Pavla Haflantová

Nepopsatelně bohatý zážitek. Projekt s takovým rozsahem, že lze jen těžko uvěřit, jak se vše povedlo.
Východiska žánru science-fiction umožňují tvůrcům vyjádřit se k mnoha problémům dnešní globální společnosti a poukázat na jejich nejednoznačnost. Najdete zde vše, co si jen od dramatu můžete přát - vybrat si z tak našlápnutého menu je téměř nemožné.
I přes šestihodinové trvání bych si přála, aby inscenace pokračovala dál a dál. Nasazení všech herců (a vlastně určitě i další spousty lidí kolem) je obdivuhodné a já tleskám.

Já ještě nehodnotila Krysaře?? Miluju tenhle muzikál. Jako absolutní Landofil nemohu hodnotit jinak než absolutně a tento muzikál považuji za nepřekonaný a nepřekonatelný vrchol Landovy tvorby.

Klobouk dolů před tvůrci, kteří dokázali vše promyslet, naplánovat a zrealizovat. Klobouk dolů před herci, kteří se v průběhu večera dostávají do paralelních vesmírů vytvořených jednáním spoluúčinkujících "diváků".
Již několik dní nad celým zážitkem přemýšlím. Po přečtení mé role mi přišlo, že je to člověk, se kterým nemám mnoho společného. Velice brzy jsem se ale dostala do konfrontace se svou osobní noční můrou. A zpětně vidím, že jsem tak moc ukotvena ve svém životě, že jsem se z něj ani pro účely hry nedokázala vymanit.
Stálo to za to!

Po první návštěvě jsem unešená a těším se na další. Herci dokázali svým postavám vtisknout osobnost, která plně koresponduje s předlohou - je jedno, že jsem si je při čtení třeba představovala jinak, pojetí postav v inscenaci je konzistentní a dává smysl.
Celé inscenaci pro mě vévodila Wolandova suita (ve zcela přesném kontrastu s unaveným Wolandem) v čele s dokonalým Kravinkinem Martina Faláře.

Jsem nadšena. Během představení jsem si přála, aby nikdy neskončilo. Jelikož mám ráda hudbu (ve velice širokém vymezení) i tanec, potěšila mě naprostá většina písní, i kdyby jen proto, že jsem je dlouho neslyšela.
Výkony úžasné, herci předávali obrovské množství nálad a emocí. Skoro mi nepřijde fér vyzdvihovat jednotlivce, protože na jevišti fungoval skvěle sehraný tým. Ale přesto, velice mě dojímali pan Hábl s paní Čárovou, bavili V. Benoni, P. Šudoma a Ch. Doubravová, vždy ráda vidím pana Mejzlíka. No a Přéma Pálek...on se narodil, aby tančil.
Viděla jsem poprvé, ale určitě ne naposled.

85%
Že monodrama stojí a padá s výkonem představitele je zřejmé. Když jsem se dozvěděla, že Johana bude hrát Matyáš Řezníček, potěšilo mě to a řekla jsem si "ano, ten by to mohl uhrát." Zpětně se mu musím omluvit, on to neuhrál, on byl Johanem. Překypoval energií a dokázal skutečně udržet diváka po celou dobu v napětí a očekávání. Přesvědčivý ve všech polohách, ve všech emocích, ve všech postavách. Pro mě naprosto dechberoucí výkon.
Kvůli všem divákům doufám, že nakonec bude možné odehrát mnohem více představení, než je v tuto chvíli naplánováno.

Představení mě neskutečně zasáhlo. Sled epizod, které se prolínají a snaží pojmout složitost (nejen homosexuálních) vztahů v dnešní době, nenabízí konkrétní děj. Ale mně přišlo, že sdělení a myšlenky, které už byly k vidění mnohokrát, podává naléhavým, nebanálním a nebagatelizujícím způsobem.
Vložené písničky měly obrovskou sílu a vždy velice trefně doplňovaly aktuální epizodu, aranže Ivana Achera jsou prostě úžasné a Erika Stárková má hlas od Boha.

85%
Musím pochválit dramaturgii a režii této inscenace, jak mám Mikuláška v oblibě, tak tímto mě nejen potěšil, ale zároveň dost překvapil.
Mladí herci byli většinu času velice přesvědčiví, občas jsem ani nedýchala, běhal mi mráz po zádech, potlačovala jsem slzy...jen v některých scénách (a nejen při přeřeku) bylo poznat, že smích je skutečný, že nedokáží ještě vždy udržet herecký výraz...maličkost, kterou bych nejspíš z jiné než první řady ani nezaznamenala.
Je vždy těžké loučit se s dalším ročníkem v DISKu a tento rok pro mě alterna vyhrála.

Tomáš Dastlík je ďábelský, geniální, mrazivý...Tomáš Dastlík na hrad!

