (v češtině byl vydán nedávno) a dramaturgie na to evidentně nepomyslela. Věřím, že celé to kombinační pohrávaní s identitami je rafinované, do hry vstupuje nadinterpretace a kdoví, co ještě. Aby divák nebyl ztracen, potřebuje i perfektní hereckou prezentaci (opět složitého) textu, což je další problém ansámblu Déčka. A tak zbývá práce s atmosférou, která je rozehrána s využitím minimalistických, ale docela působivých prostředků.
<<  <  1 2 3 4 5 6 7 8 9  >  >>