Redakce

Veronika Steffanová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (87)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  1 2 3 4
(zadáno: 28.1.2013)
Inscenace dělá z Marilyn bezduchou blondýnu závislou na práškách bez špetky talentu. S tímto pohledem se nemůžu ztotožnit vzhledem k žádné lidské bytosti, takže hra pro mě byla spíše utrpením. Jinými chválený výkon Zuzany Onufrákové na mě příliš nezapůsobil, přehrávaná naivka podle mě není k sehrání nic tak těžkého. Její angličtina v písních není na úrovni Aničky Dajdou, ale nemá k ní zas tak daleko. Pochvalu si zaslouží řešení scény a herci ve vedlejších rolích, jejichž střídání převleků a výrazů je obdivuhodné.
(zadáno: 17.11.2012)
Letošní ročník alterny zatím vypadá slibně, překvapila mě jejich zdatnost v pohybu i zpěvu, stejně tak odvaha zhostit se rolí plných narážek i zcela explicitních sexuálních projevů. Bohužel, mě osobně rituální znásilnění uráželo a celé představení na mě působilo, jako že něco takového je naprosto v pořádku. Navíc, s ohledem na úvod a závěr, to vypadalo, že si tvůrci myslí, že je to normální i v jednadvacátém století, a s tím já prostě nemůžu souhlasit.
(zadáno: 17.11.2012)
Oproti Nosorožci Na zábradlí mě tenhle moc neoslovil. Chybělo mi větší zdůraznění ohrožení nosorožectvím a případně nějaká paralela se současným společenským problémem. Představení se pro mě stalo jen lehkou sci-fi povídkou, ve které se celé lidstvo přemění v tlustokožce. Jediným, co se skutečně povedlo, byla scéna. Z herců mě zklamaly obě mladé herečky (v roli Daisy L. Žáčková, v roli číšnice N. Kouklová), hudba v některých místech docela chyběla, či byla relativně nevýrazná. Podle mého názoru mohla Nová scéna z této skvělé hry vytěžit pod vedením jiného režiséra a dramaturga daleko více.
(zadáno: 16.6.2012)
V inscenaci mi chyběla určitá vyhraněnost: buď totální fraška, kterou hrál Tomáš Pavelka nebo mrazivá tragikomedie, ke které se pro změnu přiklonil Filip Čapka. Dalším smutným faktem bylo, že výstup slepice Lucky byl divácky daleko zajímavější než scéna se Smrtí. Jako jedinou působivou scénu nakonec shledávám vraždu zmíněné drůbeže. Nicméně herecké výkony byly přesvědčivé a scéna i kostýmy celkem originální.
(zadáno: 19.3.2014)
Alternace Moniky Zoubkové bohužel zcela rozbila asi jinak povedenou inscenaci. Kvůli tomu většina vtipů moc nezafungovala a jinak svižné tempo představení se při některých jejích výstupech (př. ředitelky školy) zakuckalo. Ve druhé části scházelo pevnější režijní vedení, které by odstranilo dupání po scéně při nesmyslných přesunech a možná by i trochu načernilo moc růžový konec. Na repríze 18.3. se také nedařilo osvětlovači, který navíc svým rozhovorem s režisérem neustále rušil těch pár diváků v desáté řadě, kde i bez toho není moc dobře slyšet. Jedna nepovedená repríza? Doufám, že ano...
(zadáno: 21.2.2014)
Tahle inscenace se se mnou nepotkala. Ač nepopírám, že herečky byly dobré a pár vtipů snad také, větsinu času jsem se nudila a při všech hudebních číslech jsem trpěla. Příběh mi přišel nanicovatý a pointa přepjatá.
(zadáno: 31.1.2014)
Něco se muselo stát a tahle inscenace šla do háje. Hodinu a půl jsem se v podstatě nudila, až na pár světlých momentů. Přišlo mi to jako telenovela podle telefonního seznamu. Samozřejmě, že tu bylo spoustu hlubokých ("ruských") replik, ale jejich interpretace mě neoslovila a často jsem ztrácela pozornost. Oceňovaná scéna mi naopak nepřišla moc dobře využitá, pozdější přeskakování děr po odstraněných prknech vyloženě nepraktické. Občasná světlá místa nevyvážila zbytek, takže dohromady mi to vyšlo jako podprůměrné představení.
(zadáno: 22.4.2013)
Tragický příběh plný metafor i drsné reality nepřežil setkání s režisérkou Annou Petrželkovou. Navršila na sebe tolik metafor, vtipů, hudby, scének, že z toho dohromady vznikl akorát guláš. Když se člověk snažil hledat, tak sice nakonec našel, proč se to všechno odehrálo zrovna takhle, ale silný zážitek mu to nahradit nemohlo. Navíc stylizace postav hercům nedala moc prostoru k hraní.
(zadáno: 10.11.2012)
Velké zklamání. Z geniální knihy o tragédii psychicky narušeného Žida zůstalo pouze vyprávění o životě za války s naprosto nejasným koncem. Jaroslav Achab Haidler sice výborně hraje, mění se v různé postavy z Mundstockova života, ale zásadně mu chybí dramaturgické vedení, které by ujasnilo smysl celého představení, který se nyní ztrácí v nevýrazných po sobě jdoucích scénkách.
(zadáno: 24.11.2012)
Satira o práci v kanceláři od někoho, kdo v ní pravděpodobně nikdy nebyl. To nemohlo dopadnout dobře, a taky, že ne. Holky v IT se fakt nesnaží proměnit se na chlapi a ani tužky by nikdo nechtěl zakázat. Jedním z mála dobrých nápadů bylo, když všichni pracovníci zjistili, že vlastně nevědí, čím se jejich firma jako celek zabývá, protože pracují odděleně na věcech, ze kterých se to vůbec nedá odhadnout. Ani pár vtipných situací a celkem slušní herci nemohli tento propadák zachránit.
(zadáno: 17.4.2012)
Viděno 30.3. Herci mě zklamali, jejich postavy nebyly vůbec uvěřitelné, jejich výstupy plné prázdných gest od počátku nudili. Závěrečný monolog měl ovšem vtip a zajistil aspoň tu třicítku. Více blog.
(zadáno: 24.3.2012)
Nic sdělující inscenace s příchutí mizerně nazvučeného muzikálu. Chytlavé melodie, místy vtipné dialogy ani dobří herci nezachrání představení bez jasné režijní koncepce - viz recenze.
<<  <  1 2 3 4