Ada_ada

Lehká skepse z plánované návštěvy divadla se změnila na letos jeden z mých nejvýraznějších kulturních počinů. Dvakrát lehké zakolísání v dialozích kdy hra trochu ztratila tempo, nicméně přes všechno - emočně hutné drama se skvělými hereckými výkony a skvělým scénickým i režijním provedením. V důsledku nelze než souhlasit s celkovým vyzněním hry "válka je na nic a nakonec to stejně odnesou úplně všichni...".

Nadčasová klasika v podání Činoherního klubu dovolilo opět připomenout o čem je divadlo a proč nás baví...Bravo...

Mozaika situačních mini a vlastně dost maxi situací na Bergmanově podkladě. I přes délku představení a dějovou mozaikovitost naprosté estetické uspokojení s Divadla s velkým D. I přes charakter představení hra působila konzistentně. Opět skvěle postavená scéna a výborné hudební vsuvky, které maximalizovali samotný zážitek ze hry samotné...Možná to chce trochu znát Bergmana aby měl člověk představu do čeho jde...anebo možná i ne :-)

Po vzhlédnutí "Zlatá šedesátá" jsem na představení šel s mírnou skepsí s očekáváním variace na dané téma...Nevyplnilo se. Po trochu pomalejším rozjezdu kdy herci "domácněli" v kulisách "36 m2" velmi povedené divadlo. Rostoucí napětí mezi protagonisty, vtipné vsuvky z běžného života a místy dusno tak husté že by se dalo krájet myslím úspěšně - pohledem z druhé strany- vyvážilo Juráčkovu interpretaci doby a vztahu ve kterém žil... I když, člověk se neubrání pocitu že pravda o tom všem bude tak někde uprostřed...

Téma možná zajimavé, vzhledem k dnešnímu preferovanému kultu krásy, nicméně v podaní jakožekomedie téma vyšlo trochu do ztracena. Bohužel a navíc, Vojtěch Kotek přitahuje dost specifické publikum které čeká taškařici za každou cenu a některé dialogy a monology s potencionálně existenciálním přesahem vyšly pod salvami smíchu naprosto do ztracena. A to se moc vlastně nebylo čemu smát.