Redakce

Veronika Boušová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (277)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 25.9.2013)
Vše už bylo řečeno - neobvyklé, nápadité scénické řešení odlehčuje náročnému textu a zmírňuje patos. Výborné herecké výkony, sledované z bezprostřední blízkosti, celkový dojem umocňují. Kombinace obojího dodává inscenaci zvláštní atmosféru.
(zadáno: 25.9.2013)
(zadáno: 9.8.2013)
Broadway Na Prádle - tak bych charakterizovala zážitek z premiéry Rentu. Mezi pražskými písničkály je to poctivý originál, který ctí původ a řemeslo. Výkony některých zpěváků z premiérového obsazení by určitě zabodovaly i na Broadwayi. Těžko odhadnout, zda si Rent podrží svou dynamiku i po překladu do českého jazyka, ale anglická verze se rozhodně povedla.
(zadáno: 4.6.2013)
75%
(zadáno: 4.6.2013)
Nezáleží na tom, jak se jmenujete, ale na tom, jak vám říkají - a parchant zůstane vždycky parchantem. Ale proč? Ve které vteřině jeho života se rozhodlo o tom, že jím bude? Když jeho matku někdo označil za děvku? Ale co když byla jen znásilněna? Jak by se odvíjel jeho život, kdyby se v jistých situacích zachoval jinak, než jako parchant, za kterého je obecně považován? Inscenace představuje pro diváky velkou výzvu - bohužel, pro mnohé asi až příliš velkou.
(zadáno: 1.5.2013)
Nechoďte do divadel! A nebo choďte, ale pamatujte, že vás tam nic dobrého nečeká, jak praví čert (přestrojený za černou dámu), který nikdy nespí. Ačkoliv... Vedle toho, co byste nečekali, si užijete skvělých hudebních čísel s texty Shakespearových sonetů a především výborných hereckých výkonů. M. König, K. Dobrý a D. Prachař patří jednoznačně k současné herecké špičce. (viz recenze)
(zadáno: 1.5.2013)
(zadáno: 1.5.2013)
V duchu hesla "Vždyť je to jedno - člověk nebo hmyz" se prolíná lidský a hmyzí faktor na jevišti i v hledišti, takže inscenace poskytuje divákovi jistou autenticitu prožitku tulákova snu. Režisér Vl. Morávek zůstal v podstatě věrný předloze a obohatil představení silnou dávkou poetiky. Vyrovnané herecké výkony, kterým není co vytknout. Příjemný zážitek.
(zadáno: 1.5.2013)
viz recenze
(zadáno: 31.3.2013)
Originální způsob, jak kabaretní formou připomenout(a neznalým představit) trojici významných architektů v kontextu atmosféry první republiky. Melodie i texty se snaží vystihnout každou z těchto osobností zvlášť s ohledem na její typické rysy a tvůrčí myšlení, což se daří. Pokud ale máte o jednotlivých architektech povědomí předem, vychutnáte si tento záměr více do hloubky. A asi i více oceníte. Herecky i pěvecky skvěle zvládnuté, přimlouvala bych se za lepší zvuk. Škoda slova, které padne vedle.
(zadáno: 31.3.2013)
65% - bláznivý příběh diskotékového krále a hudba 90. let pro pamětníky. Vtipné, herecky výborné. Typická rubínovská inscenace jako rozjezd před dlouhou nocí.
(zadáno: 31.3.2013)
65% - jako poslední část trilogie, zhlédnuté během jednoho odpoledne a večera, funguje na 70%, ale jako samostatná inscenace asi tak silná nebude. Vtipný náhled na praktiky hudebního main streamu a dění kolem něj ale rozhodně pobaví.
(zadáno: 31.3.2013)
V celé trilogii obstojí určitě nejlépe i jako samostatná inscenace. Je v ní sice méně diskotékové hudby, ale o to víc herecké akce.
(zadáno: 2.3.2013)
55% - propojení čtyř dětí, čtyř mušketýrů a čtyř členů Beatles nezafungovalo. Představení na mě působilo poněkud roztříštěným dojmem. Na rozdíl od ,Jak jsem se ztratil´ a ,Oněgin byl Rusák´ moje vzpomínky na dětství a mládí tentokrát neožily a jak jsem si všimla, bavily se hlavně dětští diváci.
(zadáno: 18.2.2013)
Ztratili jsme kořeny, půdu pod nohama, zodpovědnost vůči přírodě, sobě, živým i mrtvým, zítřek je nejistý... Hlavně, když je večírek. Viz recenze.
(zadáno: 18.2.2013)
Zase jeden mimořádný počin - přesně vystižený portrét podivína Miroslava Tichého snad ani nemohl dopadnout lépe. Duch doby, zachycený v jeho fotografiích, na jevišti ožívá v plné parádě, stejně jako problematická osobnost svérázného umělce. Ivana Hloužková je v roli Tichého skvělá.
(zadáno: 18.2.2013)
Zinscenovat Kafkův Dopis otci a umístit ho do zákulisí kabaretu je výborný nápad. Konečné zpracování z něj bohužel nevytěžilo vše, co vytěženo být mohlo. Ale jako obecný úvod do Kafky a potažmo i do Freuda to stačí. Nejvíce zaujal Vladimír Marek.
(zadáno: 24.1.2013)
65% - viz recenze
(zadáno: 20.1.2013)
Kukurova zpráva o neutěšeném stavu české kultury = zlatá slova a velká pravda, doprovázená poctivým herectvím, daným nejspíš i tím, že Juraj Kukura zřejmě nehraje "v odpoludňajších seriáloch, ktoré by sa skôr hodilo vysielať dopoludnie pre dojčiace mamičky, ale vysielajú se v hlavnom vysielacom čase." Velká poklona patří i dokonalému výkonu Veroniky Žilkové.
(zadáno: 6.1.2013)
75% Václav Vašák, Gabriela Mikulková a Miloslav König jsou tři zajímavé herecké osobnosti a vidět je společně na komorní scéně potěší už samo o sobě. Atmosféra inscenace v moderním stylu odpovídá Houellebecqovu románu. Opravdovost nahrazuje kýč, city neosobní sex, rodinu kariéra a všemu vládnou peníze. A ve chvíli, kdy už toho máte dost, má svět dost i vás.
(zadáno: 6.1.2013)
viz recenze
(zadáno: 29.11.2012)
75% - surrealistický večírek se vším všudy. Nenápadný půvab prohnilosti ve filmově "stříhaných" skečích. Nesnažte se hledat smysl, jen prožívejte.
(zadáno: 29.11.2012)
Psychohoror o tom, jak a proč se z (lidského) tvora stane netvor. Krutost nastupuje v ději plíživě a s jistotou, v první půli ovšem příliš rozvláčně. Vnímavého diváka doběhne tísnivá nálada na závěr asi víc, než by čekal. Některé scénické nápady i kostýmy podtrhují celkovou atmosféru zajímavým způsobem. Velmi dobré herecké výkony.