Pavla Haflantová

75%
Výtečně přednesený zajímavý text, rozehraný děj důsledně dotažený ad absurdum. Což je zároveň pozitivum i výtka. I když to je vyloženě osobní povahy, některé situace se mi dost příčily.
Každopádně palec nahoru pro Violu, tato inscenace je trefou do černého!

Nesdílím nadšení kolegů nad textem, pro mě to byla příjemná, zábavná, brzy zapomenutelná hodinka, kdy se sešly skutečně vynikající mladé herečky.
Jednotlivé postavy byly dobře odlišené, nebylo těžké se orientovat.

65%
Zajímavá, působivá atmosféra, dobré i vynikající herecké výkony (jak kdo), inspirace Štindlovým Mondscheinem (nemluvila bych o dramatizaci, z příběhu je zachována tak jedna třetina).

75%
Tento text určitě nesedne každému a tak hlavně první polovina může být pro mnohé až úmorná. Mně ovšem představení od začátku do konce bavilo, ve vážnějších i odlehčených scénách. Herecký soubor se předvedl ve skvělém světle.

Zajímavá inscenace, kde i přes nepříliš šťastnou režii zažije divák okamžiky velice silných emocí. Tomáš Krejčíř náročnou roli zvládá, herecky ovšem kraluje Miloslav Mejzlík. Mé první setkání se Strašnickým divadlem rozhodně nebylo poslední!

Když v Československu vycházela předloha jen v samizdatu, nikdo nepotřeboval vysvětlit, jak přesně to odpovídá komunistické době. Tyto doslovné příklady podle mého inscenaci značně ublížily.

Mé hodnocení patří tradičně bezchybnému herectví DPB, stejně jako Mikuláškovu režijnímu stylu (ovšem v kratších inscenacích jej ocením více).

85%
Toto je pro mě Divadlo...když se při některé scéně přistihnu se zatajeným dechem a otevřenou pusou, když na konci tleskám tak, že mě bolí ruce (a to se považuji za trénovanou!).
Veršované romantické drama nebude šálek kávy pro každého, ale věřím, že lépe se již prakticky nastudovat nedá. Soubor DPB opět předvedl své kvality!

50% za formu. Pohybové ztvárnění mě bavilo, herecké výkony taktéž. Obsah mě však více či méně míjel a já tak většinu času čekala na konec.

Na hře je ruský původ citelně znát (což obvykle považuji za plus), ovšem inscenace mě výrazně nezaujala. Nevím, zda se jednalo o ne příliš povedené představení 24.10., ale jako by kolega Pařízek viděl něco naprosto jiného. J. Voverková mi přišla velice nepřesvědčivá, i mnozí ostatní neudrželi jistotu hereckého výrazu. Více mě zaujaly pouze I. Firlová a I. Holubová.

Jsem velice zvědavá na zbylé absolventské inscenace.

Jedno z mých oblíbených témat (jakkoliv hrůzně to v souvislosti s holocaustem zní), tentokrát v komorním podání. Stanislav Zindulka podává velice přesvědčivý, dojemný výkon a postupně odkrývá divákům, vyšetřovateli i sobě neuvěřitelný příběh.
Při zpětném pohledu mě zaujalo veskrze nejednoznačné vyznění, nelze oddělit dobré od zlého, což je u tohoto tématu unikátní. Zároveň však takové pojetí (ne)viny může být na úkor (dle mého) žádoucí apelativnosti.
Několik nepřesvědčivých, zkratkovitých momentů (jdoucích na vrub částečně autorovi, částečně režii) mě vede k celkovému hodnocení 70%.

Přestože scénické čtení (v jiném obsazení) slibovalo mnohem zajímavější, syrovější zpracování inscenace, ve výsledku jsem zklamaná nebyla. Inscenace mi přišla čitelná, v ději ani smyčkách jsem se neztrácela.

Škoda (v poslední době poněkud nadužívané) groteskní stylizace, kterou je možné zdánlivě omluvit spoustu nedostatků.

Pokud si odpustíme k autorovi přiřazovat slovo „typický“ (vzhledem k jeho věku, i přes autorskou plodnost), řekla bych, že dokázal překvapit, kteroužto schopnost mu kritika v minulé sezoně již upírala.

Režisér Fuit se s přechodem od televizních seriálů vypořádal velice dobře, herce vedl s pochopením pro Kolečkův humor. Všichni tři představitelé hráli přesvědčivě, Jana Pidrmanová udržela správnou míru nadsázky, pro Ondru Pavelku skvěle využitá příležitost.

70% je možná zbytečně lichotivých, ale...je to Rubín a je to Kolečko :)

Racek ve Stavovském byl především skvěle zahraný, paní Medvecká by si zasloužila samostatný potlesk. Přesto mi v tom všem něco chybělo.

