Tomáš Vašíček

Viděl jsem představení s ústřední dvojicí Michal Dlouhý - Kateřina Lojdová a hodnocení nemůže být jiné. Je to skvělé. Dohromady s Lukášem Králem a Romanem Štabrňákem je to královská inscenace. Navíc "partičkový" humor režiséra Ondřeje Sokola (obstaral také překlad) je naprosto úchvatný. Hra má skvělou gradaci, senzační námět (díky Warrenovi Adlerovi), švih a v podání příbramské technické sekce i naprosto přesný a intuitivní zvukové efekty. Radost sedět v publiku a být obdařen vtipem, lehkostí, hravostí. A co je důležité - není to klišé, není to fraška. Prostě divadelní poklad.

Tým kolem Kateřiny Baranowské může slavit. Představení je úchvatné, někteří herci ze sebe vydávájí maximum fyzických sil, nasazení je obrovské. Divák se nepřestává smát, na jeviště se pořád něco děje, vtip stíhá vtip.

Navíc příbramské divadlo má herce a herečky, kteří výborně zpívají, což hře s asi 12 písněmi dost pomáhá. Skvělé jsou výkony zejména Martina Dusbaby, Filipa Müllera nebo Roberta Tylečka.

Představení je odpočinkovou komedií pro všechny od 12 let, takže doporučuji celým rodinám, je to nářez. (více v článku na blogu)

Skvělá Anna Fixová, jako Mařenka. Výborné pěvecké výkony. Režisér Lážnovský se může radovat, co mělo, se povedlo. Hra jako z jiné dimenze, ne nepodobná ztvárnění Tajemného hradu v Karpatech, který se v Příbrami také velmi povedl.

Je to radostné, veselé a roztomilé představení. Aranžmá se povedlo, jedná se o nevšední zážitek pro dospělého diváka. Světově známá klasika z české vesnice má i dnes v divadelní dramaturgii svoje místo a v Divadle A. Dvořáka to správně odhadli.

Kromě Fixové zaslouží chválu Jiří Vojta, Eliška Dohnalová či Robert Tyleček, herecky pak tahoun Martin Dusbaba.

V našich končinách nesmírně populární a všeobecně známé písničky jsou logicky velkou částí úspěchu. A soubor Divadla A. Dvořáka disponuje výbornými pěveckými výkony v podání svých hereček a herců. Ústřední dvojice Anna Fixová a Pavel Batěk je skvěle sehraná a výborná, jako vždy, je práce Agnieszky Páté, jejíž práci miluju. Výrazně je pojatá také role Kateřiny Fixové. Deset procent odčítám jen kvůli drobnostem, představení prakticky nemá chybu. Jen možná některé a jejich představitele bych přehodil.

Představení je na velmi vysoké úrovni. Milanu Schejbalovi se povedlo z herců Krále, Štabrňáka a Typlta dostat podle mého názoru přesně to, co bylo potřeba. Yasmina Reza je výborná autorka a její hry mají zvláštní jiskru. Ta v příbramském podání nevymizela. Vše běželo, jak mělo. Divák mohl být spokojen. Navíc se hlediště přesunulo přímo na jeviště, atmosféra o to více nezapomenutelná. Super práce, super výkon.

Trochu jsem se bál, abych se nenudil - přeci jen detiktivka na jevišti... Nakonec ale milé překvapení a velmi, velmi nečekané rozuzlení. Je tam téměř vše, co lze od detektivky na divadle čekat a herecké výkony jsou na vysoké úrovni /viděl jsem verzi s Eliškou Dohnalovou/. Divák je po celou dobu v mírném napětí a zvědavý. A i když pozorně sledujete vše, těžko uhodnote kdo a jak nakonec skutečně zemře. Je to hra bláznivá a velmi zábavná. Poctivě udělané divadlo, dobře zrežírované s velmi důmyslným provedením scény. Super!

Sedmedesát procent jen proto, že mám fakt rád Shakespeara a divadlo obecně. Bohužel inscenaci sráží její délka - více než 3 hodiny. Je povedená, herecké výkony (Petra Bílková, Monika Timková, Ivana Krmíčková, Petr Florián) jsou skvělé, hra je vtipná, technicky zvládnutá, ale dlouhá.

