PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Pavel Širmer
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (2013)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 26.3.2012)
Zajímavý nápad poukázat formou kabaretu na rozporuplný vztah Z. Nejedlého k A. Dvořákovi a potažmo i jeho tvorbě. Kdo nezná podrobnosti, doporučuji se před návštěvou seznámit se základními souvislostmi (v programu či v tiskové zprávě na webových stránkách divadla). Zdařile rozvedená nadpřirozená vize, kdy se tato dvojice nadčasově střetne v prostředí Divokého Západu. Dobrá hudba M. Orsona Štědroně, skvělé herecké a pěvecké výkony. Režijní koncepce J. Friče se s Orsonovou vizí netloukla, jen se domnívám, že některé „ulítlé“ režijní nápady nebyly ku prospěchu a že odváděly pozornost od tématu.
(zadáno: 12.3.2012)
55%. Aktuální hra, v níž autorka (inspirovaná skutečností) trefně vystihuje současné principy fungování světa, s dávkou nadhledu a nadsázky ukazuje podstatu těch „nahoře“, jimž chybí zodpovědnost za ty, o nichž rozhodují. Hra nepochybně patří na repertoár ND. Nejsem si však jistý, jestli M. Dočekal uchopil text za správný konec. Realizace se mi jevila zbytečně „těžkopádná“, hře by slušelo více lehkosti a lépe koncipované míšení realistických a abstraktních prvků. Působivý konec mě velmi zasáhl, ale ne úplně přesvědčivá inscenace mohla nabídnout více, než se dočteme v denním tisku...
(zadáno: 12.3.2012)
iJá - Studio Ypsilon 70 %
Vtipný (a docela mrazivý) pohled na to, jak se lidé dnes nechávají ovládat počítači a technologiemi, hledají (nelidskou) dokonalost, ztrácí svou podstatu i přirozenost. „Přidanou hodnotou“ byla rovina se Stevem Jobsem, v níž šlo nalézt propojení s hlavním tématem. Výborná prvotní myšlenka hraní počítačů živými herci byla výborně rozvinuta a dotažena do absurdity. Se zájmem jsem sledoval sled skvělých nápadů (za všechny musím jmenovat alespoň nenáviděné přesýpací hodiny), užíval si vtipné okamžiky a k tomu si uvědomoval neradostné souvislosti. Děkuji za skvělou a smysluplnou kolektivní práci!
(zadáno: 12.3.2012)
35%. Hra podle mého názoru nepatří k vrcholům Havlovy tvorby. Do značné míry je spjatá s dobou, v níž vznikla. Režisér se pokusil o aktualizaci, ale nevyšlo mu to. Z Havlovy typické poetiky a nadhledu zůstalo jen málo, tento typ zesoučasnění s realistickými prvky se textu přímo příčil. Inscenace se nestala přínosným pohledem na hru, dramaturgicky i režijně se s ní minula a výsledkem byla divná změť. Představení jsem protrpěl, nebavilo mě, postupně jsem stále více ztrácel chuť zabývat se tím, o co v inscenaci i ve hře jde. Do DNZ poslední dobou chodím se stále menší chutí.
(zadáno: 2.3.2012)
45%. Jistě není snadné najít vhodnou hru pro konkrétní hereckou dvojici. Podařilo se sice objevit role, na které se Ch. Poullain a J. Schmitzer hodili, bohužel však v hluboce průměrném a nezajímavém textu, plném kostrbatostí a neobratností. S nastolenou zápletkou a tématem bylo možné naložit mnohem lépe, příběh nevyzněl silně ani uvěřitelně. Pár vděčných humorných okamžiků to nezachránilo. Realizace standardní, režisér mohl určité situace vystavět i zdařileji. Herci se rolí nezhostili špatně, bohužel však společně nenabídli vůbec nic nového. Velké zklamání! Na Divadlo Ungelt hodně málo!
(zadáno: 29.2.2012)
T. Svoboda přiznal inspiraci ve stavbě neobvyklé hry Arabská noc, přičemž Srnky se dle očekávání nesou v komediálním odlehčení. A propojení překvapivě funguje. Povedlo se postihnout rozličné handicapy ústřední čtveřice mužů a přitom je pojmout s nadhledem a humorem. Jen se mi zdálo, že si Svoboda nevěděl úplně rady se samotným závěrem a čtveřicí zázračných srnek, bojím se, že přínosná myšlenka dojde jen malému procentu diváků. Režijní pojetí nebylo úplně promyšlené (práce s prostorem, koncepce náznaku a přímého vyjádření) a dotažené, konec vyzněl trochu „do prázdna“. Přesto zajímavé!
