Redakce

Pavla Haflantová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (338)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 1.1.2014)
Mám ráda dramaturgii Divadla Kampa, proto je mi občas zatěžko hodnotit.
Inscenace má svou sílu, obě herečky předvádějí vynikající výkony a vyzařují z nich osobnosti dalece přesahující samotné představení. Přesto, příběh Tonky Šibenice ve mně nezanechal žádný výrazný dojem, jsou to spíše momentky. I tak v žádném případě návštěvy nelituji :)
Malé upozornění: domnívám se, že inscenace není vhodná pro děti mladší řekněme 14 let.

(zadáno: 1.1.2014)
65%
Vtipná, chytře napsaná hříčka, se kterou si ve Strašnicích celkem dobře poradili.
(zadáno: 20.12.2013)
65%
I přes úpornou snahu tvůrců do inscenace předloha místy prosákla a tyto momenty, takové ty mrazivě dürrenmattovské, mě bavily nejvíce. Herecky vyrovnané na slušné úrovni, ovšem trošinku víc než ostatní mě zaujala Hana Mathauserová.
Přeji inscenaci vysokou návštěvnost, už jen aby se vžilo pojmenování takového toho dne, kdy se člověku prostě nedaří...
(zadáno: 29.11.2013)
Je velice těžké hodnotit tuto inscenaci...představitelkám nelze upřít nasazení, rituál na jevišti skutečně prožívají. Ale téměř vše, co se přede mnou odehrálo, mi bylo tak nějak lhostejné, necítila jsem se být součástí.
Přesto se souboru hlavně ke konci podařilo vytvořit velice příjemnou, pospolitou atmosféru, která přetrvala i po skončení potlesku.
(zadáno: 22.11.2013)
Při sledování inscenace jsme si nemohla nevzpomenout na loňské Svěcení jara. Absolventi dostali možnost předvést své silné stránky, ať už se jednalo o pohyb, zpěv či recitaci.
Některé scény vyzněly velice silně, mrazivé i dojemné. Doufám, že budu mít možnost si tento zážitek zopakovat, za mě rozhodně majstrštyk letošního ročníku!
(zadáno: 22.11.2013)
Zajímavý a do značné míry originální koncept, který stojí za vidění. Mladí divadelníci si k inscenování rozhlasové hry vybrali "Sinclairovku", která jim dala dostatek prostoru vyřádit se v různých prostředích a na skutečně velice rozličných postavách.
Přes všechny klady ale vyznělo představení nekonzistentně, vizuální stránka místy mátla či rušila a konec, jakkoliv vtipný, byl poněkud násilný.
(zadáno: 22.11.2013)
Velice zajímavý a poutavý příběh přinesl barvitý náhled na rozporuplnou osobnost Alana Turinga. Autoři dokázali přesvědčivě zobrazit časy, kdy homosexualita byla nejen stigmatem, ale dokonce zločinem, a trest se tak nevyhýbal ani (skrytým) hrdinům své doby.
Všichni tři představitelé ukázali skvělé výkony a mrzí mě jen to, že liberečtí nezavítají do Prahy častěji.
(zadáno: 22.11.2013)
Další vtipná hra z produkce CC. Soubor oživil Ivan Lupták s pochopením pro autorův humor a správnou míru nadsázky.
(zadáno: 15.11.2013)
75%
Výtečně přednesený zajímavý text, rozehraný děj důsledně dotažený ad absurdum. Což je zároveň pozitivum i výtka. I když to je vyloženě osobní povahy, některé situace se mi dost příčily.
Každopádně palec nahoru pro Violu, tato inscenace je trefou do černého!
(zadáno: 14.11.2013)
Nesdílím nadšení kolegů nad textem, pro mě to byla příjemná, zábavná, brzy zapomenutelná hodinka, kdy se sešly skutečně vynikající mladé herečky.
Jednotlivé postavy byly dobře odlišené, nebylo těžké se orientovat.
(zadáno: 11.11.2013)
65%
Zajímavá, působivá atmosféra, dobré i vynikající herecké výkony (jak kdo), inspirace Štindlovým Mondscheinem (nemluvila bych o dramatizaci, z příběhu je zachována tak jedna třetina).
(zadáno: 11.11.2013)
75%
Tento text určitě nesedne každému a tak hlavně první polovina může být pro mnohé až úmorná. Mně ovšem představení od začátku do konce bavilo, ve vážnějších i odlehčených scénách. Herecký soubor se předvedl ve skvělém světle.
(zadáno: 11.11.2013)
Zajímavá inscenace, kde i přes nepříliš šťastnou režii zažije divák okamžiky velice silných emocí. Tomáš Krejčíř náročnou roli zvládá, herecky ovšem kraluje Miloslav Mejzlík. Mé první setkání se Strašnickým divadlem rozhodně nebylo poslední!
(zadáno: 11.11.2013)
Když v Československu vycházela předloha jen v samizdatu, nikdo nepotřeboval vysvětlit, jak přesně to odpovídá komunistické době. Tyto doslovné příklady podle mého inscenaci značně ublížily.

Mé hodnocení patří tradičně bezchybnému herectví DPB, stejně jako Mikuláškovu režijnímu stylu (ovšem v kratších inscenacích jej ocením více).