Text zůstal zachován dle překladu prof. Hilského, ale posun do moderna přeci jen nastal - fotí se mobilem "elfíčka", vyhledává se v počítači, apod. Zejména mužské oko ocení skromnost některých kostýmů, kde se šetřilo látkou. Hra je prosycena lehkým erotičnem. Kdybych mohl, dám 65 %. (více v článku na blogu)

Je to jiné, není to činohra, není to muzikál, je to veselá klauniáda. Dramaturgie příbramského divadla je tradičně pestrá, Goldoniáda je toho důkazem. Její zařazení a zrežírování chce i kousek odvahy. Celý soubor se v představení vyblbne.
Deset procent získává hra navíc díky Petrovi Floriánovi, svůj díl nese i hudební formace Los Trubmeros. Filip Müller výborný pohybově, příliš se ale nechal inspirovat Donutilovým Sluhou dvou pánů.
Když vydržíte do druhé půle, což se stane většině, ale ne všem, tak se prostě a jednoduše zasmějete a řeknete si, že svět je bláznivý. Jednou za čas, proč ne? (více v článku na blogu)

Komedie se vždy hodnotí hůř než hry o vážných tématech. V tomto případě je úvod trochu utahaný, pořád se nic neděje. Druhá půl a zejména poslední čtvrtina dohání, co mohou. Pokud se člověk chce zasmát, proč ne... Na druhou stranu ani námětem není hra příliš aktuální a dnešnímu divákovi v našich končinách těžko co přinese. Americký humor je zkrátka jiný a dost obtížně přenositelný. To se pak mohou účastníci přetrhnout...

Skvělá scéna Agnieszky Páté-Oldak. Jinak jsem na rozpacích. Kladu si otázku: O čem ta hra je? Co mi uniká? V některých rolích jsou herečky super, v dalších jakoby na půl plynu. Zasměju se, ale pak ztrácím pozornost a sleduju pouze nohy. A najednou zase hořký úsměv a nohy... Je to milé představení, ale víc nemůžu říct. Čekal jsem trochu větší legraci, dokonce asi hodně větší legraci. Zřejmě opravdu představení pro ženy, muž se místy nechytá. Divadlo na divadle není můj šálek. Je to o pocitu, že ženám neporozumím nikdy. To už vím ale i bez divadla. A co na to Jan Tleskač? (více v článku na blogu)

Milujete-li klasiku v čisté formě, pak zavítejte do Příbrami. Sabina Laurinová a Roman Štabrňák v hlavních rolík jsou smysluplnou volbou. Jedná se o náročnou hru pro herce i pro diváka. Plni optimismu uričtě odcházet nebudete, komično je mícháno s tragičnem a vše co divák vicí a prožívá vychází z postav a jejich prožitků. Pro mnohého diváka tedy nuda k uzoufání. Chválím i přesto zařazení této hry, je to výběr odvážný, ale správný. Nezáleží totiž pouze na návštěvnosti a reprízovosti, ale i na tom, že se oblastní divadlo na menším městě pustí do Čechova. (více v článku na blogu)

Nuda, šeď. Zklamání z výkonu hlavní ženské postavy, Lenky Zahradnické. Málo dynamiky, čekal jsem více pompéznosti, barvitosti. Vše zachraňuje zejména Roman Štabrňák. Druhá půle tradičně lepší, děj pádí kupředu, ale opět část lidí nevydržela a o přestávce zmizela. Hudba (O. Brousek) se povedla. Hlavní dojem - je to obyčejné. Není to vyloženě špatné, jen jsem měl vyšší očekávání. Možná málo řemesla u některých postav (Daisy, Nick, George, Myrtle). Výš hodnotit nemůžu, nemám se čeho chytit. Pořád jsem čekal a ono nic. Dobrých momentů jen pár, jakoby chybělo pojivo. (více v článku na blogu)

Klasika klasik. To ale není samo o sobě zárukou úspěchů. Mám pocit, že spolupráce příbramského souboru a režiséra Daniela Hrbka dlouhodobě není to pravé ořechové a právě Hrbkovi to přičítám. Chvála pro Krále, Krmíčkovou a Fixovou.

Opět přemýšlím, zda tato hra byla správně vybrána do příbramského divadla. Došlo ke značnému pokrácení a od konverzační komedie prostě nemůžeme chtít "kdo ví co", ale přeci jenom bych si představoval nějakou přidanou hodnotu. Dělat hru zas a znovu stejně je divné. A je to škoda.