(zadáno: 29.2.2012)
45%. Především problematický text. Vtipný začátek, kdy hra vypadala docela slibně, postupně „vyčpíval“ až k poslední třetině, která podle mého názoru byla vysloveně nepovedená stejně jako závěr. Myslím, že autoři neuchopili téma za správný konec. Avizovaná kontroverznost je jen obchodním trikem, nic tak ožehavého ani odvážného se na jevišti neděje ani neprobírá. V samotné realizaci mě zaujala hudební složka. Zahrané dobře. Pozornosti doporučuji spíše jiné Kolečkovy a Svobodovy počiny.
(zadáno: 29.2.2012)
Ve stavbě hry mě zaujaly originální prvky, díky nimž se vymykala z mantinelů žánru. Myslím, že se odkrylo vše podstatné, znejistění diváka nad výsledkem finálního střetu mi připadlo jako dobrý nápad. Snad jen radikálních zvratů bylo až příliš, takže to mělo za následek postupné oslabení napětí. Podotýkám, že jsem viděl reprízu uskutečněnou cca čtvrt roku po premiéře, takže od prvních uvedení mohla režisérka s herci na výsledku ještě pracovat. Inscenace i herecké výkony na mě udělaly solidní dojem, sledoval jsem se zájmem. Nic pozoruhodného, ale v kontextu (oddychového) žánru příjemná změna.
(zadáno: 29.2.2012)
Čtveřice krátkých her o zvláštním mezilidském míjení má své kouzlo. Inscenačně solidní, hra vhodná pro komorní scénu. Herecky však bohužel nedotažené, tato stránka by si zasloužila lepší propracování i ze strany režisérky. Zejména A. Talacková a K. Frejová (v první ze svých dvou rolí) používaly přehnané výrazové prostředky vhodné spíše pro velké jeviště. I když se postava Jitky Jackuliak pochopit dala, herečka se svého úkolu nezhostila dobře, s rolí se minula. Pánové a K. Frejová (v závěrečné povídce) si vedli o něco lépe. Inscenace jistě zklamání nepřinese, ale nedostatků má dost.
(zadáno: 29.2.2012)
Poslední počin dvojice Bambušek & Horák v MeetFactory byl poznamenán tím, že nemohli realizovat původně zamýšlené téma, a tak vybrali „méně konfliktní“ náhradu. Vyšli ze známé a kontroverzní polské knihy. Výsledek realizace ve mně budil částečné rozpaky. Před návštěvou jsem si přečetl, o čem má kniha být a čeho se inscenátoři pokouší svou variací dosáhnout, z jeviště však ke mně toho zdaleka tolik „nedošlo“. Jinak ale dobře zahrané, zaujal mě zejména T. Jeřábek v roli novináře, z dvojice „buzen“ si lépe vedl K. Dobrý. Docela dobře jsem se bavil, ale zvláštním přínosem pro mě návštěva nebyla.
(zadáno: 29.2.2012)
75%. Zaujal mě poměrně nezvyklý vývoj děje a vyústění, sedla mi i hudba. Počin ne úplně obvyklého žánru, přece jen ale dílko samo o sobě nedotažené. To ovšem neplatí o brněnské inscenaci. Kvalitní soubor se skvěle vypořádal s úskalími, která realizace tohoto muzikálu skýtá. Všechny složky na dobré úrovni, správně zvolená míra komediální nadsázky, zábavné. Výborné provedení masožravé rostliny. Snad jen v hereckém projevu ústřední dvojice L. Janoty a A. Antalové si umím představit lepší uplatnění komediálního talentu. Kéž by v Praze bylo více možností vidět muzikál v takovém provedení.
(zadáno: 29.2.2012)
Hra švýcarské autorky snad dobře nahlíží na citové a vztahové problémy dnešní mladé generace. Zajímavý text, ovšem domnívám se, že by si zasloužil ještě dotáhnout, aby podal čitelnější výpověď. Režisérka L. Málková hru nezkazila, ani jí výrazněji nepomohla. Rozhodně se dalo vytěžit z tématu více. Trojice mladých hereček se se specifickou stavbou textu vypořádala obstojně. Nejlepší výkon ovšem podal T. Kobr, naopak příliš statický P. Semerád za ostatními zaostával.
