Redakce

Pavla Haflantová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (355)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 17.7.2013)
Příjemná atmosféra, několik zábavných hereckých kreací (Csongor Kassai a hlavně Marek Daniel!), pěkná scéna, hudba...a na druhou stranu několik vyloženě nudných míst, rozvleklá první polovina, rutinní výkony několika herců a na závěr poněkud nijaký celkový dojem.
(zadáno: 2.2.2018)
75%
Právě tento Bergmanův film je mnohými považován za "až příliš bergmanovský". Myslím, že dramaturgyně ruku v ruce s režisérem dokázali tento styl přenést na divadelní prkna a inscenace tak nemusí sednout každému. Mě místy velice silně vtáhla a pokud nic jiného, tak monolog Denisy Barešové byl skutečným dechberoucím zážitkem.
(zadáno: 1.11.2012)
I přes velice nepříznivé počasí na letní scéně Divadla Ungelt ve mně hra zanechala pozitivní dojmy. Člověk se nedočká žádného zásadního zvratu či překvapení, nicméně celé je to takové ungeltovsky lidské.
(zadáno: 16.7.2018)
54,9%
Hra, která se zabývá věčnými tématy mužů a žen, vztahů a sexu. Ale po dvou dnech si z představení vybavuji velice málo. Pokud vím, bavila jsem se, přepálená vulgarita mě neurážela. Ráda bych viděla kompletní obsazení, je proto možné, že zajdu ještě aspoň jednou. Pak si třeba zapamatuji i jak to končí :)
(zadáno: 16.11.2011)
Nádherné, mrazivé, dojemné. Hra si pohrává s divákovým názorem na to, co je a není pravda, stírá hranici mezi dobrým a zlým (bleargh, to je tedy klišoidní věta) a zpochybňuje schopnost toto rozeznat či definitivně pojmenovat.
(zadáno: 29.1.2014)
Zábavná podívaná, oba představitelé skutečně hrají s obrovským nasazením. Lze doporučit jako příjemně strávený večer bez dalších nároků.
(zadáno: 22.1.2018)
75%
I když mnou zhlédnutá repríza 21.01. 2018 byla poněkud rozvolněná a místy nesoustředěná, celkový zážitek byl výborný. Inscenace se soustředí na vykreslení komunity urků, její víry, symbolů, vztahů a vlastních zákonů. Usazení publika kolem jednoho stolu považuji za geniální tah, který výrazně napomáhá celkovému sdělení.
Z vesměs vyrovnaných hereckých výkonů pro mě vyčníval V. Marhold - jeho tvárnost mě obrovsky baví.
(zadáno: 3.8.2020)
Inscenovaný koncert je přesné označení tvaru této inscenace a mně to tedy hodně sedlo. Tvůrci dali dohromdy tým velice talentovaných lidí. Díky tomu mělo představení spád, bylo zábavné, většinu času bez problémů udrželo pozornost. Zároveň nezůstalo nic dlužno antické tragédii tak, jak ji známe z hodin literatury.
Opravdu povedený počin se skvělou atmosférou.
(zadáno: 30.5.2013)
Putyka pro mě zůstane jedničkou, ovšem Slapstick Sonata mi přišla slabší i než Up'End'Down. Některá akrobatická čísla byla dechberoucí, ale humorné scénky mě nepobavily a jen jsem čekala, až bude konec.
(zadáno: 16.7.2018)
I zde přidávám 10% po představení v Roudnici 2019. Viděla jsem Fifi třikrát a každé další zhlédnutí mě bavilo více a více. Krátká, přesto promyšlená a dobře vystavěná jednohubka.
_____
Upřímně řečeno tento formát mě úplně neoslovil. Nicméně herecké kreace Vojty Duška pobaví natolik, že se při té vzpomínce směju ještě teď.
(zadáno: 27.6.2015)
Představení mě neskutečně zasáhlo. Sled epizod, které se prolínají a snaží pojmout složitost (nejen homosexuálních) vztahů v dnešní době, nenabízí konkrétní děj. Ale mně přišlo, že sdělení a myšlenky, které už byly k vidění mnohokrát, podává naléhavým, nebanálním a nebagatelizujícím způsobem.
Vložené písničky měly obrovskou sílu a vždy velice trefně doplňovaly aktuální epizodu, aranže Ivana Achera jsou prostě úžasné a Erika Stárková má hlas od Boha.
(zadáno: 15.11.2013)
75%
Výtečně přednesený zajímavý text, rozehraný děj důsledně dotažený ad absurdum. Což je zároveň pozitivum i výtka. I když to je vyloženě osobní povahy, některé situace se mi dost příčily.
Každopádně palec nahoru pro Violu, tato inscenace je trefou do černého!
(zadáno: 17.10.2018)
Vše podstatné již bylo napsáno. Výborný titul, který se skvěle hodí do prostoru Ungeltu, perfektně zahrané všemi představiteli.
