Pavla Haflantová

Poněkud nekonzistentní?lze doporučit jako volbu, pokud chce někdo vidět ?tak trochu jiné pojetí Shakespeara.?

Kabaret je útvar, který asi dokážu ocenit jen ve skutečně velkolepém provedení. Dlouhá je mou oblíbenou scénou, ale toto představení mi moc nesedlo (ale díky panu Vondráčkovi za program :)

Prostě výborná Maděričová....a na Švehlíka ráda koukám :)

Toto pro mě byla hra, která vzbudila spoustu otázek ? proč tu jsem? Co se na tom ostatním tak líbí? Proč jsou scéna a herci tak daleko? Co tím chtěl básník říct? Za každý otazník 10% dolů...

Jsem fanynka hudby Depeche mode. Takže varování pro ostatní - neuslyšíte tam jediný jejich tón!
Marek Taclík umí, to není žádné překvapení, i zbylé obsazení hraje zdařile. Vyzdvihla bych Jaroslava Achab Haidlera, ten mi skutečně utkvěl v paměti víc, než kdokoliv další.

Proložení lyrickými přednesy je výborný nápad, ať už bylo záměrem cokoliv, myslím, že se to povedlo :)

Vždycky jsem měla problém s hrami, ve kterých se nic neděje a pak se nic nestane. Pak je velice těžké o představení cokoliv napsat. Procenta jdou čistě za hereckými výkony.

55%
Inscenaci jsem viděla dvakrát... protože jsem si nepamatovala, že už jsem to viděla.
Během sledování mě představení vlastně v obou případech bavilo a navíc mám pocit, že se Karin Borovcová neuvěřitelně posouvá.
Role a výkon Tomáše Harta je fascinující sám(a) o sobě.
Jenže prostě po skončení představení nezůstává v podstatě nic.

54,9%
Hra, která se zabývá věčnými tématy mužů a žen, vztahů a sexu. Ale po dvou dnech si z představení vybavuji velice málo. Pokud vím, bavila jsem se, přepálená vulgarita mě neurážela. Ráda bych viděla kompletní obsazení, je proto možné, že zajdu ještě aspoň jednou. Pak si třeba zapamatuji i jak to končí :)

Nemám moc co dodat ke komentáři Michala Nováka, audiovizuální nátřesk, několik velice silných momentů, ale bohužel pár rozvleklých scén na hranici snesitelnosti.

Je velice těžké hodnotit tuto inscenaci...představitelkám nelze upřít nasazení, rituál na jevišti skutečně prožívají. Ale téměř vše, co se přede mnou odehrálo, mi bylo tak nějak lhostejné, necítila jsem se být součástí.
Přesto se souboru hlavně ke konci podařilo vytvořit velice příjemnou, pospolitou atmosféru, která přetrvala i po skončení potlesku.

50% za formu. Pohybové ztvárnění mě bavilo, herecké výkony taktéž. Obsah mě však více či méně míjel a já tak většinu času čekala na konec.

I přes celkovou nesoudržnost inscenace se člověk může pobavit. Více v blogu. (více v článku na blogu)

I přes velké množství zajímavých paralel a jiných prostředků (kouzelné kostýmy například) jsem nebyla nijak zasažena.

Soudě dle reakcí dětské části publika, pokud uvažujete zda ratolest vzít či ne, odpovídám ano. Bez dětí ovšem ne.
Režisérce je třeba přičíst k dobru, že scénář "vezmu vtip / vtipnou situaci či scénu a vyždímu z toho maximum" není divadelnímu diváku vůbec neznámý, navíc pro zabavení dětí nevyznívá trapně, naopak - baví. Baví děti.
Kostýmy moc pěkné, taktéž scéna (ta je asi nejsilnější stránkou) a hudba.

Velice odlehčená zábava, ale proč ne. Znovu vidět nemusím, nelituji, že jsem viděla.

Viděna pouze druhá a třetí povídka kvůli zdravotní indispozici pana Zahálky. Nicméně i tak budu hodnotit.

Host z Hollywoodu - Přišlo mi, že ústřední dvojice si to užívá a jejich stylizace mi přišla velice zábavná. Nicméně celkově zhodnoceno...na "obyčejnou lehkou komedii" až příliš obyčejné a nevýrazné.

Věrní hosté - Tak tohle už jsem vůbec moc nepobrala. Co tímhle chtěl autor říct je mi záhadou a přišlo mi to vlastně celé tak nějak zbytečné. Za týden už si nevzpomenu, co se tam stalo...

V rámci her Paulová + Zedníček slabší...asi proto, že k nim přidali další herce, což této dvojici prostě moc nesvědčí.

35%
No tak...nejsilnější dojem na mě udělal Bořek Slezáček, který používá uvolňovací obličejové cviky jako herecké grimasy a to tak, že prakticky neustále, pokud hovoří k publiku. Občas jsem se musela podívat jinam, protože čeho je moc...
Na Báru Mottlovou jsem se vyloženě těšila, takže minimálně 10% putuje na její konto.
Před rokem jsem nevěřícně zírala na ohňostroj trapnosti, letos, vyzbrojena touto zkušeností, jsem se mohla už povznést a místy i pobavit.

Váhám mezi slovy "banální" a "nesrozumitelné".

Vyprázdněnost dnešní doby je rozhodně aktuálním (a také oblíbeným) tématem, nicméně ztvárnění v iPlay mi nepřišlo ničím obohacující.

Původně jsem plánovala i 50%, ale pravdou je, že hodnotíme provedení, ne text (který mě velice bavil).
Nešťastné (ne)řešení scény, matoucí dvojrole. Herci občas - zvlášť ke konci - vypadali, že už to hlavně chtějí mít za sebou.
Nevěřím, že měl pan režisér představu a toto je výsledek...velká škoda.

Je mi líto, že srážím tak krásně vysoké hodnocení (a nebýt nás tří heretiků, tak i vzácně shodné napříč uživateli a redakcí), ale já jsem se prostě nudila. Přestože paní Bohdanová i pan Somr zahráli skvěle, tak tato hra pro mě byla absolutně o ničem. Ani špatné svědomí, že zanedbávám své rodinné staříčky ve mě neprobudila. Přestávka mezi oběma půlkami byla natolik krátká, že jsem ani nestihla dopít svou dvojku červeného ? bohudík za stolečky. Ovšem doporučuji spíš kávu nebo jiný povzbuzující nápoj - podle mě je potřeba.

Na Vinohradech jim to jde lépe...

Jsem si jistá, že tato inscenace si své publikum najde. Nicméně pokud si přečtete blog Toho druhého, vytěžíte z něj nejspíš víc, než z dvou a půl hodin v Kalichu.

Fáze očekávání byla vystřídána fází zklamání...neuvěřitelně laciný...snad ani ne humor. O burachech, pro...