(zadáno: 29.2.2012)
Monodrama má v sobě jistou schematičnost či předvídatelnost, ale jeví se jako uvěřitelná zpověď homosexuála, jenž měl smůlu, nakazil se virem HIV a byl nucen se s tím vypořádat. Hra se však netýká jen homosexuálů, připomíná hrozbu, kterou tato nemoc představuje pro všechny a na kterou by se nemělo zapomínat. Výborný výkon Ivana Luptáka, jenž obstál v nesnadné pozici plynoucí ze zákonitostí monodramatu. Hercův projev byl autentický, přirozený, přesvědčivý.
(zadáno: 28.2.2012)
Přestože některé melodie tohoto díla jsou chytlavé, muzikál jako takový se mi nikdy nezamlouval. Zajímavé téma a obraz světa korupce a (bez)právního systému lze vykreslit bez nežádoucích zjednodušení a podstatně výstižněji. Provedení DpP a jednotlivé inscenační složky vidím jako solidní (setkal jsem se už s horším zpracováním), ale nikterak mimořádné. Celkově inscenace „neměla šťávu“. Na hereckých i pěveckých výkonech byly patrné rezervy. Výrazněji mě zaujala jen P. Bartošová, obstojné, ale nikoli nadprůměrné výkony R. Zimy a H. Seidlové. Zklamáním pro mě byla nepříliš výrazná P. Jungmanová.
(zadáno: 28.2.2012)
Záslužné uvedení u nás neznámé hry. I když text sám o sobě může mít v dnešní době problematičtější vypovídací schopnost, jistě by dokázal při správné realizaci obstát i na současném jevišti. Ročník měl opět (podobně jako u Médei) smůlu na režiséra, který hru nezvládl. Nešťastné bylo už samotné scénografické řešení, které ztěžovalo orientaci v ději. Nebylo vidět, o co se tvůrci a špatně vedení herci snaží. Aktéři byli ve snaze o „dramatičnost“ často směšní (především V. Čelebić, Z. Volavá a T. Vaněk), pokud se měli snažit o parodii, nezvolili správné vyjadřovací prostředky.
(zadáno: 28.2.2012)
Zajímavý příspěvek k mezilidské netoleranci, bezohlednosti, diskriminaci. Ukázka násilí, které se vyvine vlastně „z ničeho“, z nezávazné a veselé konverzace. Obraz temných zákoutí lidské duše, které se mohou skrývat v každém z nás a které mohou po případném vyplutí na povrch vést k naprosté destrukci. Drobné výhrady by se možná našly, ale podstatné je, že jde o divadlo, které má smysl. „Alternativci“ prokázali schopnost kolektivní tvůrčí práce na experimentálním tvaru, v dobrém slova smyslu hledali (a našli) nové cesty. Výsledek jejich práce předčil snažení leckterého profesionálního souboru.
(zadáno: 28.2.2012)
55%. Mistrovské soudní drama je nestárnoucí nadčasovou klasikou. Pokud se sejde správná konstelace tvůrčího a hereckého týmu, může vzniknout strhující inscenace přinášející silný či nezapomenutelný zážitek. Pardubické zpracování bylo průměrné. Téma hry i její myšlenky sice vyzněly, ale režisérovi P. Kracikovi se bohužel nepodařilo s kvalitní předlohou dosáhnout možné působivosti a naléhavosti, po žádoucím „vyšším významu“ nebylo ani stopy. Herci sice své postavy zahrát dokázali, ale zasloužili by si pečlivější režijní vedení, při němž by jejich snaha byla efektivněji vynaložená.
(zadáno: 28.2.2012)
Ibsenovo drama může (i bez významných zásahů do textu) mrazivě promluvit k dnešní společenské realitě, která je plná prospěchářského počínání a uvažování lidí a v níž se zásadový zastánce společenských zájmů stává outsiderem. Přestože se tvůrčí tým pokusil o aktualizaci a přiblížení českému prostředí, souznění s dneškem se podařilo dosáhnout jen částečně (v tomto směru jsem viděl zdařilejší inscenaci). Inscenaci chyběl náboj, vyznění nemělo dostatečnou sílu. Hlavní roli J. A. Haidler neuhrál, nedokázal obsáhnout odstíny Tomášova charakteru, což přineslo významné myšlenkové ochuzení.
(zadáno: 28.2.2012)
Velmi složitě koncipovaná struktura textu, pro jevištní realizaci nesmírně těžká, ne-li skoro nevhodná. Souvislosti se mi (snad) dařilo vypozorovat, ale nebavilo mě nad nimi přemýšlet. Možná se najdou tací, kteří tuto stavbu ocení a bude pro ně jakousi významovou nadstavbou. Pro mě je ovšem styl, jakým je hra napsána, nevydařeným experimentem, naprosto mi nevyhovoval. Nevím, co bych měl tvůrčímu týmu a hercům vytknout, jejich nasazení pokládám za dostatečné. Inscenace mě však nezaujala a minula. Kdyby se hrálo s přestávkou, nevydržel bych do konce.
