Pavla Haflantová

Braňo Holiček opět dokázal předat svou myšlenku, sdělit jakési varování, poukázat na aktuální, byť pro mnohé třeba nerelevantní problém.
První polovina inscenace představuje aktéry - jednu konkrétní legendu českého internetu s jeho hlavními průvodními znaky a proti němu bezejmenný dav příznivců, šmíráků a pronásledovatelů. V druhé polovině potom toto schéma eskaluje - chtělo by se říci až do absurdna, jenže osoby a události v této inscenaci nejsou ani trochu smyšlené...

Když v Československu vycházela předloha jen v samizdatu, nikdo nepotřeboval vysvětlit, jak přesně to odpovídá komunistické době. Tyto doslovné příklady podle mého inscenaci značně ublížily.

Mé hodnocení patří tradičně bezchybnému herectví DPB, stejně jako Mikuláškovu režijnímu stylu (ovšem v kratších inscenacích jej ocením více).

Pro mě zatím vrchol v tvorbě Tomáše Dianišky. Při zachování svého nezaměnitelného inscenačního rukopisu stvořil mrazivé memento obvykle bezejmenných lidí, bez nichž bychom se o operaci Anthropoid nikdy neučili.
V sehraném hereckém týmu nikdo nezaostává, největší dojem ve mně ovšem zanechali Kamila Trnková a (pro mě s milým překvapením) Denis Šafařík.

Viděno v obou alternacích, inscenace má své klady i zápory, nic podstatného bych ovšem nevytkla. Nejvíce na mě zapůsobila Máša M.-L. Purkrábkové, hlavně pro mě dosti novým, odlišným pojetím postavy.
V souboru jsou i další zajímavé tváře, v jejichž hereckou budoucnost pevně věřím.

S touto hrou jsem se nějak minula. Nemám konkrétních výtek, jen mi zhlédnutí představení nic nepřineslo, neuhodilo na žádnou strunu a odcházela jsem v rozpacích.
Velice kladně lze hodnotit originální a funkční scénu, hodne mě bavila Diana Toniková.

65%
Nemohu se zbavit pocitu, že jsem viděla méně vydařenou reprízu. Dostala jsem Absolventa s uspokojivými vyrovnanými hereckými výkony. A to je to, s čím mám problém - místy groteskní stylizace nebyla dostatečně vyvážená chemií mezi Benjaminem a jeho dvěma ženami.
Na druhou stranu to může být způsobeno nějakým mým očekáváním, samotné inscenaci nemám co vytknout, velmi mě bavila hudební složka s lehkou připomínkou legendárního filmu.

Před odchodem do divadla jsem se podívala na film a tolik se bála, jak dostane Hádek od Hoffmana na pr**l. Ale ono ne. Hádkův Benjamin je jiný, ale velice přesvědčivý. Ivana Chýlková je bezesporu naprosto přesvědčivá famme fatale. A po pravdě řečeno ? ostatní herci snad nebyli tak výrazní, ale mě vlastně vůbec nezajímali...

Souhlasím vesměs s dříve napsanými komentáři, až na to, že se mi Linda Rybová líbila od začátku do konce. I přesto, že jsem vyloženě hledala, co mi na upjaté, staropanenské póze bude vadit, musím se přiznat, že jsem nenašla nic. Od kostýmu přes gesta po vyjadřování bylo vše přesné.

Je možná trošku nefér považovat skvělý výkon Hynka Čermáka za samozřejmost, ale tak to prostě je - tenhle typ mu sedí a v tom prostě nemůže zklamat.

Hravá a nápaditá inscenace s pěknými písničkami.

Jak příznačné, že podprůměrná inscenace v Komedii má nadprůměrné hodnocení. Je to stará známá Komedie, ale tentokrát bez mrazení, katarze, zapamatovatelnosti...nicméně skvělá Ivana Uhlířová a skvělý Martin Pechlát!

85%
Veliký divadelní zážitek, úžasné propojení Mozartova requiem, velkorysé výpravy a hlavně výtečných hereckých výkonů pánů Donutilů a Simony Zmrzlé. Na představení jsem se velice těšila a odcházela naprosto spokojená.

Pavla Drtinová je naprosto skvělá Anna a chemie mezi ní a Pavlem Krylem funguje bezchybně, scéna plesu byla lahůdková. Stejně tak
Oproti tomu po přestávce se dost rozpadla dějová linka Agáty Duškové s Markem Menšíkem, což mě hodně mrzelo. Nevím, jestli byly nějaké výpadky textu, ale jednání postav nedávalo chvílemi smysl a celé to bylo trošku poněkud nepřesvědčivé.
Zážitek bohužel dvakrát neumocnily divačky pochichtávající se ve scénách, které ostatním zábavné nepřipadaly.
Každopádně ve výsledku jsem si to moc užila a ráda se zase na Kampu vrátím.

