Rozhovor

Politika do divadla patří, ale jen ve formě reflexe politického dění
[vydáno: 4.11.2020, Jiří Landa]
Po více než roce se Jan Krafka vrátil na pozici jednatele Městského divadla Kladno. Přestože jsme se ohlédli za dobou nedávno minulou, která rozvířila nejen kladenské divadelní vody, soustředili jsme se zejména na budoucnost.

Mohl byste ve stručnosti pro nezasvěcené popsat, k čemu došlo před více než rokem, kdy jste byl ze své funkce jednatele divadla náhle odvolán?
Na tuto otázku je velmi obtížné odpovědět stručně, bez toho, aniž by se neztratil kontext celé tehdejší situace. Ale pokusím se. Po rekonstrukci budovy kladenské činohry, jsem převzal vedení společnosti Divadla Kladno s.r.o., a společně s uměleckým šéfem Jaroslavem Slánským, a s podporou města Kladna v čele s tehdejším primátorem Milanem Volfem, jsme začali budovat od základu nový herecký soubor a dramaturgický plán. Společně s dramaturgyněmi Kristýnou Čepkovou a Aničkou Smrčkovou, se nám podařilo nabídnout divákům inscenace, režiséry, výtvarníky a herce, kteří zaujali jejich pozornost. Hlediště se utěšeně plnilo víc a víc každou sezónu. Na podzim roku 2019 se po komunálních volbách změnilo vedení města. Sedm měsíců jsem nosil téměř na každou Radu města materiály o ekonomickém a personálním vedení společnosti. Netušil jsem tehdy, že jim rozbory již připravuje paní Žantovská, která se pak jako jediná přihlásila do výběrového řízení na pozici jednatele společnosti. S odstupem času mi došlo, že hledají jakoukoli chybu, která by mohla vést k mému odvolání. Tlak se neustále stupňoval. Kulturu na městě zastupoval Jaroslav Černý z SPD, který na moje žádosti o schůzku celou dobu nereagoval a nebyl na jediné premiéře. Vlastně téměř nikdo z vedení města nechodil na premiéry, přestože pozvání dostávali. I to byly pro mě jisté signály. V zápisu z poslední červnové Dozorčí rady mě přesto chválili za stabilizaci ekonomiky společnosti. Na konci června 2019 jsem se neoficiálně dozvěděl, že vedení města uvažuje o mém odvolání. Aniž bych tuto informaci komukoli sdělil, druhý den to vědělo celé divadlo. Byl jsem narychlo pozván na mimořádnou radu města, kde byl na mě opět vyvíjen tlak, abych podepsal prohlášení, že se v divadle nebude stávkovat. Totalitní rétorika pana Černého z SPD mi vyrážela dech. Nic jsem nepodepsal. Ukončili jsme sezónu a já odjel na řádnou dovolenou. Až na dovolené jsem se dozvěděl o svém odvolání. Nikoli osobně, telefonicky nebo emailem, jak by se dalo očekávat, ale ze zápisu schůze Městské rady. Na další dění v kladenské činohře jsem již neměl vliv.

Městské divadlo Kladno - Jak umřít na rokenrol (foto: archiv divadla)
Jan Krafka jako Miki Volek v inscenaci Městského divadla Kladno Jak umřít na rokenrol (foto: archiv divadla)


Přijal jste nyní nabídku k návratu do Městského divadla Kladno hned?
Bylo téměř nemožné nabídku nepřijmout. Několik měsíců lidé z divadla bojovali za můj návrat. Milan Volf, v tu chvíli již v opozici, a lidé kolem něj, vyvíjeli obrovský tlak na novou Radu města, aby mě vrátili na pozici jednatele a nechali divadla pracovat tak, jako doposud. 16. září 2019, se opozice pokusila zvrátit mé odvolání na zasedání Zastupitelstva města Kladna. Nepodařilo se. Přesto jsem nabídku přijal až po několika setkáních s panem Slánským. Jeho návrat na pozici uměleckého šéfa byl pro mne zásadní. Jsme tým, věřím mu a on doufám mně.

V jakém stavu jste přebral divadlo po ročním šéfování Ireny Žantovské a jaké své stanovené cíle splnila?
Divadlo jsem převzal v neutěšeném stavu. Jak personálně, tak lidsky, o napnutém rozpočtu nemluvě. Jednatel společnosti Divadla Kladno s.r.o. se stará o dva kladenské divadelní domy, pro které zajišťuje výrobu jedna dílna, jedna kašérna a jedna krejčovna. Takže například zrušení pozice šéfa výpravy byla doslova fatální. Koordinace výroby byla v troskách. Neuvěřitelný byl experiment paní jednatelky s „etickým kodexem“. Jeho znění naplňovalo znaky totalitního řízení a korespondovalo s jednáním tehdejší Městské rady. „Nechceš poslouchat, nechceš se podřídit? Tak tumáš represe, jak za starých, bolševických časů“. Prostě uměleckým složkám byla, pod vedením paní Žantovské, sebrána svoboda vyjádřit se. Svoboda, která je základním kamenem každého uměleckého díla. To, že se paní Žantovská obrátila k umělcům zády a poklonkovala komunálním politikům, považuji za její osobní selhání. Jaké měla cíle paní Žantovská nevím. Ale pokud jejím cílem bylo vyděsit umělce a ostatní zaměstnance, tak tento cíl splnila náramně.

