Pavla Haflantová

Hořkosladký vánoční zázrak od Komorní činohry. Někde mezi Dickensem a Simpsonovými žila byla jedna rodina, kde bylo všechno špatně...

Další z inscenací, ke kterým chci napsat především "formální lahůdka". Scéna, hudba, kostýmy - vše perfektně slouží Mannově myšlence.

V rámci her Paulová + Zedníček slabší...asi proto, že k nim přidali další herce, což této dvojici prostě moc nesvědčí.

Geniální!
Edit: Opravdu geniální inscenace, která ani po jedenácti letech netrpí rozplizlostí, nesoustředěností, znuděnými herci. Ani zdaleka ne. Krásný večer díky skvělému divadlu.

Skvěle zahraný příběh o setkání, které mohlo být osudové, ale skončilo jen hořkou pachutí. Kdo hledá, nemusí najít. Kdo najde, nemusí udržet. Blízko či daleko, vrituální nebo reálný, to vše je v dnešním světě relativní. Tleskám jak Danielu Špinarovi, tak i oběma hlavním představitelům a děkuji za zážitek.

75%
Tento text určitě nesedne každému a tak hlavně první polovina může být pro mnohé až úmorná. Mně ovšem představení od začátku do konce bavilo, ve vážnějších i odlehčených scénách. Herecký soubor se předvedl ve skvělém světle.

Obrovským kladem této inscenace jsou obě představitelky. A přes výbornou a přesnou Vandu Hauserovou musím vyzdvihnout především výkon Petry Bílkové. Spektrum postav a emocí, které během představení ztvárnila, je prostě úchvatné. Když Vanda Hauserová zpívá dojemné či živelné písně na pódiu, Petra Bílková vše zrcadlí sedíc u klavíru.
Jinak dostanete přesně to, co lze od inscenace na téma Piaf čekat: pohnutý a událostmi nabitý osud vrtošivé talentované zpěvačky.

75%
Hra se usadila, herci se sžili s veršovaným textem a já s radostí hodnotím vysoko. Miloslav König se pro takové role snad narodil!

Odpočívejte v pokoji Mistře. I když to byl boj, povedlo se nám dostat na tuto hru, vidět ji a užít si ji. Vladimír Dlouhý a Michal Dlouhý spolu na jevišti, pro mě poprvé, pro nás všechny naposledy.

Fascinující...bezprostředně po představení jsem nevěděla, co si myslet. Ovšem při zpětném ohlédnutí si uvědomuji, že nevycházím z úžasu.

A píšu a mažu a píšu a mažu...je velice těžké vystihnout, co mě na této inscenaci tolik zaujalo. Postava Ireny Kristekové...až hororová atmosféra druhé části...Slovanská epopej...civilní, neosobní, skvělý Hynek Chmelař.

A naprosto geniální Ivanka Uhlířová!

Výjimečná inscenace s přesvědčivými hereckými výkony a zároveň perfektní výpravou. Téma je tak trošku můj obor, proto oceňuji srozumitelné vysvětlení situace, jejích předpokladů, příčin i následků.

Zpracování po všech stránkách povedené, více takových kousků v Národním!

Spousta zajímavých a dobře provedených nápadů se střídá s momenty, které jsou těžko pochopitelné - beru to ale jako svůj vlastní nedostatek. Při sledování představení jsem se přesto velmi dobře bavila a Jiří Vyorálek se stává mým velkým oblíbencem :)

10% navíc prostě proto, že mám ráda ruskou dramatiku.

Nevím, jestli si inscenace od svého uvedení více sedla, ale mně se představení velice líbilo. Verše byly pronášené s jistotou, při několika scénách se mi skutečně tajil dech a v hledišti by byl slyšet spadnout příslovečný špendlík. Za mě určitě doporučeníhodná, velice jasná a čitelná inscenace.

85%
Toto je pro mě Divadlo...když se při některé scéně přistihnu se zatajeným dechem a otevřenou pusou, když na konci tleskám tak, že mě bolí ruce (a to se považuji za trénovanou!).
Veršované romantické drama nebude šálek kávy pro každého, ale věřím, že lépe se již prakticky nastudovat nedá. Soubor DPB opět předvedl své kvality!

Senzace. I když by se několik výtek najít dalo, celkový dojem byl výborný. Známé písně zůstávají v originálním jazyce, což oceňuji, a i když je ne vždy zpíval hlavní představitel, byly většinou vkusně aranžované a vhodně zasazené do jednoduchého přímočarého příběhu.
Nepřekonatelnou devizou této inscenace je každopádně Michael Kluch (za neopominutelné podpory své kapely Queenie). Hudebně-performerským vrcholem pro mě byla píseň I want it all, ovšem celé představení sršelo energií, která vtáhla i ty z počátku spíš netečné diváky.
Určitě se půjdu podívat znovu, Freddie za to rozhodně stojí!

Beze zbytku souhlasím s komentářem kolegy Pařízka. Potěšila mě režijní invence Jiřího Pokorného v poslední scéně. Hra jako taková umí vyvolat mnohé otázky o etice, morálce, zodpovědnosti atp. - kdo chce přemýšlet, bude mít o čem, kdo nechce, příjemně se pobaví.

Prostě výborná Maděričová....a na Švehlíka ráda koukám :)

Velice povedený projekt!

Zvolená forma přímo doplňuje obsahovou stránku a velice autenticky převádí do divadelního tvaru specifickou atmosféru knihy. Divák je více, než jen pozorovatelem, stává se součástí příběhu.

Tleskám (inscenačnímu týmu), tleskám (všem zúčastněným umělcům), tleskám (divákům, kteří si na Golema zajdou)! (více v článku na blogu)

Minimálně kvůli výkonu Filipa Kaňkovského stojí za to tuto absolventskou inscenaci vidět!
Ovšem pozitiv je možno najít více, velice se mi líbila scéna rozdělená na temný les, kde přebývají loupežníci, a barevné panství Moorů. Marie Poulová plně využívá své němé role, kterou uhrála na výbornou. A protože je to mé první setkání s tímto ročníkem, vytipovala jsem si pár jmen k dalšímu sledování.

Co je trošku škoda, že Aleš Bilík ještě takto náročný text neumí podat přesvědčivě. Potenciál tam je, najdou se světlé momenty, ale jako celek má jeho výkon zatím rezervy.

Fascinující podívaná. Prolínání dvou časových / dějových rovin pomáhá udržet pozornost, z některých písní mrazí, stejně jako z hereckého výkonu J. Grundmana.
Ostatní herci ale rozhodně nezaostávají a skvěle se vyrovnávají s množstvím postav.
5% navíc s díky za večeři.

Dá se Hamlet zahrát v šesti mužích? Rozhodně ano a Tomáš Staněk to se svými svěřenci dokazuje. Ve své jednoduchosti geniální kostýmy umožňují bezpečnou orientaci v postavách tam, kde musí herci stihnout více rolí.
Na prostoru necelé hodiny a půl nedochází k žádné zásadní zkratce, z takto inscenovaného Hamleta by mohli psát studenti čtenářský deník. Přesto je inscenace svěží, mladá, moderní, nechybí nadsázka, groteskní prvky, vtípky...bavilo mě to, díky :-)
75%