Redakce

Pavla Haflantová

redakční zkratka: haf

souhrnná stránka redakceVolby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 9 10 11 12 13

(zadáno: 16.11.2011)
Je mi líto, že srážím tak krásně vysoké hodnocení (a nebýt nás tří heretiků, tak i vzácně shodné napříč uživateli a redakcí), ale já jsem se prostě nudila. Přestože paní Bohdanová i pan Somr zahráli skvěle, tak tato hra pro mě byla absolutně o ničem. Ani špatné svědomí, že zanedbávám své rodinné staříčky ve mě neprobudila. Přestávka mezi oběma půlkami byla natolik krátká, že jsem ani nestihla dopít svou dvojku červeného ? bohudík za stolečky. Ovšem doporučuji spíš kávu nebo jiný povzbuzující nápoj - podle mě je potřeba.
(zadáno: 16.11.2011)
Asi jsem divná, ale Příbramské zpracování Pratchetta mě bavilo minimálně stejně tolik, jako inscenace v Dlouhé. Přičítám to hlavně (pro mě) novým tvářím, které neznám z jiných rolí a proto jsem si mohla dosyta užít mimiku, grimasy atd. aniž bych byla zatížena tím, že to už jsem viděla tamhle a tuhle. A trpaslíci na začátku byli naprosto super! A dráček! :)
(zadáno: 16.11.2011)
Toto pro mě byla hra, která vzbudila spoustu otázek ? proč tu jsem? Co se na tom ostatním tak líbí? Proč jsou scéna a herci tak daleko? Co tím chtěl básník říct? Za každý otazník 10% dolů...
(zadáno: 16.11.2011)
Tato ?Pratchettovka? pro mě nevybočuje z řady (těch celkem tří kusů, které jsem viděla). Je to vtipné, je to Dlouhá tak, jak ji milujeme (no, trošku mi chybí Vondráček), ale nic víc. To je prostě můj problém s komediemi, nad 70% jich dosahne jen skutečně velmi málo.
(zadáno: 16.11.2011)
Nádherné, mrazivé, dojemné. Hra si pohrává s divákovým názorem na to, co je a není pravda, stírá hranici mezi dobrým a zlým (bleargh, to je tedy klišoidní věta) a zpochybňuje schopnost toto rozeznat či definitivně pojmenovat.
(zadáno: 16.11.2011)
Dívala jsem se na reality show, Jana Kříze oblibuji jež delší dobu, takže jsem šla na muzikál pozitivně naladěná. Naštěstí znám trošku práci (a humor) paní Osvaldové, proto některé textařské výstřelky vnímám jako vtípky (a nikoliv jako neschopnost najít lepší rým). Celkově jsem se bavila, jednotlivé role byly obsazené poměrně zdařile (s výjimkou pana Podhůrského), mrzí mě, že jsem neviděla čarodějnici Radky Pavlovčinové.
(zadáno: 16.11.2011)
Kombinace poslední řady (má chyba, uznávám), příšerného vzduchu a prakticky nulového děje mě přiměla k odchodu o přestávce. Přestože oba představitele považuji za herecká esa (no, upřímně, paní Stašovou o něco víc), tak hra mě vůbec nezaujala.
(zadáno: 16.11.2011)
75% Myslím, že k jakémusi uchopení a pochopení této inscenance může člověk dojít jen když aktivně chce. Pokud se oprostím od záměru autora (je to kacířská myšlenka?) hru neuvádět, připustím, že jsem předlohu neviděla a soustředím se pouze na sdělení, které mi bylo zprostředkováno, potom musím chválit ? a smířit se s myšlenkou, že manipulace médii je všudypřítomná a týká se i mě.
(zadáno: 16.11.2011)
(zadáno: 16.11.2011)
Poněkud nekonzistentní?lze doporučit jako volbu, pokud chce někdo vidět ?tak trochu jiné pojetí Shakespeara.?
(zadáno: 16.11.2011)
Myslím, že se MDP celkem podařilo vystihnout to, co si lidé představují pod Shakespearovým Learem. Hlavně zásluhou pánů Vlasáka a Dvořáka, kteří hráli naprosto výborně. Bohužel stejný termín jako já navštívila i jakási školní skupina, která zážitek ze hry trošku devalvovala (zpodobnění šílenství zoufalého krále prostě není místo, kde se mají puberťačky hihňat).
(zadáno: 16.11.2011)
Kabaret je útvar, který asi dokážu ocenit jen ve skutečně velkolepém provedení. Dlouhá je mou oblíbenou scénou, ale toto představení mi moc nesedlo (ale díky panu Vondráčkovi za program :)
(zadáno: 16.11.2011)
Hodnocení píšu po roce od shlédnutí a pravda je, že přestože jsem tenkrát byla hereckými výkony nadšena a délka mě nijak neobtěžovala, tak žádný dojem ve mě po roce nepřetrval?. Ale zvedám z původně plánovaných 60 na 70%, protože vím, jak mi to tenkrát přišlo nespravedlivé vůči hercům, že jsou za svou snahu a skvělý výkon (před téměř prázdným hledištěm neošizený) pramálo odměněni potleskem, který v obrovském prostoru téměř zanikal.
(zadáno: 22.10.2011)
Pozor, v této krátké koláži monologů a - více méně náhodných - dialogů se vyskytuje nadměrné množství sprostých slov (nebo chcete-li to intelektuálně - vulgarit). Ale oba herci to podávají kouzelným způsobem :)
(zadáno: 22.10.2011)
A mně se to líbilo. A moc!