Vždycky jsem měla problém s hrami, ve kterých se nic neděje a pak se nic nestane. Pak je velice těžké o představení cokoliv napsat. Procenta jdou čistě za hereckými výkony.

Myslím, že jsem to nepochopila. Což ale nemění nic na tom, že to byl nejlepší výkon G. Míčové, který jsem zatím viděla, J. Štrébl mě také mile potěšil. Skvěle hrající pánové Finger a Černý jsou tak nějak samozřejmostí.

Viděna pouze druhá a třetí povídka kvůli zdravotní indispozici pana Zahálky. Nicméně i tak budu hodnotit.

Host z Hollywoodu - Přišlo mi, že ústřední dvojice si to užívá a jejich stylizace mi přišla velice zábavná. Nicméně celkově zhodnoceno...na "obyčejnou lehkou komedii" až příliš obyčejné a nevýrazné.

Věrní hosté - Tak tohle už jsem vůbec moc nepobrala. Co tímhle chtěl autor říct je mi záhadou a přišlo mi to vlastně celé tak nějak zbytečné. Za týden už si nevzpomenu, co se tam stalo...

Edit:
75%
po verzi 2019 přidávám pomyslných 10% - všichni tři představitelé si Art užívají a i když se hraje jednou za rok, stojí jim za to jej ještě trochu vyšperkovat. A přitom nesklouznou k častému nešvaru, kdy si herci užívají představení více než diváci. Kluci díky.
______
S jinými texty Y. Reza mám ten problém, že dobře rozehranou inscenaci a vtipné dialogy zabije neurčitým vyšuměným koncem. Oproti tomu Art je od začátku do konce svěží a nepřináší zklamání.
Herci - za ty roky dobře zabydlení ve svých postavách - podávají suverénní uvolněné výkony. Příjemná oddychovka.

Rozhodně slabší kus z kalichovské produkce. Škrty by celé inscenaci velice prospěly (no ale jak se pak dostat na standardní délku, že?), dialogy...škoda mluvit. Bohužel se mi zdálo, že jindy spolehlivý Roman Tomeš měl špatný den.
Mezi klady musím zmínit sóla Alžběty Bartošové (Strom) a Michala Pleskota (Balada o poľných vtákoch), celkové výkony J. Kříže a P. Pálka, zajímavý hlas M. Procházkové. Samozřejmě výborné choreografie, zajímavé aranže některých písní.
Myslím, že výroba hitmuzikálu je velice tenký led, který se v tomto případě poněkud propadl.

Totální průser...najděte si Audienci na youtube, podívejte se, ušetříte si čas, peníze, divadelní cítění i játra, protože tohle se bez alkoholu nedá. Neodešla jsem o přestávce jen pro to, že jsou to dvě aktovky. Jo a i přes nadějný výkon Lukáše Buriana nelze prominout, že tento průser režíroval...

A já bych se srovnávání s Dlouhou nebála, hlavně proto, že pojetí některých postav mi připadalo velmi odlišné (Varvara, Líza, Stěpan Trofimovič a zčásti i Stavrogin), což při použití stejného překladu nabízí zajímavé alternativy.

Nicméně k Celetné - atmosféra byla v první půli vystavěna výborně, druhá půlka malinko zaostala, vyhrocení událostí v tragickém konci mohlo být podáno s větší naléhavostí.

Z hereckých výkonů nelze nejmenovat Marka Němce, i když chválila bych více nebýt rozsah komentáře tak omezený.

Já mám tuto dvojici velmi ráda. Každé představení je díky vzájemné souhře herců originálem, když se vzájemně popichují a trestají za přeřeky. Ať už v roli či z role vypadlí jsou neuvěřitelně zábavní a čas od času je prostě super zajít si na "Paulovou se Zedníčkem".

Neuvěřitelně intenzivní zážitek, herecké výkony, ze kterých beze slov prýští velmi silné emoce. I když by téma bylo možné ukončit jinak, záměr autorky a režisérky Duškové, aby si každý vyložil závěr po svém, má svou logiku.

Tři bratři Karamazovi, rozdílní jak jen si lze představit a přitom sdílející svou karamazovskou podstatu. Spory a více či méně skrývaná nenávist vedou k vraždě a Dostojevský nám klade otázku: vraždí ten, jehož ruka hrůzný čin provede, nebo ti, kdo si smrt oběti z celého srdce přáli?

Igor Chmela do souboru Dejvického divadla dokonale zapadl a obsazení Radka Holuba, Chmelovy téměř fyziognomické karikatury, do role jeho bezmezného obdivovatele považuji za geniální tah!

I přes mnohé pozitivní momenty na mě až příliš psychedelická inscenace.

Zdařilá inscenace pro nejmenší. Herci umí udržet pozornost dětí i si poradit s těmi živějšími, které neposedí.