Redakce

Michal Novák

redakční zkratka: mys

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení (1067)

Filtrování hodnocení:    
   

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 28.3.2012)
Nevzpomínám si, kdy jsem viděl lepší travestii. Neznevažující, satirickou a v tak vzácné souhře zahranou. Parodické narážky vyžadují trochu znalost všelijakých konotací, rozpoznáte-li, budete se bavit ještě víc. Také „novodobé aranže“ Smetanovy hudby nepostrádají vtip :)
(zadáno: 19.3.2011)
Škoda nejasné formy (čím představení chce být?) a slabšího scénáře. Hudebně však skvělé. Jiří Šlupka Svěrák famózní. (více v článku na blogu)
(zadáno: 2.11.2011)
(zadáno: 28.1.2011)
I velké, geniálně nadčasové dílo je nutné dramaturgicky upravit, snad by se tím zabránilo i eskapádě bizarních přeřeknutí a šumlování. Škoda podivného závěru. (více v článku na blogu)
(zadáno: 28.7.2019)
Inscenovat tento muzikálový hit znamená najít představitele Billyho a Michaela. Lumír Olšovský ty kluky prostě našel (a k nim kupu dalších dětských herců – klíčový význam muzikálového studia DJKT!). Libreto se jednostranně nepotácí v sociálním tématu, naopak s uhrančivou silou, jíž determinují momenty odzbrojujícího smíchu, střídaného dojetím, rozehraje příběh o životní šanci talentovaného kluka. Řada scén je vystavěna s velkou přesvědčivostí. Fikar, Dezort, Chýlková, Davídek, Ondruš…pětice excelentních výkonů. Technickou dokonalost úplně ve všem snad nikdo nečekal, vše potřebuje ještě usadit, pak přijde i další progres.
(zadáno: 14.9.2018)
Inscenace postavená na originálním nápadu, příběh sledujeme očima zvířete, jež se stalo v literárním světě legendou. Obdivuhodná práce s videokamerou dá zapomenout na nadužívání těchto technologií v současném divadle, jen nápad se hodně rychle vyčerpá (nejpůsobivější je v samém začátku, včetně zvuků a použití autentických materiálů). Dramaturgie akcentuje téma agresivity v džungli zvířecí i lidské, aby nakonec spočinula v idealistických obrázcích.
(zadáno: 10.4.2017)
85 % Zedníček, Slanina, Štěpán, Isteník, Skálová, Vitázek, Milfajtová... Tenhle rauš a Jakuba Zedníčka v stylizaci Ringo Starra nutno vidět! S podivem zírám, jak také může vypadat jukebox muzikál. Jako nonsensová rozpustilá féerie, která neváhá se uchýlit k blbinám, jaké svět neviděl. Jenže ono to báječně funguje a retropohled na hořkosměšnou dobu soudruhování i na tu naši „malou povahu“ je přesný a baví se královsky obě zúčastněné strany. Zbývá dodat tušené: pocta legendě to je rovněž. Hodně povedené aranže a interpretace písní často lepší originálu! Mladí herci předvedli dospělé výkony.
(zadáno: 14.6.2015)
Divadelníci z D21 se nevyhýbají komplikovaným předlohám. Tato ctnost se jim občas stane pastí. Román Pale Fire u nás prakticky nikdo nezná (v češtině byl vydán nedávno) a dramaturgie na to evidentně nepomyslela. Věřím, že celé to kombinační pohrávaní s identitami je rafinované, do hry vstupuje nadinterpretace a kdoví, co ještě. Aby divák nebyl ztracen, potřebuje i perfektní hereckou prezentaci (opět složitého) textu, což je další problém ansámblu Déčka. A tak zbývá práce s atmosférou, která je rozehrána s využitím minimalistických, ale docela působivých prostředků.
(zadáno: 14.2.2017)
Noid, Dasha, Písařík, Schneiderová, Kraus, Josef, Beneš, Zahálka… Muzikál i přes určité snahy tvůrců o výpravnější podívanou nezapře svůj původně komorní charakter. O to více musí fungovat činoherní pasáže. Režie se na ně však evidentně málo soustředila, a v případě ústřední dvojice jenom fyzické či pěvecké charisma nestačí. Nepřekvapí, že obstojí hlavně „činoherci“ (Jitka Schneiderová k tomu přidává i skvělý pěvecký výkon). Gospelovým králem večera je zas Bohouš Josef. Negativa? Nepříliš šťastně koncipovaná scénografie nebo slabá choreografie. Výkon D. Krause nepatří na profesionální jeviště.
(zadáno: 10.1.2016)
Moderní dramaturgie by měla být vůči těmto hrám, jejichž stavba si libuje v nekoncizním (a únavném) vyprávění, nekompromisní. Myslím, že mistrovské a do detailu promyšlené herecké drobnokresbě by to dokonce prospělo. Iva Janžurová v roli stárnoucí divy je famózní, ale soustředění na litanie textu bylo přece jen patrné, přičemž dalo se to eliminovat, nejen škrty. Retrospektivní pohledy se opírají i o výkon Igora Orozoviče, jenž ani zdaleka není Ivě Janžurové jen pouhým sekundantem. A nakonec by mě zajímalo, jestli obrácený pohyb nebeských těles v projekci je geniální záměr, či chyba :)
(zadáno: 28.7.2019)
Vytýkat této inscenaci můžete mnoho, ať je to spíše „volnější“ dramatizace, upozadění poezie předlohy nebo rámování neustálými scénickými poznámkami. Nebyla ani moc rozehrána či vysvětlena Eliasova genialita, ten se především vymyká předurčeným vzorcům myšlení a chování společenstva horalů. Přesto sledujeme drama až mystické. Jeho cíl je ukázat na netoleranci, amorálnost a latentní krutost společnosti v okamžiku, kdy je přítomen jinaký jedinec. Dodo Gombár dokáže z této esence vytvořit nesmírně sugestivní obrazy, jež drtivě působí na vnímání diváka. Výsledný kontrast obou světů modeluje zejména mimořádné herecké nasazení.
(zadáno: 4.7.2017)
V kvantifikovaném kalupu, který MdB servíruje svým divákům, se objevil další úkol pro sehranou autorskou trojici Šotkovský – Slovák – Štěpán. Ti k finále přivedli dávnější „nápad na téma“. Od prvotních úvah se odchýlili a nutno dodat, že ku prospěchu věci. Pouhá procházka brněnskými pověstmi by divadelně nosná mnoho nebyla. Inscenace nabídne asi to, co se od ní očekává: příjemnou zábavou pro letní večery pod petropavelskými věžemi. S žánrově rozskotačeným hudebním doprovodem k tomu. Přesto mnozí nad konstrukcí příběhu tentokrát asi zívnou a řeknou si, že potenciál tématu mohl být lépe využitý.
(zadáno: 7.1.2012)

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>