PRAHA
aktuální festivalyRedakce
Veronika Steffanová
souhrnná stránka redakceVolby
Hodnocení (87)
Filtrování hodnocení:
Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně
(zadáno: 22.4.2013)
Inscenace složená z několika méně známých Čapkových povídek nechává na jevišti ožívat podivné postavičky z maloměsta z počátku století. Jednotlivé příběhy mají spád, ale občas jsou mezi ně vloženy filozofické úvahy o bytí a nebytí, které v kontrastu s přísně epickými celky vyznívají do ztracena. Zvlášť pokud do nich ňafe plyšový králíček nebo padají peníze z nebe. Speciální pochvalu si tentokrát zaslouží scéna.
(zadáno: 22.4.2013)
Poetické pásmo složené z básní a melodií se společným tématem Prahy rozhodně stojí za to navštívit. Jan Potměšil recituje s citem, i když je trochu škoda, že neumí texty z paměti a hodně je čte. I tak ale jeho hlas a gesta většinou přesně vystihnou náladu každého verše a dají mu tak větší sílu se rozeznít v srdci diváka, než když by je četl jen sám doma v posteli. K tomu hraje na klavír Karel Růžička vlastní melodie, které dokonale dokreslují atmosféru celého večera.
(zadáno: 22.4.2013)
Tragický příběh plný metafor i drsné reality nepřežil setkání s režisérkou Annou Petrželkovou. Navršila na sebe tolik metafor, vtipů, hudby, scének, že z toho dohromady vznikl akorát guláš. Když se člověk snažil hledat, tak sice nakonec našel, proč se to všechno odehrálo zrovna takhle, ale silný zážitek mu to nahradit nemohlo. Navíc stylizace postav hercům nedala moc prostoru k hraní.
(zadáno: 22.4.2013)
Krásný, silný příběh o lásce a nešťastných vztazích v rodině ve dobrém podání herců z Divadla Petra Bezruče. Dojem ale nakonec kazí příliš mnoho věcí: umolousaná, vizuálně nezajímavá a trochu i nepraktická scéna, podivné kostýmy a zdlouhavý děj, který už půl hodiny před koncem zoufale žadoní o přestávku.
(zadáno: 13.4.2013)
Podle mě fakt prima komedie, která stojí a padá na výkonu Pavly Tomicové. I když tu možná byl záměr vyjádřit se k dopingu, v návalu humoru se cokoliv dalšího ztrácí. Ve stoprocentním úspěchu brání také závěrečné vystoupení Petra Kotvalda v závěru (z počátku to vypadá jako vtip, ale pak se ukáže, že to všichni na jevišti berou smrtelně vážně).
(zadáno: 20.3.2013)
Stejně jako u Církve, i tady táhne celé představení výkon Karla Dobrého, který je nepřekonatelný. Jednotlivé scénky z života opričníka působí věrohodně a divákovi tuhne krev v žilách, ale dohromady celek nepůsobí uvěřitelně, chybí mu jasný vzkaz, že dnešní Rusko skutečně není od takové situace daleko, jak to vyplývá z předlohy. Myslím, že je způsobeno především nepřítomností jakéhokoli popisu prostředí, ve kterém opričník žije, mimo jeho pokřivený,a tím pádem pochybný, pohled.
(zadáno: 9.3.2013)
Skvělé, geniální, legendární jako osobnosti, o kterých inscenace je. I když už trochu ohraný, ale esteticky čistý styl výpravy Marka Cpina, bezchybné herecké výkony i dobře postavený text, to vše dává vzniknout nezapomenutelnému zážitku.
(zadáno: 9.3.2013)
První část bez příkras vytváří obraz lidské bytosti za doprovodu nádherné hudby a syrového filmu. Druhá část naopak vyzdvihuje harmonii jak uvnitř člověka tak v interakci s okolím, to vše v podání skvělých tanečníků 420People a živé hudby orchestru Berg.
(zadáno: 28.2.2013)
Geniální dokudance. Na projektu je vidět, že ho autorka dlouho a důkladně připravovala. Použila příběhy skutečných lidí bez vymyšlených příkras, našla výbornou cestu, jak pomocí kontrastu baletu a streetdance ztvárnit rozpor mezi ženskou a mužskou podstatou. Díky komiksu, který celkem přímočaře vypráví příběh hlavní postavy, se divák nikdy neztratí v tom, co chce Miřenka Čechová na jevišti právě říct, a tak si může představení skutečně užít hned napoprvé.
