PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Pavel Širmer
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (2013)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 20.4.2011)
Skvěle využitý nezvykle koncipovaný prostor, scénické prostředky podporují přesný výklad charakterů postav i výstižné zachycení atmosféry a smyslu různorodých momentů. Režijní uchopení obtížně inscenovatelné hry bez nadsázky dokonalé, k práci tvůrčího týmu nemám nejmenší výhradu. Jako vždy vynikající H. Dvořáková podává zvlášť pozoruhodný a propracovaný výkon. Jediný a vážný problém mám se hrou samotnou. Nepatřím k příznivcům této dramatiky, neustálé pojmenování pocitů podle mého názoru není správnou cestou k vystižení jejich podstaty. Přesto mě forma inscenace nebývale okouzlila a zasáhla.
(zadáno: 20.4.2011)
Netradiční zpracování antického tématu odkrylo řadu zajímavých souvislostí, mělo svůj smysl. Přesto ho nepokládám za zcela vydařené. Účel použití extravagantních scénických a kostýmních prostředků byl promyšlený, chvílemi mi to ale přišlo zbytečně násilné. Dlouho jsem dokázal inscenaci vstřebávat (a vlastně i přijímat), ale můj dojem značně zkazily zpívané části v závěru; zde se forma inscenace dostala do stádia, kdy už pro mě nefungovala a byla za hranicí mého vkusu. Herci se koncepci přizpůsobili dobře. Přes značné rozpaky jsem ocenil, že inscenaci nechybí názor.
(zadáno: 20.4.2011)
Myslím, že potenciál hry z divadelního prostředí je větší, než jaký našel tvůrčí tým inscenace ND. Režijní uchopení mi přišlo ve své podstatě správné, líbilo se mi scénografické řešení. Problém jsem viděl spíše ve ztvárnění a pojetí některých postav, práce s nadsázkou byla dost nedotažená. Scény s Erhardtem, které se odehrávaly až příliš vzadu a k divákům přes značný odstup nedolehly. Z herců mě nejvíce zaujal J. Dolanský. Vadil mi M. Donutil, který chvílemi (možná záměrně) sklouzával k až příliš lacině vyhlížející karikatuře. První půlka vypadala slibně, ale ve druhé u mně převážily rozpaky.
(zadáno: 20.4.2011)
Režisér J. Mikulášek při zpracování několika Čapkových povídek opět uplatnil svůj nezaměnitelný rukopis. Stylizaci u této inscenace výborně dotáhl, naprosto souzněla s výpravou, hudbou i pohybem, herci ji jedinečně (až nevídaně dobře) zvládli. Přece jen mě ale zaujala více forma, v té se podle mého názoru trochu ztrácel obsah. Odlišná podoba zpracování jednotlivých povídek přinesla i jejich různorodou přesvědčivost. Ale nepochybně jde o počin hodný pozornosti.
(zadáno: 20.4.2011)
Slavný a často adaptovaný román zpracoval V. Morávek ve svém mnohokrát uplatněném stylu a též s dříve použitými nápady (za všechny např. kentaur). Pro pochopení je podle mého názoru takřka nezbytné znát románovou předlohu, ev. jiné zpracování, inscenace není pro neobeznámené přehledná. Objevné a netradiční je paralelní odvíjení rovin na satanském plese a v blázinci (což vlastně románové časové přímce odpovídá). Nesnesitelně pomalá mluva herců (zejména M. Daleckého v roli Mistra), světlejší okamžiky pro mě byly scény s Wolandem. Inscenaci jsem nepřijal i proto, že mi Morávkův styl není blízký.
(zadáno: 20.4.2011)
(zadáno: 20.4.2011)
(zadáno: 20.4.2011)
Hodnocení podle televizního záznamu. Zdařile napsaná situační komedie mě v tomto zpracování bavila, byla dobře zrežírovaná, s dobře zvolenou a odstupňovanou dávkou nadsázky. S hereckými výkony jsem byl rovněž spokojen, protagonisté přispěly spoustou dobrých a osvěžujících nápadů.
(zadáno: 20.4.2011)
Hodnocení podle televizního záznamu. Nevím, do jaké míry se kamerám povedlo inscenaci zaznamenat, ale mně se v této podobě nelíbila. Proti hrám A. Procházky obecně nic nemám, čas od času se u nich docela rád pobavím. Tuto hodnotím vysloveně jako slabou. Po slibném rozjezdu nastaly dějové zvraty, které mi připadly stupidní. Nezachránily to ani solidní herecké výkony.
(zadáno: 5.4.2011)
55%. Inscenovat tuto hru přesvědčivě je dnes velmi těžké, podle mého názoru to bez značných úprav nelze. Výraznou úpravu a režijní pojetí M. Stropnického jsem přijal, líbily se mi některé nápadité významové posuny. Často nebyla nutná taková doslovnost. Některé posuny a způsoby jejich ztvárnění byly nezřídka „neohrabané“. Z herců bych vyzdvihl D. Bambase, J. Šťastného a J. Dvořáka. Roli Caesara P. Rímský pouze nepřesvědčivě odříkal, další z jeho špatných výkonů. Mladí herci v rolích spiklenců příliš splývali, doplatili na nedostatečný režijní výklad svých postav a vedení.