(zadáno: 8.4.2012)
Soudě dle reakcí dětské části publika, pokud uvažujete zda ratolest vzít či ne, odpovídám ano. Bez dětí ovšem ne.
Režisérce je třeba přičíst k dobru, že scénář "vezmu vtip / vtipnou situaci či scénu a vyždímu z toho maximum" není divadelnímu diváku vůbec neznámý, navíc pro zabavení dětí nevyznívá trapně, naopak - baví. Baví děti.
Kostýmy moc pěkné, taktéž scéna (ta je asi nejsilnější stránkou) a hudba.
(zadáno: 3.2.2012)
Přestože téma je podáno s dostatečnou dávkou naléhavosti a text má silně dojímavé momenty, nemohu se zbavit pocitu, že z toho bylo možno "vyždímat" více. Přeci jen mluvíme o hrůzách, které mají v historii jen málo podobných a jako takové by měly být podle mě podávány v co nejsyrovějším hávu, jen tak, aby se nezapomnělo.
(zadáno: 16.11.2011)
Inscenace má silná a slabší místa. Ale ta silná místa jsou prostě natolik výživná (a zapamatováníhodná), že s radostí hodnotím vysoko. A běžím si koupit CD s písněmi právě z této hry!
(zadáno: 16.11.2011)
Tato ?Pratchettovka? pro mě nevybočuje z řady (těch celkem tří kusů, které jsem viděla). Je to vtipné, je to Dlouhá tak, jak ji milujeme (no, trošku mi chybí Vondráček), ale nic víc. To je prostě můj problém s komediemi, nad 70% jich dosahne jen skutečně velmi málo.
(zadáno: 7.1.2012)
Velice odlehčená zábava, ale proč ne. Znovu vidět nemusím, nelituji, že jsem viděla.
(zadáno: 16.11.2011)
Stroboskop na začátku je nepříjemný. Stroboskop na konci vysvětluje a dodává tomu použití smysl. Znepokojivá hra o zlu v ryzí neskryté podobě, o zlu číhajícím ve vnitrozemí afrického kontinentu na nově příchozí. Stanislav Majer dostává velký prostor a ? chvilka napětí ? beze zbytku jej využívá. Další silné postavy v podání pánů Fingera a Zacha dotváří trojúhelník různých stádií duše ? či srdce? ? zasažené zlem pocházejícím snad z jejich samotného nitra.
(zadáno: 16.11.2011)
Toto pro mě byla hra, která vzbudila spoustu otázek ? proč tu jsem? Co se na tom ostatním tak líbí? Proč jsou scéna a herci tak daleko? Co tím chtěl básník říct? Za každý otazník 10% dolů...
(zadáno: 22.10.2011)
Jsem fanynka hudby Depeche mode. Takže varování pro ostatní - neuslyšíte tam jediný jejich tón!
Marek Taclík umí, to není žádné překvapení, i zbylé obsazení hraje zdařile. Vyzdvihla bych Jaroslava Achab Haidlera, ten mi skutečně utkvěl v paměti víc, než kdokoliv další.

Proložení lyrickými přednesy je výborný nápad, ať už bylo záměrem cokoliv, myslím, že se to povedlo :)
(zadáno: 16.11.2011)
Asi jsem divná, ale Příbramské zpracování Pratchetta mě bavilo minimálně stejně tolik, jako inscenace v Dlouhé. Přičítám to hlavně (pro mě) novým tvářím, které neznám z jiných rolí a proto jsem si mohla dosyta užít mimiku, grimasy atd. aniž bych byla zatížena tím, že to už jsem viděla tamhle a tuhle. A trpaslíci na začátku byli naprosto super! A dráček! :)
(zadáno: 24.11.2016)
75%
Zdařile a poměrně klasicky zinscenovaný Čechov. Z hereckých výkonů bych rozhodně vyzdvihla Ninu Horákovou (i když tu ošklivku jí lze opravdu jen těžko věřit), Aleš Procházka s Vasilem Fridrichem byli též výborní.
(zadáno: 22.2.2019)
75%
Dle komentářů mají jednotlivá představení kolísavou kvalitu. Já měla včera štěstí. Výkon Ládi Hampla byl soustředěný a vášnivý. V jednu chvíli mi přišlo, že představení trochu ztrácí dech a jede tak nějak totéž stále dokola. Ale pak došlo na zpěv a mě to všechno začalo obrovsky bavit. A najednou konec. Rozhodně příjemně strávená hodinka a půl.
(zadáno: 12.8.2014)
35%
No tak...nejsilnější dojem na mě udělal Bořek Slezáček, který používá uvolňovací obličejové cviky jako herecké grimasy a to tak, že prakticky neustále, pokud hovoří k publiku. Občas jsem se musela podívat jinam, protože čeho je moc...
Na Báru Mottlovou jsem se vyloženě těšila, takže minimálně 10% putuje na její konto.
Před rokem jsem nevěřícně zírala na ohňostroj trapnosti, letos, vyzbrojena touto zkušeností, jsem se mohla už povznést a místy i pobavit.