Redakce

Pavel Širmer

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (1639)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 58 59 60 61 62 63 64 65 66 > >>

(zadáno: 11.8.2011)
Myslím, že text je zbytečně dlouhý (zejména úvodní scény jsou příliš vleklé), ale jistý potenciál v něm je. Inscenace však zůstala na půli cesty, pro mě byla značně rozpačitá. Režisér se s herci nedokázal dobrat k podstatě autorova sdělení, vázl výklad situací a částečně i postav, ze záplavy slov nevyznívaly myšlenky. Herecké výkony spíše špatné. Dobrý M. Kern v nejmenší roli neměl odpovídajícího partnera. Standardní M. Prášilová a L. Langmajer, ten si ale částečně spletl žánr. Nepřesvědčivému T. Stolaříkovi toho hodně uniklo. Otřesná O. Ženíšková byla naprosto mimo.
(zadáno: 2.6.2011)
Kohoutova adaptace ubrala Rostandově hře vznešenost, ale naopak přinesla lidštější a současnější pohled. Morávkova inscenace má jisté nápady, ale režisér příliš vsadil na vnější efekt. Litoval jsem některých herců (zejména V. Žilkové a V. Vydry), kteří v přemíře stylizace působili směšně. V hudbě se našly silné okamžiky, ale práce s ní byla nevyvážená. M. Stropnickému nebylo při zpěvu rozumět a jeho interpretaci Cyrana, postavené na povrchních gestech, jsem na chuť nepřišel. Roxana D. Havlové unylá a nepřirozená. Kristián M. Krause zbytečně zjednodušený, ale alespoň sympaticky spontánní.
(zadáno: 16.5.2011)
Základní nápad hry, tedy rozdělení titulní hrdinky mezi pět hereckých partů představující Albertinu v různém věku, byl dobrý, ale dnes už se nejeví nikterak originálně. Konfrontace občas přinesla jisté asociace a paradoxy, ale autor bohužel zůstal u pouhých povrchních pojmenování a nešel příliš do hloubky. Často se uchýlil k přílišné sentimentalitě a klišé. Pár silných okamžiků, několik zajímavých postřehů, ale nic moc navíc. Režijní interpretace standardní, herecké podání celkem dobré, obojí by ale mohlo být i lepší. Hlavním problémem rozpačitého výsledku je ovšem hra samotná.
(zadáno: 20.4.2011)
Hodnocení podle televizního záznamu. Nevím, do jaké míry se kamerám povedlo inscenaci zaznamenat, ale mně se v této podobě nelíbila. Proti hrám A. Procházky obecně nic nemám, čas od času se u nich docela rád pobavím. Tuto hodnotím vysloveně jako slabou. Po slibném rozjezdu nastaly dějové zvraty, které mi připadly stupidní. Nezachránily to ani solidní herecké výkony.
(zadáno: 20.4.2011)
Slavný a často adaptovaný román zpracoval V. Morávek ve svém mnohokrát uplatněném stylu a též s dříve použitými nápady (za všechny např. kentaur). Pro pochopení je podle mého názoru takřka nezbytné znát románovou předlohu, ev. jiné zpracování, inscenace není pro neobeznámené přehledná. Objevné a netradiční je paralelní odvíjení rovin na satanském plese a v blázinci (což vlastně románové časové přímce odpovídá). Nesnesitelně pomalá mluva herců (zejména M. Daleckého v roli Mistra), světlejší okamžiky pro mě byly scény s Wolandem. Inscenaci jsem nepřijal i proto, že mi Morávkův styl není blízký.
(zadáno: 4.4.2011)
Pod divadelní adaptací kontroverzní knihy není podepsán konkrétní autor, vznikla kolektivní spoluprací. Netradiční jevištní ztvárnění kladlo velký důraz na výtvarnou stránku a pohyb. Textová nedotaženost částečně zapříčinila, že se v inscenaci orientovalo velmi těžce. Podle mého názoru k nesrozumitelnosti přispěl i režijní přístup a ne úplně šťastná koordinace jednotlivých složek. Hlavní hodnota inscenace je pro mě v připomenutí ne tak dávné minulosti a ne zrovna lichotivého chování Čechů v poválečném pohraničí – na to by se zapomínat nemělo.
(zadáno: 14.2.2011)
(zadáno: 30.1.2011)
Hercům se podařilo rozehrát pár vtipných scének, zvláště T. Vilhelmová ukázala šíři svých výrazových prostředků. Pojetí je ovšem už v základu velmi nešťastné. Na začátku se nastíní zápletka (převzatá z filmu), ale postupně se na ni takřka rezignuje, motivy nejsou rozvíjeny. Vše je podřízeno herecké exhibici a lacinému humoru, občasné ujasnění souvislostí pak vyznívá jakoby navíc. Na inscenaci je mimořádně patrná absence dramaturga, režijně je neukočírovaná. Postupně zcela sklouzne do prázdné, povrchní a laciné estrády. Velké zklamání!
(zadáno: 23.1.2011)