Městské divadlo Kladno - Central Park West (foto: archiv divadla)
Městské divadlo Kladno - Central Park West (foto: archiv divadla)


Co jste po opětovném nástupu do funkce začal ihned řešit?
Zcela zásadní bylo vyřešit právě personální obsazení. Kladenská činohra neměla dramaturga, šéfa výroby, bylo třeba upravit fungování obchodního oddělení a v neposlední řadě prezentaci obou divadel. Zrušil jsem, po dohodě s Městskou radou, kontroverzní „etický kodex“. Ujal se mezi zaměstnanci termín pro působení minulého vedení „doba temna“. Ubezpečil jsem je, že toto období skončilo.

Dá-li koronavirová pandemie, uvedete všechny plánované premiéry?
Kromě jednoho titulu dramaturgický plán dodržíme. Vzhledem k nařízením vlády omezující provoz divadel, musíme posouvat termíny představení pro předplatitele. Další změny by způsobily ještě větší zmatek a spíš by diváky od návštěvy divadla odradily.

Co bude s muzikálem Kabaret, který měla režírovat Irena Žantovská? Dojde ještě u jiných titulů k nějakým změnám tvůrců?
Uvedení muzikálu Kabaret jsme nuceni, vzhledem k ekonomické náročnosti, zrušit. Je třeba si uvědomit, že naše společnost počítala s určitými příjmy, které díky stávajícím omezením, do kasy nedojdou. Tento titul tedy nahradíme titulem z našeho minulého období, který měl již premiéru a pouze čtyři reprízy. Vracíme tedy do kladenské činohry autorský a režijní počin Miroslava Hanuše Jak umřít na rokenrol. S režisérem Martinem Vokounem jsme se dohodli, že na titulu Eva tropí hlouposti již nebude spolupracovat a režie se ujme Jiří Š. Hájek. Ostatní tituly zůstanou tak, jak jsou naplánovány. Bůh masakru v režii Petra Hrušky a Anny Kareniny se ujme Jakub Šmíd.

Oslovili jste herce, kteří odešli ze souboru na protest vašeho odvolání, znovu ke spolupráci?
Herecký soubor má na starosti umělecký šéf Jaroslav Slánský. Pokud vím, tak některé herečky a herce oslovil. Většina z nich si svůj profesní život zařídila jinak a bylo by pro ně těžké projít další změnou. Nedivím se, a děkuji jim za jejich statečnost. Za dva roky jsou opět komunální volby a přesto, že všichni doufáme ve zdravý rozum politiků, kdo ví, jak se případné politické změny opět projeví v kladenské kultuře.

Chodil jste na kladenské premiéry po vašem odvolání?
Ne. Potřeboval jsem si odpočinout, a to i od divadla. Samozřejmě jsem zpovzdálí dění na Kladně sledoval. I když žiji v Praze, profesně jsem tu bezmála třicet let, mám tady spoustu přátel a milých kolegů. S některými jsem byl neustále v kontaktu. Bylo opravdu těžké sledovat, jak kdosi nekompetentní systematicky rozvrací to, co jsme se všemi zaměstnanci, umělci a kolegy vytvořili a co výborně fungovalo. Prostě bezmoc.

Divadlo na Vinohradech - Balada pro banditu (foto: Viktor Kronbauer)
Jan Krafka v roli Drače v inscenaci Divadla na Vinohradech Balada pro banditu (foto: Viktor Kronbauer)


Co jste dělal v tom ročním mezidobí?
Jako jednatel společnosti a kladenský herec jsem měl opravdu spoustu práce. Odmítal jsem nabídky na natáčení apod. Ztratil jsem profesní kontinuitu mimo Kladno a obnovit ji chvíli trvá. Přesto jsem nezahálel. Se sestrou a švagrem jsme otevřeli obchod s chovatelskými, rybářskými a outdoorovými potřebami. Hraji v Městských divadlech pražských, také v Divadle Palace. V lednu jsem dostal nabídku angažmá od Juraje Deáka do Divadla na Vinohradech, kterou jsem přijal.

Jaké hlavní úkoly nyní máte před sebou?
Stabilizovat celou společnost Divadla Kladno s.r.o., lidsky, personálně i umělecky. Vrátit ji na cestu, kterou jsme byli nuceni před rokem opustit. Musíme připravit rozpočet na rok 2021, dramaturgický plán na další divadelní sezónu. Také musíme společnost připravit na pravidelný audit. Ale hlavně je nutné překonat nesnadné období covidové krize. To, že divadla nemohou hrát a neplní službu, pro kterou jsou určena, je zdrcující. Přesto, že nebezpečí chápeme, pro některá soukromá divadla bez dotací jsou vládní nařízení téměř fatální.

Jak nyní probíhá komunikace s vaším zřizovatelem? Je zažehnáno, že by došlo k nějakému podobnému incidentu jako vloni?
Nynější vedení města velmi dobře chápe potřebu stability a kontinuity vedení kulturních institucí. Divadla nejsou jen o penězích. Je to především služba, kterou tyto instituce nabízí. Je to prostě společenská událost, která, kromě jiného, plní estetickou, zábavnou, ale také výchovnou funkci. Politika do divadla patří, ale ve formě reflexe politického dění, nikoliv ve formě politických tlaků a vlivů na vedení kulturní instituce či umělecké vyjádření. Pevně věřím, že se nic podobného v Kladně, ale i kdekoli jinde, nebude opakovat.
.......................................................