Redakce

Veronika Steffanová

souhrnná stránka redakce

Volby

Hodnocení (87)

Filtrování hodnocení:   
  

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  1 2 3 4
(zadáno: 28.1.2013)
Dva silné příběhy odvyprávěné vedle sebe, ale přitom tvořící jednotný organismus překrásné inscenace. Isobel Pravda hraje svou babičku naprosto dokonale, ani v nejhorších chvílích se nevzdává herecké grácie, která k její postavě patří. Saul Reichlin pro změnu ztvárnil bodrého ragbistu, který nikdy neztrácí naději na lepší budoucnost a je v něm obrovská síla přežít. Scéna s ostnatým drátem a kolejemi, které rozdělují, ale i spojují oba osudy, je jednoduchá a přitom všeříkající. Na vylíčení zážitku mi nestačí superlativy, které znám, tohle prostě musíte vidět!
(zadáno: 22.4.2013)
Inscenace složená z několika méně známých Čapkových povídek nechává na jevišti ožívat podivné postavičky z maloměsta z počátku století. Jednotlivé příběhy mají spád, ale občas jsou mezi ně vloženy filozofické úvahy o bytí a nebytí, které v kontrastu s přísně epickými celky vyznívají do ztracena. Zvlášť pokud do nich ňafe plyšový králíček nebo padají peníze z nebe. Speciální pochvalu si tentokrát zaslouží scéna.
(zadáno: 28.4.2012)
Inscenace výborně propojila život na pavlači, The Beatles a Tři mušketýry. Jako poslání si zvolila ne odpovídat na otázky života, vesmíru a vůbec, ale zahřát u srdce a zavzpomínat na dětství. Svým charakterem se podobá inscenaci Oněgin byl Rusák a stejně jako ona věřím, že na repertoáru zůstane mnoho sezón.
(zadáno: 15.1.2013)
Výtvarná stránka inscenace výrazně převyšuje tu obsahovou, která zdůrazňuje především zbytečnost války a to, jak vleklý spor všechny postupně ničí. Herecké výkony se mi zdály bezchybné. Největší slabinou je podle mě povrchní vylíčení postav, v této hře není žádná ani dobrá, ani špatná, ale stejně většinou postrádají něco víc než ikonickou skořápku (senilního starce, vychytralého kariéristu, tvrdohlavého vládce...).
(zadáno: 30.1.2014)
Text mě příliš nezaujal, ale výkon Ondřeje Pavelky mě natolik oslnil, že přemýšlím o sedmdesátce. Také scéna a hudba se povedly. Bohužel při čekání na tramvaj mě opět trápila otázka, co tím chtěl asi básník říct. Například postava ředitelky ve srovnání s Molly Sweeney je úplně plochá a její slepota v podstatě zbytečná. Spoiler: Závěr byl nedostatečně vypointován, to, že učitel skončil ve vězení by se určitě dalo rozvést lépe. Ten člověk se skoro zachránil, přestával pít a najednou tohle. Taková událost přece nemůže přejít jen jako další nepovedený pokus v jeho životě.
(zadáno: 24.5.2012)
Příjemná inscenace, která se nesnaží předčit předlohu, pouze do ní přidává drobné vtípky a povedené písničky, jak je u Aqualungu divák zvyklý. Přesto zpěváci mají své rezervy, Zitě Morávkové chybí jiskra, která by její výkon posunula od přehrávané stylizace k hravé uvěřitelnosti, a častá změna rolí nedovolí jinak dobrým hercům příliš vyniknout.
(zadáno: 15.3.2014)
Tanečně hudební pásmo Vojna čerpající z lidového folklóru a života minulých století se skládá ve srovnání s loňským Svěcením jara z více vrstev, takže si každý může najít něco, co se ho dotýká, a taneční výstupy jsou mnohem působivější. Prázdná scéna dává vyniknout velkým formacím masopustního reje i vojenského marše. Ale kromě pěkného pokoukání i poslechu je většina příběhu ztvárněna tak, že diváka nezasáhne. Tohle se dělo před sto lety, dnes už nás to neděsí(?)
(zadáno: 2.2.2014)
Zajímavá hra ve skvělé interpretaci rodu Zindulků. Se zápletkou jsem neměla problém, zpracování nebylo nijak inovativní a bez skvělých hereckých výkonů by šlo o průměrnou inscenaci.
(zadáno: 16.11.2013)
První co mi přišlo na mysl bylo "zase ta kostka". Chápu, že je to geniální scénický prvek, ale viděla jsem ho už potřetí a přijde mi tak nějak ohraný. Samotná inscenace mě příjemně překvapila, byla celkem snadno stravitelná, vytáhla z Havlova textu stále aktuální "kecání o ničem, které vypadá že je o něčem, i když je o ničem" i zkomolené universální poučky. Měla jsem možná štěstí, že publikum dobře reagovalo i na Javorského snahu o zpříjemnění a zlidštění slavnosti. S tím spojená práce se světlem v sále mi přišla originální a nevtíravá. Přesto finální osobní zásah chyběl. Nevím ale proč...
(zadáno: 24.1.2013)
Výborná komedie, při které jsem se několikrát smála nahlas. Herecky dobré a vyvážené. Nicméně moje hodnocení zůstává relativně nízké, protože mi mnohokrát přišly vtipy povrchní a ohrané. I vztahy mezi jednotlivými postavami jsou hodně vykloubené a nerealistické. Pro mě bylo představení skvělou zábavou, ale ničím víc.
(zadáno: 29.4.2013)
Skvělá zábava v podání slovenské sekce Divadla v Dlouhé. Krátké scénky se střídají v rychlém sledu a všechny spojuje téma módních značek, bez kterých nemůže správný teenager žít. Většina scének je dobře vypointovaných a téměř každá je oceněna potleskem. Na druhou stranu třeba scénka s Thajkou, která šije v továrně značkové hadříky, nezapadá tolik mezi ostatní příběhy a našli by se i další podobné. Kromě tématu také chybí nějaké jednotné propojení mezi scénkami.
(zadáno: 30.4.2014)
Výborně vystavěná hra. Její jádro je sice v celkem banálním a ohraném milostném trojúhelníku, ale díky retrospektivnímu postupu a spoustě nevyřčených citů se stává originální a zábavnou. Po herecké stránce nebylo co vytknout a scéna přesně odpovídala textu. Povedlo se i ztvárnění smskových konverzací. Výtku si zaslouží pouze dvě poslední scény, ve kterých se oproti ostatním už nic zásadního nestane. Chápu, že je potřeba celý příběh dohrát o konce, ale tady to bylo spíše do ztracena.
<<  <  1 2 3 4