Redakce

Pavla Haflantová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (343)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 16.11.2011)
Michal Dlouhý je herec, jehož osobitý styl a projev si dávkuji opatrně, s rozmyslem, ale když už na něj jdu, tak se bezvadně bavím. Nejsem si jistá, zda se zde pan Dlouhý svlékal (s tím nemá problém, jak znám z jiných her), ale když mi málem skončil na klíně a pohladil mě po vlasech, že to je v pořádku, tak to byl dostatečný zážitek...a ta modřina z toho jak jsem vylekaně ucukla :-D Kdo je tady ředitel je rozhodně obecně doporučeníhodná komedie.
(zadáno: 16.11.2011)
Hodnocení píšu po roce od shlédnutí a pravda je, že přestože jsem tenkrát byla hereckými výkony nadšena a délka mě nijak neobtěžovala, tak žádný dojem ve mě po roce nepřetrval?. Ale zvedám z původně plánovaných 60 na 70%, protože vím, jak mi to tenkrát přišlo nespravedlivé vůči hercům, že jsou za svou snahu a skvělý výkon (před téměř prázdným hledištěm neošizený) pramálo odměněni potleskem, který v obrovském prostoru téměř zanikal.
(zadáno: 16.11.2011)
Michal Dlouhý opět předvádí svůj standard a vyvolává v hledišti salvy smíchu. Také Robert Jašków se mi líbil (proč někde nedostane víc prostoru??). Vtipná hra, která možná nenadchne, ale rozhodně neurazí.
(zadáno: 16.11.2011)
Tak za prvé - udělat scénu tak, že všichni diváci sedící v hledišti trošku víc vlevo budou mít po představení bloklou páteř, navíc bez nějakého zjevného opodstatnění, to by mělo být zakázáno! Takže - lehce - podprůměrné hodnocení (v rámci této hry) hlavně z tohoto důvodu.

Ale mimo tuto připomínku se jedná o zdařilé dílo pana McDonagha, které drží hlavně pánové Taclík a Finger. Autor je ve formě a servíruje nám pravidelnou dávku syrových absurdit.
(zadáno: 16.11.2011)
Dívala jsem se na reality show, Jana Kříze oblibuji jež delší dobu, takže jsem šla na muzikál pozitivně naladěná. Naštěstí znám trošku práci (a humor) paní Osvaldové, proto některé textařské výstřelky vnímám jako vtípky (a nikoliv jako neschopnost najít lepší rým). Celkově jsem se bavila, jednotlivé role byly obsazené poměrně zdařile (s výjimkou pana Podhůrského), mrzí mě, že jsem neviděla čarodějnici Radky Pavlovčinové.
(zadáno: 16.11.2011)
Inscenovat Monty Pythona je odvaha. Zde se ovšem risk vyplatil a tak se diváci dočkali vskutku Pythonovských skečů. Nejsou to Cleese a Chapman, ale je to Hána a Dvořák (a další).
(zadáno: 16.11.2011)
Těžko nesrovnávat s Putykou, takže srovnávat budu. Pokud ta měla být začátkem, experimentem, který Up?n?Down překoná a povýší, tak to se podle mě nepodařilo. Putyka je hravá, hraje si tak nějak hezky česky (brrrr), Up?n?Down se snaží jít víc do hloubky, zasáhnout nitro diváka, snad i vyvolat katarzi?? Jenže to nevyšlo a tak Putyka zůstává tím, čím být měla a Up?n?Down za svým záměrem pokulhává...na obě nohy. Ovšem Dykův hudební doprovod zůstává excelentní!
(zadáno: 16.11.2011)
Myslím, že se MDP celkem podařilo vystihnout to, co si lidé představují pod Shakespearovým Learem. Hlavně zásluhou pánů Vlasáka a Dvořáka, kteří hráli naprosto výborně. Bohužel stejný termín jako já navštívila i jakási školní skupina, která zážitek ze hry trošku devalvovala (zpodobnění šílenství zoufalého krále prostě není místo, kde se mají puberťačky hihňat).
(zadáno: 16.11.2011)
Myslím, že mě Ibsen prostě moc nebaví. Také myslím, že mě úplně moc nebaví zmučený výraz Jany Strykové. Ale světlé okamžiky to také mělo ? entrée Martina Pechláta (mé první setkání s ním, připadal mi v tu chvíli velice impozantní), postava JUDr. Bracka v podání Luboše Veselého...váhám mezi 60-70%, ale stojí za to to vidět a 70% je přesvědčivějších.
(zadáno: 16.11.2011)
Je tam všechno, co člověk chce a čeká. Problém je v tom, že tam není nic víc a kdo viděl seriál, zná většinu vtipů dopředu, čímž se inscenace posouvá směrem k ?milým komediím?. Nicméně nechci být nespravedlivá a tak hodnotím nadnadprůměrně.
(zadáno: 16.11.2011)
Výtečný Chmela (v roli, která je jak šitá na tělo), dobře zachycená atmosféra. Hra, která možná není životním zážitkem, ale do škatulky ?should see? (to je ta pod ?must see?) patří.
(zadáno: 22.10.2011)
Pozor, v této krátké koláži monologů a - více méně náhodných - dialogů se vyskytuje nadměrné množství sprostých slov (nebo chcete-li to intelektuálně - vulgarit). Ale oba herci to podávají kouzelným způsobem :)
(zadáno: 22.10.2011)
75%, ale 80% dát nemohu. Jiří Langmajer mě přesvědčil (po Oidipovi jsem váhala), Kláru Issovou mám všeobecně ráda, stejně jako třeba Zuzanu Slavíkovou. Výběr hostů se prostě povedl.

