Redakce

Pavla Haflantová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (338)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 16.7.2018)
Samozřejmost, se kterou mladí herci pronášejí své repliky, je obdivuhodná. Rozhodně zábavná podívaná, kterou by si neměli nechat ujít minimálně fanoušci her Václava Havla.
(zadáno: 29.5.2018)
Pavla Drtinová je naprosto skvělá Anna a chemie mezi ní a Pavlem Krylem funguje bezchybně, scéna plesu byla lahůdková. Stejně tak
Oproti tomu po přestávce se dost rozpadla dějová linka Agáty Duškové s Markem Menšíkem, což mě hodně mrzelo. Nevím, jestli byly nějaké výpadky textu, ale jednání postav nedávalo chvílemi smysl a celé to bylo trošku poněkud nepřesvědčivé.
Zážitek bohužel dvakrát neumocnily divačky pochichtávající se ve scénách, které ostatním zábavné nepřipadaly.
Každopádně ve výsledku jsem si to moc užila a ráda se zase na Kampu vrátím.
(zadáno: 13.3.2018)
Až vám budou vnitřní dialogy přerůstat přes hlavu, zkuste si psát deník. Nepomůže to.
Duo Uhlířová+Kern předvádí úžasný výkon a výborně na sebe reagují. Rozhodně další zajímavá inscenace ve Studiu Hrdinů.
(zadáno: 1.3.2018)
Až mě příště někdo osloví, jestli nemám oheň, už se na něj nikdy nebudu dívat jako dřív. Michal Balcar předvedl neuvěřitelně sugestivní výkon a já necítila potřebu hledat smysl, příběh - stačilo mi jen u toho být.
(zadáno: 2.2.2018)
Svěží inscenace, která se nenásilným způsobem dotýká mnoha témat spojených s rodičovstvím. Zároveň ukazuje, že různé protichůdné teorie o výchově nejsou výstřelkem posledních let. Jednotný smích publika potvrzuje, že co se rodičů a dětí týká, je to všude více méně stejné.
(zadáno: 2.2.2018)
75%
Právě tento Bergmanův film je mnohými považován za "až příliš bergmanovský". Myslím, že dramaturgyně ruku v ruce s režisérem dokázali tento styl přenést na divadelní prkna a inscenace tak nemusí sednout každému. Mě místy velice silně vtáhla a pokud nic jiného, tak monolog Denisy Barešové byl skutečným dechberoucím zážitkem.
(zadáno: 30.10.2017)
Po roce a opětovném zhlédnutí musím navýšit hodnocení.
Toto zpracování Wedekindova textu se mi velice líbí a Jiří Maršál s Cyrilem Janečkem jsou pro mě ideální představitelé, ba vyloženě prototypy ústřední dvojice.
(zadáno: 28.10.2017)
Martin Satoranský ve svem výkladu Kupce benátského nesklouzl k tématům, která se aktuálně nabízejí. Místo toho pokládá nadčasové otázky, kterými relativizuje pojetí dobra a zla v Shakespearově textu.
Milan Vedral je v obsazení vyloženě trefou do černého.
(zadáno: 28.10.2017)
Zábavná a originální divadelní road movie. Ústřední pánská trojice je skvěle sehraná. Samostatný potlesk by pak zasloužil i Ondra Kulhavý za svého Horsta Frikeho.
(zadáno: 26.10.2017)
Fascinující podívaná. Prolínání dvou časových / dějových rovin pomáhá udržet pozornost, z některých písní mrazí, stejně jako z hereckého výkonu J. Grundmana.
Ostatní herci ale rozhodně nezaostávají a skvěle se vyrovnávají s množstvím postav.
5% navíc s díky za večeři.
(zadáno: 19.10.2017)
Beze zbytku souhlasím s komentářem kolegy Pařízka. Potěšila mě režijní invence Jiřího Pokorného v poslední scéně. Hra jako taková umí vyvolat mnohé otázky o etice, morálce, zodpovědnosti atp. - kdo chce přemýšlet, bude mít o čem, kdo nechce, příjemně se pobaví.
(zadáno: 2.10.2017)
Velice zdařilá dramatizace, autorům se podařilo vystihnout atmosféru předlohy. O výkonu Tomáše Havlínka jsem předem nijak nepochybovala, ale představení (pro mě) opanoval Jakub Koudela, na jehož výstupy jsem se těšila. Pro mě dosud neznámá Agáta Kryštůfková zaujala svým pohybovým talentem.
