Redakce

Pavla Haflantová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (355)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 7.1.2012)
(zadáno: 16.11.2011)
Ubohá Blanche...úžasný výkon Lucie Žáčkové. Získala si mě hned v prvních vteřinách a přestože mi Blanche není blízká (i když to žádná z postav), tak jako hrdinka mě velmi dojímala. Hájkův Stanley je správnej parchant a Mitch Matěje Dadáka je ten klasický, hodný trouba s upřímným srdcem na dlani. Tohle prostě musíte vidět!
(zadáno: 6.12.2011)
Krásné představení, stojí za to vidět!
(zadáno: 16.5.2012)
Povedená inscenace, která si na nic nehraje. Soubor Divadla v Dlouhé mám velice ráda a vidět jej v novince, ve které se i herci baví, mě potěšilo. Věřím, že Tři mušketýři budou na repertoáru velice dlouho.
(zadáno: 14.10.2017)
Jestli měl režijní výklad ukázat, jak se jednotlivé postavy míjejí, přestože jsou k sobě přitahovány, pak lze nejspíš mluvit o úspěchu. Z mého pohledu ovšem tento způsob provedení (spolu s groteskní stylizací a záměrným přehráváním) z inscenace zcela odstranil emoce.
Herecké výkony naprosto bez připomínek, nejvíce se mi líbil Solený v podání I. Orozoviče.
(zadáno: 22.10.2011)
A mně se to líbilo. A moc!

Skoro mě mrzí, že se cítím být nucena psát komentář jako opozici k ostatním názorům, ale já jsem velmi silně vnímala emoce postav na jevišti. A to je pro mě vždy důvodem hodnotit vysoko - když se na divadlo nedívám, ale když jej vnitřně vnímám.
(zadáno: 10.3.2012)
Úžasné! Opět lituji konce tohoto divadla, skvěle zpracovaná pohádka, závěrečná scéna naprostá lahůdka (a bylo zábavné sledovat, co to udělalo s dětmi školou povinnými). Soubor si to naprosto užíval (vidět Ivanu Uhlířovou jak se ptá co je to uhlíř či vyprsknout smíchy mimo scénář, to stojí za to!) a já s nimi :)
(zadáno: 28.10.2017)
Zábavná a originální divadelní road movie. Ústřední pánská trojice je skvěle sehraná. Samostatný potlesk by pak zasloužil i Ondra Kulhavý za svého Horsta Frikeho.
(zadáno: 1.3.2018)
Až mě příště někdo osloví, jestli nemám oheň, už se na něj nikdy nebudu dívat jako dřív. Michal Balcar předvedl neuvěřitelně sugestivní výkon a já necítila potřebu hledat smysl, příběh - stačilo mi jen u toho být.
(zadáno: 18.1.2013)
65%
První setkání s Cylindrem, nejspíš nikoliv nejšťastnější volba, přesto jsem si několik momentů velice užila. Hudební doprovod charismatického Andraže Poliče kouzelně podkresluje jednotlivé scény a obě dámy téměř bez rekvizit vyobrazují mnoho různých postav a situací.

Už nyní se ovšem těším na další představení s Natašou Burger! I přes minimalistické herectví dokáže předvést neuvěřitelný rejstřík poloh, pocitů a charakterů, každý její pohled či gesto vydá za celostránkový popis.
(zadáno: 27.9.2013)
Pokud si odpustíme k autorovi přiřazovat slovo „typický“ (vzhledem k jeho věku, i přes autorskou plodnost), řekla bych, že dokázal překvapit, kteroužto schopnost mu kritika v minulé sezoně již upírala.

Režisér Fuit se s přechodem od televizních seriálů vypořádal velice dobře, herce vedl s pochopením pro Kolečkův humor. Všichni tři představitelé hráli přesvědčivě, Jana Pidrmanová udržela správnou míru nadsázky, pro Ondru Pavelku skvěle využitá příležitost.

70% je možná zbytečně lichotivých, ale...je to Rubín a je to Kolečko :)
(zadáno: 15.4.2012)
Tak přemýšlím co napsat, co se mi vybaví při vzpomínce na tuto hru. Hospoda, fotbal, Bůh, agresivita a násilí, vulgarity, humor...koktejl namíchaný z těch nejsmutnějších osudů s Bohem nezúčastněně či pobaveně sledujícím okolní marast.
Vynikající výkony podávají téměř všichni účinkující, jmenovat je asi zbytečné. Doporučeníhodná inscenace, povinnost snad pro každého divadelního nadšence.
(zadáno: 16.11.2011)
Tak za prvé - udělat scénu tak, že všichni diváci sedící v hledišti trošku víc vlevo budou mít po představení bloklou páteř, navíc bez nějakého zjevného opodstatnění, to by mělo být zakázáno! Takže - lehce - podprůměrné hodnocení (v rámci této hry) hlavně z tohoto důvodu.