Obecný povzdech: asi nikdy nepochopím, proč jsou Čechovovy hry označovány za komedie...

Úvodní představení pana M. včetně ukázky jeho světa je zbytečně dlouhé (navíc se zde nadsázka zčásti mísí s neznalostí, kterou ale povětšinou diváci nejspíš sdílí).

Druhá polovina nabere tempo a švih, jen politické aktualizace vyzněly možná trošku násilně.

Velice povedený projekt!

Zvolená forma přímo doplňuje obsahovou stránku a velice autenticky převádí do divadelního tvaru specifickou atmosféru knihy. Divák je více, než jen pozorovatelem, stává se součástí příběhu.

Tleskám (inscenačnímu týmu), tleskám (všem zúčastněným umělcům), tleskám (divákům, kteří si na Golema zajdou)! (více v článku na blogu)

Příjemný muzikálový zážitek, kterému by se něco určitě dalo vytknout, ale výsledek přesto zůstává velice nadprůměrným.

Roman Tomeš je ve skvělé formě (jeho Glory se mi líbila více než filmová verze) a Míša Nosková, kterou jsem na živo viděla poprvé, byla úžasná. Dále mě velice bavila Tereza Martinková, zaujali Oldřich Smysl a Lukáš Pečenka.

Doufám, že dojde k uvedení české verze muzikálu!

Inscenace vrší jeden otřepaný laciný vtip na druhý, nad "herectvím" jsem v prvních minutách nevěřícně kroutila hlavou, druhá polovina byla naprosto zbytečná a tedy o poznání nudnější, než první. I reakce publika byla vlažná (evidentně existuje hranice, pod kterou ani "dav" neklesne), závěrečný potlesk vyloženě ze slušnosti.

Přesto, lze najít pozitiva (s velikým úsilím a maličká pozitiva). Několik vtipů, jakkoliv laciných, mě skutečně pobavilo, Bára Mottlová potěší nejedno mužské oko a v první půlce jsem se opravdu nenudila.

65%
Příjemná odlehčená inscenace, velmi dobře jsem se bavila.

64,99%
Špinarova režie je znát, což je vždy plus. Herecky mě nejvíce bavili Jiří Černý (ovšem toto pojetí jeho postavy nemůže sednout každému), a  hrubý, lehce vulgární a vidlácký Roman Zach.
Inscenaci by prospělo zkrácení (je otázkou, zda není minimální délka součástí zadání), některá čísla, přestože zábavná a divácky vděčná, jsou evidentně pouze natahovací výstelkou.

Příjemná atmosféra, několik zábavných hereckých kreací (Csongor Kassai a hlavně Marek Daniel!), pěkná scéna, hudba...a na druhou stranu několik vyloženě nudných míst, rozvleklá první polovina, rutinní výkony několika herců a na závěr poněkud nijaký celkový dojem.

Karel Dobrý hraje jako o život...

Fascinující...bezprostředně po představení jsem nevěděla, co si myslet. Ovšem při zpětném ohlédnutí si uvědomuji, že nevycházím z úžasu.

A píšu a mažu a píšu a mažu...je velice těžké vystihnout, co mě na této inscenaci tolik zaujalo. Postava Ireny Kristekové...až hororová atmosféra druhé části...Slovanská epopej...civilní, neosobní, skvělý Hynek Chmelař.

A naprosto geniální Ivanka Uhlířová!

Trefa do mého diváckého srdce a ještě jsem se během první půle stačila zamilovat do všech tří pánů! Tučňák odpuštěn a od včerejšího večera jsem věrnou fanynkou CC!

Samotná insceance mě více bavila v první, kabaretní půli - to je přirozeně otázka vkusu toho kterého diváka. Každopádně jsem dostala vrchovatou porci osvěžujícího, inteligentního humoru a nemůžu se dočkat, až je znovu uvidím :)

Velice dobrý text zdařile převedený do českých reálií. Pavla Beretová je naprosto kouzelná, ovšem čtyřčlenná "company" rozhodně nezůstává pozadu a pokud bych měla jmenovat, potom Vítů, Kobr, Vašák a Jeřábek. Prostě není slabého místa.
V tomto případě režisérka Deáková rozhodně boduje!

Povedené zpracování známého filmu (ano, vím, že text Seidler napsal divadelní hru, nicméně film byl přesto první). Myslím, že celý soubor své úlohy zvládl dobře a přestože výsledek z větší části stojí a padá na chemii ústřední dvojice, ostatní rozhodně nebyli do počtu (nemohu nezmínit pana Vlčka).
Rozhodně příjemná, doporučení- a návštěvyhodná inscenace.