(zadáno: 31.10.2013)
85%
Toto je pro mě Divadlo...když se při některé scéně přistihnu se zatajeným dechem a otevřenou pusou, když na konci tleskám tak, že mě bolí ruce (a to se považuji za trénovanou!).
Veršované romantické drama nebude šálek kávy pro každého, ale věřím, že lépe se již prakticky nastudovat nedá. Soubor DPB opět předvedl své kvality!
(zadáno: 27.10.2013)
50% za formu. Pohybové ztvárnění mě bavilo, herecké výkony taktéž. Obsah mě však více či méně míjel a já tak většinu času čekala na konec.
(zadáno: 25.10.2013)
Na hře je ruský původ citelně znát (což obvykle považuji za plus), ovšem inscenace mě výrazně nezaujala. Nevím, zda se jednalo o ne příliš povedené představení 24.10., ale jako by kolega Pařízek viděl něco naprosto jiného. J. Voverková mi přišla velice nepřesvědčivá, i mnozí ostatní neudrželi jistotu hereckého výrazu. Více mě zaujaly pouze I. Firlová a I. Holubová.

Jsem velice zvědavá na zbylé absolventské inscenace.
(zadáno: 1.10.2013)
Jedno z mých oblíbených témat (jakkoliv hrůzně to v souvislosti s holocaustem zní), tentokrát v komorním podání. Stanislav Zindulka podává velice přesvědčivý, dojemný výkon a postupně odkrývá divákům, vyšetřovateli i sobě neuvěřitelný příběh.
Při zpětném pohledu mě zaujalo veskrze nejednoznačné vyznění, nelze oddělit dobré od zlého, což je u tohoto tématu unikátní. Zároveň však takové pojetí (ne)viny může být na úkor (dle mého) žádoucí apelativnosti.
Několik nepřesvědčivých, zkratkovitých momentů (jdoucích na vrub částečně autorovi, částečně režii) mě vede k celkovému hodnocení 70%.
(zadáno: 30.9.2013)
Přestože scénické čtení (v jiném obsazení) slibovalo mnohem zajímavější, syrovější zpracování inscenace, ve výsledku jsem zklamaná nebyla. Inscenace mi přišla čitelná, v ději ani smyčkách jsem se neztrácela.

Škoda (v poslední době poněkud nadužívané) groteskní stylizace, kterou je možné zdánlivě omluvit spoustu nedostatků.
(zadáno: 27.9.2013)
Pokud si odpustíme k autorovi přiřazovat slovo „typický“ (vzhledem k jeho věku, i přes autorskou plodnost), řekla bych, že dokázal překvapit, kteroužto schopnost mu kritika v minulé sezoně již upírala.

Režisér Fuit se s přechodem od televizních seriálů vypořádal velice dobře, herce vedl s pochopením pro Kolečkův humor. Všichni tři představitelé hráli přesvědčivě, Jana Pidrmanová udržela správnou míru nadsázky, pro Ondru Pavelku skvěle využitá příležitost.

70% je možná zbytečně lichotivých, ale...je to Rubín a je to Kolečko :)
(zadáno: 21.9.2013)
Racek ve Stavovském byl především skvěle zahraný, paní Medvecká by si zasloužila samostatný potlesk. Přesto mi v tom všem něco chybělo.

Obecný povzdech: asi nikdy nepochopím, proč jsou Čechovovy hry označovány za komedie...
(zadáno: 19.9.2013)
Úvodní představení pana M. včetně ukázky jeho světa je zbytečně dlouhé (navíc se zde nadsázka zčásti mísí s neznalostí, kterou ale povětšinou diváci nejspíš sdílí).

Druhá polovina nabere tempo a švih, jen politické aktualizace vyzněly možná trošku násilně.
(zadáno: 6.9.2013)
Velice povedený projekt!

Zvolená forma přímo doplňuje obsahovou stránku a velice autenticky převádí do divadelního tvaru specifickou atmosféru knihy. Divák je více, než jen pozorovatelem, stává se součástí příběhu.

Tleskám (inscenačnímu týmu), tleskám (všem zúčastněným umělcům), tleskám (divákům, kteří si na Golema zajdou)! (více v článku na blogu)
(zadáno: 12.8.2013)
Příjemný muzikálový zážitek, kterému by se něco určitě dalo vytknout, ale výsledek přesto zůstává velice nadprůměrným.

Roman Tomeš je ve skvělé formě (jeho Glory se mi líbila více než filmová verze) a Míša Nosková, kterou jsem na živo viděla poprvé, byla úžasná. Dále mě velice bavila Tereza Martinková, zaujali Oldřich Smysl a Lukáš Pečenka.

Doufám, že dojde k uvedení české verze muzikálu!
(zadáno: 2.8.2013)
Inscenace vrší jeden otřepaný laciný vtip na druhý, nad "herectvím" jsem v prvních minutách nevěřícně kroutila hlavou, druhá polovina byla naprosto zbytečná a tedy o poznání nudnější, než první. I reakce publika byla vlažná (evidentně existuje hranice, pod kterou ani "dav" neklesne), závěrečný potlesk vyloženě ze slušnosti.

Přesto, lze najít pozitiva (s velikým úsilím a maličká pozitiva). Několik vtipů, jakkoliv laciných, mě skutečně pobavilo, Bára Mottlová potěší nejedno mužské oko a v první půlce jsem se opravdu nenudila.