(zadáno: 5.4.2011)
U Čičvákova Kupce benátského jsem doslova trpěl, jeho Zkrocení zlé ženy jsem se předem bál. Nemohu říci, že bych byl vysloveně nadšen, ale při mé návštěvě měsíc a půl po premiéře jsem byl překvapen mile. U komedie v tomto pojetí se divák moc nenasměje, může však být osloven zajímavým pohledem. Mě zaujal výklad charakterů postav, který byl současný, přirozený a bez toho, na co jsme zvyklí z jiných nastudování. Sledoval jsem se zájmem hlavně první část, vadilo mi jen pár hluchých míst. Slabší druhá část mi dojem trochu zkazila. Z herců se mi líbila zvláště ústřední dvojice L. Žáčková & I. Bareš.
(zadáno: 4.4.2011)
MVD / D21 navázali na úspěšnou spolupráci s D. Drábkem. Osobitá variace hry Rolanda Schimmelpfenniga přenesená do českých reálií. Výstižné vykreslení pozice dnešních herců, kteří (zvláště v Praze) složitě hledají uplatnění a kteří se s tím různým způsobem vypořádávají. Přirovnání charakterů herců k vlastnostem zvířat funguje dobře, podání plné nadsázky a ironie je velmi zábavné. Skvělé výkony všech účinkujících, je znát, že se na rolích podíleli i autorsky. Svěží a vtipná inscenace rozhodně stojí za vidění.
(zadáno: 4.4.2011)
Pět hereček ztvárňuje pět slavných osobností. Snaží se jednotlivě zaujmout diváky a přesvědčit je, aby pro ně o přestávce hlasovali. Ve druhé části pak do „pokoje“ vstoupí osobnost, která dostala nejvíce hlasů, může být vždy jiná. Zajímavý nápad, navíc docela překvapivá a vtipná pointa v závěru. K samotnému ztvárnění mám jisté výhrady, zejména k režijnímu a autorskému uchopení. Podle mého názoru jsou některé z osobností vykresleny a zahrány příliš jednostranně a nedostatečně výstižně. Mě osobně nejvíce zaujal pohled na Toyen (J. Stryková) a Marilyn Monroe (M. Procházková).
(zadáno: 4.4.2011)
Divadelní variaci na kultovní dílko H. Burešová nastudovala již potřetí, ale já jsem žádné z předchozích provedení neviděl. Inscenace MDB je velmi živá, plná energie. Výborně zakomponovaná hudební složka skvěle dotváří tu činoherní. Zralost starších herců dává postavám školáků zvláštní ráz. Jejich kolegové v úlohách pedagogů jsou rovněž výborní, zvláště L. Kolář a J. Mazák. Slabší mi přišla jen I. Vaňková. Sympatický je i živý hudební doprovod, obstaraný samotnými herci. Při pražské repríze hodně chyběly mikroporty, bez nichž většina účinkujících zpěv neutáhla.
(zadáno: 4.4.2011)
Silní - MeetFactory 70 %
Inscenace nezapře M. Bambuška, který se s prezentováním svých myšlenek a dosti trefných postřehů o našem světě rozhodně „nesere“. K pojmenování používá velmi drsné prostředky a formu, jež není snesitelná pro každého. V jeho minulých projektech jsem míval často problém pochopit, co chce říct. V případě „Silných“ jsem si toho odnesl dost a také si uvědomil řadu souvislostí. Chvílemi jsem se ale ztrácel. Rozhodně stojí za to zkusit za vulgaritami a nechutnostmi hledat sdělení. Bambušek by ale pro změnu mohl dění na jevišti lépe organizovat a kaučovat. Myslím, že by ho pak pochopilo více diváků.
(zadáno: 4.4.2011)
Režisér A. Minajev klasickou komedii situoval do raného kapitalismu na začátku 90. let. Soustředil se na vykreslení atmosféry, která byla v prvním plánu ruská, ale od naší země ne tak moc vzdálená. Vážnější začátek vystřídalo groteskní ladění a stále se stupňující nadsázka. Netradiční pohled měl něco do sebe, ale také svá úskalí. „Hemžení“ a chaos byly zahnány do zbytečných extrémů, forma až příliš překryla obsah. Také pojetí řady postav (zejména Chlestakov, Hejtmanka, Marja, Dobčinskij, Bobčinskij) nebylo šťastně zvolené a režijně dotažené. Z herců mě zaujal zejména M. Pospíchal jako Hejtman.
