Redakce

Pavla Haflantová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (355)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 26.10.2017)
Fascinující podívaná. Prolínání dvou časových / dějových rovin pomáhá udržet pozornost, z některých písní mrazí, stejně jako z hereckého výkonu J. Grundmana.
Ostatní herci ale rozhodně nezaostávají a skvěle se vyrovnávají s množstvím postav.
5% navíc s díky za večeři.
(zadáno: 19.10.2017)
Beze zbytku souhlasím s komentářem kolegy Pařízka. Potěšila mě režijní invence Jiřího Pokorného v poslední scéně. Hra jako taková umí vyvolat mnohé otázky o etice, morálce, zodpovědnosti atp. - kdo chce přemýšlet, bude mít o čem, kdo nechce, příjemně se pobaví.
(zadáno: 2.10.2017)
Skuteční Romeo a Julie, mladí, svěží, přesvědčiví. Už teď se těším, až budu chodit na Anežku a Samuela do DISKu. Přestože by se toho dalo vypíchnout více (souhlasím s kolegou Holubcem a přidávám slzy Petra Šedivého), budu se držet názvu. V Roudnici a na Točníku jsem prostě měla oči jen pro Romea a Julii.
(zadáno: 2.10.2017)
Martin Vokoun s Lukášem Pečenkou zvolili originální interpretaci tohoto kdysi skandálního textu. Vše do sebe krásně zapadá, za režii bych přidala samostatný potlesk.
Být to mé první setkání s Probuzením jara, asi bych jásala. Ale některé změny, ať už charakterů nebo scén, nejsou v souladu s mým chápáním textu, proto zůstanu na 70%.
(zadáno: 2.10.2017)
Velice zdařilá dramatizace, autorům se podařilo vystihnout atmosféru předlohy. O výkonu Tomáše Havlínka jsem předem nijak nepochybovala, ale představení (pro mě) opanoval Jakub Koudela, na jehož výstupy jsem se těšila. Pro mě dosud neznámá Agáta Kryštůfková zaujala svým pohybovým talentem.
Kdo má rád Dostojevského, neměl by si nechat tuto inscenaci ujít!
(zadáno: 10.5.2017)
Práce Martina Satoranského mě vyloženě baví a zde se potkal se souborem, kterému dokázal najít (a přeložit) hru skutečně na tělo. Výsledek je zábavný, poutavý, místy mrazivý i lehce poučný.
(zadáno: 10.5.2017)
Na představení jsem ocenila především fakt, že herci ani na vteřinu nevypadli z role - i když zrovna nebyli v centru dění, stále reagovali na vše, co se odehrávalo, a tím dodávali celku na mrazivosti i přesvědčivosti.
Nejvíce se mi líbil M. Etzler coby prohnaný a bezskrupulózní primář. Postava Jana Plouhara se dá chápat jako "primář před dvaceti lety" a potom by jeho chování a pojetí bylo přímo geniálním režijním tahem.
Určitě bych se ale obešla bez (až trapně prvoplánových) narážek na současnou politickou situaci, hra snadno obhájí svou nadčasovost i bez nich.
(zadáno: 10.5.2017)
Zajímavý text a několik dost pozoruhodných hereckých výkonů dělá z inscenace kousek, který rozhodně stojí za návštěvu.
(zadáno: 23.2.2017)
Viděno v obou alternacích, inscenace má své klady i zápory, nic podstatného bych ovšem nevytkla. Nejvíce na mě zapůsobila Máša M.-L. Purkrábkové, hlavně pro mě dosti novým, odlišným pojetím postavy.
V souboru jsou i další zajímavé tváře, v jejichž hereckou budoucnost pevně věřím.
(zadáno: 24.11.2016)
75%
Zdařile a poměrně klasicky zinscenovaný Čechov. Z hereckých výkonů bych rozhodně vyzdvihla Ninu Horákovou (i když tu ošklivku jí lze opravdu jen těžko věřit), Aleš Procházka s Vasilem Fridrichem byli též výborní.
