PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Pavel Širmer
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (2013)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 9.1.2012)
Hosté - Divadlo DISK 60 %
65%. Režisér Š. Pácl si vybírá dobrá témata a líbí se mi, co se svými inscenacemi snaží říci. S jeho zvláštním rukopisem se ne vždy dokážu ztotožnit, těžce se mi přistupuje zejména na výtvarné řešení. Částečně jsem měl problém i u režijního pojetí Hostů. Nějaké rezervy u hereckých výkonů studentů a pojetí postav jsem také viděl. Ale inscenace byla srozumitelná, vyznívalo, o čem má být. Rozhodně ji pokládám za přesvědčivější a přínosnější než nedávnou interpretaci Divadla Komedie.
(zadáno: 9.1.2012)
Les - Divadlo DISK 60 %
Klasickou hru je jistě možné uchopit „zásadněji“ a její inscenací se dá sdělit více. Studentská kolektivně vytvořená inscenace je odlehčeným výkladem, ve kterém se do popředí (možná až příliš) dostává komická stránka. Kdo čeká zásah autorovým poselstvím, patrně nebude úplně spokojen. Já jsem se ale na hravou svižnou inscenaci rád podíval, dobře jsem se bavil. Těšilo mě sledovat snažení herců. Pokud nejde člověk do divadla s očekáváním katarze, může odejít spokojen.
(zadáno: 9.1.2012)
Text hry by si zasloužil „dodělat“, zůstal někde na půli cesty. Neškodilo by zapracovat na vyznění smyslu jistých situací a vychytat zjevné nedostatky. . Podařilo se nadhodit nemálo dobrých témat, kvůli kterým se stojí hrou zabývat. „Domov můj“ je v kontextu české dramatiky mírný nadprůměr, škoda, že potenciál témat nebyl plně využit Inscenačně a herecky na dobré úrovni, zábavné, určitý myšlenkový přínos. Práce tvůrčího týmu sice nezbavila text všech problémů, ale nesporně byla pozitivním přínosem.
(zadáno: 9.1.2012)
16,58%. Dobré téma, ale nešťastně koncipované. Už samotný textový základ je problematický, režisérce se inscenace vymkla z rukou. Herci nebyli správně směrováni a několik jejich výstupů bylo zoufale trapných. Hudba sama o sobě zajímavá, nicméně zhudebňovat toto téma a ještě v takto postavené inscenaci nepokládám za šťastné řešení (sem tam nějaká hudební vsuvka přispěla ke směšnosti vyznění). Celek pro mě nefungoval a naprosto se minul účinkem. Obávám se, že inscenace v tomto pojetí vzbudí skutečný zájem o osadu a její osud jen v mizivém procentu diváků.
(zadáno: 9.1.2012)
Klasickou tragédii se podařilo zkrátit, zachovat srozumitelnost děje. Ocenil jsem i zajímavé nápady, kterých nebylo málo. Výsledek však přesto pro mě nebyl víc než ne zcela vydařeným experimentem. To, co z textu vypadlo, nedokázaly písně nahradit. Formu muzikálu nepokládám za šťastné řešení. Režijně měla inscenace značné rezervy. Zesoučasnění se přijmout dalo, ale nedokázal jsem mu úplně ověřit, rozhodně na této stránce chtělo ještě pracovat. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že režisér O. Pavelka zůstal jen na povrchu a že nedal tématu, co by si zasloužilo.
(zadáno: 19.12.2011)
Aktuální a zajímavé téma hry, vhodné pro ND. Bohužel samotný text hry je napsaný problematicky. Velmi upovídané, zbytečně dlouhé. Podstata situací, souvislosti i myšlenky nepříliš dobře vyjádřené. Inscenaci nepomohlo, že ji režíroval autor, text by potřeboval „další oči“. Po nezvládnuté úvodní scéně, která není do konstrukce celku zdařile zakomponována, sice nastane pár slibných momentů, ale celek je statický a nudný. Značnou část energie jsem spotřeboval na udržení pozornosti a nucení se k přemýšlení (nad jinak dobrými myšlenkami). Herecké výkony celkově nepřesvědčivé jako celá inscenace.