Neuvěřitelně intenzivní zážitek, herecké výkony, ze kterých beze slov prýští velmi silné emoce. I když by téma bylo možné ukončit jinak, záměr autorky a režisérky Duškové, aby si každý vyložil závěr po svém, má svou logiku.

85%
Geniální...Braňo Holiček výborným způsobem kombinuje tradici Ypsilonky s vlastním stylem a výsledek opět stojí za to!

Víc neprozradím a doufám, že i ostatní hodnotitelé nechají režisérovy trumfy schované v jeho rukávech.

Geniální!
Edit: Opravdu geniální inscenace, která ani po jedenácti letech netrpí rozplizlostí, nesoustředěností, znuděnými herci. Ani zdaleka ne. Krásný večer díky skvělému divadlu.

Wow...to se nedá popsat, to se musí vidět. Neuvěřitelné výkony, propojení obsahu a formy, velice silný text. Klobouk dolů před překladem Ester Žantovské.

Viděno 19.05. v divadle Archa.
Pozor, i přes hodnocení z kategorie "nutno vidět", tohle není "univerzální" divácký zážitek.
Chvilku mi trvalo, než jsem se do hry ponořila. Některé použité prostředky, myslím, jsem ani nepochopila. Ale...to, co předvedla Ivana Hloužková, to bylo dechberoucí, úžasné, dokonalé, neopakovatelné. Vše ostatní v mé paměti ustupuje do pozadí a stejně tak i při sledování inscenace jsem najednou zjistila, že věnuji svou celou pozornost jen postavě Miroslava Tichého. Tleskám!

Edit po druhém shlédnutí: Zvedám o 10%.
85%
Musím se přiznat, že mi to od včerejšího večera nejde z hlavy...a už mám vyhlédnutý další termín, to musím vidět znovu!
Inscenace je prostě nabitá zajímavými nápady, které jsou bezchybně převedeny do divadelní obdoby filmových hrátek s kamerou. Na stejnou scénu nahlížíme z různých úhlů (aniž by bylo třeba ji opakovat), nechybí dokreslující prostřihy či detailní záběry.
Fyzicky určitě velice náročné představení celý soubor podává s naprosto soutředěnými, konzistentními výkony a já tleskám, tleksám, tleskám!

85%
Provedení tohoto muzikálu je na 1* - výprava, kostýmy, pěvecké výkony a i těch pár triků. Také si myslím, že takto kvalitní muzikál v ČR těžko pohledat.
Zápory budiž trošku méně nápaditá hudba (tedy nic, co by utkvělo v hlavě, nedej bože nadchlo) a pro mě soukromě skutečnost, že se jedná o rodinný muzikál - a já zrovna teď nespadám to žádné správné věkové kategorie.

Přesto ovšem stále must see pro každého, kdo touží po kvalitním muzikálovém zážitku non plus ultra.

Nádherné, mrazivé, dojemné. Hra si pohrává s divákovým názorem na to, co je a není pravda, stírá hranici mezi dobrým a zlým (bleargh, to je tedy klišoidní věta) a zpochybňuje schopnost toto rozeznat či definitivně pojmenovat.

Ubohá Blanche...úžasný výkon Lucie Žáčkové. Získala si mě hned v prvních vteřinách a přestože mi Blanche není blízká (i když to žádná z postav), tak jako hrdinka mě velmi dojímala. Hájkův Stanley je správnej parchant a Mitch Matěje Dadáka je ten klasický, hodný trouba s upřímným srdcem na dlani. Tohle prostě musíte vidět!

Mé první setkání s Lucií Žáčkovou, má první ženská láska na divadle. Děsivý příběh, emoce akcentované malým prostorem Kolowratu...a dokonalá Žáčková. Škoda pro každého, kdo neměl možnost vidět.

Když se občas někdo ptá na doporučení typu "co dát k Vánocům někomu, kdo je konzervatinví a chce vidět pořádné divadlo?", je Cyrano v Národním jednou ze tří mých odpovědí. Je neuvěřitelné, jak více než tříhodinové veršované(!) drama dokáže člověka přikovat k sedačce. Hltala jsem každý okamžik. Cyrano z Bergeracu je Divadlo!

Nejlepší Cimrman a měla jsem to štěstí vidět jej na živo - tedy Záskok, ne génia...važme si toho, neboť jedna generace odchází...

Jedním slovem nádhera. Setkání dvou lidí, mezi kterými přeskočí jiskra. A místo děje plejáda možností, ohňostroj pocitů, skutečně věrné uchopení neuchopitelného, tedy jednoho okamžiku.

100% pro Ľuboše Kostelného, když byl na scéně, tak celý svět kolem přestal existovat.
Celkově velice podařené představení, které publikum zcela vtáhlo. Herci si zaslouží dávku obdivu navíc za to, že dokázali dohrát ve velice nepříznivém počasí - které ale parádně dotvořilo atmosféru tragického závěru.