Již u „Tajemného rozcestí“ v MDP jsem nabyl dojmu, že spojení autora a režisérky není (alespoň pro mě) šťastné. Příbramskou inscenaci jsem strávil lépe, ale také se mi nelíbila. Hra se v této interpretaci stala spíše situační komedií. Neměl jsem pocit, že by šlo o avizované vypláznutí jazyku na konvence či výsměch kýčovitým představám o lásce. Myslím, že hře by slušelo více lehkosti a důslednější rozpracování nadsázky. Herci nebyli sehraní. Zatímco B. Hrzánová a Z. Kalina se (s kolísavou úspěšností) snažili o ironii, H. Lapčíková a L. Jeník si s touto rovinou neuměli poradit vůbec.
(zadáno: 10.1.2011)
Líbila se mi formální jednota, důsledné dbaní na souhru scény, světelných efektů, kostýmů, hudby i specifické a výborně zvládnuté stylizace herců (zaujali mě zejména P. Beretová, J. Bidlas či F. Rajmont). Vizuální dokonalost však pro mě byla trochu málo. Režisér text zredukoval, ale vnějškovými prostředky myšlenkové ochuzení nenahradil. S. Červená je výjimečná osobnost, ale přes úctu k ní jsem nemohl uvěřit, že je předmětem touhy tolika mladších i starších mužů. Nenašel jsem smysl režijního pojetí, inscenace na mě působila jako forma bez obsahu, některé výjevy vyznívaly i trapně.
(zadáno: 27.12.2010)
Hra sice nese jisté nadčasové poselství a stále aktuální myšlenky, způsob zpracování tématu je však dnes již nezajímavé. Hra je pro dnešní divadlo až moc upovídaná a statická, přes úpravu se text těchto problémů zbavit nepodařilo. Jsem přesvědčen, že hře by slušela důslednější interpretace, než jakou jí dal režisér I. Rajmont. Nedůsledné vedení se negativně podepsalo na všech hercích. Nejméně na J. Hartlovi, který si jako jediný dokázal poradit se spoustou významů. Hlavní představitel P. Buchta měl silné okamžiky, ale náročnou roli obsáhnout nedokázal. Výkony ostatních herců mě nezaujaly.
(zadáno: 13.12.2010)
Oceňuji, že DNZ uvádí nové české hry. Hra má dobré téma, ale autorka je podle mého názoru nezpracovává šťastným způsobem. Příliš se zde mluví, monotónní dialogy, chaoticky uspořádané (dobré) myšlenky, posmrtná konfrontace vyznívá často problematicky. Občasné zajímavé asociace to nezachraňují. Režisérka textu nepomohla, spíše zdůraznila jeho monotónnost. Skvělé výkony M. Spurné a M. Sidonové, které projevily porozumění pro hru i postavy a odkryly řadu rozměrů. J. Hubinská sice hrála živě a postavu vystihla, ale se specifičností textu si úplně nerozuměla a na úroveň svých kolegyň se nedostala.
(zadáno: 10.11.2010)
Vydal jsem se na inscenaci cca půl rok po premiéře, po vyslechnutí ohlasů připraven na „sebedestruktivní“ zážitek. Viděl jsem však už zcela jinou podobu. Stopáž byla o bezmála půl hodiny kratší, řada popisovaných gagů chyběla, J. Synková neskřehotala. Vlastně jsem se docela dobře bavil, někteří herci (J. Lábus, J. Slach, M. Bohadlo, P. Vršek) mě zaujali. Po odchodu z divadla jsem přemýšlel, co měla inscenace říkat. Smysl jsem snad odhalil, ale podle mého názoru se ztrácel v přemíře humoru. Myslím, že režisér a herci měli více dbát na zřetelnější vyjádření témat.
(zadáno: 11.10.2010)
Zdánlivě banální téma milostného trojúhelníku autor zpracoval se zajímavým obohacením a překvapivými zvraty. Hra dnes může působit zastarale, její sdělení o morálních hodnotách a odpovědnosti je ale pro dnešní dobu užitečné. Patrně jsem měl smůlu na extrémně nevydařenou reprízu. Režie se mi zdála příliš prvoplánová, laťka nebyla nasazena moc vysoko. Hlavní představitel O. Vízner podal rutinní výkon, zápasil s textem a nedařilo se mu dosáhnout nabízející se hloubky a síly vyznění. Špatní a nepřesvědčiví byli i ostatní, tragédií byl křečovitý výkon V. Janků. Ale jiné reprízy třeba dopadají lépe.
(zadáno: 14.8.2010)
45%. I když režisér a dramaturg vytvořili solidní dramatizaci známého baladického příběhu, inscenace byla ve výsledku rozpačitá. Režisér ji vystavěl příliš povrchně a vnějškově, nešel do hloubky. Postavy byly vyloženy příliš jednoznačně, velmi zjednodušeně až „šablonovitě“. Téma má mnohem větší a rozmanitější potenciál. Některé scény byly nezvládnuté, působily až nechtěně komicky. Po herecké stránce nepřesvědčivá K. Klepáčková, velmi špatný (chvílemi i směšný) J. Suchý z Tábora. Lepší dojem jsem měl z výkonů T. Kluse, I. Orozoviče, I. Luptáka a A. Rusevové.

Další stránky hodnocení: << < 58 59 60 61 62 63 64 65 66 > >>