Kdo má rád Dostojevského, neměl by si nechat tuto inscenaci ujít!
(zadáno: 2.10.2017)
Skuteční Romeo a Julie, mladí, svěží, přesvědčiví. Už teď se těším, až budu chodit na Anežku a Samuela do DISKu. Přestože by se toho dalo vypíchnout více (souhlasím s kolegou Holubcem a přidávám slzy Petra Šedivého), budu se držet názvu. V Roudnici a na Točníku jsem prostě měla oči jen pro Romea a Julii.
(zadáno: 2.10.2017)
Martin Vokoun s Lukášem Pečenkou zvolili originální interpretaci tohoto kdysi skandálního textu. Vše do sebe krásně zapadá, za režii bych přidala samostatný potlesk.
Být to mé první setkání s Probuzením jara, asi bych jásala. Ale některé změny, ať už charakterů nebo scén, nejsou v souladu s mým chápáním textu, proto zůstanu na 70%.
(zadáno: 10.5.2017)
Na představení jsem ocenila především fakt, že herci ani na vteřinu nevypadli z role - i když zrovna nebyli v centru dění, stále reagovali na vše, co se odehrávalo, a tím dodávali celku na mrazivosti i přesvědčivosti.
Nejvíce se mi líbil M. Etzler coby prohnaný a bezskrupulózní primář. Postava Jana Plouhara se dá chápat jako "primář před dvaceti lety" a potom by jeho chování a pojetí bylo přímo geniálním režijním tahem.
Určitě bych se ale obešla bez (až trapně prvoplánových) narážek na současnou politickou situaci, hra snadno obhájí svou nadčasovost i bez nich.
(zadáno: 10.5.2017)
Zajímavý text a několik dost pozoruhodných hereckých výkonů dělá z inscenace kousek, který rozhodně stojí za návštěvu.
(zadáno: 10.5.2017)
Práce Martina Satoranského mě vyloženě baví a zde se potkal se souborem, kterému dokázal najít (a přeložit) hru skutečně na tělo. Výsledek je zábavný, poutavý, místy mrazivý i lehce poučný.
(zadáno: 23.2.2017)
Viděno v obou alternacích, inscenace má své klady i zápory, nic podstatného bych ovšem nevytkla. Nejvíce na mě zapůsobila Máša M.-L. Purkrábkové, hlavně pro mě dosti novým, odlišným pojetím postavy.
V souboru jsou i další zajímavé tváře, v jejichž hereckou budoucnost pevně věřím.
(zadáno: 24.11.2016)
75%
Zdařile a poměrně klasicky zinscenovaný Čechov. Z hereckých výkonů bych rozhodně vyzdvihla Ninu Horákovou (i když tu ošklivku jí lze opravdu jen těžko věřit), Aleš Procházka s Vasilem Fridrichem byli též výborní.
(zadáno: 12.6.2016)
75%
Skvěle využitý prostor, fascinující vizuál, nicméně poslední třetina už mi přišla zbytečně natahovaná. Velice mě zaujaly výkony M. Mejzlíka a J. Černého. Určitě by stálo za minimálně druhé zhlédnutí, v inscenaci je mnoho symbolů a souvislostí, které možná není snadné pochopit na první pokus.
(zadáno: 6.5.2016)
Líbí se mi způsob, jakým autor představil málo známý příběh odvážné skautské vedoucí. Navíc se tvůrcům povedlo pobouřit část skautské obce - a v dnešním Česku pobouřit divadlem, to už je opravdu dobrý výkon!
(zadáno: 6.5.2016)
Tohle se velice těžko hodnotí. Nějakou dobu mi trvalo se naladit na představení, nějak se do něj dostat. Potom jsem byla až do přestávky naprosto fascinována. Druhá půlka mé nadšení opět zkrotila, neviděla jsem v ní už žádný přínos.
Každopádně myslím, že zinscenovat daný text právě takovým způsobem by zde nikdo jiný než J. Frič nedokázal. Jeden až nechce vědět, co se mu honilo při zkoušení hlavou...
(zadáno: 2.2.2016)
Trefný pohled do života třicátníků. I když se jedná o oblíbené a často omílané téma, Modzelewski dokázal vytvořit pravdivou divadelní zkratku, aniž by přitom musel sáhnout ke karikatuře či přehnané nadsázce.
Polský inscenační tým odvedl skvělou práci a herci tak měli na čem stavět. Rozhodně stojí za zhlédnutí!