(zadáno: 23.2.2013)
Když jsem si před představením četla strčný Celinův životopis, říkala jsem si, proč o takovém fašounovi dneska někdo hraje. Odpovědi se mi nedostalo. Jeho příběh mi nepřijde příliš zajímavý, to že se vyjadřoval jako dlaždič a kvůli tomu se stal slavným je podle mě v zásadě jen shoda okolností. Scénky z jeho zbytečného života na útěku mě nedojaly, ale ani neznechutily. Ten člověk je mi zkrátka ukradený, a to i v podání Karla Dobrého.
(zadáno: 23.2.2013)
Představení na mě působilo roztříštěně, různá témata a nálady sice měl spojovat Kafkův Dopis otci, ale pod spoustou obrazů jeho smysl nevynikl. Kafkova tvorba je plná neštěstí a absurdity, která v jistém ohledu zasáhne každého. U Špinarovy inscenace zůstalo pouze toho neštěstí, ale bez zásahu. Herecky ovšem považuji inscenaci za velmi vydařenou.
(zadáno: 28.1.2013)
Dva silné příběhy odvyprávěné vedle sebe, ale přitom tvořící jednotný organismus překrásné inscenace. Isobel Pravda hraje svou babičku naprosto dokonale, ani v nejhorších chvílích se nevzdává herecké grácie, která k její postavě patří. Saul Reichlin pro změnu ztvárnil bodrého ragbistu, který nikdy neztrácí naději na lepší budoucnost a je v něm obrovská síla přežít. Scéna s ostnatým drátem a kolejemi, které rozdělují, ale i spojují oba osudy, je jednoduchá a přitom všeříkající. Na vylíčení zážitku mi nestačí superlativy, které znám, tohle prostě musíte vidět!
(zadáno: 28.1.2013)
Inscenace dělá z Marilyn bezduchou blondýnu závislou na práškách bez špetky talentu. S tímto pohledem se nemůžu ztotožnit vzhledem k žádné lidské bytosti, takže hra pro mě byla spíše utrpením. Jinými chválený výkon Zuzany Onufrákové na mě příliš nezapůsobil, přehrávaná naivka podle mě není k sehrání nic tak těžkého. Její angličtina v písních není na úrovni Aničky Dajdou, ale nemá k ní zas tak daleko. Pochvalu si zaslouží řešení scény a herci ve vedlejších rolích, jejichž střídání převleků a výrazů je obdivuhodné.
(zadáno: 24.1.2013)
Výborná komedie, při které jsem se několikrát smála nahlas. Herecky dobré a vyvážené. Nicméně moje hodnocení zůstává relativně nízké, protože mi mnohokrát přišly vtipy povrchní a ohrané. I vztahy mezi jednotlivými postavami jsou hodně vykloubené a nerealistické. Pro mě bylo představení skvělou zábavou, ale ničím víc.
(zadáno: 19.1.2013)
Výborně zahrané drama o tom, jak si nechat zkazit život. Inscenace je plná symbolů a i přesto, že je složená v podstatě z monologů, tak díky jejich civilní formě nijak nenudí. Ale představení přesto něco chybí, nějaký originální, zapamatovatelný moment, kterým by vystoupilo ze zástupu jemu podobných dramat plných smutku a osobních tragédií.
(zadáno: 15.1.2013)
Výtvarná stránka inscenace výrazně převyšuje tu obsahovou, která zdůrazňuje především zbytečnost války a to, jak vleklý spor všechny postupně ničí. Herecké výkony se mi zdály bezchybné. Největší slabinou je podle mě povrchní vylíčení postav, v této hře není žádná ani dobrá, ani špatná, ale stejně většinou postrádají něco víc než ikonickou skořápku (senilního starce, vychytralého kariéristu, tvrdohlavého vládce...).
(zadáno: 6.12.2012)
V Národní divadle neobvykle aktuální inscenace, ve které se příjemně snoubí vizuální stylizace se skvělými hereckými výkony bez zbytečného pitvoření. Každá replika či píseň přesně odpovídá dané situaci a často výborně paroduje situaci v penězi uvězněných Spojených státech. Jediným slabším okamžikem pro mě byl závěr, který vyzněl trochu do ztracena, ale jako celek působilo představení hodně nadprůměrně.