Ale mimo tuto připomínku se jedná o zdařilé dílo pana McDonagha, které drží hlavně pánové Taclík a Finger. Autor je ve formě a servíruje nám pravidelnou dávku syrových absurdit.
(zadáno: 16.11.2011)
Těžko nesrovnávat s Putykou, takže srovnávat budu. Pokud ta měla být začátkem, experimentem, který Up?n?Down překoná a povýší, tak to se podle mě nepodařilo. Putyka je hravá, hraje si tak nějak hezky česky (brrrr), Up?n?Down se snaží jít víc do hloubky, zasáhnout nitro diváka, snad i vyvolat katarzi?? Jenže to nevyšlo a tak Putyka zůstává tím, čím být měla a Up?n?Down za svým záměrem pokulhává...na obě nohy. Ovšem Dykův hudební doprovod zůstává excelentní!
(zadáno: 2.10.2017)
Velice zdařilá dramatizace, autorům se podařilo vystihnout atmosféru předlohy. O výkonu Tomáše Havlínka jsem předem nijak nepochybovala, ale představení (pro mě) opanoval Jakub Koudela, na jehož výstupy jsem se těšila. Pro mě dosud neznámá Agáta Kryštůfková zaujala svým pohybovým talentem.
Kdo má rád Dostojevského, neměl by si nechat tuto inscenaci ujít!
(zadáno: 7.1.2012)
Divadlo Komedie ve své esenciální čistotě, balzám pro skalní fandy.

Šílenství v několika podobách předvedeno až naturalisticky. A pana Fingera bych jednou chtěla vidět ve vyloženě kladné sluníčkové roli, jinak se ho začnu bát...
(zadáno: 23.3.2012)
Silná forma se silným obsahem, pokud si člověk dá tu práci a skutečně se na dění na jevišti plně soustředí. Obdivuhodné herecké výkony. Pro skalní fanoušky Komedie, podle mě, skvělý zážitek.
(zadáno: 8.6.2012)
Milá hříčka, typově skvěle obsazené herečky, geniální závěr :)
(zadáno: 6.5.2016)
Tohle se velice těžko hodnotí. Nějakou dobu mi trvalo se naladit na představení, nějak se do něj dostat. Potom jsem byla až do přestávky naprosto fascinována. Druhá půlka mé nadšení opět zkrotila, neviděla jsem v ní už žádný přínos.
Každopádně myslím, že zinscenovat daný text právě takovým způsobem by zde nikdo jiný než J. Frič nedokázal. Jeden až nechce vědět, co se mu honilo při zkoušení hlavou...
(zadáno: 21.12.2015)
Příjemná inscenace, která udržela pozornost celého hlediště plného dětí.
(zadáno: 7.1.2012)
74,99%
Dala bych i víc, ale pravda je, že první půlka je skoro k nepřečkání. Je dobré to vědět dopředu, protože v druhé části přichází velká změna a děj získává švih i dojímá k slzám, z hudby se tají dech (chci CD!!!) a já odcházela s neuvěřitelně hřejivým pocitem v srdíčku.

Pokud si potrpíte na kvalitní hudební složku, vřele doporučuji, protože ta zde skutečně hraje podstatnou, i když ne dominující roli - to proto, že mistrovský výkon pana Rodena by tím byl nedoceněn - tohle snad Dickens napsal jemu přímo na tělo.
(zadáno: 7.1.2012)
Opět se mi osvědčilo si o kontroverzním představení něco načíst, vědět, do čeho jdu. Já byla naprosto nadšená! Paní Červená pro mě byla mnohem přesvědčivějši Makropulos než paní Kolářová ve Vinohradském - v jejím podání jsem totiž neviděla jakousi (na Vinohradech) nevysvětlitelnou zamilovanost napříč generacemi, ale spíš neodolatenou, sebezničující fascinaci. Mrazivé...

Takto podaný text - dobře, spíš myšlenka - mi sedí, hraje na mé vnitřní struny a já si říkám, jen houšť!
(zadáno: 8.12.2011)
Inscenace samotná tak 65-70%, ale body navíc za:
opravdu jinou, rozvernější roli Jany Strykové (kterou jsem dosud viděla jen ve vážnějších polohách)
mou oblíbenou písničku
vůni hlíny!

a za pár okamžiků, při kterých jsem se smála až jsem se za břicho popadala :)
(zadáno: 16.7.2018)
Samozřejmost, se kterou mladí herci pronášejí své repliky, je obdivuhodná. Rozhodně zábavná podívaná, kterou by si neměli nechat ujít minimálně fanoušci her Václava Havla.
(zadáno: 1.12.2011)
Rozhodně jedno z "must see" divadla Komedie. Spěchaj, nebudou... (více v článku na blogu)