(zadáno: 2.2.2012)
55%. Humor z filmu W. Allena se v inscenaci podařilo zachovat pouze částečně. Hlavní problém jsem viděl v pojetí chóru, který nebyl do tvaru dobře zakomponován a inscenaci spíše znepřehlednil než obohatil. Přesvědčivější byla ústřední dějová linka, která zachraňovala různé režijní „kiksy“. Lennyho V. Vydra zvládl, ale role mohla být lépe dotažena (i režijně). Z Lindy vytěžila B. Poláková maximum, podala mimořádný komediální výkon a významně pozvedla celkový dojem. Další herci měli možnosti výrazně omezené. Naprosto nezvládnutá kreace P. Hobzové. Dá se vidět, ale ke spokojenosti hodně chybí.
(zadáno: 2.2.2012)
Inspirace Bernhardem v dobrém slova smyslu, zdařilé přenesení modelu jeho her do slovenského prostředí, postava napsaná podle herce Kukury ve středu takového konceptu funguje. I když v Čechách není situace zcela totožná, hra má co říci i u nás. Zábavný text, plný trefných postřehů o realitě dnešního uměleckého světa. Inscenačně dobré. Snad jen závěr s loutkou není dobře vyřešený, je těžké ho v divadle pojmout. J. Kukura „hraje“ sebe autenticky, možná skoro ani nehraje. Skvělý nápad s obsazením V. Žilkové, která s postavou do určité míry splývá a přitom ji hraje s potřebným odstupem.
(zadáno: 2.2.2012)
65%. Završení trilogie čerpající z klasických látek o velkých ženských hrdinkách, jejichž osudy jsou implantovány na současnost. I když se mi Kauza Médeia líbila více, Maryšu jsem necítil jako výrazný propad. Další zábavná hříčka. Posun se podařil i zde, ocenil jsem řadu nápadů. Soudím, že tak nějak by se osudy Maryši a lidí kolem dnes mohly odvíjet a dopadnout. V Kolečkových textech má důležité místo humor, u jeho Maryši ho bylo méně, což bylo jistě ovlivněno i tématem. Slabinu inscenace vidím ve značném kolísání energie, která se střídavě objevovala a zase vyprchávala. Herecké výkony skvělé.
(zadáno: 23.1.2012)
V režisérově úpravě a pojetí dostala hra současné vyznění. Nemilosrdná trefa do problémů rozkládající se společnosti s pokřivenými hodnotami a deformovanými mezilidskými vztahy. Zpočátku odlehčená (až zábavná) forma posléze dostává stále mrazivější a drsnější vyznění. Výborná práce tvůrčího a hereckého týmu. Inscenace, která by neměla nechat nikoho chladným. Doporučuji stihnout před tím, než soubor na konci sezóny ukončí svou činnost.
(zadáno: 17.1.2012)
55%. S komentáři kolegů nemohu souhlasit. Nevidím výsledek inscenace tak pozitivně a zastávám názor, že smyslem Hemingwayovy novely není pohlazení duše, nýbrž boj se sebou samým a překonání se. Žádné takové osobní drama jsem z této scénické verze necítil. Režisérce ústřední téma buď uniklo, nebo se v textu postupně ztratila. Herci nebyli vedeni správným směrem, nedařilo se jim vzbuzovat napětí a naléhavost, „laskavost“ v projevu oslabovala sílu vyznění. Umím si představit lepší nakládání se scénickými a hudebními prostředky. Jen hezký přednes nestačí! Od Divadla Viola bych čekal více.
(zadáno: 9.1.2012)
Snad jsem pochopil, o co se autor snažil, ale jeho záměr podle mého názoru příliš nevyšel. Nezkušenost souboru s podobnými tvary se na výsledku podepsala. Inscenace je režijně nedotažená, hereckým výkonům toho dost chybělo. Z návštěv ABC a Rokoka mám dlouhodobě pocit (v lepším případě) stagnace. Ocenil jsem, že volba Perplexu přestavuje jisté dramaturgické vybočení, lze však hovořit o přínosu maximálně v rámci souboru MDP. V českých divadlech jsou k vidění zdařilejší experimenty. Navíc se obávám, že Perplex stálé diváky MDP odradí a nové (náročnější) nepřiláká.