Celkově silná hra, Höfgenovi věřím, že nic než divadlo a vlastní uplatnění v něm jej nezajímá. Tomu odpovídá vlastně i skutečnost, že ostatní postavy jsou o něco plošší, mají málo prostoru - Hendrik Höfgen myslí jen na sebe a strhává si veškerou pozornost.

Určitě stojí za to Mefista vidět.
(zadáno: 22.10.2011)
Valentův Rain man je velmi dobře ztvárněný. Oproti jiným hodnotitelům mi i Konečného Charlie přišel přesný, otravný, rozháraný ale snad kdesi hodně uvnitř dobrý člověk - nebo aspoň člověk se schopností dobro rozpoznat.

Ostatní postavy v podstatě nedělají nic, než že posouvají Rayovo vnímání světa a Charlieho vnímání Raye. A o tom to je.
(zadáno: 11.3.2022)
Zachováno 99% kultovního filmu, nesmrtelné hlášky, atmosféra. Ostatně, na mnou navštíveném představení to diváci zjevně velice cenili.
ALE! Prakticky zdvojnásobit délku filmu, aniž by došlo k nějakým zásadním změnám, které by toto natažení opodstatnily, to bylo na hranici únosnosti.
(zadáno: 24.10.2021)
(zadáno: 12.3.2020)
Přes jednotlivé zajímavé momenty a výborné herecké výkony mě celé představení poněkud minulo.
(zadáno: 15.3.2019)
S touto hrou jsem se nějak minula. Nemám konkrétních výtek, jen mi zhlédnutí představení nic nepřineslo, neuhodilo na žádnou strunu a odcházela jsem v rozpacích.
Velice kladně lze hodnotit originální a funkční scénu, hodne mě bavila Diana Toniková.
(zadáno: 16.7.2018)
Inscenace je zpracována originálně a ztvárnění postavy autistického chlapce funguje velice dobře.
(zadáno: 21.12.2017)
Úlet. Velice slušně zahraný a asi hodinu mě bavilo to sledovat. Závěrečných 15 minut už ale nepřineslo nic nového a spíš jen zdůraznilo šablonovitost postav.
(zadáno: 14.10.2017)
Jestli měl režijní výklad ukázat, jak se jednotlivé postavy míjejí, přestože jsou k sobě přitahovány, pak lze nejspíš mluvit o úspěchu. Z mého pohledu ovšem tento způsob provedení (spolu s groteskní stylizací a záměrným přehráváním) z inscenace zcela odstranil emoce.
Herecké výkony naprosto bez připomínek, nejvíce se mi líbil Solený v podání I. Orozoviče.
(zadáno: 9.10.2017)
5.10. byl asi smolný termín pro představení. Kamil Střihavka měl problémy s hlasivkami, J. Toužimskému nebylo skoro nic rozumět a ani Noida jsem se nedočkala - i když měl být, nakonec hrál Piláta P. Polák (naprosto v pořádku, ale holt mám své preference).
Nad tím vším vysoce čněla bezchybná B. Basiková, ale pro celkový dojem to je trochu málo.
(zadáno: 22.3.2017)
Nejspíš chybou přehnaného očekávání jsem byla lehce zklamaná. Poněkud mě rušily některé do hysterie exponované scény, možná šlo o "větší rozsah" hereckého výrazu, ale pro mě to bylo prostě zbytečné.
Nicméně musím přiznat, že tomuto zpracování Tří sester zase tak moc nechybělo. Herecké výkony mě v dobrém překvapily, Kamila Trnková byla snad nejlepší Olga, kterou jsem kdy viděla.
(zadáno: 11.3.2016)
65%
Zajímavý text, pro mě osobně velice silné téma, které je třeba připomínat. Herecké výkony bez výtky, závěr Ireny Kristekové mi vehnal slzy do očí.
Bohužel mi vůbec nesedlo režijní pojetí, které spíš rozptylovalo, než že by budovalo atmosféru, mnohdy jsem si říkala "proč??".