Alantis12

Jsem cílová věková skupina, takže na mě téma i sdělení hry správně zapůsobilo. Byt o 35 m2, pohyb po přesně vyznačených liniích (nalajnovaný život?), konzumní bytí ze dne na den, ze kterého jaksi vymizelo to důležité - smysl, proč tu vlastně jsem, a čirá radost z toho, že jsem... Jako celek to fungovalo velmi dobře... Jen mě trošku rušily časté přeřeky herců (zejména na Janu Grundmanovi pak bylo vidět, že se tím i docela odbourává a vypadává ze soustředěnosti). Zvlášť zpočátku jsem váhala, jestli tihle aktéři zvládnou celou hru utáhnout, ale nakonec to vytáhli.

Silný příběh v podání skvělé Kláry Cibulové. V průběhu představení jsem měla několikrát husí kůži, když jsem si uvědomila, jak moc je ten text aktuální a kolik životů lidí podobné situace zasáhnou. Na první dobrou si řeknete, že je to hrůza, když se stane nějaká tragédie, ale když vám pak někdo naservíruje obraz toho, co předchází a jak jsou ovlivněni jedinci, kteří se k události připletou náhodou a popisují děj ze své perspektivy, jen tak to z hlavy nevymažete.

Viděno dvakrát, pokaždé v jiném obsazení. V H2O to jako celek fungovalo mnohem lépe, větší scéna Divadla v Celetné hře spíš uškodila. I pěvecké části daleko více sedly Martinu Čarnému a Báře Waschingerové než alternacím. Na druhou stranu Vašek Matějovský byl skvělý vždycky... Taky to možná bylo mou nepozorností, ale když byla premiéra v H2O, nějak mi uniklo, že je celá zápletka vlastně prozrazena hned v úvodu zdůrazněním skutečnosti, že jsou noviny pět let staré. Když jsem to nevěděla, užila jsem si to mnohem více. :)

Úžasná interaktivní inscenace, ve které Dan Krejčík ukazuje, jak skvěle dovede do pečlivě nastudované hry vkládat i prvky improvizace. I když je spontánní, tak je herecky přesný a precizně přechází z dětské naivity do pubertální a dospělé sféry. To vše se mu daří citlivě a přirozeně... Za mě jeden z největším divadelních zážitků posledních měsíců, který je divákům předkládán takovým způsobem, který si získá každého.