Skoro mě mrzí, že se cítím být nucena psát komentář jako opozici k ostatním názorům, ale já jsem velmi silně vnímala emoce postav na jevišti. A to je pro mě vždy důvodem hodnotit vysoko - když se na divadlo nedívám, ale když jej vnitřně vnímám.
(zadáno: 22.10.2011)
Jsem fanynka hudby Depeche mode. Takže varování pro ostatní - neuslyšíte tam jediný jejich tón!
Marek Taclík umí, to není žádné překvapení, i zbylé obsazení hraje zdařile. Vyzdvihla bych Jaroslava Achab Haidlera, ten mi skutečně utkvěl v paměti víc, než kdokoliv další.

Proložení lyrickými přednesy je výborný nápad, ať už bylo záměrem cokoliv, myslím, že se to povedlo :)
(zadáno: 22.10.2011)
Valentův Rain man je velmi dobře ztvárněný. Oproti jiným hodnotitelům mi i Konečného Charlie přišel přesný, otravný, rozháraný ale snad kdesi hodně uvnitř dobrý člověk - nebo aspoň člověk se schopností dobro rozpoznat.

Ostatní postavy v podstatě nedělají nic, než že posouvají Rayovo vnímání světa a Charlieho vnímání Raye. A o tom to je.
(zadáno: 22.10.2011)
75%, ale 80% dát nemohu. Jiří Langmajer mě přesvědčil (po Oidipovi jsem váhala), Kláru Issovou mám všeobecně ráda, stejně jako třeba Zuzanu Slavíkovou. Výběr hostů se prostě povedl.

Celkově silná hra, Höfgenovi věřím, že nic než divadlo a vlastní uplatnění v něm jej nezajímá. Tomu odpovídá vlastně i skutečnost, že ostatní postavy jsou o něco plošší, mají málo prostoru - Hendrik Höfgen myslí jen na sebe a strhává si veškerou pozornost.

Určitě stojí za to Mefista vidět.
(zadáno: 22.10.2011)
Jedním slovem nádhera. Setkání dvou lidí, mezi kterými přeskočí jiskra. A místo děje plejáda možností, ohňostroj pocitů, skutečně věrné uchopení neuchopitelného, tedy jednoho okamžiku.

Další stránky hodnocení: << < 9 10 11 12 13