(zadáno: 4.4.2011)
Pod divadelní adaptací kontroverzní knihy není podepsán konkrétní autor, vznikla kolektivní spoluprací. Netradiční jevištní ztvárnění kladlo velký důraz na výtvarnou stránku a pohyb. Textová nedotaženost částečně zapříčinila, že se v inscenaci orientovalo velmi těžce. Podle mého názoru k nesrozumitelnosti přispěl i režijní přístup a ne úplně šťastná koordinace jednotlivých složek. Hlavní hodnota inscenace je pro mě v připomenutí ne tak dávné minulosti a ne zrovna lichotivého chování Čechů v poválečném pohraničí – na to by se zapomínat nemělo.
(zadáno: 4.4.2011)
Klasická pohádka ve zdařilém režijním uchopení, který známému příběhu prostřednictvím modernějších prvků dodalo svěžest a také vkusný a vhodný humor. Líbily se mi herecké výkony, zaujala mě hudební koláž. Kvalitní zpracování může oslovit nejen děti, ale i dospělé.
(zadáno: 4.4.2011)
Zajímavé, osobité, nezařaditelné. Hlavní je zde hudba, kterou doplňují zpěv, mluvené slovo a pohyb. A také inspektorka hlediště E. Macháčková, která nemá chybu! V případě tohoto titulu, který snad ani není inscenací, je divácký zážitek velmi individuální záležitostí. Někdo může být nadšený, někdo zcela nezasažený. Nejraději bych zůstal jen u slovního komentáře, ale procenta se pro zobrazení zadat musí.
(zadáno: 4.4.2011)
(zadáno: 16.3.2011)
Výborné muzikálové dílo ve skvělém zpracování. Profesionální úroveň muzikálů v MDB je mnohem lepší než v Praze. Ozvučení, choreografie, práce s prostorem a company, koordinace dílčích složek je jedinečná a pozitivně ovlivňuje výsledný dojem. Režijně velmi dobré, škrty prováděny citlivě, pár dobrých nápadů a zajímavých posunů u několika situací. S většinou sólistů alternujících na mé repríze (J. Ježek, P. Štěpán, M. Sedláčková, H. Holišová aj.) jsem byl velmi spokojen. Dojem mi zkazil J. Uličník v roli Maria (solidní zpěv, ale horší výslovnost, typová nevhodnost a nezvládnutý herecký projev).
(zadáno: 16.3.2011)
Dobře napsaná komedie (mj. vtipný a ironický protipól feministicky laděných her posledních let) nabízí řadu zajímavých postřehů o mužích a jejich vztahu k ženám. Nápaditě skloubená filozofická rovina textu s humorem a příběhem, který je pro sdělení hry ideálním rámcem. V textu se ve značné míře vyskytují vulgarismy, ale jsou používány smysluplně. Režisér V. Štěpánek inscenaci vystavěl zdařile, dostal do popředí téma a zároveň (spolu s herci) dosáhl velké zábavnosti. Na výsledku mají rozhodující zásluhu výkony mimořádně sehraného hereckého týmu.
(zadáno: 16.3.2011)
Zdařilou situační komedii kdysi J. Kališová režírovala v Divadle Rokoko, kde byl za vedení Z. Potužila podprůměrný herecký soubor. Přestože tentokrát měla k dispozici lepší herce, v jejich podání působila komedie překvapivě těžkopádněji. Zvláště hlavní dvojice J. Polášek a V. Hybnerová se komediálním talentem zvlášť neblýskla, snad proto, že se žánru situační komedie dosud příliš nevěnovali. Komediální gejzír lépe rozhýbávali N. Boudová a P. Kikinčuk. I když představení pobavilo, komedie se dá vystavět a zahrát lépe, a to i pod vedením stejné režisérky.
(zadáno: 16.3.2011)
Neobyčejně nápaditá a do značné míry objevná inscenace. Divadlo, které se doslova zrodí z prázdného prostoru a banální výchozí situace přímo před očima diváků. Skvělá práce tvůrčího týmu s režisérem J. Havelkou v čele. Technicky na výborné úrovni (dekorace, zvuky, světlo), herecky dobré. Přestože inscenace ve velké míře stojí na divadelních teoriích, je přitažlivá i pro diváky, kterým teoretické teatrologické studie příliš neříkají. Je to především dobrá zábava a živé divadlo, které baví od začátku do konce.
(zadáno: 16.3.2011)
Tvůrci vyšli hlavně z Jarryho románu „Nadsamec“ a obohatili jej dalšími autorovými texty a fakty ze života. Promyšlená a propracovaná inscenace podala zajímavý obraz netradiční a nejednoznačné osobnosti A. Jarryho. Výkon P. Vrška byl (řečeno bez nadsázky) ohromující, jedinečně zvládl stylizaci a v rozhodující míře přispěl k tomu, co inscenace měla říci. Nepatřím k fandům Jarryho a jeho poetiky. Jako ne úplně detailně obeznámený jsem měl chvílemi trochu problém porozumět. Našel jsem si ale spoustu vděčných okamžiků, pobavil se a díky této inscenaci jsem se na Jarryho podíval z jiného úhlu.
