Redakce

Tereza Szkatulová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (28)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

 <  1 2
(zadáno: 1.12.2013)
Ve hře Tomáše Svobody, ve hře, která s lehkostí mísí realitu se snem, nenacházím slabé místo. Herecké výkony Báry Polákové, Ondřeje Pavelky i Lukáše Příkazkého jsou vyrovnané, jeden doplňuje druhého a skrze svérázně podané dialogy dávají herci hře vtip i dávku ironie. I hudební pasáže, ve kterých B. Poláková předvádí své všestranné nadání, jsou do hry vloženy s citem a dokreslují tak v divákovi pocit z právě vzniklé situace. Opravdu medový divadelní zážitek.
(zadáno: 30.11.2013)
Naléhavá touha bavit diváka od začátku představení až do jeho konce je úctyhodná. Účinkem se ale naprosto míjí. Je až s podivem jak smích, který na jevišti vypadá tak přirozeně, nudí obecenstvo k smrti. Samozřejmě, že úprava původní hry je pro současného diváka v mnoha ohledech nutná, ale vážně takovým způsobem? Co říct? Ale ano, zasmála jsem se… Zasmála jsem se v momentech, kdy na muších křídlech přinesl David Prachař alespoň trochu humoru. Ale jinak… Inu něco pozitivního na závěr? Potlesk pro hudbu Darka Krále a kostýmy Simony Rybákové. Těm se poklona upřít nedá.
(zadáno: 17.11.2013)
Explozi emocí, které je divák svědkem, drží režisér pevně v rukou. Atypická scéna doplněná videoprojekcí je vkusnou podmalbou sdělení a symboliky příběhu. Herecké obsazení je skvostné, především nutno vyzdvihnout výkon Jana Vondráčka v roli Alfréda Allmerse. Hra neustále graduje a divák s úžasem vnímá úzkost a sevření děje. Právě úzkost pak ale ke škodě hry v závěru mizí a nahé pozadí, růžová pouta sílu závěru zbytečně degradují.
 <  1 2