(zadáno: 19.12.2011)
Režisér se na kultovní film podíval z jiného úhlu. Postavy fasádníků i lehkých žen byly pojaty vážněji a do jisté míry nemilosrdněji, vyznění situací se od filmu velmi lišilo, přesto inscenace disponovala zvláštní a osobitou formou humoru. Režisér našel zajímavé paralely filmu s osudy tria Golden Kids, podařilo se dosáhnout zajímavého souznění (přispěla k tomu i výborná hudební složka s písněmi GK) a zvláštní nostalgické atmosféry. Nepatřím k příznivcům tvorby režiséra V. Morávka, ale jeho Světáci mě zaujali.
(zadáno: 19.12.2011)
Pohádkový muzikál, mimořádně kvalitně zpracovaný po všech stránkách (hudební složka, choreografie, výprava, efekty atd.), soubor MDB nemá u nás konkurenci. Bohužel problém, který jsem měl s filmem, mám v o něco menší míře i s divadelní verzí. Např. české studiové televizní pohádky byly sice často zasazeny do roztodivných dekorací, ale disponovaly poselstvím založeným na skutečných hodnotách. Kouzlení Mary Poppins pro mě představuje jen bezobsažnou vnější formu, vztahy mezi postavami pokládám za nevěrohodné a povrchně vyjádřené. Muzikál mě nemůže skutečně zasáhnout ani při sebelepší realizaci.
(zadáno: 19.12.2011)
Na hry N. Simona se čas od času rád podívám, nemám ani nic proti „retru“. Ovšem tato trojice krátkých komedií je podle mého názoru (s prominutím) „o ho..ě“. Na to, o co v krátkých textech jde, by stačilo vždy cca 15 minut, ve kterých by se dala vystihnout podstata vztahů tří rozdílných párů. Zbytek jsou jen zbytečná slova, stále totéž pomocí různých výrazů. Nezábavná nuda. Pokud už se titul musí někde hrát, rozhodně ne na tak velkém jevišti. Práci režiséra ani snažení herců nehodnotím jako nedostatečné (byť rezervy by se našly), ale vynaložená energie nevedla ke smysluplnému výsledku.
(zadáno: 19.12.2011)
65%. V budově HDK se zvlášť dobře necítím ani při návštěvách hudebních inscenací. Byl jsem upřímně překvapen, že jsem se zde dokázal koncentrovat na činohru a neměl problém s vnímáním. Nezvykle postavená hra mě zaujala svým humorem a řadou okamžiků s velkým potenciálem napětí, výhrady bych možná měl k několika kostrbatějším a nedomyšleným momentům. Je možné, že při premiéře inscenace nevyzněla dobře, ale já jsem se na reprízu velmi rád podíval a prožil příjemné chvíle napětí. Inscenaci pokládám celkově za zdařilou, jen s drobnými nedostatky (zejména na kreaci A. Stankové).
(zadáno: 19.12.2011)
Pro mě velmi dobrá a originální hra, která skrze osud jednoho masochisty vypovídá mnohé o dnešní „svázané“ společnosti a začarovaném kruhu omezení a omezenosti. Režijně by se možná dalo na inscenaci ještě pracovat, ale celkově dobré. Herecké ztvárnění vynikající, hlavní představitel T. Kobr se s rolí výborně sžil, ostatní tři mu v mnoha menších rolích správně „přihrávali“.
(zadáno: 19.12.2011)
Naléhává a působivá látka, kterou se má rozhodně smysl zaobírat. Vizuálně působivé jevištní ztvárnění mě velmi zaujalo. Nejsem si jistý, jestli text dramatizace byl úplně šťastně postavený. Myslím, že právě díky textovému základu nebylo vyznění inscenace zcela přesvědčivé. Ale kvůli řadě silných momentů, které mohou vzbuzovat i pocity úzkosti, to stálo za to!