(zadáno: 3.12.2012)
Krásné písně, skvěle odrecitované básně a velice vtipné vstupy Miroslava Hanuše. Oceňuji také vsuvky ze hry Ubu se vrací, která vzbuzuje hnus, ale zároveň připomíná, že život není písnička a že není možné se stále jen bavit. Jinak ale trochu chybí propojení jednotlivých čísel, jakákoli gradace či změna tempa. Kabaret tak zůstává pouze velmi příjemným programem na jeden mrazivý večer.
(zadáno: 28.11.2012)
Program: "Má řeč je nedokonalá. Mluvím v obrazech ne proto, abych se blýskal slovy, ale z neschopnosti nalézt slova.(...)" Lenka Bartůňková a Michal Záhora sice předvedli nádherné obrazy, ale jen velmi těžko hledám významy, které k nim přísluší, vyjadřují nějaký pocit nebo se aspoň spojují do jednoho vyváženého celku. Právě poslední možnost mohla vyjít, ale místo vyváženosti mezi napětím a uvolněním se po celou dobu drží na jedné úrovni, nepřipravuje překvapení, změnu nálady, a tak po 50 minutách odchází divák pouze ukolébán spoustou technicky dokonalého tance ve skvělém světelném aranžmá.
(zadáno: 27.11.2012)
Máj - 420PEOPLE 100 %
Jen skutečně výjimečné inscenace si zaslouží stoprocentní hodnocení. Máj mezi ně patří. Dokonalé spojení romantické balady a moderního tance zajišťuje strhující zážitek. Jarmila vrhající se do hlubin jezera = Nataša Novotná rozervaná, Vilém čekající na popravu = Václav Kuneš trýzněný, bláznivá intermezza v podání všech tanečníků a nakonec zklidnění v podobě posledního vypravěčova zpěvu a skvělé recitace Jana Kačera.
(zadáno: 27.11.2012)
Dobrý příběh a slušní herci. Celkový dojem ale závisí na režii a ta se na mnoha místech krutě spletla, ať už jde o scénu, kostýmy nebo taneček patologů. Více recenze.
(zadáno: 24.11.2012)
Výborná komedie z oválné pracovny. Zápletka o milosti pro krocana a sňatku dvou lesbiček dokonale evokuje bláznivé problémy, kterými podle názoru mnohých Amerika trpí. Michal Isteník v roli poradce působí výborně a jeho gesta přesně vystihují jistou povýšenost druhého nejmocnějšího muže Ameriky. Další povedenou postavou je nastydlá lesbička s talentem pro psaní projevů v podání Kateřiny Dostálové. Zbytek herců se příliš nevyznamenal, ale ani neurazil. Z mého pohledu chybí hře akorát nějaký hlubší smysl nebo zdrcující pointa.
(zadáno: 24.11.2012)
Satira o práci v kanceláři od někoho, kdo v ní pravděpodobně nikdy nebyl. To nemohlo dopadnout dobře, a taky, že ne. Holky v IT se fakt nesnaží proměnit se na chlapi a ani tužky by nikdo nechtěl zakázat. Jedním z mála dobrých nápadů bylo, když všichni pracovníci zjistili, že vlastně nevědí, čím se jejich firma jako celek zabývá, protože pracují odděleně na věcech, ze kterých se to vůbec nedá odhadnout. Ani pár vtipných situací a celkem slušní herci nemohli tento propadák zachránit.
(zadáno: 17.11.2012)
Letošní ročník alterny zatím vypadá slibně, překvapila mě jejich zdatnost v pohybu i zpěvu, stejně tak odvaha zhostit se rolí plných narážek i zcela explicitních sexuálních projevů. Bohužel, mě osobně rituální znásilnění uráželo a celé představení na mě působilo, jako že něco takového je naprosto v pořádku. Navíc, s ohledem na úvod a závěr, to vypadalo, že si tvůrci myslí, že je to normální i v jednadvacátém století, a s tím já prostě nemůžu souhlasit.
(zadáno: 17.11.2012)
Skvělá hra s dokonalými herci v hlavních rolí: Lucií Žáčkovou a Vladimírem Kratinou. I když je příběh plný už ohraných motivů (smrt, matka alkoholička, nevyhovující partner), přesto je vyprávěn s citem a tak, že jindy vyčpělá klišé opět vzbudí vlnu soucitu či pohrdání. Prolínání jednotlivých fragmentů je uděláno naprosto skvěle, vůbec neruší a překvapivě působí docela přirozeně.
