Adele

Celkem jsem se dost nasmála. Dobrý, na co člověk nepřijde aby si přišel na nějaké peníze a pokud možno na úkor druhých.

Tak toto bylo jiné kafe než ta nuda v Národním.

Tahounem této situační komedie je Ondřej Vetchý. Jeho Henry je roztomilý, legrační a člověk by mu i ten kufřík, který omylem sebral v metru!! mafiánskému zabijákovi, přál. Nechat si ale špinavé peníze není vůbec snadné.

Před mnoha lety jsem toto představení viděla s Petrem Nárožným a byl to úžasný zážitek. Nastudování v "Dlouhé" bylo jiné, ale takový lepší průměr. Co mě ale potěšilo, byl hudební doprovod.

Kramár s Blažkem byli vtipní, občas trochu vulgarní, ale dá se. Své kouzlo má i Vyšehrad, kde se představení konalo.

Michal David nikdy nebude sir A. L. Weber a jeho nejkrásnější muzikály jako je Cats, Jesus Christ Superstar, The Phantom of the Opera..). Michal David je takový muzikálový Troška. I když Mata Hari bude asi jeho nejpovedenější kus. Co činí muzikál koukatelný jsou taneční čísla. Hodnocení tedy patří company a jejich tanečnímu umění, ať už v tanci švadlenek, vojáků světové války nebo jako exotické tanečnice. Texty jsou o dost slabší viz. Kde mám svoje obutí.. No to mi není po chuti... Z herců jsou pak nejpřesvědčivější Langmajer a Vašut.

Miloš Kopečný v roli pacienta psychiatrického oddělení na vozíku mě velmi bavil. Ten věděl, kdy má přijet. Oddechová komedie o tom, jak se zachovat, když zjistíme, že máme dospělé dítě aniž by to vlastní manželka věděla:-))

Tak každý, kdo viděl úžasný kreslený madarský seriál Smolíkovi, se tak trochu vrátil časem o pár desítek let zpět. Ládínek, Týna, Pepa a Gábi, dr. Halíř jako by těm kresleným z oka vypadli. A pak je tady pořádně velký Gulliver a už se letí za dobrodružstvím. Vysoko hodnotím zpěv v maďarštině. Proč jsem si já nešťastná nevzala Pištu Hufnágla!

One man show pana Donutila

49%. Na tuto kultovní komediální dvojici Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse jsem se velmi těšila.
Jejich improvizovaný nekonečný seriál o rodině Tlučhořovic mne pokaždé velmi pobavil, byl vtipný a měl neskutečně plno hlášek. Tak nějak jsem si myslela, že i představení ? o ?Ženě za pultem 2?, bude na stejné vlně. Hrát to někdo jiný, tak by to byl děsný propadák. Některé vtipy bez znalosti dob minulých nemusí být vůbec pochopeny. A další rádoby legrační skeče v sobě měly takový ten laciný humor. Škoda.

Viděla jsem na Vyšehradě, což je krásné prostředí a těch 30% si zaslouží. Jenom se tam jaksi nehodila Kotkova zadnice, to bylo zcela zbytečné.

Asi jsem čekala něco jiného. Takové ty vtípky, kdo, co, jak a s kým... Ještě, že to nemělo přestávku.

Chtěla jsem o přestávce odejít ale nakonec jsem to protrpěla až do konce. Polonahý Kotek s psím obojkem...takto dehonestovat hru. Chudák Shakespeare, toto by asi nečekal ani on.

Litovala jsem zbytečně vyhozených peněz, za něco tak trapného, plného vulgarit a infantilních dialogů. Happy end s indickými tanečky pod zářící diskokoulí mě zcela paralizoval a ještě více zatlačil do té dřevěné židle, co si myslí, že je pohodlné křeslo. To jako myslí vážně? Lístky jsem dala k vánocům a byl to ten nejhorší dárek, odcházeli jsme v šoku. Nejlépe to zhodnotil odcházející pán před námi: "Tak takovou to píxxxxnu jsem už dlouho neviděl". Souhlasím, vystihl to ve stejném duchu, jakým hra byla.

A to byla jako komedie?? U první poloviny představení diváci reagovali víceméně tichem, nikdo se ani nesmál. Taky nebylo čemu. Ta druhá byla o něco málo zábavnější. Nevím proč K. Hracovcová musela šišlat (pejšánku), ale třeba byla ten den u zubaře. Jediné štěstí,že nehrála Gondíková.