(zadáno: 19.12.2011)
Režijní řešení J. Mikuláška mě nepřekvapilo ničím novým, ale pro sdělení bylo jednoznačným přínosem, stejně jako smysluplné snažení dobrých a správně koordinovaných herců. I když jsem občas tápal nad smyslem některých výjevů, návštěva pro mě byla velmi zajímavým a zábavným hledáním myšlenek v rozličných a často překvapivých souvislostech.
(zadáno: 19.12.2011)
Hru, která se u nás hraje například také pod názvem „Záhada aneb Zapřená láska“, jsem dosud v jiném zpracování nepoznal. Režisér i herci solidní textový základ interpretovali zdařile. Inscenaci jsem sledoval s upřímným zájmem a očekáváním dalších překvapivých odhalení, což není málo.
(zadáno: 19.12.2011)
Divadlo použilo dramatizaci, která zaujala již v hradeckém Klicperově divadle, textu se dostalo jistých změn, ale nikterak významných. Hradeckou verzi bych asi upřednostnil, budějovická inscenace mnoho nového nenabídla. Ale přesto byla režijně dobře uchopená a povedená, podařilo se rovněž dosáhnout silného vyznění a působivosti. Snad jen úvodní tři čtvrtě hodině by prospělo zkrácení. Nejvýznamnější kvalitou pro mě byl vynikající výkon hlavní představitelky L. Krčkové, který s postupem děje nabýval na síle stejně jako celá inscenace.
(zadáno: 19.12.2011)
Tvůrcům se podařilo vyjádřit trefné postřehy ke společenské, rasové a sociální otázce, poukázat na skutečné motivace „pomáhajících“. Ale přesto jsem došel k závěru, že se inscenace neubírala zcela správným směrem, její přínosnost mohla být mnohem zásadnější, téma nabízí větší potenciál. Tvůrci měli více zapracovat zejména na vyznění konce. Zajímavý experiment, nic víc.
(zadáno: 19.12.2011)
Druhý díl je možná o poznání menším „odvazem“ než zbylé dva, působí méně uvolněně, já osobně ho ale slabším neshledávám. Jeho atmosféra a vážnější vyznění mají rozhodně něco do sebe!
(zadáno: 19.12.2011)
Pokus o dramatizaci kontroverzního erotického románu zůstal někde na půli cesty. Na inscenaci je nejzajímavější práce s prostorem a uspořádání hlediště. Působivý a výrazný je živý hudební doprovod. Inscenaci ale chybí náboj, působí odtažitě, ztrácí se v ní téma. Není tak odvážná, jak naznačují propagační materiály. Erotické masochistické scény probíhají v náznaku, který asi záměrně oslabuje jejich vnější agresivitu, ale bohužel se tím nedaří moc poukázat na jejich smysl. Výsledek budí spíše rozpaky, inscenace je taková „nijaká“ (ani erotika, ani o lásce). Herecké výkony standardní.
(zadáno: 13.12.2011)
Oceňuji autorovy postřehy o současném světě. Mně osobně ale nevyhovovala koncepce textu, přeházený sled scén u mne nedosáhl patřičného účinku. Osobitý rukopis J. Mikuláška byl v některých jeho inscenacích větším přínosem a obohacením, také zde se zvolená forma k textu hodila. Přece jen se ale domnívám, že režisér mohl hru divákům lépe přiblížit a v jevištním ztvárnění dosáhnout větší přehlednosti. Výjimečný soubor DvD potvrdil své kvality, ukázal se i v jiném světle. Já bych inscenaci mezi „náš tip“ nezařadil, ale respektuji její osobitost a vlastně i chápu, že má své příznivce.