(zadáno: 12.6.2016)
75%
Skvěle využitý prostor, fascinující vizuál, nicméně poslední třetina už mi přišla zbytečně natahovaná. Velice mě zaujaly výkony M. Mejzlíka a J. Černého. Určitě by stálo za minimálně druhé zhlédnutí, v inscenaci je mnoho symbolů a souvislostí, které možná není snadné pochopit na první pokus.
(zadáno: 6.5.2016)
Tohle se velice těžko hodnotí. Nějakou dobu mi trvalo se naladit na představení, nějak se do něj dostat. Potom jsem byla až do přestávky naprosto fascinována. Druhá půlka mé nadšení opět zkrotila, neviděla jsem v ní už žádný přínos.
Každopádně myslím, že zinscenovat daný text právě takovým způsobem by zde nikdo jiný než J. Frič nedokázal. Jeden až nechce vědět, co se mu honilo při zkoušení hlavou...
(zadáno: 6.5.2016)
Líbí se mi způsob, jakým autor představil málo známý příběh odvážné skautské vedoucí. Navíc se tvůrcům povedlo pobouřit část skautské obce - a v dnešním Česku pobouřit divadlem, to už je opravdu dobrý výkon!
(zadáno: 2.2.2016)
Trefný pohled do života třicátníků. I když se jedná o oblíbené a často omílané téma, Modzelewski dokázal vytvořit pravdivou divadelní zkratku, aniž by přitom musel sáhnout ke karikatuře či přehnané nadsázce.
Polský inscenační tým odvedl skvělou práci a herci tak měli na čem stavět. Rozhodně stojí za zhlédnutí!
(zadáno: 11.1.2016)
Roztomilá a rozverná inscenace pro děti i dospělé.
(zadáno: 21.12.2015)
Příjemná inscenace, která udržela pozornost celého hlediště plného dětí.
(zadáno: 14.12.2015)
První polovina slušná antická tragédie, druhá zase naprosto klasická shakespearovská komedie - to vše inscenováno po dejvicku. Za mě dobrý :)
(zadáno: 16.11.2015)
Vynikající herecké výkony a vtipná, dobře napsaná hra, s několika velice trefnými postřehy. Rozhodně stojí za zhlédnutí.
(zadáno: 9.1.2015)
Vynikající šílenství Ofélie, skvělá druhá půlka, strhující závěrečná scéna. Vlastně mi tam téměř nic nevadilo, ale zároveň mě skoro nic nenadchlo.
(zadáno: 10.11.2014)
75%
Miluji Čechova a pokud se povede variace na jeho dílo, vždy se ráda podívám. Vyšší procenta nemohu dát, protože po 10 dnech ve mně nezůstalo moc dojmů. Za sebe musím vyzdvihnout výkon Marka Cisovského, který zahrál Lepechina autentického a dojemného.
(zadáno: 18.10.2014)
Tentokrát přinesla La Putyka spíše nápaditost a hravou atmosféru, než dechberoucí akrobacie, ale stále si drží vysoký standard. Jiří Kohout je opět tím průvodcem, který je nám všem tak nějak blízký, ale moc se mi líbil Vojtěch Fülep, který vévodil mnoha scénám svou přirozenou komikou.
Myslím, že Play je ideální inscenací, pokud chcete představit dítěti svět nového cirkusu!
(zadáno: 30.6.2014)
Hravá a nápaditá inscenace s pěknými písničkami.
(zadáno: 19.2.2014)
65%
Podle mě se jedná o inscenaci, kterou tvůrci udělali primárně pro herce - a ti, kterým se podaří u řemesla udržet, za ni budou jednou nejspíš i dost rádi.
Přestože si otevřená výpověď udržela mou pozornost po celou dobu a pomohla mi velice dobře odlišit a zapamatovat si jednotlivé absolventy, jedná se o jednorázový zážitek, který není důvod opakovat.
(zadáno: 15.1.2014)
Stojí za zhlédnutí i za výlet z nedaleké Prahy. Režijně i dramaturgicky dobře uchopeno, díky tomu + díky přesným hereckým výkonům inscenace v dobrém tempu udrží divákovu pozornost od začátku do konce.