(zadáno: 13.12.2011)
75%. V dobrém slova smyslu moderní zpracování klasické předlohy. Struktura příběhu zůstala zachována a navíc byla obohacena způsobem, který může příběh více přiblížit dnešním divákům. Režijně i herecky komediálně odlehčené, pojaté s velkou dávkou nadsázky. Strašidelná i milostná rovina ironicky shazovány a zpochybňovány, ale nemělo to za následek „zabití“ předlohy. Herci hrají s neuvěřitelnou chutí, všichni v jednotném duchu. Zvláště představitelé trpaslíků dostali nejvděčnější příležitost ke komickým kreacím. Zábavné, živé, vtipné. Pobaví nejen děti, ale i dospělé.
(zadáno: 13.11.2011)
35%. Ryze režisérské divadlo, připomínající německé postupy. Typický produkt J. Nebeského. Z tragédie zůstalo výrazné kratší torzo s méně postavami. Důraz kladen na hudbu, značná část zpívaná. Inscenaci vidím jako režijní exhibici, pouhou formu s nevalným obsahem. Občas se dá vypozorovat smysl, ten je však celkově přebitý nápady, které jsem většinou vnímal jako pouhé legrácky a naschvály. Snad s výjimkou závěru, který je trefným příspěvkem k dnešnímu stavu společnosti. Herci stylizaci zvládli, překvapivě z toho nevyšli trapně. Technické provedení (ozvučení, řešení dekorace) špatné.
(zadáno: 13.11.2011)
Další sympatická, zábavná a ironická „Kolečkovská hříčka“ ze současnosti, plná vtipných i trefných narážek na ledacos. Rád jsem se podíval, ale přesto se u mně tento počin nezařadil k tomu nejlepšímu, co autor nabídl, některé jeho hry mě zaujaly (a vlastně i pobavily) více. Režijně by se dalo na inscenaci ještě zapracovat a dát některým scénám i postavám přesvědčivější a zřetelnější vyznění. Herci se rolí zhostili dobře.
(zadáno: 13.11.2011)
45%. Do pasti se chytli nejen škodliví hlodavci, jejichž loutky se po scéně též pohybují, ale pastí se stal samotný režijní výklad. Režisérka rezignovala na žánr detektivní komedie, pokusila se lehkost a humor nahradit prvky typickými spíše pro psychologický thriller. Ovšem text hry na to sám o sobě není stavěný a nepodařilo se mu tyto rozměry přesvědčivě dát. Chybou byly pokusy o nadstavbu pomocí různých ireálných (či zcizovacích?) prvků. Herci se marně snažili o napětí, ve vážném pojetí scén to mělo za následek spíše nudu. Inscenace je sice pastí, ale diváci se do ní podle mě nechytí.
(zadáno: 13.11.2011)
65%. Hra je zajímavým postřehem a vtipně (či dokonce absurdně) nadsazeným komentářem uměleckého úpadku, jaký v současné tvorbě nacházíme. Pro potenciální inscenaci je však dramatický text méně významnou složkou, než tomu obvykle bývá, v tomto případě hraje důležitější roli režijní a herecké ztvárnění. Spojení režiséra J. Pokorného a herce T. Matonohy (který disponuje nezaměnitelnou spontaneitou, bezprostředností i smyslem pro nadsázku) bylo šťastné a dalo textu správné vyznění. Ovšem možnosti hry jsou omezené a tvůrci se s jejími úskalími vypořádali jen částečně. Přesto zajímavé a originální!
(zadáno: 13.11.2011)
Za verzí Divadla pod Palmovkou pardubická inscenace tolik nezaostává, ale přesto je celkově méně zdařilá. Škrty některých scén a příliš radikální krácení často přineslo hlavně nežádoucí upozadění některých klíčových postav (např. Otto). Režisér nebyl důsledný, ztvárnění mohlo být odvážnější, „údernější“ a působivější. Také bylo příliš vidět divadelní „šizení“ (předstírání bičování, falešné facky apod.). V podání dobře hrajícího hlavního představitele L. Špinera vyzněly některé motivace o něco čitelněji než u pojetí J. Langmajera, ale režisér podle mého názoru hercův potenciál zcela nevyužil.
